Právě je 18.12.2017 - 14:53

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 6 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Tachov
PříspěvekNapsal: 03.08.2007 - 22:06 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
V těchto dnech si připomínáme 580. výročí vítězství spojené husitské armády nad III. kruciátou u Tachova.
Rád bych téma Tachova poněkud více rozvinul, protože na tomto fóru nedostalo dosud dostatečný prostor, a tak jsem přesvědčen, že by toto kulaté výročí velkého husitského vítězství mohlo být vítanou příležitostí k tomu, abychom se na Tachov blíže podívali. Vyhnu se vojenským aspektům vítězství a zaměřím se spíše na málo nebo méně známé skutečnosti...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: předehra...
PříspěvekNapsal: 03.08.2007 - 23:12 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Zikmund se již dlouhé 2 roky věnoval obraně jižních Uher a Čechy mu v té době byly víceméně ukradené, zapomínaje tak na slibované vyhlazení kacířů ve svých dědičných zemích. Tohoto úkolu z nejkřesťanštějších se tedy iniciativně chopil braniborský markrabě, kurfiřt Friedrich z Hohenzollernu. Je třeba přiznat, že nezačal špatně a na válku s husity chtěl uplatnit zcela novou filozofii. Kurfiřt Bedřich spolu s wurzburským biskupem Janem a s bamberským biskupem Friedrichem z Aufsessu oživil činnost rytířského sdružení Jorgenschildu, tj. Štítu sv. Jiří. Záhy poté, v lednu 1427 následovaly manifesty, které oprášily zašlou slávu rytířské kultury s prvky pozdního středověku. Tyto manifesty i objektivního analytika musejí zaujmout mj. také globálním pojetím války s kacířskou zemí, jíž musí předcházet pečlivá příprava a verbování vojska. Byli verbováni i neurození válečníci, jimž bylo slibováno dosažení rytířských poct. Členové Jorgenschildu se zavázali vyhnout se až do zahájení tažení veškerým turnajům s tím, že je musí prověřit až válka s husity, která měla být zaštítěna korouhvemi sv. Jiří a Bohorodičky Panny Marie. Nevyřčeným příkazem proto byly časté zpovědi i přijímání ve vojsku. Součástí striktního zpřísnění kázně byly i zákazy doprovodu armády zloději, opilci, falešnými hráči, rovněž tak i poběhlicemi. Všechny soukromé války na území Říše byly přísně zakázány.
Uvedená trojice pochopitelně vyžadovala řádné vyhlášení kruciáty papežem a snažila se získat podporu od říšského sněmu v Mohuči. Papež Martin V. se nenechal dlouho přemlouvat a 18. 3. 1427 novou kruciátu skutečně vyhlásil bulou Salvatoris omnium. Svým legátem na této křížové výpravě ustanovil winchesterského biskupa Henryho Beauforta (prastrýc nezletilého anglického krále Jindřicha VI.). Beaufort byl navíc ještě jmenován při této příležitosti kardinálem.

Zahájení tažení bylo určeno na 29. 6., kdy se měla vojska kurfiřtů z Porýní, vojska pánů i měst z Bavorska, Alsaska, Švábska, Brabant, Švýcarska a Frank shromáždit v okolí Norimberka. Saské, braniborské, durynské, hesenské a pomořanské kontingenty měly shromaždiště u Freibergu.
Součástí strategického plánu byl i útok Albrechta Habsburského z jihu a slezských knížat a lužických oddílů ze severovýchodu. Z Čech dodaly ozbrojence města Cheb a Loket. 4. května přijal říšský sněm vojenský řád o 48 bodech, který svěřoval vrchní velení jednomu ze 3 duchovních(!?) kurfiřtů, kteří se ve velení měli střídat, a to v přesném pořadí. To bylo pro Bedřicha téměř nepřijatelné rozhodnutí, které však musel akceptovat. A tady někde hledejme jednu z příčin, která už dopředu přispěla k porážce této kruciáty. Nebyla však tou hlavní…

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 10.08.2007 - 22:36, celkově upraveno 4

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ...závěr
PříspěvekNapsal: 04.08.2007 - 21:56 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
3. 8. byla neděle. Víceméně nekoordinované velení křížové výpravy u Stříbra (které bylo neúspěšně až do příchodu husitské armády obláháno) již dávno vědělo o rychlém přesunu husitů od karlštejnského shromaždiště směrem k Tachovu. Brzy ráno nastal zmatek při přesunech jednotlivých oddílů na předem určené bojiště. Při těchto přesunech vypukla v leženích panika a lokální požáry podobně jako u II. kruciáty. Některé části pěchoty, vozatajstva a trénu začaly ustupovat a tím byla stržena lavina dalšího ústupu. Mnohé jednotky se podařilo zastavit ještě v Tachově, ale další, které započaly s ústupem ještě dříve, už byly za zemskými hranicemi. Legát Beaufort v Tachově urychleně svolal improvizovanou válečnou radu, kde důrazně požadoval zastavení ústupu, protože zbytek armády se početně stále ještě mohl postavit nepříteli. Druhý den ráno, 4. srpna vystoupil kardinál se svým doprovodem na vrcholek, aby dodal křesťanskému vojsku pod korouhvemi kříže odvahu, rozvinul korouhev s ukřižovaným Spasitelem, která se v jakési tahanici ocitla na zemi. Ou, špatné znamení! Pohled, který se Angličanovi poté naskytl, byl tristní, protože vojska přes noc opět ubylo. Po bitevním střetu s kacíři toužili snad už jen mladý saský vévoda Fridrich, puzený mladickou nerozvážností a Jan z Neumarku, kterého Beaufort pověřil vrchním velením. Ostatní bázlivě radili k ústupu. V těchto fatálních momentech celého tažení křižáci stále houfně opouštěli bojiště a kardinálovy oči upřené na bitevní pláň se počaly zalévat hořkými slzami. Tak tahle že má skončit celá pečlivě připravená kruciáta, které se tolik obětoval navíc byl ještě obdařen papežovou bezmeznou důvěrou?...

Husitská armáda dorazivší k Tachovu zastihla na bojišti jen zadní voj a to ještě pouze jeho opozdilce. Do Tachova se stáhly dobře vyzbrojené oddíly plzeňského landfrídu a někteří opozdilci z řad křižáků, kteří bojovali o holý život a napomohli společně tomu, že se město začalo úporně bránit. Husitští profesionální válečníci zahájili obléhání s tím, že tady nechtěli strávit čas až někdy do podzimu. Po proražení vnějšího opevnění a velice tvrdých bojích v ulicích bylo město 11. srpna konečně dobyto, následně byl obležen i hrad, který nakonec také marný odpor vzdal o 3 dny později.
Součástí obrovské kořisti byla mj. i obléhací bombarda krále Václava nazývaná Chmelík. Tento exemplář připadl táborům, u nichž je doložen ještě ve 40. letech.
V dobytém městě umístili svoji posádku sirotci.

Viz http://www.husitstvi.cz/g65.php a http://www.husitstvi.cz/g66.php

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Bojová morálka IV. kruciáty
PříspěvekNapsal: 31.08.2012 - 11:52 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1064
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Fanatický kardinál sice u Tachova neztratil klobouk jako se to stalo jinému u Domažlic, ale křižáci se chovali podobně. Takto o tom píše Jiří Jánský v Kronice česko-bavorské hranice II na str. 21-22 v kapitole Bitva u Tachova 4. - 14. srpna 1427:

''Křižáci prchající od Stříbra se objevili v Tachově 3. srpna a někteří se hned vydávali na další cestu k hranici. Střípkem z obrazu velké křižácké dezerce je zpráva knechta Fridricha sepsaná 3. srpna v Pernově. Dotyčný služebník chebského patricije Hanse Junkera v ní sděluje bezradně chebské radě, že na vlastní oči spatřil asi dvě stovky dezertujících jízdních křižáků, kteří přihnali ''přes les'' dobytek a tvrdili chebským ozbrojencům, že prchající pěší už mají jen malou naději na záchranu. Míra paniky je zřejmá z toho, že v té době teprve husité dorazili ke Stříbru. Z tohoto stručného dokumentu je zřejmé, že křižáci prchali po Goldene Strasse, čímž ovšem není vyloučeno, že utíkali přes hranice i po jiných trasách.

Dále ze zprávy vyplývá, že Cheb v době útěku od Stříbra teprve vysílal svůj ozbrojený oddíl proti husitům, není však z ní zřejmé, zda křižáci hnali vlastní či uloupený dobytek. Přikláním se k variantě druhé a domnívám se také, že panika rozšířená v Pernově byla záměrná. Dotyční dezertéři měli totiž před husity příliš velký náskok a potřebovali z pochopitelných důvodů zamlžit pravý stav věci, totiž že v Tachově se znovu organizuje defenziva.

Podobné nepříjemné překvapení jako chebští knechti v Pernově zažívali 3. srpna v Tachově kardinál Beaufort a zřejmě již uzdravený kurfiřt Fridrich Braniborský. Kardinál Beaufort, který podle Bezolda jako jediný z celé nejvyšší křižácké elity vychází bez přímé viny na vojenském debaklu IV. kruciáty, se v Tachově neprodleně ujal vrchního velení a svolal válečnou poradu. Pokusil se zkonsolidovat značně otřesenou bojovou morálku prohlášením, že je sám ochoten beze štítu pochodovat v čele útočících křižáků, a vydal energické rozkazy k přípravě na velkou rozhodující bitvu, která se dala očekávat příštího dne.

Ráno 4. srpna vystoupil kardinál Beaufort doprovázený suitou knížat na nějaké návrší před městem* a rozvinul papežskou korouhev s obrazem ukřižovaného Krista, kterou si sebou přivezl jako posvátnou zástavu. Svaté nadšení kardinálovo ovšem většina křižáků nijak nesdílela a přítomná říšská knížata pohledem z návrší rychle zjistila, že jejich vojsko se přes noc povážlivě zmenšilo. Pokud zpočátku kardinál nějaké bojové nadšení u knížat vzbudil, pak pohled na prořídlé křižácké houfy ho opět stlačil k nule. V kardinálově štábu začaly převažovat návrhy doporučující ústup. Vrchní velitel však nehodlal rezignovat a plamennou řečí apeloval na křesťanskou víru a rytířskou čest křižáckých vůdců. Patrně na jediného z knížat kardinálova rétorika zapůsobila - mladičkého, teprve patnáctiletého Fridricha Saského. Ten navrhl, aby jízda sestoupila s koní a bojovala pěšmo, aby dala pěchotě najevo, že ji nehodlá během bitvy opustit. Rosenplüt byl návrhem mladého knížete nadšen, na druhé straně zatratil jiného z křižáckých vůdců, který tento způsob boje rezolutně odmítl. Norimberský veršotepec nechtěl dotyčného knížete jmenovat - byl jím nejspíše kurfiřt Fridrich Braniborský - ale dodal, že Bůh si ho bude dobře pamatovat.

Kardinál nakonec ukončil dohady tím, že podal bojovou zástavu falckrabímu Janovi Neunburskému, čímž vlastně nepřímo suspendoval Otu Trevírského z jeho dosavadního velitelského postu. To vyvolalo ve velitelském sboru otevřené námitky, takže znechucený falckrabí Jan mrštil vztekle zástavou o zem. Tento incident dovršil rozklad bojové morálky IV. křížové výpravy. Kurfiřti, vévodové a biskupové začali nasedat na koně a odjíždět od Tachova k hranicím. Ve všeobecné defétistické náladě zaznamenal kronikář Bartošek osamělý hlas rytíře Kamrovce volajícího: 'Nevím před kým utíkat, žádného nepřítele nevidím!' Nakonec z mohutného křižáckého vojska, které mělo podle Bartoška 80.000 jezdců a ještě více pěších, zůstalo asi 1.500 mužů, kteří se ovšem ukryli za městskými hradbami. Jiný oddíl křižáků uprchl do Horšovského Týna, kde se uchystal k obraně. Husitský předvoj dostihl opozdilé prchající křižáky až u hraničního lesa. Podle Eneáše Silvia 'sotva vstoupili do lesa, když tu se objevili Češi a začali útočit na zadní voj. Nastal ještě bezhlavější a zbabělejší útěk. Němci utíkali dokud je Češi nepřestali pronásledovat.' Není však nikde uvedeno, že by husité při pronásledování překročili hraniční les, zřejmě jim stačilo, že ukořistili velké množství vozů s rozličným nákladem, mezi nímž jistě nechyběly věci naloupené ve vesnicích v okolí Stříbra a Tachova.
''

*) Podle M. Krausové, Husitské války v historickém povědomí obyvatel česko-bavorského pohraničí, Domažlice 2000, s. 79, to byl vrch Vysoká 564 m, západně od Tachova, na němž byl roku 1972 vybudován památník. Pramenná opora pro tuto lokalizaci ovšem chybí.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Tachov
PříspěvekNapsal: 17.06.2015 - 17:06 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
Petr Koscelník - Lokalizace bojiště u Tachova z roku 1427, či náhodný soubor militárií?
https://www.academia.edu/10258778/Lokalizace_boji%C5%A1t%C4%9B_u_Tachova_z_roku_1427_%C4%8Di_n%C3%A1hodn%C3%BD_soubor_milit%C3%A1ri%C3%AD_-_Lokalisierung_des_Schlachtfeldes_bei_Tachov_aus_dem_Jahr_1427_oder_ein_Zufallsensemble_von_Militarien

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: 590. výročí
PříspěvekNapsal: 01.08.2017 - 09:50 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Letos si připomínáme kulaté 590. výročí bitvy u Tachova. :!:
Proto letošní "Husitské slavnosti 2017" v Tachově budou o to významnější. Podrobnosti viz tady ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 6 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz