Právě je 24.11.2017 - 16:46

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 25 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Český Krumlov
PříspěvekNapsal: 29.04.2012 - 16:02 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
Rožmberské město s počtem obyvatel kolem (<)1500 mělo opět německou většinu a můžeme ho považovat v době, která nás zajímá, za katolické regionální středisko. Svým počtem obyvatel se toto jihočeské město řadilo k těm větším.

Ve výše naznačeném časovém záběru se s ČK poprvé setkáváme v době Václavova druhého zajetí v r. 1402, kdy ho jeho bratr Zikmund přes toto město odvážel do Vídně.
V r. 1411 se v souvislosti s pražskými událostmi (vyhlášení klatby nad Husem, konfiskace důchodů kleriků vyhlášená králem, exkomunikace konšelů arcibiskupem, ... ) arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka hledal oporu u Jindřicha z Rožmberka († 1412), jehož v únoru navštívil v ČK. Zde arcibiskup vyhlásil 40denní odpustky. Vladař z Krumlova však arcibiskupovi už nepomohl. Na jaře téhož roku píše Jan Hus list Janu Bradatému a Krumlovským, v němž svým stoupencům vyjadřuje podporu, a nabádá je ve smyslu sv. Augustina, aby se vrchnosti vzepřeli, odporují-li její nařízení Božímu zákonu.
Čeněk z Vartenberka, poručník Oldřicha z Rožmberka, svolal v r. 1417 do ČK synod, kde bylo vyhlášeno, že každý klerik nacházející se na rožmberském dominiu, musí podávat eucharistii podobojí. Ne všude se toto opatření v později opět katolickém regionu setkávalo s pochopením.
Od r. 1418 některé kláštery z jižních Čech uschovaly své sbírky právě v tomto městě.
Z Popravčí knihy se dozvídáme o prozrazeném spiknutí z konce roku 1421 proti Oldřichovi z Rožmberka, jehož nedílnou součástí mělo být dobytí ČK husity a usmrcení rožmberského vladaře jedem. Oldřich z Rožmberka tak poznal, že ČK musí se vší vážností zabezpečit proti táborskému bratrstvu.
V r. 1424 byl v ČK upálen jako padělatel táborský kazatel Lukáš z Nového Města nad Váhom, který byl přistižen s větším množstvím falešných mincí.

Závěrem lze konstatovat, že po Rožmberkově odklonu od kalicha na poč. 20. let 15. věku, se ČK stal jednou z nejvýznamnějších základen katolické opozice, kde se však také soustřeďovaly některé diplomatické aktivity týkající se např. jednání husitů se Zikmundem.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jihlava I
PříspěvekNapsal: 27.10.2012 - 00:00 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2012 - 22:35
Příspěvky: 4
Bydliště: Jihlava
Jiří Motyčka píše:
... Jihlava byla buď přímo bez většího úspěchu ohrožována husitskými vojsky, která touto lokalitou táhla směrem do nitra Moravy, nebo se tudy pak vracela. V této souvislosti nelze zcela vyloučit, že Jan Roháč z Dubé Jihlavu obléhal někdy koncem roku 1427 – jak jinak – taky neúspěšně ...

Už na základní škole se ze mě stal patriot a to víc mě mrzelo,že moje rodné město bylo za doby husitské na straně krále(císaře)Zikmunda, který se dokonce na útěku zachránil za hradbami Jihlavy. Z těchto důvodů byla Jihlava 3x husity neúspěšně obléhána, jednou dokonce pod velením Jana Roháče. Husité zřejmě neměli tolik času,tak velké město zdlouhavě obléhat.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Znojmo I
PříspěvekNapsal: 20.08.2013 - 23:13 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
V 11. století se Znojmo stalo sídelním městem údělného přemyslovského knížectví. V r. 1190 založil v Louce Konrád Ota klášter premonstrátů. V první třetině 13. st. bylo Znojmo králem Přemyslem Otakarem I. povýšeno na královské město. Než se ostatky krále Přemysla Otakara II. ocitly v bazilice sv. Víta na pražském Hradě, byl "král železný a zlatý" pochován po bitvě na Moravském poli, v níž padl, ve Znojmě.
Ve znaku Znojma je orlice. Na pečeti z r. 1401 jsou po obou stranách orlice tři za sebou umístěné lilie. Za vlády Jiřího z Poděbrad přibyl na prsou orlice štítek s písmenem "Z".

Nás však zajímá především doba husitská, kdy královské město Znojmo patřilo mezi moravská katolická města s nepatrnou převahou německého obyvatelstva. Významný podíl ve městě tvořila i židovská komunita. V první polovině 15. st. mělo Znojmo něco kolem 4.000 obyvatel, řadilo se tedy mezi velká města, jakými byly např. České Budějovice nebo Jihlava, abych zmínil pouze ta katolická. Kromě kláštera v Louce byly ve Znojmě ještě další dva kláštery, tuším minoritů a klarisek. Ze Znojma pocházel univerzitní mistr Stanislav, učitel Husův.
Na poč. 15. st. obsadili Znojmo, jež disponovalo dělostřeleckou výzbrojí, Jan Sokol a Hynek z Kunštátu (zvaný Suchý Čert), kteří město ubránili před vojsky Albrechta IV. Habsburského a Zikmunda Lucemburského. Avšak po několika měsících, v únoru 1405 Suchého Čerta i Sokola znojemští měšťané stejně vyhnali.

pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Znojmo II
PříspěvekNapsal: 23.08.2013 - 22:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
... dokončení

23. dubna 1420 Znojmo opovědělo nepřátelství Praze, která se chystala na rozhodný střet s I. kruciátou, v jejímž čele stanul Zikmund.
JM píše:
... Za vojenskou pomoc proti kacířské zemi Zikmund Lucemburský svému zeti Albrechtu Habsburskému zastavil mj. i České Budějovice již v roce 1421 ...
... a podobně tomu bylo i se Znojmem. Vše bylo provedeno v souvislosti se zásnubami Zikmundovy dcery Alžběty s Albrechtem.
V listopadu 1421 se konal v Brně zemský sněm a jedním ze závěrů tohoto sněmu bylo, že husité ve Znojmě a dalších městech se musejí vzdát svého vyznání

V r. 1425 se městské hotovosti žoldnéřů ze Znojma (a Olomouce) snažily bez zjevného úspěchu získat zpět husity obsazený klášter v Dolanech. Na podzim téhož roku husité obsadili klášter v Louce, avšak Znojmo, jehož hradby byly chráněny děly a praky, se jim nepodařilo dobýt. Když husité odtáhli do Rakous, tak Znojemští rychle opravili poničený klášter v Louce.
V prosinci 1432 byla u Znojma svedena krvavá bitva táborů s rakouským vojskem, která skončila nerozhodně a s velkým počtem mrtvých a raněných.
9. prosince 1437 ve Znojmě zemřel císař Zikmund Lucemburský.

V době druhé husitské války (1467 - 1471) stálo Znojmo v opozici vůči Jiřímu z Poděbrad. Již na počátku června 1467 uzavřelo toto město (také Brno, Jihlava a Olomouc) se Zdeňkem Konopišťským obranný spolek a zaslalo českému králi opovědný list.
Když byl Matyáš Korvín zvolen vzdorokrálem v květnu 1469, uznalo ho mj. i Znojmo.
Tolik ve stručnosti o katolickém Znojmu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Olomouc I
PříspěvekNapsal: 09.09.2014 - 11:30 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
Na úvod je třeba připomenout, že se Morava od počátku vlády krále Václava IV. až do konce poděbradské doby dělila na 4 politicko-správní útvary. Jednalo se především o Markrabství moravské, pak olomoucké biskupství, knížectví Opavské a zemi Krnovskou. Karel IV. je listinou ze 7. dubna 1348 všechny potvrdil jako naprosto rovnocenná dědičná léna České koruny, potažmo českého krále. V roce 1422 udělil král Zikmund Olomouci privilegium razit vlastní mince. Tato výsada je nejstarším dochovaným městským mincovním privilegiem na Moravě. Mincovna v Olomouci razila čtyřhrannou minci s orlicí a kroužky. Město dále disponovalo výročním trhem a mílovým právem. Olomouc se stala spolu s Brnem po r. 1348, kdy došlo mj. k reorganizaci markrabské soudní a politické správy, dalším centrem zemské správy se samostatnými deskami i úředníky. Od r. 1406 zde zasedaly zemské soudy.
Olomouc můžeme bez zaváhání zařadit vedle Prahy mezi evropská kulturní centra. Toto město bylo také součástí veledůležité obchodní trasy Vratislav - Olomouc - Brno - Vídeň, přímo spojující severní a podunajskou trasu.

Olomouc byla v "naší" době biskupským městem s počtem obyvatel přibližně kolem 4 až 5 tisíc a byl zde soustředěn jistý podíl moci duchovní i světské, což se nutně muselo stát předmětem kontroverzí. Před husitskou revolucí činil podíl německého obyvatelstva ve městě něco kolem 75% a během revoluce se ještě navýšil s přílivem Němců z převážně husitských Čech. Po výbuchu revoluce zde nalezli útočiště také někteří členové pražské konzistoře a zlikvidovaných moravských klášterů. Významnou komunitou ve městě byli i Židé a vedle nemnoha velkých měst se rovněž Olomouc vyznačovala vrstvou nejbohatších a nejvlivnějších měšťanských rodů (patriciát). V olomouckém vlastnictví se nacházelo 6 vsí. Co se týče fortifikačního zabezpečení, tak město disponovalo dvojitou hradbou.

Olomoucké biskupství bylo zřízeno při kostele sv. Petra knížetem Vratislavem II. v r. 1063. Olomoucká diecéze zahrnovala celou Moravu a byla podřízena arcibiskupství v Mohuči. V roce 1344 papež Kliment VI. povýšil biskupství pražské na arcibiskupství a biskup olomoucký se stal sufragánem (pomocný, světicí biskup) arcibiskupa pražského, čímž zároveň olomoucké biskupství začalo patřit do obedience pražského arcibiskupství. V letech 1416/18 až 1430 zde byl biskupem Jan Železný jako Jan XII. V Olomouci se nacházelo sedm konventů.
K zajímavostem jistě paří i skutečnost, že při olomouckém klášteře byla r. 1500 zřízena stálá rezidence inkvizitorského úřadu pro Čechy i Moravu, která měla potírat vliv husitství a pikartů, jimiž se rozuměli především příslušníci Jednoty bratrské. Zde mj. působil i autor nechvalně známého Kladiva na čarodějnice (Malleus maleficarum) Heinrich Kramer, latinizovaným jménem Heinrich Institoris.

Následují vybrané odkazy tohoto diskusního fóra, kde je nějaká zmínka o Olomouci:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=19912#p19912
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=6384#p6384
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=8120#p8120
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=8790#p8790
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=11461#p11461
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=12316#p12316
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=12681#p12681
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=12719#p12719
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=12921#p12921
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=13603#p13603
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=14309#p14309
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=17058#p17058

pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Olomouc II
PříspěvekNapsal: 18.08.2016 - 16:27 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
Od počátku revoluce stála Olomouc neochvějně na katolických pozicích. Městská rada Olomouce např. velice tvrdě zasahovala proti příznivcům nového reformního proudu. Již v r. 1412(!) biskupův oficiál (ved. úředník církevního soudu) umořil hladem jednoho z Husových stoupenců a jistý kazatel Martin přišel ve vězení o obě nohy.
V r. 1415 byl ve městě upálen jistý Jan, řádný člen pražské univerzity(!) a jeho přítel, jehož neznáme jménem. Proti těmto nenávistným protihusitským represím protestovala již 8. července 1415 pražská univerzita u zemského správce Lacka z Kravař avšak bez adekvátní reakce. Sjezd českomoravské šlechty, z něhož vzešel protestní list proti upálení M. J. Husa, se sešel krátce před 2. zářím 1415 pravděpodobně v Olomouci.
V září 1416 získal za tiché podpory římské kurie toto olomoucké lukrativní obročí Jan Železný, dosavadní biskup v Litomyšli a velký odpůrce reformního směru i jeho protagonistů. Zbytek kapituly (sbor kněží-kanovníků) s podporou královského dvora však zvolil biskupem Aleše z Březí, který vypudil z města své odpůrce, a zasedl na biskupský stolec. Václav IV. ještě nařídil litovelskému hejtmanu, aby obsadil biskupské statky do té doby, než se Jan Železný vzdá svého biskupského úřadu. Spory trvaly celé dva roky a po této době si Železný s Alešem vyměnili své úřady – Aleš z Březí se stal biskupem v Litomyšli a Jan Železný naopak v Olomouci. Jistě ne bezvýznamnou událostí bylo vysluhování eucharistie podobojí v olomoucké katedrále sv. Václava za účasti právě Aleše z Březí. To pochopitelně zvedlo vlnu nevole mezi příznivci Jana Železného.

Již ve 3. dekádě dubna 1420 opověděla mj. i Olomouc nepřátelství husitské Praze před nastávající křížovou výpravou. Během 2. křížové výpravy proti husitským Čechám v říjnu 1421 započal Zikmund spolu se zetěm Albrechtem Habsburským tažení na Moravu. Vojska moravských oddílů se měla shromáždit právě u Olomouce. Na základě usnesení brněnského sněmu v listopadu se musili všichni husité mj. i v Olomouci vzdát své konfese. Morava byla soustředěným Zikmundovým nátlakem postupně pacifikována.
Na jaře 1422 se zemský správce Zikmund Korybut snažil dobýt Olomouc. Tento pokus byl však neúspěšný. V r. 1424 se v Polsku vystupňovala protihusitská kampaň a pravděpodobně na základě této kampaně přitáhl polský král Vladislav Jagellonský s několikatisícovým vojskem k Olomouci. Když se nedočkal posil od Albrechta Habsburského, vrátil se s nepořízenou domů.
Počátkem února 1425 husitští hejtmani Petr Holý a Dobeš Puchala obsadili kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Poté začali ohrožovat i premonstrátský klášter v Hradišti (dnes Klášterní Hradisko - součást Olomouce) a spolu s husitskou šlechtou z okolí Olomouce úspěšně praktikovali hospodářskou blokádu katolického města.
V této době Hašek z Valdštejna požadoval na městské radě Olomouce o prostředkování s králem Zikmundem a Albrechtem Habsburským, kterému na oplátku slíbil pomoc při dobývání měst Jevíčka a Šumperka, odblokování Olomouce a poskytnutí informací o poměrech v husitských Čechách. Z hlediska husitských strategických zájmů se jednalo o zradu.
Husitské útoky proti Olomouci následovaly s menšími či většími přestávkami po několik let. Výše uvedení hejtmani pod vedením Jana Tovačovského a Petra Strážnického z Kravař poprvé zaútočili na katolickou baštu v r. 1425, dále pak v říjnu 1427 (byla zostřena blokáda Olomouce), červenci 1428 a na přelomu let 1428/1429.
Hejtman v Olomouci Jorg Topler za pomoci městské hotovosti ze Znojma usiloval o opětovné získání Dolan, ale to se nezdařilo a navíc upadl do zajetí. V říjnu 1425 se hejtmanem v Olomouci stal Jindřich z Fulštejna. Husiti mohli nadále pokračovat v hospodářské blokádě Olomouce. Aby toho nebylo málo, tak spojenec Olomouce vévoda Přemek Opavský uzavřel s husity příměří, neboť neměl mnoho na vybranou.

... pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Olomouc III
PříspěvekNapsal: 23.08.2016 - 15:58 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
... dokončení

V květnu 1432 požádala Olomouc Albrechta Habsburského o vojenskou pomoc, neboť v noci z 2. na 3. května přepadl oderský hejtman Smil z Moravan klášter v Hradišti v bezprostřední blízkosti města (k tomu podrobněji viz tady). Vévoda Albrecht však po zprávách o přesunech polních vojsk na Moravu musel vyklidit pozice. Protože se Olomouci nedostávalo finančních prostředků na obnovu Hradiště, tak na příkaz vévody Albrechta brněnský hejtman Vilém Ebser dokonal dílo zkázy a opevněný klášter v Hradišti nechal srovnat se zemí. Přesto se z husitského vinobraní dostávalo víno i do Olomouce, patrně za úplatu předávanou husitským posádkám, přes něž víno putovalo na Moravu.
V r. 1433 prostí občané Olomouce přestali mít trpělivost se zdražováním komodit pekařů, řezníků a sladovníků. Zástupci "chudých" cechů vyslali poselstvo do Vídně k Albrechtu Habsburskému, takto markraběti moravskému. Protože městská rada některé požadavky shledala oprávněnými, Albrecht v Olomouci zavedl svobodný masný trh, který však byl zakrátko zase zrušen.
Po Lipanech se sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán uchýlil na Moravu. V r. 1437 ho Boček Puklice z Pozořic pohnal před olomoucký soud.

5. července 1458 v Brně holdovali Jiřímu z Poděbrad i zástupci Olomouce.
K olomouckým zajímavostem patří např. také to, že astronom resp. astrolog císaře Fridricha III. a známý Aenea S. Piccolominiho jistý Jan Nihili († 1458) získal obročí mj. i v Olomouci.
V r. 1464 se v Olomouci konal zemský sněm, na němž byla projednána inkorporace (přivtělení) Moravy k Čechám.
Olomouc se v r. 1469 stala místem významných událostí. 3. května zde v katedrále sv. Václava byl na českého krále korunován Matyáš Korvína za přítomnosti české katolické opozice avšak bez svatováclavské koruny. Tomuto, ve své podstatě protiprávnímu aktu, předcházelo setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem. Tato olomoucká jednání byla z větší části neúspěšná, neboť králi Jiřímu byla předložena celá řada takových podmínek, které pro něho představovaly nepřijatelné ultimatum. Království dvojího lidu mělo od této chvíle dva krále, kališnického a katolického. Poněkud ojedinělý paradox!
V prosinci 1478 bylo na olomoucké radnici zvřejněno znění dlouho připravované smlouvy mezi dvěma českými králi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem. Zároveň byla předběžně domluvena monstrózní schůzka obou panovníků do Olomouce na příští rok. Smlouva byla slavnostně stvrzena na náměstí dne 21. července 1479. Tento den byl v Olomoci potvrzen – alespoň formálně – smír nezi oběma znesvářenými panovníky a českými králi, kteří si rozdělili sféry vlivu v zemích Koruny.
Kulturní Olomouc se stala místem nevídaných slavností. Možná i díky olomouckému smíru se toto katolické město postupně stalo centrem literárního humanismu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Karlštejn
PříspěvekNapsal: 08.04.2017 - 21:43 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
Dnešní přednáška o účtech Karlštejna: https://docs.google.com/presentation/d/ ... sp=sharing

A trochu vyčištěná data: https://docs.google.com/spreadsheets/d/ ... sp=sharing

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Jindřichův Hradec
PříspěvekNapsal: 16.10.2017 - 18:06 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 29.11.2008 - 19:43
Příspěvky: 4
Bydliště: Jindřichův Hradec
Prosím o radu a pomoc vás odborníků,
dočetl jsem se, že i v Jindřichově Hradci nějakým způsobem řádila husitské vojska, ale nikde se o tom nemohu dočíst více, budu rád za každou radu, prý kolem roku 1425.
Opravdu se jen ptám, nekamenovat. :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jindřichův Hradec
PříspěvekNapsal: 24.10.2017 - 16:27 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6754
Bydliště: Athény východních Čech
linhi píše:
... v Jindřichově Hradci nějakým způsobem řádila husitské vojska, ale nikde se o tom nemohu dočíst více, budu rád za každou radu, prý kolem roku 1425 ...
... tak o válečných operacích kolem Jindřichova Hradce povědomost opravdu žádnou nemám, ale přiznám se upřímně, že o tomto městě v době husitské toho vím opravdu málo. :(
Jedině snad malá zmínka z počátku druhé husitské války (1467-1471). V r. 1467 oblehl kníže Jindřich Münsterberský, syn krále Jiřího z Poděbrad se svým vojskem JH. Bylo to však veskrze neúspěšné obléhání, město dobyto nebylo, takže Jindřich 16. října od města odtáhl.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 25 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz