Právě je 16.12.2017 - 03:14

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Martin Lupáč (z Chrudimi)
PříspěvekNapsal: 04.04.2008 - 09:35 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Lupáč patří bezesporu také mezi významné osobnosti husitství.
Byl spolupracovníkem Jana z Rokycan a farářem v Chrudimi, po němž je nezvána i jedna z ulic v tomto městě, byl také mj. významným členem husitské delagace na koncilu v Basileji, kam byl vyslán dokonce několikrát. Protože byl důležitým členem husitského poselstva na koncilu, tak dokonce Prokop Holý jednu chvíli uvažoval i o tom, že by to měl být právě Martin Lupáč, který by mohl obhajovat artikul o svobodném hlásání slova božího.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: dopis Kusánovi ...
PříspěvekNapsal: 27.08.2009 - 22:12 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
V r. 1451 papež Mikuláš V. vyslal do Čech mj. i legáta Mikuláše Kusánského, aby se opět pokusil spolu s dalšími přivést zavilé kacíře k poslušnosti Římu a k návratu zpět do lůna římské církve.
Kusán, který byl v té době již 3 roky kardinálem, jednal také s husitskými vyslanci i na Basilejeském koncilu. Mikuláš Kusánský si v době své mise vyměnil ostře polemické listy také s Martinem Lupáčem, toho času farářem v Klatovech.

Martin Lupáč ve svém listu Kusánovi, v němž vášnivě obhajuje kompaktáta a který byl signován v Klatovech 14. července LP 1452, píše po zdvořilostním oslovení a úvodní dlouhé pasáži mj. i toto:
"Abychom se však dostali k věci. Poslušnost římské církve, v Římě soustředěné, ale po všem světě rozšířené, jak se modlíme v mešním kánonu, jsme zachovávali, zachováváme a hodláme v ní setrvat až do své smrti. Zdá-li se ovšem někomu, že na některé z cest evangelia jsme svým způsobem života zbloudili, pak i kdyby tomu tak bylo, nedalo by se ještě z toho usuzovat, že jsme tím mimo církev nebo rozkolníci a že je nutné znovu od nás požadovat slib poslušnosti. Církev objímá dobré i zlé jako síť, jsouc tělem Páně promíšeným se zlými. Nicméně kdo se nejhlasitěji odváží nás obviňovat v otázkách víry, ten ať se nesnaží nám imponovat svou velikostí, ať se neustanovuje nám soudcem, svědkem i vykonavatelem, jak je tomu ve Vašem případě, ale ať ustaví Písmo svaté za spravedlivého soudce, jak se praví v kompaktátech a jak říká i Jeroným: 'Nepřinášejme falešné váhy, abychom na nich vážili podle svého úsudku a libovůle, říkajíce: to je těžké, to je lehké, ale uchopme se vah ze svatých Písem jako z pokladu Páně a na nich zvažme, co je těžší'. Jenom s takovými vahami ať se někdo odváží zkoumat naše bludy. Ale ti, kteří chtějí úhybně tvrdit, jak jsme na vlastní uši slyšeli: 'Nic neznamená Augustin, nic Jeroným, nic Pavel, existuje jen církev', ti svou řečí se sami chtějí stát soudci, takoví vyjdou vítězně i z nejpochybnější pře a bude ve psí všechna ukázněná argumentace, všechny výroky nesčetných církevních učitelů a všechno studium Písma, ostojí pouze soud církve, to je několik prelátů – a dost. V Basileji bylo podle obecných dokladů na tisíc doktorů a nemohli nám dokázat jediný blud, ale když zjistili, že základem našeho pojetí je pravda křesťanská a evangelická, zosobněná Kristem, dali nám zapravdu, schválili a ústně i veřejnými listy prohlásili, že je užitečné a spasitelné. A Vy se odvažujete jako z vyšší moci otvírat si na nás ústa, povyšovat se nad tolik a takových doktorů, dokonce nad samého Krista, který za touto pravdou stojí, tak že se nestydíte nás všechny nazvat svůdci a bludaři a všechny obyvatele království za námi svedené? S takovým předpokladem přicházíte do našeho království a takhle vypadá Vaše předsevzetí smíru s obyvatelstvem – rouháním a otrávenými šípy zraňovat srdce věřících? Mám zato, že tuto Vaši opatrnost by nepochválil ani sám papež. Jste-li však poslán jako legát do tohoto slavného království, ač se to pravdě nepodobá, když jste si usmyslil už jen svým opatrným objížděním království dráždit mysl Čechů, chcete si touto nasládlou láskou docela uzavřít vstup?

O kompaktátech, do jejichž svérázného výkladu jste vložil všechen svůj um, bezpečně tvrdíme, že jim nerozumíte a dotýkáte se pouze povrchu v neznalosti smyslu výroků, ačkoli Hilarius říká v první knize o Trojici, nejlepší čtenář je ten, který smysl výroků z řečeného spíš očekává, než aby jej tam vkládal, čímž si odnese víc, než tam vnesl. Kéž by Bůh dal, aby se naskytla příležitost s Vámi o tom diskutovat. Pak byste nad světlo jasněji poznal, že kompaktáta zkráceně vykládáte, když haníte čest království i víry upřílišeně a bez spravedlivého důvodu. Kdybychom si nevážili moci od Boha, dovedli bychom Vás obvinit stejným způsobem. Ale je nám cizí brát se podobnými cestami. Ani pan kardinál, ani celý svět nás neoddělí od církve obecné a apoštolské, leč by nás sám Kristus vyhnal ze svého chrámu, On, který má klíč Davidův, který zavírá a nikdo neotevře, otvírá a žádný nezavře. Nezáleží tedy výklad kompaktát spíš těm, kteří jsou jejich příčinou? ...
"
... ptá se Lupáč zcela logicky závěrečnou větou tázací tohoto listu, který je autentickým svědectvím nejen o oné době ale především o autorovi uvedeného dopisu, který opravdu ví, o čem píše!

Nechci se v tomto příspěvku zabývat jeho obranou kompaktát, ta je vcelku srozumitelná, ale chci se zmínit o něčem jiném.
Z prvního citovaného odstavce je velice patrné věcné zpochybnění neomylnosti církve. Neslyšíme z této věty "Nic neznamená Augustin, nic Jeroným, nic Pavel, existuje jen církev" jakési memento a vzdálenou předzvěst znějící přes propast pěti a půl století, předzvěst volání "Nic než národ!", které tak často dnes slýcháváme? Ano, jakoby Lupáč varoval před podobným apelem, který by tenkráte zněl "Nic než Církev!", Církev s velkým "Cé".
Druhou věcí, nad kterou bych se s dovolením pozastavil, je to, jak Lupáč odmítá byť jen v náznaku myšlenku, že by se utrakvistická církev chtěla oddělit od "církve obecné". Ano, to husity ani ve snu nenapadlo a tím se česká reformace reprezentovaná kališníky asi nejvíce liší od té druhé, reformace německé ...

Pozn.: text dopisu převzat z knihy Husitské manifesty (str. 219-225)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Lupáčův dopis Zacheovi (1. část)
PříspěvekNapsal: 10.03.2011 - 12:59 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Někdy po roce 1460 napsal Martin Lupáč list, který je adresován husitskému knězi polského původu Mikuláši Zacheovi do Prahy.
Lupáč v něm brojí proti smířlivým kališníkům. Skoro tři desetiletí po Basilejském koncilu, jehož se sám účastnil, opět důrazně útočí při římské církvi, což je v této době překvapivé a docela podrobně nám popisuje známé události odpustkových bouří z r. 1412. Tyto akcenty Lupáčova dopisu se pokusím okomentovat.

"Říká se: 'Běda zvráceným pikartům, kteří podle své tělesnosti usilují všemožně zvrátit cestu boží' Ale já říkám: Běda největším škůdcům a nestoudníkům, zvrhlíkům našim, ačli si zasluhují být nazýváni našimi! Cožpak jsme vždycky nehlásali, že ta sběř římská je synagogou satanovou a nevěstkou z Apokalypsy, cožpak jsme to rozumovými důvody nedokázali a nevyčistili jsme v jejím zájmu antikristy až do nejspodnějšího kalu? A přece, ejhle, rozhlédni se kolem a viz ducha závrati téměř u všech našich kněží, kterak o závod spěchají, aby se právě s touto nevěstkou srovnali v jejích obřadech, ozdobách, nádheře, v jejích křicích, varhanách, rubrikách, kropáčích, a jak veškerou tělesnou a světskou výzdobu, která chlácholí lid, co nejvíce a bez přestání zvyšují, pokládajíce ji za velikou slávu. Zatímco se o nich říká: Srovnávají se s cierkví svatú a vieru krásně vedú, službu boží i řády všecky cierkve svaté držie, je celá tato sláva uvnitř i zevně slávou židovských chlapců. Chlapci sami se řídí potleskem lidu, starci - chlapci pak se řídí podle chlapců ve všem všudy. A již se nestydí ani za svatokupectví, ani za náboženské pověry, a s jedinou výjimkou přijímání z kalicha ve všem ostatním jsou zajedno s nejvyzývavější nevěstkou. Proto není divu, že se již mnoho prosťáčkův vrací k ní a odstupuje od kalicha. Proč by totiž měli chtít být poslední, když vidí, jak kněží v naprosté přizpůsobivosti chvátají k papeži? Laikové je totiž chtějí předběhnout a nezanedbat přízeň Antikristovu. Běda rakům lezoucím nazpátek a neuvažujícím, že z vnuknutí ducha svatého řekl Apoštol (Gal. 2): 'Budu-li to, co jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.' Běda přestupníkům! ..."
Je to přísná a nekompromisní obžaloba těch, kteří se opírají pouze o kalich, ale jinak se utíkají opět k ritu římské církve, která je jak za starých časů přirovnána k nevěstce z Apokalypsy. Autor v listu neváhá použít ostrých slov a vůbec dikce, která naprosto neodpovídají době vlády krále dvojího lidu. Vždyť např. "sběř římská" a "synagoga satanova" jsou výrazivem ze slovníku kdysi nejradikálnějších táborských kněží. Lupáč je používá nepochybně proto, aby ještě více vynikla pokrytecká smířlivost duchovních i laiků, kteří jakoby zapomněli na to, co kázal Hus v Betlémě o chudé církvi a co rozvinuli husitští kněží po Husově smrti. Zřetelně je z dopisu cítit odsouzení sbližování s katolickými zvyky v oblasti liturgie, výzdob kostelů, zdobených ornátů (zkrátka světské nádhery), kvílivých zpěvů doprovázených varhany, používání kropáčů a dalších ustanovení (tj. onen dobový výraz "rubriky").
Zmiňovaný 18. verš z druhé kapitoly Pavlovy epištoly Galatským v kralickém překladu zní: "Nebo budu-li to, co jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím." (BTW. Je na první pohled patrné, že je téměř totožný s tím, jak ho uvádí Lupáč.) Ekumenický překlad je poněkud "jiný": "Jestliže chci znovu stavět, co jsem dříve zbořil, usvědčuji sám sebe jako viníka před zákonem."
Lupáč tím chce jasně sdělit skutečnost, že návrat přestupníků k tomu, proti čemu husiti pozvedli světský meč, a jakýkoli náznak smířlivosti s předrevolučními poměry je naprosto nepřijatelný. Tady je zcela zřejmý daleko radikálnější postoj Lupáčův oproti Rokycanovu, přestože Lupáč byl jeho přítelem a sufragánem ...

Pozn.: text dopisu převzat z knihy Výbor české literatury doby husitské - svazek II,
vydalo Nakladatelství ČSAV, Praha 1964, str. 73 - 75


pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Lupáčův dopis Zacheovi (2. část)
PříspěvekNapsal: 15.03.2011 - 12:16 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
... dokončení

"... Vzpomínám oněch dní, kdy pražský arcibiskup Zbyněk se svými preláty, kteří tehdy ještě vesměs plně stáli v svých mocných hodnostech, léta páně 1408 na Malé Straně spálil knihy Jana Viklefa jako kacířské, vydav pod trestem vyobcování z církve zákaz, aby se nikdo neopovažoval ani ty knihy číst, ani podle nich učit, nýbrž aby je všechny snesli k spálení. I já jsem tenkrát přišel do Prahy a osobně jsem byl přítomen. A tu hned po spálení řečených knih studenti i stateční profesoři, jakož i ostatní, jejichž srdcí se dotkl bůh, ve velikém počtu se rychle sešli ve zbroji, a sehnavše okázalý dvouspřežný vůz s koňmi, naložili jej papežskými bulami navrch i kolem dokola, takže odevšad visely veliké pečeti červené i olověné; nahoru pak na ty buly posadili ženu vyzývavě vyzdobenou, která zlatem i drahými kameny sváděla lidi, anebo snad žáka přestrojeného za nevěstku a napodobujícího ji posuňky i ústrojem, přičemž tato postava byla ozdobena na rukou i na krku stříbrnými zvonečky, jakých se tenkrát běžně užívalo, a jimi cinkala. Posléze vůz sám, takto vyšňořený, vozili s ohromným křikem po ulicích a po náměstí Starého Města pražského. Potom na náměstí v blízkosti králova dvora před Novým Městem spálili ty buly na potupu všech prelátů a na potupu římské nevěstky. (...) A ejhle, jaký to byl zápal a odvaha věrných, že zcela veřejně odsoudili celý římský dvůr jako nevěstku, která vskutku vínem své prostituce nebezpečně opila celý svět! Nyní však, když mezitím bylo mnohonásobně dosaženo vítězství nad samou nevěstkou, nyní, kdy kraluje král Jiří, kdy jsou u moci naši konšelé, páni i kněží, kterýpak kazatel se odváží nazvat římskou církev synagogou satanovou a nevěstkou sedící nad mnohými vodami, ohlupující všechny lidi, anebo Antikristem nebo šelmou ozbrojenou desíti rohy a všechny její zákony prohlásil za pouhé lovecké sítě, ba dokonce jen za pavučiny? Kde je naše odvaha? Kde duševní síla? Běda, jasně je vidět, že my, vítězové, opuštěni a zbaveni ducha statečnosti, jsme od přemožených přemáháni. Celá jejich výstroj, jak shledáváme, je jak u nich, tak i u našinců čím dále tím více ctěna a rozmnožována a lid právě na ní již zakládá své spasení. Kdo se, prosím, odváží v Praze kázat o tom, že neexistuje žádná kanonicky uznaná součást Písma o Petrovi, že by byl kdy v Římě a to město vůbec viděl. A přece, jestliže chcete potírat Antikrista, nutně musíte přijít k tomuto začátku, poněvadž v tom spočívá základ všech základů Římanů samých, že bez nich nebude nikdo spasen a všechna vážnost Říma je v plnosti moci a milostí atd., protože "tam je sídlo Petrovo, tam byl umučen". A přece o tom není vůbec žádného svědectví Písma. Tudíž jak snadno se to dokazuje, stejně snadno se to i vyvrací, jak říkají blahoslavení otcové. Vy však držíte jako článek víry, že byl Petr v Římě umučen, a stáda vás poslouchají a tak i věří. Není proto divu, že se přijímá za víru i stavba nad tímto základem, to jest všecko papežské. Ty však, milý muži, uč tak, drž tak a v kázáních uváděj že žádné Písmo svaté nesvědčí, že Petr v Římě kdy byl."
Vše nasvědčuje tomu, že v této části listu Lupáčovi s odstupem půl století splynuly tři události (výzva k odevzdání Viklefových spisů arcibiskupské kanceláři 1408, jejich spálení 1410 a odpustkové bouře 1412) v jednu. To však není vůbec na závadu, protože v listě jde Lupáčovi o něco jiného. Přesto i tento text patří mezi významná svědectví přímého účastníka odpustkových bouří především ze strany studentů pražské univerzity. Velice podrobně popisuje alegorický průvod, který v ostře satiricky naladěném duchu odsuzuje prodej odpustků, vyhlášených papežem, který byl pro účastníky tohoto nevázaného veselí pouhým "rufiánem", tj. kuplířem prodávajícím nemravné a Božímu zákonu odporující služby nevěstky zvané Církev. Tyto osobní vzpomínky slouží Lupáčovi pro podepření argumentace o zkaženosti římské církve, kterou nepřestává nazývat "nevěstkou z Apokalypsy".
Protože ty tam jsou revoluční doby a věci se navracejí do starých kolejí, Lupáč klade nejen adresátovi listu sugestivní a naléhavé otázky, na něž si musí zodpovědět každý sám za sebe. Dávno zpochybněné postuláty a teze římské církve už nejsou skrytými tenaty, do nichž bývávali lapeni věřící, jsou spíše lehce protržitelnými pavučinami.
Diskreditací skutečnosti, že byl apoštol Petr v Římě umučen a popraven, Lupáč zpochybňuje samotné sídelní město papežovo i papeže sedícího na Petrově stolci. Kam až se Lupáč ve svých úvahách z poč. 60. let 15. století nebál zajít, je něco neslýchaného a zároveň obdivuhodného! ...

Zvýraznění autor příspěvků.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: diplomka o Lupáčovi
PříspěvekNapsal: 22.07.2014 - 16:43 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Tady naleznete diplomovou práci na téma "Super responso Pii pape Martina Lupáče jako historický pramen" týkající se Martina Lupáče s akcentem na jeho polemický traktát Super responso Pii pape.

Upozornil: Ježek

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: názorový rozchod s Rokycanou
PříspěvekNapsal: 12.03.2015 - 00:56 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
V r. 1467 si Jednota bratrská zvolila, či přesněji řečeno vylosovala tři vlastní kněze. Tímto fatálním krokem odmítla apoštolskou posloupnost a stala se naprosto nezávislou na římské církvi, z níž se tímto aktem de facto vyloučila. Zároveň se vydala na cestu první vskutku reformační církve na našem území.
Od tohoto bratrského skutku se jednoznačně distancoval Jan Rokycana, pro něhož přestala být Jednota bratrská křesťanským společenstvím bratří a sester, a stala se sektou. Protože Martin Lupáč, kterému zbýval necelý rok života, tento krok naopak přivítal, musel se v tomto punktu s Rokycanou názorově rozejít.

V poslední době se můžeme setkat s názorem, resp. s hypotézou, že Martin Lupáč tento krok Jednoty nejen podpořil, ale dokonce, že ji k němu aktivně nabádal. K tomu se přiklání i Ota Halama, který tvrdí, že "Lupáčovo učení o církvi samo směřovalo k podobnému činu; podle některých zpráv Jednotu k rozhodnému kroku podněcoval a volbu posléze schválil ... a sám prý k bratřím řekl: '[Vy] jste se o veliké věci pokusili a lidu těchto časuov nepříjemné, ačkoliv sú pravé, dejž vám pán Buoh prospěch'" (Husitské století, str. 608, 909).
Tuto hypotézu zatím nelze potvrdit, ani vyloučit. Potvrdit ji nemůžeme pro nedostatek relevantních pramenných důkazů a vyloučit proto, že Lupáč měl více jak 30letou neblahou zkušenost s obtížemi při svěcení kališnických kněží, protože pokompaktátní utrakvistická církev byla nedílnou součástí církve římské s respektováním apoštolské posloupnosti.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Martin Lupáč (z Chrudimi)
PříspěvekNapsal: 17.09.2017 - 20:15 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 17.09.2017 - 19:36
Příspěvky: 3
Co se možného přímého vlivu Lupáče na ustanovení samostatného bratrského kněžstva týče, tak je pravdou, že přímý doklad chybí. Pokud je mi známo, v této roli jej výslovně jmenují až prameny šestnáctého století. Na druhou stranu, budeme-li věřit Bartošově článku o Lupáčově literární činnosti, v ostrém projevu z doby kolem r. 1462 (Contra pactionem cum catholicis) Lupáč uvedl, že nikdy nenastala vhodnější doba pro to, aby se Čechové oddělili od římské církve. Za další, r. 1465 uvedl Hilarius Litoměřický, že Lupáč a jiní kněží tvrdí, že ordinovat kněze smí jiný kněz, nikoliv tedy nutně biskup (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 75&page=63). A s tím souvisí zajímavý traktát patrně ze 60. let, kde neznámý autor kladně odpovídá na otázku, zda i obyčejný kněz může světit jiné kněze. Latinsky píšící utrakvista zde dochází k odpovědi "ano", kdyby tedy budoucí rozbor traktátu prokázal v literatuře uváděnou tezi, že jde o Lupáče, pak by šlo o další střípek do mozaiky ve prospěch Lupáčova vlivu na zřízení nezávislého kněžstva v JB. To, že se ML stýkal s představiteli mladé Jednoty, je bez diskuze, potvrzují to soudobé prameny (vit Akty Jednoty bratrské I).
Ještě bych chtěl upozornit, že bavíme-li se o Lupáčovi jako diplomatovi třicátých let, tak patřil opravdu k těm nejvýznamnějším. Byl v Chebu (1432), Basileji (dvakrát r. 1433 a jednou r. 1434), Praze (1433) Řezně (1434), Brně (1435) a Jihlavě (1436), takže není divu, že v pozdější době rozvíjel polemiku o výklad kompaktát, vždyť se na jejich vzniku podílel vskutku intenzivně. Jeho interpretace kompaktát je mimochodem poměrně svérázná. Uvedu příklad: možná třeba znáte tvrzení, že přijímáním dětí po roce 1436 šli utrakvisté nad rámec kompaktát. Ovšem Lupáč ve svých spisech tvrdil, že "communio parvulorum" je zcela v souladu s kompaktáty a slova o "letech rozumných" (Archiv český III, s. 400) v kompaktátech se měla vztahovat jen na katolíky...


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 30.11.2017 - 00:17 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Na našem webu přibyl nový článek věnovaný této významné osobnosti husitské epochy:
http://husitstvi.cz/clanky/clanky/martin-lupac-chrudimi-husitsky-diplomat-teolog

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz