Název: Jan Hus
Autor: Eva Kantůrková
Vydalo: vydavatelství IDEÁL, Praha 2008
Obal:Příloha:
E_K-Hus.jpg [ 4.65 KiB | Zobrazeno 6383 krát ]
Čím vlastně je tato kniha? Historickým románem, či odbornou biografií resp. monografií o českém reformátorovi a jeho době? Ničím z uvedeného. Sama autorka – s velkou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě ta nejpovolanější osoba – k tomu poznamenává: "
Kniha naprosto nemá ctižádost být považována za dílo vědecké, její žánr se nachází na rozmezí životopisného románu, studie a literatury faktu ..."
Nejprve mi dovolte několik slov o autorce. Spisovatelka Eva Kantůrková je významnou osobností předlistopadového disentu a mluvčí Charty 77. Mezi její nejznámější romány patří
Pán věže (vydaný poprvé r. 1978 v samizdatu) a
Přítelkyně z domu smutku, autobiografický román, který poprvé vyšel také za minulého režimu v Kolíně nad Rýnem a ČT podle této předlohy natočila na konci minulého století čtyřdílný televizní film v hlavní roli s Ivanou Chýlkovou.
V 13. kapitole autorka o Husově uvěznění píše: "
Zatčení je zlom, znamená od základu změněnou lidskou situaci, a kdo byl ve vězení ví, jak je pro vězňovu věc důležité hned od počátku se v tomto zlomu zorientovat; vyšetřovací soukolí je ve vězení neúprosné, sebemenší vězňovo zakolísání nebo zaváhání proti němu využije." Ano, Eva Kantůrková, taky vězeň svědomí, taky vězněná totalitní mocí, moc dobře ví, o čem píše.
Pro čtenáře je tato kapitola zároveň transparentním dokladem toho, jak se metody totalitní moci a jejich přisluhovačů (nejen) v oblasti trestně právního řízení s časem vůbec nemění.
Kniha o českém reformátorovi 15. st. sestává z 13 kapitol, úvodu a epilogu. Není cílem autora této recenze zabývat se podrobným komentářem k jednotlivým kapitolám, to velice rád přenechá případnému čtenáři, který se pak k tomu může v tomto tématu vyjádřit a podělit se s námi o své dojmy, bude-li chtít.
Vstup – autorka nás vtahuje poněkud drsným antré do děje, kdy navštívíme Husovo vězení v Kostnici těsně po útěku papeže Jana XXIII. z města na břehu Bodamského jezera
1. Arcibiskupské líbánky – vztah mezi Husem a arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka, geneze tohoto vztahu a jeho první fáze
2. Proti hříšnému kněžstvu. Mrak remanence – spor mezi
realizmem a
nominalizmem, zákaz kázání proti kněžím, kteří nežijí mravně a prohřešují se proti zákonu Božímu, zákaz, který je typickým projevem totalitní moci
3. Kdo je kacíř? – o inkvizici o kacířství ve středověku, úvod k úvahám o Husově kacířství
4. Ó, Viklef, Viklef! – kapitola obsahuje mj. i stručný Viklefův životopis se zajímavými detaily
5. Královská lest a váhání – neotřelá úvaha o králi Václavovi IV. a jeho vztahu k Husovi
6. Tři hlasy za korunu – dekret Kutnohorský a geopolitické souvislosti jeho vydání, Husova úloha v této významné události
7. Zbyněk biskup abeceda – fatální změna vztahů mezi Husem a arcibiskupem, spálení Viklefových knih, žaloba na Husa ke kurii
8. Proces – události končící osobní, životní i kariérní tragédií arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka, Husovo dílo ortografické
9. Přítel Páleč, přítelkyně pravda – tato kapitola vrcholí prodejem odpustků v Praze, zahájením odpustkových bouří, Husův definitivní rozchod s přítelem Pálečem
10. U třech svatých – první 3 oběti české reformace, gradující antagonizmus vztahu Husa a Pálče, ohlasy těchto sporů na Kostnickém inkvizičním procesu s Husem
11. Rytíř Kristův – Husův odchod z Prahy, brilantní analýza
Husova odvolání ke Kristu od autorky, která není ani teologem ani profesionálním odborníkem na kanonické právo
12. Jistota poslušnosti a neposlušnost svědomí – vyvrcholení teologického sporu o pojetí církve mezi Husem a Pálčem (podrobné i docela srozumitelné vysvětlení obou názorů), události na pozadí této kontroverze
13. Mistře, budeš dozajista odsouzen! – odhodlání jet do Kostnice, cesta, průběh Husovy kauzy od příjezdu do Kostnice až do 5. června.
Epilog aneb Smrt na mrchovišti koní – finále: odsouzení, odsvěcení, smrt; události jsou vyprávěny na pozadí Husových dopisů z Kostnice
Součástí knihy je pochopitelně i použitá literatura. Tento úctyhodný seznam je dokladem toho, jak zodpovědně se autorka chopila tohoto nelehkého úkolu. Ačkoli v knize nejsou uváděny číslované odkazy na literaturu, resp. číslované poznámky vůbec, není toho třeba, neboť autorka z literatury mnohdy přímo cituje. A také se nejedná o čistě odbornou publikaci, jak sama autorka uvádí.
Autorčino poděkování za odbornou radu a pomoc je kromě jiných směrováno i k
prof. Petru Čornejovi.
Jan Hus Evy Kantůrkové je velice potřebnou publikací. Informace a poučení v ní nepochybně najde nejenom čtenář, kterého fascinuje pohnutý osud jedné z největších postav našich národních dějin, ale i ten, který hledá hlubší a odbornější pohled na osudy Betlémského kazatele, ale i souvislosti vč. těch geopolitických oné doby pozdního středověku. Je to moderní syntetické dílo, které v autorkou naznačeném prolínání žánrů nemá dle mého názoru v české literatuře obdoby. Zároveň lze bez nadsázky konstatovat, že tato kniha patří k nejstěžejnějším dílům o Husovi v naší literatuře vůbec – ba co víc – v mírném rozporu s autorkou ji můžeme klidně vřadit do regálu s odbornou literaturou.
ČT podle scénáře Evy Kantůrkové připravuje v příštím roce k realizaci dvoudílný televizní film o Janu Husovi (viz
tady).
Jan Hus vyšel poprvé – jak jinak – rovněž v samizdatu v roce 1988. Vydání z vydavatelství IDEÁL, jehož se tato malá recenze týká, je již třetím vydáním po listopadu '89. Autorka se chopila tohoto husovského tématu, tohoto titánského úkolu s velkou poctivostí, se zaujetím i značnou pílí. Pomineme-li některé drobné historické nepřesnosti, jedná se na našem knižním trhu o ojedinělou studii o Husově životě, o jeho díle, myšlení, kostnickém martýriu a jeho době. Toto významné dílo Kantůrkové je vskutku velkým přínosem pro pochopení Husa, je "
příspěvkem k národní identitě", jak je uvedeno v podtitulu knihy, a jeho výhoda spočívá především v tom, že se nejedná o ryze odbornou publikaci, takže svým srozumitelným slohem a květnatým literárním jazykem je přístupná co nejširší veřejnosti.
V závěru jsou uvedeny názory na knihu, které nemají ambici být recenzemi a jež se zamýšlí nad tím, zda je Hus ještě aktuální. Jsou od různých spisovatelů, filozofů, literárních historiků, historiků, evangelických farářů, teologů a jednoho katolíka. Tento katolický kněz, teolog a signatář Charty 77, který autorku oslovuje "
milá Evo", ve své úvaze o knize píše: "
... Tvé vyprávění mě uvádí v hluboký smutek." Popravdě řečeno, nelze se mu ani divit. Snést tolik přesvědčivých, historicky doložených argumentů ve prospěch Husův a v tak koncentrované podobě a vedle toho jiných důkazů, rovněž prameny doložených, v neprospěch jeho zavilých nepřátel, taky by mně asi na jeho místě bylo z toho smutno.
Schválně zkuste uhádnout, čí názor na recenzovanou knihu jednoznačně vybočuje z řady. Není těžké na tuto "hádanku" najít odpověď a kdo by si touto odpovědí přece jenom nebyl úplně jistý, tak i tomu autor recenze knihu o Janu Husovi vřele doporučuje k předčení.
Komu ještě tuto knihu doporučit? Nepochybně všem, kteří se chtějí o Husovi dozvědět něco víc než jen to, co se lze sporadicky dovědět ze sdělovacích prostředků, internetu ap. Ten, kdo disponuje odhodláním doplnit si strohé informace, jež o Husovi poskytuje české školství, resp. informace ze školních škamen uvíznuvších v nepatrném množství v paměti, tak i pro toho je tato kniha výbornou příležitostí. Dále může velice dobře posloužit i jako korektor mnohých zkreslujících a zavádějících zpráv a pojednání, které se tady objevily
po listopadu ’89 a jež chtěly strhnout s Husa aureolu nezaslouženého mučednictví a modly obrozenců i Masaryka. Pokud si náhodou někdo z těchto "znalců" Husa přečte velice pozorně tuto knihu, může se mu snadno přihodit, že jeho záměr důsledného vymezení se proti obrazu předkládanému minulým režimem se rázem změní ve frustraci.
V neposlední řadě je tato kniha určena všem těm, kteří si doposud marně lámou hlavu nad tím, proč je 6. červenec naším státním svátkem.
Autor této recenze knihu hodnotí známkou "výborně".
