Chtěl bych se zeptat, zdali někdo zkoumal blíže téma konfesionálního rozdělení šlechtických rodů v období let 1419-1437. Existují v Čechách (nejlépe Kouřimský kraj, potažmo v širším smyslu střední Čechy) příklady šlechtických rodin, kde by byl například jeden z bratrů katolík a druhý kališník? Nebo známe-li případ otce, který měl jiné vyznání než synové, přičemž by obě generace spolu po určitý čas koexistovaly...

_________________

Jedním z hlavních atributů občanské války je skutečnost, že rodinní příslušníci – v našem případě příslušníci jednoho rodu – se ocitnou na opačných stranách příkopu, který napříč rozdělil společnost. Bratr bojuje proti bratru, otec proti synovi, strýc proti synovci etc. Nejinak tomu bylo i v husitských válkách.

Typickým příkladem je katolický rod Švamberků, v němž otec Bohuslav (V.) ze Švamberka, odbojník krále Václava IV., měl tři syny. Za zmínku stojí po otci pokřtěný Bohuslav a Hynek Krušina. Oba po vypuknutí husitské revoluce stáli neochvějně na katolické straně, ale Bohuslav se v r. 1421 vydal na cestu spolupráce s husitskou stranou, v r. 1422 se stal dokonce husitským hejtmanem a husitou zůstal až do smrti v r. 1425.
To jeho bratr Hynek Krušina († 1456) jako jedna z vůdčích osobností plzeňského landfrýdu zůstal po celý svůj život katolíkem. Pokud by Bohuslav žil déle, jistě by se tito dva bratři střetli v bitvě u Tachova a při husitském obléhání Plzně.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nechápu, proč bychom do této kategorie měli zahrnovat pouze období uvedené v otvíráku tohoto tématu, když husitská epocha trvá min. do r. 1485, kdy byl vyhlášen Kutnohorský náboženský mír.

A tak se tedy podívejme např. na dva syny Jiřího z Poděbrad, kteří byli pochopitelně vychováni v kališnické víře Rokycanova rázu, k níž se nakonec přiklonil i jejich otec. Oba později z ryze pragmatických důvodů konvertovali k víře katolické.
Jindřich z Poděbrad (1448 - 1498), kníže Minsterberský odstoupil od utrakvistické konfese v Kladsku 9. února 1473, již dva roky po otcově smrti. Katolické Kladsko se totiž velice obtížně vyrovnávalo s interdiktem (dočasný zákaz bohoslužebných úkonů) na něj uvaleným. Že to nebylo zcela košer, chápal samotný konvertita, hrabě kladský z Poděbradova rodu, a tak svoji konverzi dlouho utajoval.
Přibližně ve stejné době konvertoval ke katolicizmu i Hynek z Poděbrad (1452 – 1492).
Oba se však od utrakvizmu neodvrátili zcela, zůstali jeho příznivci jako velice tolerantní katolíci. Obecně jejich hlavním důvodem byla společenská i zahraniční prestiž, neboť říšská knížata byla všechna katolické konfese. Dalším důvodem byl jistě i ohled na potenciální manželky a jejich potomky. Pro zahraničí tak přestali být kacíři.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Děkuji za obsáhlé odpovědi, můj výzkum dále trvá. Když něco dalšího objevím, napíšu.

_________________