Kolssteyn píše:
Nevím, jestli to příjde jen mě, ale já mám dojem, že Vávrova trilogie je většinou podrobována nepříznivé kritice. Ostatně v polistopadové době je to jistým trendem ...
Ano, taky to souvisí s obecným trendem šmahem odsuzujícím husitství a Jiráska. A od toho je již krůček k tomu, aby se s tím svezla i Vávrova trilogie.
Kolssteyn píše:
... U historika se to dá očekávat, ale je nutné mít na zřeteli, že nejde o historický dokument, ale zfilmovaný "román" ...
Právě ve své kritice, která supluje filmovou kritiku, se Čornej domnívá, že filmy sestávají "jen" ze série obrazů, které nejsou pospojovány složitější dějovou linií. Z toho pak husitolog Čornej dovozuje, že filmy mají blíže právě k hranému historickému dokumentu než historickému filmu.
Toho jsem si však nevšiml.
Kolssteyn píše:
... Té kritice se nevyhne, protože není s čím srovnávat a tak se nesrovnává, ale spíše tíhne ke kritice ...
Souhlasím.
Kolssteyn píše:
... Podle mě je to náš kinematografický poklad. Možná by se v tomto případě obecně mělo diskutovat spíše o jeho přínosu, protože sebekritiky si je jistě nejlíp sám vědom právě autor filmů ...
I s tím by se dalo v zásadě souhlasit.
Kolssteyn píše:
... A hlavně jsem dodnes nepochopil tu přespřílišnou kritiku komunistické ideologie v obsahu. Kdyby mě tím chtěl někdo ideologicky ovlivnit, asi by mě to minulo, protože já jsem si v opojení filmem nějak zapomněl nějaké propagandy všimnout ...
Ano, dnes už tím nelze nikoho ovlivnit.
Např. Husova závěrečná autentická věta na už planoucí hranici však musela býti ve filmu v naznačeném duchu změněna. Tato a jim podobné pasáže nelze ve filmu přehlédnout. Tomu se říká nezbytná úlitba režimu, jinak by ty filmy nemohly být vůbec natočeny. (Omlouvám se, že se opět opakuji.
)
Slyšel jsem to dnes ráno v práci v rádiu a úplně jsem ztratil chuť pracovat (ne že by to bylo u mne něco vzácného). Když se stane něco takového a odejde významná osobnost, člověk by si měl hned uvědomit, co po zesnulém zůstalo. A po Vávrovi toho zůstalo mnoho. Desítky skvělých filmů a hlavně husitská trilogie. Vávra byl odvážný a velkolepý. Chtěl točit jen ty nejlepší filmy s těmi nejlepšími herci a v těch nejlepších podmínkách. Bohužel k tomu musel brát ohled na totalitu, která ho brzdila, avšak která jako jediná mu mohla pomoci splnit si své velké vize. Jako jediný režisér v našich dějinách kinematografie složil Vávra poklonu husitské epoše. A to je trvalá a nehynoucí památka z našeho pohled na tohoto vyjímečného muže a skvělého režiséra.
