Právě je 05.08.2020 - 13:27

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 67 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 29.10.2018 - 19:18 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Báseň z Macharovy čítanky, jejíž část v uvozovkávh použil tehdejší poslanec do interpelací. Zaujalo mi, že Nepomuka dal král hodit do vody ''pro příklad budoucím'' - to jako že Václav IV. byl vzorem pro husity jak mají nakládat s pátery?

Josef Svatopluk Machar
ROMANCE O KRÁLI VÁCLAVU IV.

To budete as z kronik znát
šedivě hovořících:
jde Václav král a jeho kat
za noci po ulicích,
však nejde s mistrem popravy
snad krátit lidi o hlavy -
ne, v šenk, kde zpívá lid,
se ráčí posadit
a hladě vousy nalít dal
dva džbánky moku Václav král,
ta milá dobrá duše.

Tak zaslech jednou to a to,
jak už si stýská lid,
že robotci je proklato
a tuze těžko žít
- to zoufalý as kumpán děl,
jenž hoře v moku utápěl -
že z rána k noci, celý den
se dře a dře a dře se jen,
pak za trochu těch grošíků
lze živit jen pár vrabčíků,
ne schránku lidské duše.

Vzal odřený šat Václav král
a do práce šel spolu,
a bílé ruce zpracoval
si hezky do mozolů,
i grošík dostal, vlek se spat,
na druhý den pak na svůj hrad
zval službodárce ku sjezdu,
řek: snížit práci, zvýšit mzdu,
kdo zůstati chce živ a zdráv!
a rukou k tomu trochu máv -
ta milá dobrá duše! . . .

Rod takých králů arci šel
už z dějin do pohádky;
už mnohý hlavou zavrtěl,
kdo čet ty staré řádky!
Vždyť praví se tam docela,
že díval se jen z kysela
na šlechtice a pátery,
preláty, mnichy, kláštery,
ba, soudíme-li ze skutků,
že měl je řádně v žaludku -
ta milá dobrá duše!

Kněz arcibiskup bral mu klid
- nu, pravý Kristův sluha! -
a jed mu dali páni pít
a zavřeli jej ztuha,
toť vidno, že měl zajisté
své srdce pravém na místě,
že nechtěl jíti v řadě jich
pít krev a slzy nebohých -
ó, že už dávno práchniví!
Byl král - však člověk poctivý
a milá dobrá duše!

Z interpelace posl. Hybeše 13. března 1902.

''A že má arcibiskup kněz
vždy cizí pravou ruku,
chyt král, když pastýř skryl se kdes,
tu ruku Nepomuku
a tak se na ni zadíval
v úžasu dobrý Václav král:
k ní patřily dva laloky,
líc ruměnná, břich široký,
a pak dal jednou z večera
do vody hodit pátera -
ta milá dobrá duše!

To víc pro příklad budoucím
než k ukojení vzteku . . .
a na to odpověděl Řím
legendou plnou vděků:
prý s páterem - ne z náhody -
sletělo pět hvězd do vody,
a když mu tělo setlelo,
jazyku mřít se nechtělo,
pak kardinálů vyřkl sněm,
že má být svatým patronem
pro zbožné české duše . . .

Ten jazyk svěžím zůstává,
je dobře zachovaný
(neb jej vždy přesně dodává
kýs řezník z Malé Strany),
a v máji bodrý český lid
jde zázraku se poklonit
a s modlitbami, písněmi
tam bijí čely o zemi,
vlá kadidlo, hlas varhan zní
a na dlažbě se chrámu chví
ty bědné české duše . . .''

Teď páter si tam ruce mne
nad ohnutými týly,
vzad vrhá hledy vítězné,
kde sarkofág je bílý:
tam neznán, zapomenut v tmách
Václava krále leží prach . . .
Jde oko hořem strhané
a u té hrobky nevzplane,
jde duše, prostá naděje,
a vzpomínka jí nechvěje,
tak dovedou jít bez žele
kol prachu svého přítele
ty bědné české duše . . .

Co platno, že to v písmenu
kroniky šedé dříme?
My rostem ze svých kořenů,
však my jich necítíme . . .
Když sedíte tak za stolem,
jak On rád sedal v žití svém,
tu vzpomínejte, přátelé,
si na dobrého přítele
a ťukněte si dva a dva
na slávu krále Václava,
té dobré české duše!

(Májový list, v únoru 1902)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 14.01.2019 - 20:50 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
V sekci "ČLÁNKY" našeho webu vychází seriál Zikmund Lucemburský - císař ve stínu husitů, první díl je o Zikmundově dětství a mládí, je tam je ukázáno, jak se z něj stal tvrdý a nelítostný muž. https://husitstvi.cz/clanky/zikmund-luc ... nu-husitu/ Báseň je ale až o pozdějším období jeho života.

Josef Svatopluk Machar
ZIKMUND LUCEMBURSKÝ


Ti Češi všichni mají v očích dýky,
a panny jejich nijak nedovedou
jak Němky, Uherky a tmavé Vlašky
zasmát se pohledem ti z očí v oči -
Ta Praha vůbec... podíváš se z okna
a spoustu věží vidíš jak prsty
vztyčené k nebi, hrozící ti přísně -
za Hladovou zdí hasne denně slunce,
jak hranice by hořela tam kletá,
ta jejich hranice, kde pošetilý
a paličatý kněz dal vale světu -
A Vltava se ložem svojím valí
krvavá, těžká - tolik asi krve
mě zem ta stála - Sáhneš po poháru
a víno zas má jenom barvu krve
a trpké je, jak zde to živobytí -
to bůh ví: otec sázel tu a pěstil
burgundskou révu - já, syn jeho, piji
pelyněk tady -

Kažte připraviti,
nosítka moje - nechci umřít tady
a žít už docela ne v tomto městě -
pryč odtud - přes Jihlavu, Znojmo, k Vídni
pod modré nebe, k usmívavým lidem,
pryč rychle od těch hořkých poustevníků,
a z města, které mučírnou je mojí -

(Apoštolové 1911)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Václav Šolc - Němečtí křížáci
PříspěvekNapsal: 09.02.2019 - 11:38 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Tady na DF máme už také trochu delší zkušenost s křižákem - záškodníkem, který ale přišel z opačné strany než ti němečtí a také tam nakonec odtáhl.

Václav Šolc
NĚMEČTÍ KŘÍŽÁCI


Přijeli jsou s pánem bohem
všichni, co jich v svaté říši,
byli knížata a páni,
byli preláti a mniši.

Přijeli jsou přes Šumavu
na kacířské české hlavy,
by své hříchy krví smyli,
vešli věčné do oslavy.

Přijeli jsou, ďáli křiky
a pálili vesní chýše,
však brzy se zastavili,
aby měli domů blíže.

Když pak boží lid se blížil,
zatroubili ''zpět'' svým rohem,
a jak přišli, zas odešli,
do svých Němec s pánem bohem!

(Prvosenky 1868)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Vojtěch Martínek - Kostnická episoda
PříspěvekNapsal: 09.07.2019 - 09:54 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
V elektronické knihovně jsem našla od V. Martínka báseň Kostnická episoda, ale v knížce Hus a husitství v české poezii má ta samá název 5. června 1415.
Vlastně ani nevím, kdy přesně Hus řekl ''neodvolám'' - bylo to 5. 6. a byl také u koncilu jako to známe z filmu?

Vojtěch Martínek
KOSTNICKÁ EPISODA


...Dóm otřásal se rozvášněným křikem...
A prelátové, plešatí a tlustí,
dlaň zatínali v pěsť a rozčileně
z míst povstávali, křičeli a láli...
Proud slunce padal okny barevnými,
skvrn plno házel na dlaždice chrámu
a jasné světlo na hlavu lil muži,
jenž ve vřavě stál upoután a hlídán
a k němuž vlna gest a prudkých řečí
zvšad mířila. Stál vyhublý a bledý,
se zrakem vpadlým, ve špinavém šatě,
on, neznámý kněz, mezi kardinály,
stál ve své bídě jako výkřik němý
v jas barev svítící a lesk a zlato.
Stál nepohnutě v poutech, ponížený,
zrak jeho horečně plál jako hvězdy,
a v okna hleděl, jimiž výsek nebe
smál modravý se v jeho pokoření.
...A slova hanlivá dál zněla dómem...
Pak mluvit jal se, ale jeho věty
se ztrácely v tom prudkém vlnobití,
jen občas slovo rozlehlo se z proudu
a prudčí přízvuk vynořil se z něho:
...Bůh... Písmo Páně... svatí učitelé...
...a ukažte a přesvědčte... jsem hotov...
...blud lživý... falšováno... články... pravda...
však přehlušen byl výkřiky i smíchem.
Tam volal kdos: „Hle, kacíř zatvrzelý!“
a jiní: „Odvolej a odpřisáhni
a podrob se!“... a všecko v jednu vřavu
se slévalo...
A mistr v poutech umlk’,
zrak přivřel, poslouchal a zdálo se mu,
že do duše všech hledí v shromáždění,
jak hřích se směje jejich ve hlubinách,
jak žalobci z Čech groše počítají,
jež vydali už, aby zničili ho,
jak zlaté ornáty jsou maskou lživou,
jak cítění všech daleko je Krista,
jak touha po rozkoších, statcích světských –
jim v krvi volá, jak ten celý koncil
je velikou lží, pestrou komedií
...a cosi jako hnus a pohrdání
mu celou jeho bytost provanulo,
své touhy silou k Ježíši se povznes’
a řekl zpříma, úsečně a krátce:
„Ne, neodvolám!“ – – –

(sb. Cesty)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: František Gellner - 1415
PříspěvekNapsal: 20.07.2019 - 14:12 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
František Gellner byl anarchista a rouhavý cynik s negativním vztah k náboženství a církvi, na kterou kreslil výsměšné karikatury. Provokuje i jeho báseň o Janu Husovi.

František Gellner
1415


Pomalu pět set let již tomu bude,
co, mistře Jene, v dálné Kostnici
jazyky ohně popravního rudé
přestaly šlehat na tvé hranici,

co z prolité tvé krve zrodila se
národa velká píseň hrdinná,
jež ve vzpomínek slavných smutné kráse
se zachovává z otce na syna.

,,Pro pravdu zemřel jedinou a věčnou!''
pastoři duchovní i z laiků
kážou a s myslí pokojnou a vděčnou
očima kroutí zbožně ze zvyku.

A neznajíce ovšem cílů vyšších
tvé proceďují sítem křesťanství,
tvé traktáty čtou o smrtelných hříších
a nad dušemi touží po panství.

Pravdu lze hledat, ale neumírá
se pro ni; kde je, kdo to v světě ví?
Všem cizí je tvá asketická víra,
jimž cizí nejsou ducha objevy:

Že pokrytectvím pohrdal's a maskou,
že upřímných jsi slov byl milovník,
všech neohrožených jsi srdcí láskou
co pravdy velký, smělý bojovník.

(1911)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 12.11.2019 - 00:29 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Slavné vítězství husitů inspirovalo Erbena k básni - písni, kterou vydával za skladbu „podle staršího rukopisu“. Není to zjednodušený Vavřinec z Březové?

Karel Jaromír Erben
PÍSEŇ O VÍTĚZSTVÍ U DOMAŽLIC LÉTA 1431

Pojďte, poslyšte, přátelé,
zpívám pověsti veselé,

O věcech, které se děly,
abyste všickni věděli.

Přijeltě z Říma kardinál,
ten o Čechy zlou radu vzal.

Měl v jedné ruce krucifix,
za sebou Němců stotisíc.

„Bíte, zabíte, neleňte,
Čechy kacíře vypleňte!

Bíte a palte napořád:
já dám odpustků, co kdo rád!“

Už od Bavor, už Němci jdou,
zlou pověst nesou před sebou.

Už k Tachovu se zblížili,
osady všecky spálili.

„Pospěšte, bratří! pospěšte,
nás ubožátek potěšte!

Pomozte vlasti nevinné,
ať jmeno české nezhyne!“

Čechové, když to slyšeli,
v hromadu vojska sráželi.

Jedno to vojsko táboři,
ať vrahy Němce pokoří.

Druhé to vojsko sirotci,
dobře se zvedli po otci.

Třetí to vojsko od Prahy:
ať nesou pomstu na vrahy.

Od Plzně už se zdvihá prach —
na vrahy Němce přišel strach.

Čechové jdou, už jsou tu hned —
a vrahy Němce jak by smet.

Co měli, v poli nechali,
úprkem domů jechali.

A kdo se zpozdil ve křoví,
našel tu svůj hrob hotový.

Pušky a špíže hromady,
stříbro i zlaté poklady,

Korouhve i papežský list:
vše přišlo Čechům na kořist.

A kam se děl pan kardinál?
Kde má klobouček? Kam ho dal?

„Hoj! když mi bylo běžeti,
uváz mi v lese na sněti —
Čech kacíř bude věděti!“


(Zpívá se jako: Bylatě jedna matička)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Rokyta Jan - Husovy ohně
PříspěvekNapsal: 05.07.2020 - 11:02 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1202
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Protože církev byla za Rakouska příliš spjata s nenáviděným státem, inteligence i prostý lid měli ve značné míře náladu protikatolickou. Rakouským režimem dosazená hierarchie se jevila národu nepřátelskou. K tomu přistupovaly vzpomínky na dobu husitskou a Masarykova dějinná filozofie, podle níž je třeba navázat na reformaci. Na náboženský boj nebyla církev připravena. Ale boj započal již několik dnů po převratu, 3. listopadu 1918, stržením mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, jež se stalo signálem k ničení křížů, soch světců a k hanobení svatostánků. Heslo "Po Vídni Řím", "Řím musí býti souzen a odsouzen", mělo značný úspěch. Do r. 1921 vystoupilo z církve na 1,400.000 lidí, a to hlavně ve středních Čechách. Někteří zůstali bez vyznání, jiní se stali příslušníky nově se zorganizovavší českobratrské církve evangelické, největší část přešla do církve československé, založené bývalými katolickými duchovními, a na Podkarpatské Rusi asi 100.000 sjednocených katolíků přešlo k pravoslaví.

Jan Rokyta
HUSOVY OHNĚ


Po návrších ohně planou
na památku Mistra Jana,
kolem každého se kupí
hrstka Čechů rozzpívaná.
A když dozněl u hranice
starý chorál táboritů,
o Husovi, o Kostnici
řečník mluví v ohně svitu.
O tom, jak se pravdy držel,
byť jej štvali jako chrti,
o tom, že, než zapřel by ji,
raději šel umřít smrtí.
A když dozněla ta slova,
ozvěnu slyš hřímající:
starou píseň Táboritů
„Kdož jste boží bojovníci...“
Husity snad doby nové
oblévá těch ohňů záře?
Rozhlížím se, pohnut v duši –
všude zřím však známé tváře,
syny zřím a dcery církve,
která Husa upálila,
kterou řečníkova ústa
právě byla odsoudila...
Pobloudilí potomkové
rodu Mistra Jana Husi!
Což se hanbou nezalknete,
nepukne vám srdce v kusy,
že jste nyní dětmi Říma,
který proroky vám pálil,
který s pluky všeho světa
jako bouř se na vás valil?
Bídní lháři, pokrytcové,
zpátky! Pryč té od hranice!
Nemnožte lží svojích počet
starou píseň zpívajíce!
Zpátky! Domů! Tam se skryjte,
by vás oko nevidělo –
a i doma před svou duší
zastřete si tvář i čelo!
Ať vás v nitru oheň pálí,
jejž jste byli zanítili,
husitů a táboritů
potomkové pobloudilí!
Oni pro pravdu šli na smrt –
vy jste živi stále ve lži.
Chcete-li slout jejich dětmi,
přikázání znejte. Nelži!
Nelži slovem ani činem,
ani mlčícími ústy,
chceš-Ii Husa vzpomínati,
za pravdu jenž v dým šel hustý.
A až rok se s rokem sejde,
který v budoucnosti dřímá,
rozněťte zas Husův oheň –
ne však jako děti Říma!

(Zpěvník pozdního husity, 1918)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 67 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz