Název: Poděbradská éra v zemích České koruny
autoři: Martin Šandera, Zdeněk Beran a kolektiv
Vydalo: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2016
Obal:


Anotace:
Kniha "Poděbradská éra v zemích České koruny" se snaží podat pestrý, výstižný a vyvážený obraz tohoto významného úseku českých dějin. Ve 20 kapitolách rozdělených do šesti tematických bloků (Král a jeho doba, Ekonomika poděbradské éry, Náboženská situace a duchovní klima, Právní stav, Konec klidných časů a Zahraniční vztahy) přibližuje nejen svět vysoké politiky a válečných polí, ale i mnohé z toho, co ovlivňovalo chování šlechty i neurozených lidí, duchovních i laiků, co je těšilo i co jim bralo klidný spánek. Nesnaží se přitom poděbradskou dobu či „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad idealizovat, glorifikovat ani podrobovat odsudkům, ale nově reflektovat, obohatit historické poznání o výsledky výzkumů posledních let a desetiletí, o nové metodologické a interpretační přístupy, o nezvyklé úhly pohledu a paralely.

Tématiké bloky - stručně k obsahu:
V úvodu se vedoucí autorského kolektivu Šandera a Beran snaží naznačit, jaké byly ambice této publikace a proč byla vydána. "Předkládaná publikace nemá být rekapitulací Poděbradovy vlády, ale chce více odkrýt ony oblasti života, které bývají zastiňovány světem vysoké politiky a rykem válených polí, je vedena snahou o vytvoření pestrého , výstižného a vyváženého obrazu tohoto dějinného úseku a ráda by ukázala mnohé z toho, co ovlivňovalo chování nobility i neurozených lidí, duchovních i laiků, co je těšilo i co jim bralo klidný spánek," píše se v úvodu. Je třeba této publikaci poctivě přiznat, že se to v zásadě podařilo. Jedním dechem je však nutno také dodat, že moderní rekapitulace Poděbradovy vlády nám stále chybí. Možná se tento styl publikace, v níž se o jednotlivá témata podělilo více autorů, zdál jejím iniciátorům jednodušší, a to tím více, že základem všech kapitol jsou přednášky z této konference. Do rukou se nám vlastně dostává sborník uvedené konference v Poděbradech (i když ne úplně všech přednášek) ve vázaném vydání. Kdo se tedy onoho symposia nemohl účastnit, má možnost se s ním seznámit prostřednictvím recenzované knihy.

Petr Čornej ve své úvodní kapitole nastiňuje "pojmenování, výměr a problémy" poděbradské éry. Vystihl přesně to, co se skrývá v názvu této kapitoly s akcentem mj. i na to, jak vnímali poděbradskou éru historici počínaje Palackým až po současnou historiografii.

I. Král a jeho doba
1. Král v poděbradské éře – k osobnosti uherského a českého krále Ladislava Pohrobka (David Papajík)
2. Úvaha nad sídly pánů erbu vrchních pruhů s přihlédnutím k větvi z Poděbrad (František Musil, Miroslav Plaček)
3. Moravská královská města a Jiří z Poděbrad (Ludmila Sulitková, Tomáš Borovský)
4. "Hvězdy přejasné okolo slunce." Šlechta na dvoře Jiřího z Poděbrad (Robert Novotný)

II. Ekonomika poděbradské éry
5. Antonio Marini z Grenoblu a jeho spisy pro krále Jiřího (Zdeněk Žalud)
6. Kutnohorský důlní revír v době poděbradské. K otázce tzv. "druhého rozkvětu hor" (Viktor Pohanka)
7. Výjimečně normální: mikrohistorie a sekularizace církevních majetků v 15. st. v Čechách (Jaroslav Čechura)

III. Náboženská situace a duchovní klima
8. Správa moravské církve ve světle diecézních statut z r. 1461 (Pavel O. Krafl)
9. Hilarius Litoměřický a Václav Křižanovský vs. Jan Rokycana o Hromnicích 1465 (Blanka Zilynská)
10. Český mesianismus (nejen) v době poděbradské (Petr Hlaváček)

IV. Právní stav
11. Zemské policejní předpisy v Českém království ve 2. pol. 15. a na poč. 16. st. (Petr Kreuz)
12. Mír, válka a násilí v právním a společenském vědomí české nobility v poděbradské době (Zdeněk Beran)
13. Proměny zemského soudu v době lucemburské a poděbradské. K návaznosti Zelenohorské jednoty na panské odboje proti králi Václavu IV. (Jiří Jurok)
14. "Za krále Jiřieho práva zemská jsú puščena." Moravský zemský soud v poděbradské době (Dalibor Janiš)

V. Konec klidných časů
15. Vratislavská Canossa krále Jiřího (Bogusław Czechowicz)
16. Český šlechtic v soukolí politiky konfrontace: rožmberská doména za Jana II. z Rožmberka † 1472 (Robert Šimůnek)
17. Zelenohorská jednota. Stav poznání, otázky a úkoly (Martin Šandera)

VI. Zahraniční vztahy
18. Jiří Poděbrad optikou Jana Długosze (Wojciech Ivańczak)
19. Války krále Jiřího s Matyášem Korvínem. Předběžné(?) úvahy nad kulturně historickým problémem (Zdeněk Vybíral)

Publikace dále disponuje obsáhlým poznámkovým aparátem (na 85 stranách z celkového počtu 340), který je členěn a číslován dle jednotlivých kapitol, ale je uveden na konci knihy. U takto koncipované odborné publikace je však výhodnější, aby poznámky byly uvedeny na konci každé kapitoly. Součástí je pochopitelně také česko německé resumé, seznamy vyobrazení, pramenů i literatury, zkratek a rejstříky jmenný i místní.

pokračování ...

... dokončení
... bohužel je to ještě poněkud horší.
Dle mého skromného názoru obsahuje recenzovaná kniha poměrně hodně kapitol, které bezprostředně nesouvisí s tématem, jež nám anoncuje název publikace, takže se zdá být poněkud zavádějící. Součástí některých kapitol je zabřednutí hluboko do lucemburských časů, které jsou přece jenom poněkud vzdáleny "poděbradské éře". Shodou okolností se jedná o kapitoly, které nejsou zdaleka určeny pro běžného čtenáře. Jinak řečeno k popularizujícímu textu mají nejenom tyto kapitoly hodně daleko (sic!). Ale to zřejmě nebylo záměrem iniciátorů této knížky. Skoro se mi chce napsat, že se jedná o nesourodou směsici článků na rozmanitá témata pozdně středověké společnosti, vč. jejího fungování, členění, společenských institucí a v neposlední řadě i dělbě moci. Pokud by si potenciální čtenáři pořizovali knihu pouze podle jejího názvu, asi budou hledat její akcenty někde jinde a nutně tak budou zklamáni.

BTW. V souvislosti s 15. kapitolou bych si dovolil osvětlit pojem Canossa. Jedná se o hrad rodu markrabat z Canossy založený v 10. st., který se nachází u Reggia nell'Emilia v Itálii. Na tomto hradě se v r. 1077 podařilo římskému králi Jindřichu IV. zprostit papežské klatby a docílit zrušení exkomunikace, které na něj uvalil papež v předchozím roce. Tím byl na přechodnou dobu eliminován konflikt mezi světskou a duchovní mocí, jemuž předcházel zápas o investituru v souvislosti s gregoriánskou reformou. Jistá paralela s konfliktem krále Jiřího by tu byla.

Hodně jsem očekával od kapitoly 10, ale i ona byla pro autora recenze zklamáním. Očekávání bylo tedy zřejmě poněkud přehnané. Bezesporu zajímavými jsou kapitoly 17, 18 a 19, bohužel zdá se mi, že jedinými. Tyto kapitoly jsou zásadní a to nejen proto, že se tématu dotýkají bezprostředně. Vzhledem k celkovému počtu kapitol je to však poněkud málo.
Protože se jedná o nesouvislý text a každá kapitola je relativně samostatná, autor recenze by očekával poznámky za každou kapitolou, nikoli až na konci za všechny kapitoly vcelku. Možná i tohle mělo vyvolat dojem kompaktnosti publikace.
Ještě bych se s dovolením krátce pozastavil u jazykové stránky recenzované knihy. Ani v takto koncipované publikaci by se zřejmě neměly objevovat hrubé pravopisné chyby týkající se shody podmětu s přísudkem. Také opakování dvou naprosto shodných slov v jedné větě vyvolává negativní představy buď o jazykové vybavenosti autora příslušné kapitoly, nebo kvalitě sazby (překlep?), či následné kontroly. Nemám však potřebu zkoumat, na čí straně se chyba stala.

Komu knihu doporučit? Upřímně přiznávám, že odpověď na tuto choulostivou otázku neznám. Mám pouze malou naději, že tato skromná recenze by mohla pomoci potenciálnímu čtenáři při rozhodování.
Knihu hodnotím známkou tři a toto hodnocení se týká "jen a pouze" obsahu a není ovlivněno výše uvedenými chybami pravopisu.