Právě je 16.12.2017 - 03:29

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 

Hodnocení knihy (1 - 5 jako ve škole)
1 0%  0%  [ 0 ]
2 0%  0%  [ 0 ]
3 0%  0%  [ 0 ]
4 0%  0%  [ 0 ]
5 0%  0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 0
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Pravda zvítězila - Bartlová Milena
PříspěvekNapsal: 21.12.2015 - 18:38 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Název: Pravda zvítězila Výtvarné umění a husitství 1380-1490
autor: prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc
Vydalo: Nakladatelství Academia, Praha 2015
Obal:
Obrázek

Anotace:
Kniha poprvé ukazuje jednu kapitolu českých dějin umění: výtvarnou produkci spojenou s husitským hnutím. Donedávna se zdálo, že nic takového neexistovalo, a teprve výstava a publikace Umění české reformace (2010) ukázaly, že jde o kulturně bohaté a zajímavé téma. Práce je psána pro širší veřejnost, jíž chce zprostředkovat výsledky autorčina vědeckého výzkumu posledních dvaceti let. Nejprve se zabývá kritikou náboženských obrazů v náboženském reformním hnutí konce 14. století za vlády Václava IV. Obrazoborectví se pak ukazuje nejen jako ničení, ale také jako cenná součást kulturních dějin. Po husitských válkách se v Čechách a na Moravě poprvé v Evropě zformovalo dlouhodobé soužití dvou církví: kališníků s katolíky. Výtvarné umění se na hledání společenského kompromisu významně podílelo.

Recenze: © Jan Lukavec
Přínosná publikace o tom, že husitské umění přeci jen existovalo (a také o možnostech koexistence) ...
Husitské umění. Je v tomto spojení rozpor? Leckdo by možná soudil, že ano. Nová kniha kunsthistoričky
Mileny Bartlové Pravda zvítězila: výtvarné umění a husitství 1380–1490 tento zažitý názor poopravuje. Období, kdy u nás musely dlouhodobě koexistovat dvě církve, kališníci s katolíky, přitom popisuje s velkou erudicí, čtivě a současně s aktualizačním akcentem pro přítomnost. Autorka, která se v knize zabývá i kritikou náboženských obrazů v náboženském reformním hnutí konce 14. století za vlády Václava IV., samozřejmě nepopírá husitské obrazoborectví. Chápe je ale nejen jako pouhé ničení, ale také jako „cennou součást kulturních dějin“, šlo podle ní dokonce o „raný, zatím neobratný a riskantní projev evropské modernity“. Pro tu je obecně typická snaha vstupovat „na nejistou půdu, kdy nové nahrazuje staré i za cenu, že se někdy zničí více starého, než bylo třeba a než bylo nutné“.

Husité a jejich ideoví následovníci ale podle autorky rozhodně pouze nepálili staré obrazy, kostely a kláštery. Naopak, husitské války „fatálně nepřerušily v Čechách a na Moravě vysoce kvalitní uměleckou tvorbu… Ojedinělá česká situace v 15. století zjevně vytvořila velmi originální obrazová a ikonografická řešení, a to také v publicistické veřejné karikatuře.“ Podrobně pak Bartlová stopuje to, co se z umění spojeného s utrakvismem dochovalo: v zahraničních rukopisech, překryto dalšími malbami na stěnách nebo na hůře přístupných místech na stropech, v depozitářích nebo přímo na katolických oltářích. Rekatolizaci v posledním případě přežila jen ta díla, která byla bezpříznaková a katolickým upravovatelům nevadila. Autorka přitom zúročuje to, že kromě jiného studovala také evangelickou teologickou fakultu. Díky tomu dokáže citlivě a erudovaně vyložit, v čem se u daného výjevu či plastiky projevuje utrakvistická symbolika, pro laika dnes v některých případech jen velmi těžko dešifrovatelná. Například v obrazech Krista žehnajícího velkému kalichu. Autorka přitom neskrývá, že u některých výjevů dnes neznáme přesný kontext a nevíme, co měly přesně představovat, respektive s čím polemizovaly. Zmiňuje i některé prvky humanismu, které se dají v dobových výtvorech vystopovat. Například na tumbě významného utrakvistického hodnostáře prý stál tento nápis: „Ochránce slavného kalicha a vznešený biskup Jan Rokycana zemřel. Jako zde byl milý mnohým, ať je milý i tobě, vládce Olympu.“

Bartlová přitom poutavě líčí i komplikovanou dobovou společenskou situaci: „Vzájemné uznání obou konfesí, vynucené vyčerpáním po dlouholeté husitské válce, vedlo ke koexistenci navzdory rozepři a neshodě.“ Důsledkem toho byly jevy, které autorka označuje soudobými pojmy jako hybridizace a difuzivnost, nejednoznačnost a vrstevnatost. Součástí nesnadného soužití byl výskyt umělců, kteří pracovali pro obě strany, nebo lidí, kteří ve svých testamentech části svého majetku odkazovali církevním institucím obou konfesí – Bartlová mluví v tomto smyslu o vícečetných identitách. Fungovaly prý také jakési „simultánní“ kostely, v nichž se střídavě podávala eucharistie podle obou ritů (ostatně i dnes v Německu narazíme na kostely, z nichž je jedna část katolická a druhá protestantská). Také výtvarné umění se na hledání společenského kompromisu významně podílelo. Pro hybridní koncepty, v nichž se v praxi spojuje to, co je v teorii zcela nekompatibilní, poskytuje dokonce podle autory právě vizuální umění optimální prostor: „Svou podstatou se jednoznačnosti vzpírá i tam, kde by jí autoři rádi dosáhli.“

Éra umění spjatého s kališnickou stranou však u nás nakonec skončila a většina těchto děl neušla zkáze. Autorka nezastírá, že z období, jež zkoumala, se „disproporčně velké množství obrazů nemělo šanci dochovat, a to právě těch, které by byly na husitské straně nejvíce vyhraněné. Umění českého utrakvismu podlehlo radikálnímu zapomnění, jinak řečeno bylo většinou násilně zničeno.“ Nedá se ale říci, že by husitům a jejich pokračovatelům výrazně „nadržovala“, nýbrž spravedlivě konstatuje: „Husitství samo začalo násilným ničením předchozích obrazů v sakrálním kontextu... V tomto případě násilí zplodilo další násilí, protože se husitům nepodařilo rozšířit svou poznanou pravdu, již považovali za odhalení pravdy boží, mimo území Českého království, a ani v jeho hranicích o ní nepřesvědčili všechny. Z pohledu zahraničí zůstala jen pravdou partikulárně a dočasně tolerovanou. Pokud bychom chtěli být moralisty, můžeme říci, že husité na poli politiky paměti sklidili to, co zaseli.“

Kniha Mileny Bartlové navazuje na publikaci Umění české reformace: 1380–1620 (Academia, 2010). I tak ale bude asi potřeba vyvinout další nemalé úsilí k uvedení poznatku, že husitství nepředstavovalo jen naprostý kulturní propad, do obecnějšího povědomí. Stejně jako v publikaci Skutečná přítomnost, i v knize nejnovější dokáže autorka mnoho set let staré děje a výjevy interpretovat poutavě a překvapivě aktuálně. Stejně jako její středověcí a raně novověcí hrdinové, i my dnes řešíme problematiku toho, nakolik jsou možné a žádoucí vícečetné loajality (Čech × Evropan, muslim × demokrat). I my se dnes zamýšlíme nad dilematy koexistence, tolerance, nenávisti k jinakosti a (příp.) potřeby aktivní obrany vlastní identity. A rovněž stále platí co, co Bartlová píše na předposlední straně své výborné knihy: „Každý sám za sebe prožíváme hranici, kam až lze zajít v kompromisu s těmi, kdo žijí jinak, a kde už je nutno dát svůj nesouhlas najevo jednáním.“


Zdroj: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35779/bartlova-milena-pravda-zvitezila-vytvarne-umeni-a-husitstvi-13801490


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 22.12.2015 - 19:35 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Citace:
... Autorka (...) samozřejmě nepopírá husitské obrazoborectví. Chápe je ale nejen jako pouhé ničení, ale také jako „cennou součást kulturních dějin“, šlo podle ní dokonce o „raný, zatím neobratný a riskantní projev evropské modernity“. Pro tu je obecně typická snaha vstupovat „na nejistou půdu, kdy nové nahrazuje staré i za cenu, že se někdy zničí více starého, než bylo třeba a než bylo nutné“ ...
No, obávám se, že hlavní důvody husitského ikonoklasmu byly zcela jiné (k tomu viz sem...). A to autorka recenzované publikace jako absolventka ETF UK pochopitelně ví.

Citace:
... Husité a jejich ideoví následovníci ale podle autorky rozhodně pouze nepálili staré obrazy, kostely a kláštery. Naopak, husitské války „fatálně nepřerušily v Čechách a na Moravě vysoce kvalitní uměleckou tvorbu… Ojedinělá česká situace v 15. století zjevně vytvořila velmi originální obrazová a ikonografická řešení, a to také v publicistické veřejné karikatuře.“
(...)
Éra umění spjatého s kališnickou stranou však u nás nakonec skončila a většina těchto děl neušla zkáze. Autorka nezastírá, že z období, jež zkoumala, se „disproporčně velké množství obrazů nemělo šanci dochovat, a to právě těch, které by byly na husitské straně nejvíce vyhraněné. Umění českého utrakvismu podlehlo radikálnímu zapomnění, jinak řečeno bylo většinou násilně zničeno.“ ...
Ano!
Bohužel na to, že období po Bílé hoře zlikvidovalo valnou část utrakvistického umění, se většinou zapomíná, resp. chce zapomenout. Součástí rekatolizace byl tzv. "druhý ikonoklasmus" v obráceném gardu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Martin C. Putna
PříspěvekNapsal: 29.12.2015 - 18:29 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Martin C. Putna nedávno v Lidových novinách o této publikaci napsal:
"Tož husitství a umění: Podle Mileny Bartlové, podle tohoto shrnutí a přepracování jejího celoživotního bádání k tématu, je všechno jinak. Za prvé, samo husitské obrazoborectví bylo náboženským a tvůrčím aktem, vnějším projevem duchovní revoluce, který se periodicky vyskytuje ve všech společnostech a náboženstvích. Za druhé, husitství není jen obrazoborectví. Obrazoborectví bylo jen krátkou radikální vlnou, ale po 'uklízení střepů' nastala nová tvorba. Za třetí, husitství přináší proměnu vnímání obrazů: Obrazy už nejsou uctívány jako prostředek komunikace směrem 'nahoru', ale slouží ke komunikaci 'horizontální', ve společnosti. Když nemá česká reformace ještě knihtisk - má k 'agitaci' obrazy. Za čtvrté, i husitské umění vydalo přinejmenším jednoho velkého tvůrce Mistra Týnské kalvárie - autora soch v novém duchu, které dodnes v Týnském chrámu můžeme obdivovat. Za páté, takovýchto tvůrců bylo možná více, ale jejich díla neznáme - neboť co bylo otevřeně husitské, husovské, bylo po Bílé hoře ničeno. Samo husitské umění se stalo objektem obrazoborectví, proto zmizelo z naší paměti. Za šesté, v Čechách po uzavření kompaktát došlo k dobově unikátní situaci, kdy fakticky tu byly dvě církve, které se respektovaly, protože žádná nebyla dost silná na to, aby přemohla ti druhou. Byla to 'tolerance z nutnosti'; moderní situace náboženské plurality, k níž se lze hlásit jako ke vzoru."

A Putna dodává:
"Staročeské roráty (adventní ranní mše - zpěvy při této mši – pozn. JM) jsou tedy vlastně nejživějším plodem husitské kultury, hudebně literárním doplňkem téměř ztraceného husitského umění. Až půjdete zase zpívat 'Mnozí spravedliví, proroci a králi, Spasitele viděti žádali', vzpomeňte i na Jana Husa."

(zvýraznění JM)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 30.12.2015 - 10:01 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Takže husitské obrazoborectví probíhající krátce a živelně pouze v některých částech husitských Čech bylo po Bílé Hoře nahrazeno dlouhodobým, plánovaným a celoplošným? Já mám v poslední době vůbec pocit (který by si možná zasloužil důkladný výzkum), že po Bílé Hoře byly u nás plánovitě likvidovány jakékoliv nekatolické zmínky o husitech. Neznáme snad Vavřincovu kroniku prvotně ze Švédska? Už dlouho mi vrtá hlavou, proč máme tak málo vyobrazení husitských bojovníků, Jana Žižky, válečných vozů apod. přímo z doby husitské a těsně pohusitské? O stoleté válce máme rozsáhlé a bohatě ilustrované kroniky, to samé o burgundských a švácarských válkách... Takže inter arma musae non silent!

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 30.12.2015 - 13:45 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
Takže husitské obrazoborectví probíhající krátce a živelně pouze v některých částech husitských Čech bylo po Bílé Hoře nahrazeno dlouhodobým, plánovaným a celoplošným? Já mám v poslední době vůbec pocit (který by si možná zasloužil důkladný výzkum), že po Bílé Hoře byly u nás plánovitě likvidovány jakékoliv nekatolické zmínky o husitech ...
Ano!
Vše husitské a husovské muselo zmizet ze světa. Násilná rekatolizace - obrazně řečeno - si cestu tou protestantskou "džunglí" klestila hrubou mačetou, neohlížeje se vpravo vlevo. Já tomu říkám "druhý ikonoklasmus".

trener píše:
... Už dlouho mi vrtá hlavou, proč máme tak málo vyobrazení husitských bojovníků, Jana Žižky, válečných vozů apod. přímo z doby husitské a těsně pohusitské? ...
I to může být důsledek druhého ikonoklasmu ...

trener píše:
... Takže inter arma musae non silent!
Ne tak docela.
Je třeba si objektivně přiznat, že kdyby tady byl v oněch inkriminovaných dobách mír, určitě by Múzy promlouvaly hlasitěji. Jinak řečeno - v době válečného běsnění trochu ztichly. Nejvíce se to projevilo ve stavebním ruchu, kdy se najednou stavební hutě ocitly - až na čestné výjimky - takřka bez práce.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 30.12.2015 - 17:02 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Máme někde nějaké přesnější zprávy o cíleném výběru z knihoven (mám na mysli spíše úředního charakteru, než obecné stížnosti)?
Ad huti: Někdo musel stavět Tábor, Kalich, Pravdu :D (míněno s nadsázkou)

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 30.12.2015 - 17:19 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
... Někdo musel stavět Tábor, Kalich, Pravdu ...
Proč ne? Stavělo se ...
Ale já měl na mysli spíše sakrální stavby, jejichž rozmach nastal až po přejití válečného vichru. Za všechny bych si dovolil jmenovat sv. Barboru v Kutné Hoře, kostel sv. Mikuláše v Lounech a z těch profánních Vladislavský sál na Hradě. Například.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: rozhovor s autorkou
PříspěvekNapsal: 19.06.2016 - 18:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Prof. Milena Bartlová poskytla rozhovor o této knize zde:
http://artalk.cz/2015/12/29/milena-bartlova-o-knize-pravda-zvitezila

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: stavitele-katedral.cz
PříspěvekNapsal: 21.09.2017 - 17:11 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
O této publikaci na webu "Stavitelé katedrál":
http://stavitele-katedral.cz/praha-pravda-zvitezila-vytvarne-umeni-a-husitstvi-1380-1490-%E2%80%93-nejnovejsi-kniha-mileny-bartlove ... :thumbup:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: recenze S. Vaňka
PříspěvekNapsal: 13.11.2017 - 00:28 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
"... publikace Pravda zvítězila – výtvarné umění a husitství 1380 – 1490 je zdařilou syntézou věnovanou zajímavému tématu a přinášející mnoho nových informací. Na jejích stránkách je objektivně napsán příběh umění, které vznikalo v době, kdy sice více mluvily zbraně, ale múzy přesto nemlčely." ...

... Píše v závěru své recenze Stanislav Vaněk.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz