Bitva u Nekměře u Plzně dne 2. 12. 1419 byla ještě před Sudoměří. Takže to byla zřejmě první bitva, kde Žižka už bojoval jako husita. (Společně s Nekměří se mezi prvními uvádí také bitva u Štěnovic.)
'Od listopadu 1419 shromáždil Jan Žižka okolo sebe muže k činu odhodlané, kteří nikoli od nějakých zázraků Božích, nýbrž od rázného jednání spásu očekávali. Všichni k Žižkovi zraky své obraceli. On pouhou mocí ducha i vůle své všechny muže okolo sebe ovládal. V tu dobu chtěl Žižka z Plzně zřídit zbrojiště, o které by se mohl opírat.
Plzeň byla první mězi městy, kde podle předpovědění dobří lidé útočiště před záhubou zlého světa měli najít. Oni tudíž Plzeň Sluncem nazvali a ze všech stran tam putovali podrobujíce se rozkazům Žižkovým. Ten všechnu péči svou k tomu obrátil, jak by své bojovníky, kteří se vespolek "bratří" nazývali, ve válečném umění vycvičil a z nich řádné vojsko uspořádal. Z vyšších stavů připomínají se pan Břeněk Švihovský z Riesenberka, potom rytíři Jan Valkún z Adlar a Chval Řepický z Machovic, kteří tu v Plzni při něm byli.
Co Žižka v Plzni, to Mikuláš z Husi nedaleko na Zelené Hoře, totiž silné zbrojiště husitské způsobiti chtěl. Nazval tu horu biblickým jménem Olivetská hora a mnoho lidu zbrojného tu okolo sebe stáhl.
Mezi katolickými pány, kteří hned proti všemu husitskému se stavěli, byl v těchto končinách pan Bohuslav ze Švamberka, sedící na hradě Krasíkově čili Švamberce, který pomocí peněz od krále Zikmunda silně se ozbrojil a také bez odkladu proti Žižkovi a Mikulášovi z Husi válku začal, nechtěl jim dopřát, aby v Plzni a na Zelené Hoře mohli býti trvale. Počaly se tedy malé šarvátky již v listopadu 1419 v okolí Plzně a Zelené Hory.
Žižka hleděl především královské posádky z okolních tvrzí a hradů sehnat, aby mu nemohly škodit, a tak dne 2. prosince 1419 vytrhl z Plzně k tvrzi Nekměři, maje lidu do tří set pěšího a sedm vozů podle svého úmyslu jak se zdá již v Plzni zřízených, na kterých se vezly polní hadice většího druhu, totiž polní střelby, kterými se šestnácti a osmiliberní železné koule střílely k prorážení a poboření zdí, hradeb a náspů.
Tu se naň v poli pan Bohuslav ze Švamberka v čele více než dvou tisíc královského vojska, jízdných i pěších, obořil. Myslel, že ho valem potře. Žižka svými vozy uměle se ohradil, houf jezdců proti němu vyslaný od vozů odrazil a mnoho královských pobil a škod jim nadělal, na útěk je obrátil. Zahynul v tom boji Hynek z Nekměře, který na královské straně bojoval, a Žižka maje potom cestu volnou, v noci na to dále táhl a tu noc ještě tři královské posádky zničil.
Za to však pan Bohuslav ze Švamberka proti Zelené Hoře se obrátil a Mikuláše z Husi z ní sehnal, ten objevil se brzy potom na novém Táboře.
Královského vojska u Plzně mezitím více přibývalo a konečně byl vyslán z Prahy pan Václav z Dubé, podkomoří královský, aby zmáhání se moci Žižkovy zastavil a té válce konec učinil. A tak pan Václav z Dubé Žižku v Plzni obléhati začal.'
Toto jsem opsala z nejstaršího možného zdroje, ale jinde bývá bitva datována až na leden 1420. Obec 17 km severozápadně od Plzně se nyní jmenuje Nekmíř a místu bojiště se tam dodnes říka Na Smrtelnici.
Ve znaku této starobylé obce nalezneme mimo jiné i dva zkřížené meče symbolizující dávnou bitvu.
|
