Pozor, teď se nejedná o vtip, ale o skutečnou událost, kterou zažili v jedné nejmenované škole:
Otázka: Literatura doby husitské
Q: Jaké autory doby husitské znáte?
A: Jan Hus byl kazatel a kázal v Betlémské kapli, že by lidi neměli krást, protože je to hřích a tak podobně.
Q: Dál...
A: A taky bojoval proti odpustkům...
Q: Co jsou to odpustky? Víte?
A: Odpustky? To nevím.
Q: Co napsal Jan Hus?
A: Jan Hus napsal Pokřiky.......
Q: (češtinářka zůstala v šoku, v duchu probírala své znalosti, zda něco nepřehlédla) Co to jsou ty Pokřiky?
A: No, ty Hus skládal pro husity, aby jima zahnali křižáky na ústup, ti když slyšeli pokřiky husitů, tak utekli...
Q: (češtinářka zbělela, ptal se tedy přísedící = Zíval) A kdy Jan Hus ty Pokřiky napsal?
A: Hus je napsal v Kostnici během svého perzekvování a věznění a ven je pronášeli jeho přátelé, kteří ho tam chodili navštěvovat, ve formě motáků..
Q: (předseda se dusil smíchy, češtinářka měla barvu křídového mramoru, Zíval se chechtal, taková geniální absurdita se jen tak neslyší, po chvíli se češtinářka zeptala - chtěla zachránit situaci - přisunula před žáka natištěný text písně Kdož sú boží bojovníci a pravila:) Mohl byste rozebrat tento text?
A: (žákovi se rozzářily oči ) To je pokřik!! (pravil nadšeně)
(komise hnila) Pak jsme se ještě dověděli, že Hus chudým bral a bohatým dával a že ho spálili.....
)
Vtipné nebo smutné?
