Kolssteyn píše:
Někteří r. 1864 zajásali, když byl v Kolíně objeven hrob Prokopa Holého. Dokonce nesl znamení kalichu, což byla nezpochybnitelná indicie pro velikého vojevůdce;... než archeologové hrob datovali do 2.pol. 9.století! 
I když kolínský hrob se nakonec ukázal být omylem, jedná se o mimořádně zajímavou záležitost, která stojí za delší zmínku.
19. března 1864 narazili dělníci v cihelně Matěje Součka mezi Kolínem a Pašiněvsí v třímetrové hloubce na černou hlínu, z níž trčely lidské kosti. Dalším odkryvem se objevily dvě mužské kostry ležící na zádech. Jeden pohřbený měl hruď krytou krunýřem, na nohách ostruhy a vedle těla ležel železný meč, druhý měl na prsou položen kalich, u nohou dvě lahvičky se stopami vinného kamene a krabičku se zbytky jakésí hmoty, patrně chleba. Kolem obou těl bylo rozptýleno množství přezek, knoflíků a kovových kuliček.
Dílovedoucí Kratochvíl běžel do Kolína upozornit majitele Součka, mezitím však dělníci bohužel shledali, že kuličky jsou zlaté a vrhli se na hrob, přičemž mnoho věcí rozbili. Teprve po Kratochvílově návratu byly předměty posbírány a desetiletý Součkův syn je v uzlíčku odnesl domů. Většina artefaktů byla pak věnována školním sbírkám, kalich byl věnován místnímu evangelickému sboru, který jej nechal opravit a opatřit novou nožkou u pražského zlatníka Jeronýma Grohmanna a pak jej užíval při bohoslužbách. Dřevěná kopie byla věnována do skotského Edinburghu.
Kosti byly pohřbeny na evangelickém hřbitově v Kolíně-Zálabí a po jeho zrušení byly přeneseny na nový evangelický hřbitov a uloženy v hrobce Josefa Syxty.
Na první pohled bylo tedy patrno, že jedna kostra patří hejtmanu nějakých vojsk a druhá knězi! Dva přední archeologové oné doby F. J. Beneš, konzervátor památek čáslavského kraje, a prof. Jan Erazim Vocel sice považovali výzdobu za renesanční a hrob tudíž kladli až do XVI. století, ovšem zakrátko bylo všem jasné, že přece musí pocházet z doby husitské! Jako první to shrnul a podrobně publikoval gymnasijní profesor Jan Šafránek v brožuře O pohřebišti a podobě Prokopa Velikého, vydané v roce 1881 v Pardubicích . Kostra kněze nepochybně patřila samotnému Prokopu Velikému, jehož smrtelně zraněného či jeho mrtvolu odvezli z bojiště Čapek ze Sán a Ondřej z Keřska a cestou u Kolína pochovali. (Kdo byl oním spolupohřbeným hejtmanem však Šafránek netušil.)
Ač tedy vše do sebe nádherně zapadalo, vyskytli se zakrátko pochybovači. Především východočeský archeolog Ludvík Šnajdr namítal, že hrobní výbava je evidentně pohanská a předměty se hlásí nejméně do XI. století. Jelikož spory kolem hrobu neutichaly, rozhodl se kolínský purkmistr dr. A. Cyvín svolat na jaře 1892 odbornou komisi, která by nález přezkoumala. Závěry komise pak shrnul archeolog Josef Ladislav Píč - jednalo se o příslušníky slovanské rodové šlechty, sídlící na některém blízkém hradišti, z přelomu 9. a 10. století!
Dnes je navíc známo, že onen "kněz" byla ve skutečnosti žena ...
P.S. Kdosi pak napsal, že ten kalich je ve skutečnosti kardinální důkaz, že to není Prokop Veliký, jelikož kdyby to opravdu byla jeho mrtvola, tak by ten kalich na lipanském bojišti určitě někdo ukradl.
Literatura: Michal Lutovský, Hroby knížat, Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie, Praha 1997
Karel Sklenář, Slepé uličky archeologie, Praha 1977, II. vyd. 1995
