Husité - Ktož jsú boží bojovníci

"Nic nebylo jejich úmyslům vzdálenější než útok a válka; ne oni, ale jejich protivníci vyvolali krveprolití a hrůzy ničení. Oni byli první v Evropě, kdo ne pro pozemský majetek, ne pro světskou moc a vládu, ale na ochranu ohrožených nejvyšších lidských statků, práva na sebeurčení a svobody svědomí, jen z donucení sáhli ke zbrani a strašlivý dlouhý boj proti celému ostatnímu světu, který nezamýšlel nic menšího než jejich úplné vyhubení, nejen přijali, ale podivuhodně vítězně dovršili..."

František Palacký

Husitská revoluce je nepřehlédnutelným fenoménem nejenom českých, ale i evropských dějin pozdního středověku. Novodobá historiografie zdůrazňuje na husitství vznik české reformace, jejíž základy položil Mistr Jan Hus. Byla reformací před reformacemi, jak dokládají přední medievalisté, a tímto vkladem českého národa do evropského duchovního dědictví se můžeme směle poměřovat i s takovými národy, jakými jsou anglický nebo francouzský.
Husitství lze opomíjet, ignorovat, dokonce ho znevažovat, ale nelze ho z našich dějin vymazat. K husitství mnozí přistupují se skepsí, která vychází z toho, jak nahlížel na husitství minulý režim. To je první extrém. Tím druhým je přesně opačný postoj zdůrazňující pouze negativní aspekty husitství, kterých nebylo málo. Objektivní a kritické hodnocení husitství se musí nacházet někde uprostřed mezi těmito dvěma extrémy a mělo by vycházet z posledních badatelských závěrů. Snaha po objektivnosti a vyváženosti by však neměla být křečovitá a za každou cenu, jinak ztratí punc věrohodnosti. Chceme-li husitství hodnotit kriticky a objektivně, neměli bychom zapomenout vždy si položit zdánlivě dětinskou otázku: "Kdo si začal?"
Tyto stránky nevznikly proto, že by si sami jejich autoři potřebovali ozřejmit nebo uvědomit význam husitské epochy, nýbrž byly vytvořeny se snahou založit server, na němž jsou veškeré potřebné informace komplexní a pohromadě. Přesto nebo právě proto by měl tento web být dokladem o významu, který právem zaujímají dějiny husitské revoluce v historii Čechů. Web o husitství se tak může stát i malým a skromným příspěvkem k pochopení filosofie našich národních dějin.

Když nastal pesach, židovský svátek nekvašených chlebů, Ježíš Kristus v předvečer svého ukřižování usedl se svými učedníky, 12 apoštoly k velikonoční večeři. V tento den Ježíš „...vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: ‚Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.‘ A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.‘“ (L 22, 19 – 20)
A tuto smlouvu křesťané na celém světě prostřednictvím svátosti eucharistie, tj. přijímání těla a krve Kristovy v podobě chleba a vína pečlivě dodržují. Před husity křesťané přijímali podjednou, tj. pouze Kristovo tělo, avšak husité po vzoru prvotní církve zavedli přijímání podobojí způsobou, tedy i Kristovu krev v podobě vína. Nejdůležitějším symbolem husitství a jeho základní ideou se proto stal kalich.