Mohu-li mluvit za sebe, tak něco velice málo.
V r. 1413 je Hájek doložen jako hejtman královského vojska, které pod jeho velením dosáhlo dílčích a zárověň dočasných úspěchů při eliminaci odstředivých tendencí vůči králi, reprezentovaných odbojnou šlechtou pánů z Rožmberka, Švamberka, Rýzmburka, částečně i Vartenberka aj.
Na podzim téhož roku sílí vliv německých konšelů na radnici Starého Města pražského vrcholící popravou dvou českých exkonšelů. Německou stranu na Starém Městě posílilo především královské privilegium ve prospěch strany německé. Poprava však vyvolala velké emoce na české straně, která byla nakonec zpacifikována jmenováním nové rady s převahou Čechů a písemně doloženým odevzdáním onoho privilegia, které bylo příčinou německé zvůle, do spolehlivých rukou podkomořího Jana Hájka z Hodětína. Tak mu král důvěřoval.
Dále je o Hodětínovi zmínka ještě z r. 1417, kdy zasedal v královské radě. Ta je zajímavým dokladem královy náboženské tolerance, protože tato rada byla složena jak z utrakvistů, tak i katolíků, ale také nerozhodných. Právě mezi ty posledně jmenované patřil Hájek.

Dobrej dotaz, viz výše ...
Na katolické straně stál rozhodně jako purkrabí na Zvíkově po vypuknutí husitských válek, kdy byl tento hrad husity také "neúspěšně" obléhán. Díky tomu všemu mohli na Zvíkově nalézt útočiště premonstráti z kláštera v Milevsku.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vím víc V Čornejově knize Tajemství českých kronik je o Hodětínovi zmínka, že měl ve svém domě v Praze vymalovány nahé markytánky
Nemáte někdo prosím někde jeho erb?

_________________
trener

Minimálně do začátku husitských aktivit jo, dál si netroufám hodnotit, protože mi chybí k této personě prameny.

Prasák.

_________________
Ut omnes unum sint.

Ad Jan: Prasák? A nahé postavy ženské i mužské například v Sixtinské kapli vymalované malířem placeným papežem?

_________________
trener

A muźu se zepatat v ktere kapitole "Tajemství českých kronik" o Janu Hajku pise prof. Cornej (moźna ćislo strony ?)

Mamy tedy duverneho a spolehliveho vysokho urednika královského dvora, krala oblibenca, statniho prisluśnika. Bohateho ćlenu vyśse ślechty.
Take hejtmana kralovskeho vojska, drźetelm a purkrabim hradou, skuśeneho valećnika.
Statnika, legaliste, royaliste ? Katolika - moźna ne ortodoksneho - ale "bohuźel" katolika.
Ktery bojoval proti husitom..........

Żizka taki sluźil u kralovskeho dvora. Znal Jana Hajak (osobne ?), ćetl jeho rad ? rozmlouval o nim z Janem Hajkiem ? innymi skuśenymi valećnikami ktery taki sluźili a nebo pobivali u kralovskeho dvora ?

Obavam se źe je vic pravdepodobna, logicka, a chronologicke/ćasovo zduvodneni hipoteza źe to Jan Żizka znal Hodetinov rad - nekolik let pred napsanim sveho radu, a moźna że miel on na jeho psani nejaki vliv.

Ano, ale já se zase obávám, že tato hypotéza nejde ani potvrdit, ani vyvrátit ...

Něco k Hodětínovi aj. taky tady ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Výše citovaný Daniel nechal zveřejnit na našem partnerském serveru e-Středověk v rubrice "Život ve středověku" článek "Trestní právo v Hodětínově vojenském řádu" ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V knížce Z rodinného života husitských hejtmanů je psáno o Janu Roháčovi v souvislosti s vypracováním vojenského řádu:

''Když nastala z příčin ne dosti jasných roztržka mezi Žižkou a Táborem, když se Žižka takřka stal vůdcem Orebských, když vznikl ''menší Tábor'', Jan Roháč z Dubé zůstal věren Žižkovi.
V zápise nového bratrstva Žižkova, jehož dobrou polovinu zaujímá známý vojenský řád, jméno Žižkovo je na prvém místě a za ním hned následuje jméno Jana Roháče, jediného v tomto zápise jmenovaného hejtmana táborského jehož účast při vypracování vojenského řádu není vyloučena, spíše je velmi pravděpodobná. Jistě však je Roháč z Dubé vedle Žižky zakladatelem nového vojska Žižkova.''

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

To zdaleka nemusí znamenat, že se na vypracování vojenského řádu podílel, protože signatářů Žižkova vojenského řádu je nepřeberné množství. Jsou mezi nimi málo známí signatáři, kteří se zcela jistě na vypracování nepodíleli. Žižkův vojenský řád vznikl bezprostředně před tažením na Moravu a signatáři zároveň tvořili velitelský kádr na různých stupních velení a svým podpisem se zavazovali, že ustanovení řádu budou dodržovat a od svých podřízených vyžadovat v dobách míru i války, v garnizonách i v poli.
Jedním dechem však dodávám, že Roháčovu spoluúčast při vytváření tohoto vojenského řádu opravdu nelze vyloučit. Tuto skutečnost by však spíše dokládalo to, že v něho měl Žižka velkou důvěru vč. jeho vojenských a velitelských schopností, nikoli "pouze" jeho podpis, byť hned za Žižkou.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na výstavě o dobývání Sionu v KH byl, tuším dokonce 2x, zmíněn Seldeneckův vojenský řád v souvislosti s vojenskými tábory (tady na fóru: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=6#p2446
a http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic ... 3145#13145 ...) a vojenský řád Albrechta Brandemburského.

Byl by někdo tak nevšedně laskav a mohl o těchto vojenských řádech stručně nebo klidně i podrobně pojednat? Děkuji předem.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tahle tématika mne sice zajímá a před časem jsem se těmito řády zabýval, ale momentálně se mi nedostává času ke zpracování smysluplného výtahu. Navíc nejde o nijak srozumitelné materiály. Nestačí je totiž jen tak přeložit, ale je třeba je pochopit v dobových souvislostech a to je velký problém (nejen pro mne ).
Jelikož na Jiřího "poptávku" zatím nikdo nereagoval, tak alespoň velice stručně.

Albrecht III. Achilles (1414-86) byl braniborsko-ansbašský markrabí, braniborský kurfiřt atd. (těch funkcí nasbíral během života více). Od r. 1439 byl jmenován habsburským správcem Slezska. V 60.-tých letech byl spojencem Jiřího z Poděbrad a svou dceru Uršulu provdal za Jiřího syna Jindřicha (knížete minsterberského). Válečnictví se "věnoval" prakticky i teoreticky. Vytvořil minimálně tři vojenské řády, ve kterých je popisována mj. i vozová hradba (Wagenburg), tzn. vozy vhodné pro její stavbu, výbava vozů, početní stavy posádek krajních a placních vozů, pochod ve vozovém šiku atd.

Philipp von Seldeneck (1440/42 - 1534) byl francký šlechtic, který koncem 15. stol. vytvořil jakýsi Kriegsbuch, jehož základem je německý překlad Vegetiova díla a Vozový řád. Seldeneck do něho doplnil pro své syny rozličné stati o šikování vojsk a jiných vojenských záležitostech, na základě svých praktických zkušenosti z mládí, kdy se účastnil válek v Čechách, Polsku a Prusku. Vozový řád zahrnuje 76 odstavců, které nejsou psány Seldeneckovou rukou a 7 odstavců, které k nim Seldeneck připsal. Je zde popisováno i tažení ve vozovém šiku proti nepříteli, ale text je na pochopení dosti náročný.

Hugo Toman ve své knize "Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy" z r. 1898 uvedl v příloze tyto řády:

Řád vozový markrabí Albrechta braniborského z r. 1462
Instrukce markrabí Albrechta o šikování vozů z r. 1477
Řád vojenský markrabí Albrechta z r. 1478
Filipa šlechtice Seldenecka řád vozový ok. r. 1480

_________________
Martin, střelec českobrodský

Mne nejvíc v Hodětínově řádu zaujala jeho nevyrovnanost - někdy je trest jmenován velice přesně, někdy je odkázáno na "vojenské právo" nebo zacházení běžné s loupežníky, rozhodnutí představených, nebo pofidérní "kázán bude", "jak se sluší" "nebude mu odpuštěno". Někde trest není uveden vůbec.
O trestech rozhodují různé osoby - někdy (vrchní) hejtman, jindy hejtmané, v jednom případě také rada šlechticů (zřejmě nejsou zcela totožní s hejtmany)

Nejvyšší trest je jmenovitě uveden 4x - za znásilnění, rabování kostelů (upálení), zabití jiného vojáka (stětí) a vypalování hradů bez příkazu hejtmana (upálení). Useknutí ruky je uvedeno při obnažení zbraně mimo boj, ničení mlýnů a krádeže železa. Další trest je uvržení do želez (při užívání služeb prostitutek, hazardu a v případě, že cestáři nebudou vykonávat svoji práci.

Samotné body lze spojit do několika okruhů, které se prolínají. První se týká morálky - zákaz prostitutek, hazardu, svárů ve vojsku i záští (ty mají přestat během války), ničení kostelů. Významné místo má organisace pochodu vojska (každý se měl držet svého houfce, řešeny jsou vozy, včetně zmíněné výbavy, práce cestářů.
Řád odlišuje přátelské a nepřátelské území. V přátelském je možné brát pouze zásoby potravin a obrok pro koně (v obou případech je také zmíněno, že to vydává hejtmanem pověřený člověk), v nepřátelském je povoleno rabování (kromě ničení kostelů a mlýnů a braní železných nástrojů, vypalování hradů, měst, výlov a ničení rybníků je možné pouze na příkaz hatemana). Hodětínův řád tak neposvěcuje totální ekonomickou válku.
Vymezena je pravomoc vojenského písaře - ten má dostat 1 groš z kopy žoldu i kořisti (zhruba 1,5%), má mít přehled o vojácích (jsou před něj předváděny hlídky i zapisováni noví vojáci) i výstroji (jednou měsíčně má zkontrolovat počet samostřílů).

Vozy v tomto případě slouží kromě převozu proviantu (zmíněno pivo, víno a obrok pro koně) jako opevnění tábora. Na každý vůz s výjimkou spížních a komorních má být postaven jeden muž hlídky, nemá se kolem nich zakládat oheň, v případě napadení tábora se vojáci mají shromáždit na centrálním placu nebo přímo bránit vozy.

Do tabulky jsem si to sepsal pracovně zde:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1fMShmjcyP9YvCdEdcBi_rqt1-aPqixruOtkPgQDAsgE/pubhtml

_________________
https://www.e-stredovek.cz

Snad to může být tady.

Rozhovor s dr. Biedermanem (bohužel placené): https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/hus ... ?zdroj=top

_________________
https://www.e-stredovek.cz