| www.husitstvi.cz http://www.husitstvi.cz/forum/ |
|
| Angličtí lučištníci, aneb komu by se husiti neubránili http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=10&t=1042 |
Stránka 1 z 2 |
| Autor: | Vena [ 29.01.2006 - 22:25 ] |
| Předmět příspěvku: | Angličtí lučištníci, aneb komu by se husiti neubránili |
Akorát bych nesouhlasil s tim že se husité dokázali ubránit celému světu.V té době byla mezi anglií a francií stoletá válka a myslim že obzvlášt angličané by byli pro husity těžký protivník |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 29.01.2006 - 23:58 ] |
| Předmět příspěvku: | Celý svět |
Vena píše: Akorát bych nesouhlasil s tim že se husité dokázali ubránit celému světu.V té době byla mezi anglií a francií stoletá válka a myslim že obzvlášt angličané by byli pro husity těžký protivník
Veno, myslíš, že by se husité neubránili třeba anglickým lučišťníkům, kdyby zasypali plac mezi vozy mračnem bezpočtu šípů. Už to vidím, jak se husitští vojáci chrání štíty oběma zvednutýma rukama nad hlavu a plac uvnitř vozové hradby se mění v obrovskou želvu... Ale vážně. "Celým světem" se pochopitelně myslí kontinentální Evropa, tj. hlavně země Svaté říše římské ale i mimo ni. Směr nástupu této armády byl většinou ze západu, pak ze severovýchodu třeba Slezané a z jihu Albrecht Habsburský. Já myslím, že to úplně stačilo, Francouzi a Angličani by se do toho mumraje už ani nevtěsnali a přesto husité vítězili... |
|
| Autor: | trener [ 14.02.2006 - 20:18 ] |
| Předmět příspěvku: | Angličtí lučištníci |
Vena píše: Akorát bych nesouhlasil s tim že se husité dokázali ubránit celému světu.V té době byla mezi anglií a francií stoletá válka a myslim že obzvlášt angličané by byli pro husity těžký protivník
Asi nebyli. K Tachovu v roce 1427 přivedl kardinál Jindřich Winchesterský tisíc anglických lučištníků a nevypadá to, že by tu udělali díru do světa. Nebo aspoň do husitů 
|
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 15.02.2006 - 11:12 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Angličtí lučištníci |
trener píše: ...K Tachovu v roce 1427 přivedl kardinál Jindřich Winchesterský tisíc anglických lučištníků a nevypadá to, že by tu udělali díru do světa...
Ano, winchesterský biskup Henry Beaufort, prastrýc nezletilého anglického krále Jindřicha VI., papežský legát čerstvě obdrževší kardinálský klobouk se této kruciáty účastnil. (Mimochodem projevil více zmužilosti něž světští velitelé výpravy.) Ale nikde jsem nezaznamenal informaci o anglických lučištnících, tím méně o jejich počtu.  A že by ani Angličani resp. Francouzi nebyli pro spojené husitské vojsko soupeřem, lze jen souhlasit.
|
|
| Autor: | Petr [ 17.02.2006 - 15:42 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Taky nevím, jestli by husité odolali všem vojskům. S Mongoly, by asi měli velké problémi. Mongolský jezdec byl(dle mého názoru) nejlepším válečníkem středověku. Jejich rychlost přesunu, skvělá morálka, strategické plánování je učinilo smrtícími protivníky. Husité měli problémy ve střetnutích s lehkým uherským jezdectvem. Další typ vojska, který husitské žoldnéře porážel byli landsknechti. Je pravda, že to bylo později (1504 u Schonberka) a vojenství už bylo jinde. |
|
| Autor: | trener [ 17.02.2006 - 17:19 ] |
| Předmět příspěvku: | Mongolové a bitva u Schonberka |
Nemůžeme brát za hypotetické protivníky husitů kohokoliv spadajícího do stejné doby. V tom případě by byla zajímavá úvaha o střetnutí vozové hradby a prérijních indiánů
Případ bitvy u Schonberka (omlouvám se, ale nejdou mi přehlásky) je také velice netypický, protože pěší vojsko s vozovou hradbou bylo překvapeno při přesunu a nestihlo se ve vozech uzavřít. Na rozdíl od standartu (předepsaného vojenskými řády) nemělo jízdu a tudíž průzkum a jednotky schopné zpomalit nástup nepřítele, ani dělostřelectvo a střelný prach. V opačném případě (ono oblíbené a zatracované kdyby!) by výsledek rozhodně nebyl tak jednoznačný. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 17.02.2006 - 19:57 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Mongolové a bitva u Schonberka |
trener píše: Nemůžeme brát za hypotetické protivníky husitů kohokoliv spadajícího do stejné doby...
Ano, je třeba v této hypotetické a "akademické" diskusi brát max. rozpětí 1420 - 1440 (max. '50), protože mluvíme o NEPORAZITELNOSTI... PS: Postrádám, ternére, odpověď na můj předchozí příspěvek v tomto tématu. Nelze číst jen poslední, u nás na fóru se situace velice dynamicky mění a je třeba sledovat datumy, někdy i časy příspěvků. |
|
| Autor: | Petr [ 17.02.2006 - 20:42 ] |
| Předmět příspěvku: | |
to si myslíte, že jen proto že, už nedrancovali Evropu, tak Mongolové v husitské době neexistovali? Jinak mě napadají Turci. Zase je to trochu později, ale opět husity porazili. Prohrané bitvy u Varny (1442) se husitští žoldnéři účastnili. Teď asi napíšete, že to opět nebyl učebnicový příklad jejich taktiky. Bitvy se ale nevedly přesně podle výhodných podmínek. Zase kdyby si Francouzi odpočali a pořádně zformovali u Kresčaku by i slavné anglické lučištníky porazili. Ty indiáni nejsou zase úplně od věci - osadníci používali taky vozovou hradbu. 
|
|
| Autor: | trener [ 20.02.2006 - 16:02 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Leč dozajista nebyla jejich vozová hradba sražena kolo na kolo a naopak uherská jízda naštěstí nepoužívala na rozdíl od indiánů winchestrovky
BTW. Bitva u Varny byla r. 1444.
|
|
| Autor: | trener [ 20.02.2006 - 16:18 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Angličtí lučištníci |
Jiří Motyčka píše: Ano, winchesterský biskup Henry Beaufort, prastrýc nezletilého anglického krále Jindřicha VI., papežský legát čerstvě obdrževší kardinálský klobouk se této kruciáty účastnil. (Mimochodem projevil více zmužilosti něž světští velitelé výpravy.) Ale nikde jsem nezaznamenal informaci o anglických lučištnících, tím méně o jejich počtu.
A že by ani Angličani resp. Francouzi nebyli pro spojené husitské vojsko soupeřem, lze jen souhlasit.Moje informace pochází z (občas diskutabilního) zdroje - Toulky českou minulostí 2.díl. Pravdivost této zprávy jsem nijak neověřoval, bral jsem ji pouze jako historickou zajímavost. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 20.02.2006 - 18:04 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Angličtí lučištníci |
O.K. Mrknu se tam (ale i jinam ) a posoudím...
trener píše: ...Moje informace pochází z (občas diskutabilního) zdroje - Toulky českou minulostí 2.díl. Pravdivost této zprávy jsem nijak neověřoval, bral jsem ji pouze jako historickou zajímavost.
|
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 28.02.2009 - 14:08 ] |
| Předmět příspěvku: | ještě angličtí lučištníci |
JM píše: trener píše: ...K Tachovu v roce 1427 přivedl kardinál Jindřich Winchesterský tisíc anglických lučištníků a nevypadá to, že by tu udělali díru do světa... ... nikde jsem nezaznamenal informaci o anglických lučištnících, tím méně o jejich počtu. ...JM píše: trener píše: ... Moje informace pochází z (občas diskutabilního) zdroje - Toulky českou minulostí 2.díl. Pravdivost této zprávy jsem nijak neověřoval, bral jsem ji pouze jako historickou zajímavost. ... O.K. Mrknu se tam (ale i jinam ) ... posoudím ...Když se v r. 1429 začala chystat další křížová výprava, která nakonec o 2 roky později vyústila ve finále v katastrofu u Domažlic, opět se dostal ke slovu papežský legát, v předchozích příspěvcích zmiňovaný Henry Beaufort. Kardinál Beaufort mohl v červnu r. 1429 v Anglii naverbovat 1500 lučištníků a 250 kopiníků proti českým kacířům. Tito angličtí vojáci byli záhy připraveni k odplutí na kontinent. U Domažlic se však tyto oddíly lučištníků a kopiníku nezanedbatelného počtu vůbec neobjevily. Proč? Na kontinentu probíhala v této inkriminované době jedna z důležitých fází stoleté války mezi Anglií a Francií. 8. 5. 1429 Johanka z Arku osvobodila Orleans, 18. června, na hlavu porazila anglickou armádu u Patay a vydala se - jak je všeobecně známo - na další pochod směrem k Remeši. Anglická armáda operující v severní Francii podlehla nepopsatelné panice. Beaufort s těžkým srdcem musel proto uvolnit naverbované oddíly ve prospěch této armády, kruciáta vzala za své a musela ještě nějaký čas počkat. A když Johanka z Arku diktovala o tři čtvrtě roku později smělý a výhružný dopis kacířům do Čech, jistě chudera nevěděla, že právě její vítězství u Patay nemalou měrou přispělo ke zmaru chystané kruciáty proti adresátům jejího dopisu a to v samém jejím počátku. Ano, tomu se říká "ironie osudu"... |
|
| Autor: | Anonymous [ 20.08.2009 - 14:07 ] |
| Předmět příspěvku: | |
A jsme-li u alternativní historie, tak co kdyby se křižáci nepokoušeli prorazit vozovou hradbu prudkým náporem těžké jízdy, nýbrž ji obklíčili a regulérně obléhali jako nějaký hrad? |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 20.08.2009 - 18:25 ] |
| Předmět příspěvku: | kdyby ... |
Iohannes Cladis píše: A jsme-li u alternativní historie, tak co kdyby se křižáci nepokoušeli prorazit vozovou hradbu prudkým náporem těžké jízdy, nýbrž ji obklíčili a regulérně obléhali jako nějaký hrad? Dobrá otázka, ale už jsme ji tady taky probírali, i když v jiném tématu. Ta dikuse začíná tady a pokračuje dál. Zajímavý je názor Dorfulův, vřele doporučuji věnovat mu adekvátní pozornost.
Shrneme-li to, byla to otázka času a s tím související výplata žoldu pro obléhatele, uvnitř vozové hradby byly i vozy placní se zásobami pro lidi i koně, husité se dokázali probít i z obklíčení, což ale může svědčit i o "kvalitách" onoho obklíčení, uznávám. Ještě by se snad mohlo v této souvislosti dodat, že žoldáci intervenčních armád i mnozí jejich velitelé začali "bobkovat", sotva překročili zemské hranice, takže se ani nechtěli zabývat dlouhým obléhním hradů, které jim stály v cestě, byť hrad a vozová hradba je velký rozdíl, taky uznávám, ale zase je to o tom čase. Jistě by se našly i další argumenty ve prospěch husitů a v neprospěch jejich nepřátel, co se týče vozové hradby. Je třeba si uvědomit, že se stále bavíme o 1. pol. 15. st. Pak už se daný stereotyp začíná měnit, ale o tom třeba podrobněji nějaký odborník na vojenství 15. st. až půjde náhodou okolo.
Obávám se, že daleko zranitelnější byly vozy, tvořící pak hradbu z nich, za přesunu, ale o tom jsme tady už taky psali ... |
|
| Autor: | trener [ 20.08.2009 - 19:21 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Domnívám se, že těžkooděná jízda není to pravé vojsko pro obléhání hradu, který se může přesunout (Kutná Hora 1422), jehož hustota dělostřelecké palby je 8 hlavní na 100 metrů
Mnohem účinější (a za tzv. druhé husitské války Matyášem Korvínem s úspěchem vyzkoušené) bylo obležení lehkou uherskou jízdou a bránění manévru i dovozu zásob. Více viz. O.Frankenberger: Husitské válečnictví po Lipanech. |
|
| Stránka 1 z 2 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
| Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|