Jedete-li vlakem z Prahy do Plzně, či naopak, jak je ctěná libost, tak projíždíte stanicemi s půvabnými českými jmény, tj. Kařízek, Kařez, Srbsko, Praskolesy a Mokropsy. Z vlaku uvidíte hrady Točník, který si nechal postavit král Václav IV., a Karlštejn. Taky projíždíte Rokycany a Zdicemi, které jsou úzce spjaty s husitskou epochou našich dějin. O těch posledně jmenovaných si něco málo povíme.
Na přelomu září a října r. 1424 se v tomto městě uskutečnila jednání mezi husity a katolíky. Zdice měly vyhovující geografickou polohu, protože se nacházely "na středokratech" (na půli cesty) mezi Berounem (aktuálně "hlavním stanem" husitů) a Žebrákem, kde se nacházeli zástupci katolické strany. Za husitskou stranu se těchto jednání zúčastnili zástupci pražské a táborské strany. Žižka se jednání ve Zdicích s velkou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou úmyslně nezúčastnil.
Součástí zdických úmluv, které bohužel zůstaly pouze "na papíře", bylo mj. i ustanovení konfese platné pro země Koruny. Tato jednotná konfese měla být stanovena na základě rozhodčího výroku orgánu, který by sestával ze stovky laických osob, z nich po 50 by měla každá z obou stran, a to se zastoupením vysoké i nižší šlechty a měst.
Bilaterální smlouva signovaná ve Zdicích zahrnovala také dohodu o svobodném pohybu katolických i kališnických kněží a právo poddaných navštěvovat bohoslužby dle vlastního uvážení s ohledem na svoje vyznání etc.
Všechna opatření domluvená ve Zdicích měla platit až do obecného sněmu, který měl být svolán do Kouřimi na den 15. února 1425 (údobí středopostí).
Budova radnice ve Zdicích, v Husově ulici, v jejíž gotické podobě probíhala památná jednání mezi katolíky a husity (zdroj foto: http://www.mesto-zdice.cz/mesto/vse-o-meste/historie/ )