Platnost vypršela

Fajn tak sa podívajme.
Vyložený obrázok na fórume vítaný.

Škoda, že obdobné vyobrazení nemáme, řekněme z poloviny 15. st., a to ze zdrojů blízkých husitskému válčení. Aspoň já o ničem takovém nevím.

Máš ho tam pověšený/vyložený. Viz výše ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

Platnost vypršela

Tak v tomto by som skôr veril E.Wágnerovi a jeho "Zrnkám husitského válečnictví" - viď aj názorna kresba tu: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=10977#p10977 .
Šance posádky vozu boli minimálne vyrovnané jazdcom...

Ta vozová hradba, mne také zaujala.Nejdřív jsem si myslel, že by to mohla být blbost.Jenže po "přemýšlení" může padnout jedna úvaha.
Z hradeb, se dá takřka neustále soupeře trápit lukem, kuší...aniž by střelci byli rušeni nepřítelem.Při nájezdu lze toto praktikovat jak z hradeb, tak i vozové hradby.V případě potíží, je cesta zpátky volná a z hradeb se zatím vesele decimuje nepřítel kuší...
Pokud vozovou hradbu útočník neprolomí prvním útokem-dost nepravděpodobné, tak jezdec se tam asi "zasekne" a další masa jezdců, se řítí na něj...Takže nemůže dopředu a zpátky taky ne...

Proto takovej útok musí dopadnout (skoro) vždy špatně.Dodnes nerozumím téhle tupé válečné dogmatičnosti....

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Platnost vypršela

Pomiňme, jak se zobrazuje, neboť to, jak vozová hradba vypadala ve skutečnosti, víme v podstatě pořád kulový.

Ano, ten stereotyp je vskutku (zdánlivě?) zarážející. Budiž, dejme tomu.
Ale co proti nepříteli vítězní(!) husititi postavili u Sudoměře, u Kutné Hory, u Hořic, u Strauchova dvora, u Ústí (Lipany raději v této souvislosti úmyslně nezmiňuji)? Palisádovou hradbu? Nebo hradbu z těl? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

"Experti" spoza oceánu majú aj takúto predstavu o husitskej vozovej hradbe.
Len si lámem hlavui či ten prázdny priestor je zabezpečený protipechotnou prekážkou s ostnatým drôtom ... Zlatý Wágner.

Nejen za oceánem, tohle je přímo ze zdejšího fóra - kapitola "Modely s husitskou tématikou", téma "Modely":
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=522.

_________________
De omnibus est dubitandum.

O válčení s vozy toho víme opravdu málo. Například jak vlastně ty válečné vozy vypadaly? Všimněte si, že dobové vyobrazení (Bible krále Václava IV., Bellifortis, Vídeňský rukopis) vozů se pronikavě liší o současného pohledu (od časů E.Wagnera)! Ty zkosené bočnice, boční dvířka...

_________________
trener

Polné opevnenia boli použité v ktorých bitkách ?/okrem Vítkova/ Obávam sa že v prevažnom počte bitiek nebol na ich vybudovanie jednoducho čas.

Hledala jsem marně jak se signalizovalo s těmi praporky, ale i tak píše Čečetka spoustu zajímavostí o vozové hradbě, nejdříve o její historii:
Již ve věku klasickém i ve středověku užívalo se vozů ve vojsku. Důmyslně jich užil princ Filip Flanderský r. 1364 v bitvě u Monsu. Za zády vojska srazil vozy do tří řad, aby nepřítel nevpadl do zadu. Také anglický král Eduard III. v bitvě u Crecy r. 1346 zavřel se proti přesile Francouzů ve vozové ohradě. Z ní vypouštěl zástup jízdy, až porazil francouzskou přesilu. Také Němci u Tannenberka užili vozové ohrady, jak napsal polský dějepisec Dlugoš o bitvě mezi německými křížovníky a Poláky 15. července roku 1410.
V Čechách byly válečné vozy známy již od počátku XV.věku. Hájek z Hodětína, podkomoří krále Václava, napsal r. 1413 poučení vojenské, v němž se o nich zmiňuje. Není vyloučeno, že snad i Žižka jako dvořan a bojovník krále Václava spolupracoval na onom spise. (V.V.Toman v "Husitském válečnictví" dokazuje, že řád Hodětínův byl napsán po válkách husitských.)
Všechny staré paměti, i německé, souhlasně svědčí, že vynálezcem vítězné vozové hradby husitské byl Jan Žižka. Tím se stali Čechové ve válečnictví mistry Evropy. Poláci se u nich vyučili pořádání vozů a najímali potom Čechy do svých vojenských služeb, až se koncem XV. věku stalo pořekadlem: Co Polák, to pán, co Čech, to hejtman. Ještě polský bohatýr Žolkiewski v bitvě s Turky 7. října r. 1620 na poli Cecorském ohradil se s hrstkou svých vojínů vozovým táborem a slavně padl.
Šikování vozů se po smrti Žižkově víc a více zdokonalovalo, znamenitý válečník rytíř Václav z Čenova napsal koncem XV. věku nejlepší spis o šikování vozů.

Dále Čečetka píše jak vypadala vozová hradba za pochodu:
Když táhlo vojsko proti nepříteli, uzavřeno v šiku, jely vozy dle polohy kraje v jedné nebo více řadách vedle sebe. Proti nepříteli, který měl silnou jízdu, jako Uhři, nebo čeští "železní rytíři", táhly vozy obyčejně ve čtyřech řadách. Obě krajní řady byly napřed i vzadu o tolik delší, kolik bylo třeba, aby se jimi mohl tábor uzavříti proti nepříteli. Někdy těmito prodlouženými řadami byly obklíčeny části nepřátelského vojska a mezi vozy porubány.
Z čelných vozů šikových dávali velitelé korouhví znamení, jak se mají vozy řaditi. Důležité byly praporce na předních a nárožních vozích. Dle nich se vozatajové řídili při zavírce.
Při čtyřech řadách vozů měl pohyblivý vozový šik tři ulice, prostřední byla nejširší a v ní jely vozy s nákladem, pící, se sestrami a práčaty. Tam postupoval i oddíl jízdy, byla hrubá střelba a ostatní ruměj. V délce 1km bylo na devadesát vozů. Šik vozový o šesti řadách míval mezi dvěma prostředními prostranný "plac", obklopený 50 vozy. Krajní řady měly po 100 vozech.
V krajních ulicích mezi vozy táhla pěchota a venku před vozy jízdní houfy, dokud jich nepřítel nedonutil hledati útočiště mezi vozy.
Vojsko na pochodu při 8 tisících mužích mělo 180 vozů bojových a 120 placných.