Jak jsem již psal jinde - v 19. století býval Prokop Holý tradičně vyobrazován s plnovousem a pleší.

_________________
De omnibus est dubitandum.

ono i o ostatních protagonistech našich dějin se všeobecně zná velmi málo. Bylo řečeno že každý zná Husa, Žižku, Jiřího z Poděbrad (z husitské éry) . Co ale o nich ví běžný středoškolák, je poměrně tristní. Pominu-li úroveň výuky dějepisu a důležitost jakého se mu dostává, tak například média nejsledovanější - televize, film. Téměř beze zbytku léta o naší historii mlčí. Když si vezmu co za rok projde beze stopy peněz různými projekty a studiemi s pochybnými či spíše žádnými výsledky peněz a na druhou stranu není vůle uvolnit prostředky na výpravný český film po jehož zhlédnutí by si běžný člověk hrdě řekl že je rád za to, kde se narodil a že se proti jiným národům nemá proč cítit méněcený, je to nepochopitelné. S vědomím že pláču na nesprávném hrobě, jsem si přesto musel poplakat.

P.S. o Prokopovi jsem již hlasoval

I jednu "nepatrnost" je nutné zmínit. Hus, Žižka a Jiřík z Poděbrad jsou symboly převratného věku a hlavně to jsou symboly češství, národní identity a postavy zneužívané (v dobrém smyslu) k povznesení národní hrdosti a uvědomění. Jsou to bojovníci za práva Čechů (opět nepřesně a dětinsky řečeno, ale řečeno tak, jak se to povětšinou traduje). Prokop Holý se sem nehodí, protože to byl "pouze" bojovník za vítětství boží pravdy a někteří se ještě navíc nesmířili s tím, že byl německého původu.

_________________

Ale to není většinový názor české společnosti po listopadu 1989. Leda snad Hus, ale ani u něho to bohužel není jednoznačné. Symboly češství už nejsou ani Komenský či obrozenci v čele s Palackým ajv. ... (Tak jsme to dopracovali!)

Kolik lidiček v české kotlině o jeho původu asi tak ví? ...
Nedělám si vůbec žádné iluze. Je ale zajímavé, že když se mluví o excesech husitských vojsk, vždy se mluví pouze o Žižkovi ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Na Prokopa Holého zbyla ta nejnevděčnější historická úloha: být tím druhým.
Stejně jako třeba na Jeronýma Pražského.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Je sice pravda, že v tom hraje značnou roli i prvenství Žižkovo, ovšem leckdy ten druhý dotáhne věc do konce a naopak se zásadnost upírá prvnímu. Tady to nefunguje, protože Hus i Žižka budili velice výrazné emoce, kdežto v případě Prokopa se už jednalo o dobu jistého zklidňování a odklonu. Lipanská tečka byla jen ne příliš šťastným závěrem této etapy dějin na kterou se radši zapomínalo, aby se zdůraznila velkolepost první etapy.
Myslím si, že zde selhává informovanost ze strany odborné literatury. Jednak proto, že první část husitských válek je víc dějinně "vzrušující" a pak, druhá část je souvislostně (když použiju Jirkovo oblíbené slovo) geopoliticky širšího záběru. To už tvoří mnohem více kontext evropských dějin a není jen úzkostně českou tématikou, tudíž zde je nutná evropská orientace, kterou nemnoho těchto autorů má.
Něco jiného je třeba doba Jiříka z Poděbrad a doba Jagellonská, protože zde se nachází i nepoměrně víc písemných pramenů.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419