Platnost vypršela

To Trenér:
Pokud se to stavělo v noci z 13. na 14. července, pak určitě ne v 29 lidech.
Kam se tedy ostatní budovatelé poděli?
Vrátili se dopoledne dolů do Prahy?
Když hrozilo akutní nebezpečí útoku?

_________________
De omnibus est dubitandum.

A pořád také přemýšlím o tom Vítu Upickém, který podle jedné verze Starých letopisů přivedl na Vítkov pomoc.
Já jsem to jméno nikdy neslyšel, ale nesetkal jste se s ním někdo, např. v nějakém lokálním, třeba i pozdějším, prameni?
A proč se střelci vyrazil neznámý kněz, když ve městě byl dostatek zkušených vojenských odborníků?

_________________
De omnibus est dubitandum.

Ad Iohannes: Stačí si přečíst můj příspěvek na první stránce. Tam uvažuji, že stavěly a kopaly především ženy, které byly střeženy hlídkou cca dvou tuctů vojáků. Když křižáci zaútočili, utekly do města, až na tři, které se hrdinně (a nezvykle) zapojily do boje.

_________________
trener

Tak je třeba si uvědomit, že kněz v čele Božích bojovníků nemusel být nutně vojenským odborníkem, ba právě naopak.

Vavřinec o této události píše: "A když se takřka celé město strachovalo, ... přišel zatím kněz se svátostí těla Kristova a za ním asi padesát střelců a ostatní sedláci beze zbroje s cepy."
V čele šel tedy kněz s rozštípím s monstrancí (schránkou), v níž se nacházela posvěcená hostie.
Byla to naprosto běžná husitská praxe, při níž šel v čele vojska (dokonce i před Žižkou, jak dokládají iluminované miniatury např. z Jenského kodexu) právě tento kněz třímající v rukou popisovaný předmět se svátostným obsahem. I Vavřincova kronika nám dokládá, jak brzo husité s touto praxí začali. Nejednalo se tedy o jakéhosi vůdce ve vojenském smyslu slova.

A že nešel jiný, známější kněz? No, třeba ti ostatní "měli bobky". Zato ve městě byli za "hrdiny", když v čele táborských žen vjížděli na koni do kostelů a tam jak ten Don Quijote de la Mancha zápasící s větrnými mlýny, třískali do lavic, aby bylo dřevo na fortifikace.

A že tato pomocná výprava z města neměla zřejmě vojenského velitele? No, bylo ho vůbec třeba(?) ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vzhledem k tomu, co následovalo (ten hromadný pád), předpokládám, že bylo nutno křižáky nějak natlačit k severnímu okraji plošiny a toho se dalo dosáhnout jedině boční střelbou (kdyby střelci nastoupili do srubů a stříleli přímo, pak by takového efektu těžko dosáhli, jelikož hřeben byl dost široký).
To určitě předpokládalo značnou taktickou předvídavost a tudíž i válečnou zkušenost.
Ledaže by je tam ten Vít Úpický jen dovedl a na místě by převzal velení Žižka.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Taky jsem si ho znovu a pozorně přečetl. Jakoby ta tvoje verze, nebo chceš-li hypotéza, neměla úzkého místa, leč ...

... tady mi to právě neštimuje; už jsem se o tom zmiňoval taky zde.

Že by si toho Žižka všimnul až(!) po onom průzkumu bojem? I jako laikovi v oblasti husitského vojenství by mi v tu chvíli bratr Žižka nutně musel připadat jako vojenský analfabet nebo rovnou jako pitomec ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ale právě naopak! Vždyť Vítkov vůbec nebylo potřeba opevňovat! Co by husitům vadilo, kdyby ho křižáci obsadili? Na hradby Prahy by z něj nedostřelili a čím by dobře zásobenému městu ublížila posádka za jednou z bran? Z města díky převaze nepřátelské jízdy mohli husité stejně jen omezeně (výpad k Táboru), daleké okolí ovládaly královské hrady... A po ústupu a rozpadu křížové výpravy by byli obránci Vítkova snadno porazitelní, ne-li vyhladovitelní (fuj to je slovo )! Posily a zásoby k nim měly nejbližší cestu z ležení na Letné přes řeku a zásobovací kolony by snadno ohrozil rychlý výpad husitů z Prahy. Strategicky byl Vítkov proti husitům bezvýznamný!

Přesně opačně tomu bylo pro husity. Palebné postavení děl na Vítkově mohlo čátečně pokrýt brod pod Letnou a nástupní prostor křižáků na Špitálském a (tom druhém) poli. Ale tímto směrem se až do 13. července nebojovalo. Boje se sváděly na přístupech k Pražskému Hradu, ze kterého byla Praha i ostřelována a u Vyšehradu, odkud posádka vypadla zásobit obležené Hradčany (květen 1420). Smysluplný útok z téhle strany by vyžadoval prolomit pražské brány (střelbou, či beranidly) a tomu zase mohla zabránit děla z Vítkova. Teprve teď tedy bylo prospěšné vrch opevnit. Útok křižáků na pracovní jednotky 14. 7. 1420 byl spíše Zikmundovou demonstrací ochoty bojovat a nutností zacpat ústa bojovné části křižáků (na tom nic nemění tvrdost bitvy!). Proto byla zvolena těžká jízda, byla dostatečně rychlá, aby budovatele opevnění překvapila a dostatečně rytířská, aby si to míšeňští křižáci s kacíři "užili". A užili si !

Žižkovu genialitu vidím právě v tom, že pochopil strategickou hodnotu Vítkova pro nejmodernější zbraně své doby, děla! K výstavbě pevnosti došlo až poté, co se ukázalo, že křižáci o Vítkov chtějí bojovat. Moderní autoři se shodují (Čornej), že další útok na Vítkov bez momentu překvapení by ztratil smysl.

_________________
trener

Ad Iohannes: Pokud husité z Prahy vpadli na hřbetu Vítkova křižákům do boku, je v podstatě jedno, jestli měli střelce, či nikoliv. Těžká jízda natlačená na úzkém hřbetu, vepředu zadržená v trychtýři zdí s obránci, byla zbavena své hlavní výhody, možnosti drtivé nájezdu. Těžkooděnci v plátové zbroji na koních i bez nich byli sice i nadále velmi kvalitními vojáky své doby, ale proti fanaticky až sebevražedně bojujícím husitům (jednalo se o táborské cepníky!) s dlouhými dřevcovými zbraněmi byly jejich šance celkové nízké. Proti mluvilo i vedro červencového odpoledne, které křižákům vadilo více, než lehkooděným husitům, dále smrt jejich velitele...
Otázkou také zůstává, jednalo-li se pouze o střelce ze samostřílů. Palba z píšťal a hákovnic zblízka, ze skrytu vinic, tak to by opravdu byla "lahůdka"!.
Já osobně nasazení střelců, jako části posil nezpochybňuji, jen se domnívám, že úspěch výpadu na nich nezáležel, stejně jako nezáležel na organizovaném velení v tomto místě. Cepníky stačilo "vypustit" !

_________________
trener

Teď mne napadl další argument mluvící pro výstavbu opevnění na Vítkově až odpoledne 13. 7. Pokud by na Vítkově už byla posádka s děly a střelci, proč nemáme žádné zprávy o tom, že by se husité z Vítkova nějak zapojili do šarvátky na Špitálském poli? Mohli střílet na nepřítele při překonávání řeky, rozvíjení jezdeckého houfu před bránou, bránit v jeho ústupu, vpadnout výpadem do boku ustupujícím křižákům, pronásledovat je při zpátečním brodění (při překonávání vodních toků je vojskou nejzranitelnější!)... V pramenech pusto a prázdno. Pokud se na Vítkově stavělo od června (Čornej) byl jediný den mezi 13. - 14. 7. rozhodující pro ubojeschopnění opevnění?

_________________
trener

Problém by nastal v případě dlouhodobého obléhání Prahy. A to píšu i při plném vědomí toho, že tato diskuse tuto variantu příkře zavrhla jako nejméně pravděpodobnou.
Ten kopec měl přece strategický význam sám o sobě mj. už tím, že stál tam, kde stál. Opravte mne kdokoli, prosím, jestli se mýlím ...

... ale kdo to mohl tušit? ...
Naopak geniální Žižka se přece vždy snažil nic nezanedbat, možná rizika minimalizovat či dokonce eliminovat.

To je axiom.

Tak této otázce, přiznám se bez mučení, nerozumím ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K poslední otázce: Chci tím říci, že pokud opevnění na Vítkově bylo budováno a osazováno osádkou od června, proč vůbec nezasáhli jeho obránci do šarvátky 13. 7.? Že by ještě nebyli připraveni a pak jim na to stačil jediný den? Pro mne je to naopak argument k tomu, že 13. 7. na Vítkově ještě žádní husité nebyli (v době křižáckého průzkumu bojem)!

_________________
trener

Ad kopec u Prahy: Měl strategický smysl i neměl. Stejný smysl pro případ dlouhodobého obléhání měl i vedlejší Šibeniční vrch a také ho nikdo neobsadil... Jenže Vítkov mohl krýt brod i jeho okolí.

_________________
trener

Že by jich bylo málo? Ale ne proto, že tam byly samý ženský podle tvé hypotézy, ale proto, že k obraně opevnění na Vítkově jich nebylo více třeba. Teď ale nemám na mysli nutně pouhých 29 lidí.
Nebo, že by tam neměli děla s účinným dostřelem? ...

Tak přiznám se, že Šibeniční vrch mě nenapadl. Ale pokud nechtěl Žižka obsadit oba kopce, tak - jak už i ty naznačuješ - Vítkov byl přece ze strategického hlediska
(nej)výhodnější.
Uvědomme si také, kde se Šibeniční vrch nacházel - směrem od Horské brány na dnešní Olšany. Jedná se o kótu 236 nacházející se mezi ulicemi Husitská, Seifertova a Lupáčova (Čornej).
Číhni do mapy Prahy ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Proč nezasáhli již 13. 7.?
Odpověď dává přímo Vavřinec z Březové: ... dvě ženy s jednou dívkou a asi šestadvaceti muži, kteří tehdáž zůstali v srubu, udatně kamením a sudlicemi odporujíce se bránili, neboť neměli šípy ani prach do houfnic.
Prostě sruby nebyly dokončeny ani vyzbrojeny. A běžet dolů se sudlicemi by nemělo žádný smysl.

_________________
De omnibus est dubitandum.