V tomto krvavém výčtu nelze zapomenout ani na události z listopadu r. 1419, které mají je na svědomí kutnohorští Němci, zavilí a nesmiřitelní nepřátelé vyznavačů kalicha. V souvislosti s těmito pogromy na kališníky píše Palacký v souladu s Vavřincem z Březové o tom, že dokonce za husitské zajatce Kutnohoráci platili.
Za laika 1 kopu a za kněze 5 kop pražských grošů.
K první události došlo na počátku listopadu, kdy po bitvě u Živohoště byli zajatí husiti přivedeni Petrem ze Šternberka do Kutné Hory, kde byli někteří zaživa a jiní mrtví bez uťaté hlavy naházeni do nejhlubších šachet. Jedna z nich byla nazvána posměšně a ironicky "Tábor". Kronikář Vavřinec ve své Husitské kronice doslova píše: "Tak velikou nelidskou ukrutností se rozpálil lid kutnohorský proti věrným křesťanům a horlivým vyznavačům zákona Božího, že v krátkém čase přes šestnáct set lidí, přívrženců nějsvětějšího přijímání z kalicha, bídně zahubil a naházel do šachet, při čemž často katové umdlévali únavou z vraždění."
Palacký opět v souladu s Vavřincem z Březové udává počet povražděných husitů na víc jak 1600. (Moderní historiografie však toto číslo ani neuvádí ani nekomentuje.)
K druhé události došlo o několik dní později, kdy katolická města začínají svoji ofenzívu proti všemu, co mělo jen náznak čehosi husitského. V těchto dnech, kdy Praha byla už převážně husitská, nechápu proč, se vypravili kutnohorští Němci doprovázeni oddílem ozbrojenců právě do hlavního města. Daleko však nedošli. V Kouřimi se zastavili, aby vykonali svoje dílo zkázy. Nejprve násilím svrhli kališnickou městskou radu a dosadili katolické radní. Do Prahy Kutnohoráci, kteří si zchladili žáhu na Kouřimských, už nepokračovali a zajaté husity vč. faráře Chodka odvlekli do Hory, kde byli opět krutě zmučeni, pozabíjeni a naházeni do šachet...