Tak a máme tu bohužel ještě jednu prohranou bitvu, vzpomeňte si, pokud pojedete do Chamu...
''Vedle porážky u Hiltersriedu byla v bavorském pohraničí rovněž připomínána v Čechách prakticky neznámá bitva u Satzdorfu u Chamu, která pro husity skončila podobně neslavně. Došlo k ní na den sv. Michaela roku 1429. Píše o ní např. Ondřej Řezenský.
Ve třicátých letech 20. století byla bitva využita pro dobovou propagandu. Kolem r. 1935 vznikla rozměrná malba, která dodnes zdobí budovu radnice v Chamu. Autory obrazu byli Franz Spann z Pasova a Sigmund Spitzner z Parsbergu. Toto dílo je dokonalou ukázkou dobové interpretace husitství. Vychází z místní starší katolicky orientované literatury. Zároveň je odrazem protičeské propagandy třicátých let. Husité jsou zobrazeni jako polonazí barbaři oblečení jen do kusů kůže. Hrdinou, který je porazil, byl Marquard Störr, řeč. Stuß, který několik let poté padl v bitvě u Hiltersriedu.
Neméně negativně hodnotil husity v katolicky zaměřené ''Historii města a farnosti Cham'' Joseph Lukas. Dílo z roku 1862, vyšlo v novém vydání roku 1985. Autor se zaměřil na úlohu, jakou tato oblast měla díky své poloze při hranici s Čechami. O husitech píše jako o krutých válečnících. Popis jejich řádění podtrhují obvykle atributy jako ''füchterliche Hussitenkriege'' - ''strašlivé husitské války'' nebo ''unzähliges Elend'' - ''nepopsatelné utrpení''.
Ani moderní průvodce městem z roku 1995 W. Straßera a P. Loefflera nepřinesl v hodnocení husitství mnoho nového. Autoři vykládají husitské války jako protiněmecké hnutí. Mnohé z formulací vycházejí ze staršího Straßerova článku z r. 1965. Evokují však spíše propagandistické pojetí třicátých let, např.: ''Die Hussiten wandten sich nun gegen alles Deutsche, nicht nur in ihrem Land, sondern sie zogen auch plündern und raubend in die Nachbarländer.'' - ''Husité se nyní obrátili proti všemu německému nejen ve své zemi, ale vytáhli také do zemí sousedních, kde rabovali a loupili.'' Tato interpretace husitů je ve srovnání s Neunburgem a Nabburgem krokem zpět. Bitva u Satzdorfu je mimo vlastní Cham a okolí poměrně málo známou událostí.
Amatérský historik Herbert Maurer věnuje bitvě u Satzdorfu zmínku ve svém článku v publikaci věnované historii hradu Runding. Maurer podtrhuje, že husitství bylo především hnutím usilujícím o reformu církve. Připomíná negativní důsledky, které měly husitské výpravy pro bavorské pohraničí. (Runding byl v době husitských válek sídlem proslulého válečníka Heinricha II. Nothafta. Bojiště u Satzdorfu leží nedaleko této někdejší pohraniční pevnosti.) ''
(Milada Krausová - HUSITSKÉ VÁLKY v historickém povědomí obyvatel česko-bavorského pohraničí, PRŮVODCE HISTORIÍ ZÁPADNÍCH ČECH č. 4. str. 119 a 175, vydalo nakladatelství Českého lesa v Domažlicích r. 2000)
|
