www.husitstvi.cz
http://www.husitstvi.cz/forum/

Bohuslav ze Švamberka
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=2036
Stránka 1 z 1

Autor:  Dáša Nová [ 17.04.2011 - 11:41 ]
Předmět příspěvku:  Bohuslav ze Švamberka

Bohuslav ze Švamberka a jeho příběh jako z románu.
Z vůdce plzeňského landfrýdu se stal husitským hejtmanem. Byl to čestný člověk, který se styděl za svoji katolickou minulost, když ve vězení poznal duchovní hodnoty, za které bojovali husité. Dostal příležitost vše napravit a dokonale ji využil. 8)

K. V. Zap v Husitských válkách o něm napsal:
''Bohuslav ze Švamberka, seděním na Boru a Krasíkově, byl od samého počátku bouří věrný katolík, kterýž, spojiv všechnu válečnou moc v kraji Plzeňském, odpíral r. 1419 a 1420 jako vůdce královský velmi zuřivě husitům a jmenovitě Žižkovi; ale byl r. 1421 při dobývání hradu Krasíkova od Žižky zajat a na Příbenicích do vězení dán, zanevřev na krále Zikmunda, přidal se k Táborům, a stal se z nějkrutějšího nepřítele jejich nejhorlivějším hajitelem, tak že sám Žižka vedle něho jen mírným husitou se býti zdál. Roku 1425 stal se po Hvězdovi z Vícemilic nejvyšším vůdcem Táborův, avšak brzo při dobývání Retče v Rakousích byv šípem z města vystřeleným smrtelně do tváře poraněn, takže po několika dnech z té rány umřel ku konci listopadu 1425 v Moravském Krumlově.''

J. Jánský v Kronice česko-bavorské hranice I o vzdání Krasíkova napsal:
''Po zprávě, že na blízkém hradě Krasíkově se nachází hejtman plzeňského landfrýdu Bohuslav ze Švamberka s nepříliš silnou posádkou, zanechal Žižka obléhání Stříbra a vyrazil neprodleně k novému cíli. Útok na Krasíkov byl veden s takovým důrazem, že Bohuslav ze Švamberka po dobytí věže a mostu nabídl své vzdání (snad 11. ledna), ovšem nikoliv do rukou Žižkových, ale Zmrzlíkových. S ohledem na svého důležitého spojence, držitele hradu Kašperka a Orlíka, Žižka povolal Petra Zmrzlíka k aktu kapitulace Krasíkova z Kladrub.
'A ten pan Petr těžko od táborů dosáhl, že zůstali živi při životě', dodává k tomu osudu Bohuslava ze Švamberka a jeho posádky Vavřinec z Březové. Přes reptání táborů byla nakonec krasíkovská posádka propuštěna na revers, zatímco Švamberk zůstal vězněn na svém hradě, který byl svěřen pod ostrahu a velení panu Zmrzlíkovi.
''

Autor:  Jiří Motyčka [ 18.04.2011 - 15:50 ]
Předmět příspěvku:  katolík Švamberk

Příspěvků, které se týkají Bohuslava ze Švamberka je tady na fóru k dnešními dni aktuálně 30. Dovolím si však připojit pouze odkazy na příspěvky týkající se Švamberka katolíka ...

viewtopic.php?t=1990 Malý Bor
viewtopic.php?p=11982#p11982
viewtopic.php?p=10714#p10714 Nekměř
http://www.husitstvi.cz/b-a-t1.php - Sudoměř (hlavní stránky)
( viewtopic.php?t=431 - Sudoměř)

Autor:  Jiří Motyčka [ 18.04.2011 - 16:02 ]
Předmět příspěvku:  interpretace Švamberkovy konverze

Martin Picek píše:
... Třeba Bohuslav ze Švamberka byl zapřisáhlým antihusitou. Když ale r. 1421 dobylo husitské vojsko jeho rodový hrad Krasíkov, byl zajat a vězněn v Táboře. Pak se stal husitským hejtmanem a jako husita i později padl. Kdyby nebyl zajat, nikdy by k husitům nepřešel ...
No, to je ale docela závažná otázka (k níž se mohou vyjádřit i ostatní ...).
Takhle jednoznačnou odpovědí bych si vůbec nebyl jist, protože byli i katolíci neustále husity ohrožovaní a na jejich stranu se nepřidali, nanejvýš lavírovali jako korouhvičky. Kdežto u Švamberka to bylo rozhodnutí nafurt. A naopak - nafurt by asi nezůstal v husitském vězení, ani kdyby se k nim nepřidal. A když se k nim přidal, kdykoli mohl zběhnout. Nebyl by prvním ani posledním ... :wink:

Dáša Nová píše:
... Z vůdce plzeňského landfrýdu se stal husitským hejtmanem. Byl to čestný člověk, který se styděl za svoji katolickou minulost, když ve vězení poznal duchovní hodnoty, za které bojovali husité. Dostal příležitost vše napravit a dokonale ji využil ...
Ne snad, že bych s citovaným do puntíku souhlasil, ale tahle interpretace je mi přece jenom poněkud bližší, než ta Martinova.

Autor:  Dáša Nová [ 06.05.2011 - 15:27 ]
Předmět příspěvku:  Švamberk uveden poprvé jako hejtman

Nevíme přesně jak dlouhý čas Švamberk potřeboval, aby pro husitské ideály zavrhl katolíky i s šelmou ryšavou, ale víme, kdy je poprvé uveden na listině jako táborský hejtman:

''Po 26. říjnu 1421 se síly plzeňského landfrýdu soustředily na dobytí Krasíkova. Na pomoc obleženému hradu přitáhl někdy počátkem listopadu Žižka, ale byl odtud odražen, aniž by se mu podařilo Krasíkov zásobit. Stáhl se tedy do Klatov pro posily a zpravodajové Oldřicha z Rožmberka zjistili, že Žižka zde má soustředěno 1.500 pěších a 400 jízdních, jak 11. listopadu oznamoval Rožmberk svému švagrovi Reinprechtovi z Wallsee.

O den později žádal hejtman v Plzni Fridrich Libštejnský z Kolovrat, Bavůrek ze Švamberka, Vilém ze Žlutic, Zdeněk z Drštky a rada města Plzně Chebské o pomoc proti Bohuslavovi ze Švamberka a Žižkovi, kteří leží u Nepomuku a chystají se zaútočit na plzeňský landfrýd.

Tato zpráva předatovaná Pekařem na 12. listopadu 1421 je také zajímavá tím, že je zde Bohuslav ze Švamberka poprvé uveden mezi hejtmany táborů, tedy po konverzi ke kališnictví v příběnickém vězení.
''

(Kronika česko-bavorské hranice I, str. 147)

Autor:  Dáša Nová [ 11.05.2011 - 11:16 ]
Předmět příspěvku:  Plná moc od krále

Ani jsem nevěděla, že Švamberk byl pověřen přímo králem Václavem IV., aby zakročil proti husitům, myslela jsem, že to byl takový iniciativní katolík sám od sebe, v knížce ''V tomto znamení zvítězíš'' je o tom psáno:

''... v roce 1417 lze české království přirovnat k sopce těsně před výbuchem. Uplynuly už dva roky ode dne, kdy konsilium ve městě Kostnici odsoudilo Mistra Jana Husa jako kacíře ke smrti na hranici. Celá Evropa čeká s napětím, co se bude v Českém království dít, neboť Čechové rozhorlení nad tím, že byl Hus proti původnímu listu císaře Zikmunda usmrcen a jako na potupu národa českého upálen, poslali list plný prudkých stížností a hrozeb na sněm kostnický a prohlásili, že tuto potupu bez pomsty na sobě nenechají.'

V Čechách nastává poté čas velmi divoký, všude se lid bouří proti církvi, Král Václav IV. se snaží za každou cenu udržet v zemi pořádek. Vyzývá ke klidu a míru. Plzeňští zatím pouze s opatrností sobě vlastní přihlížejí a berou na vědomí králův vzkaz, že udělil panu Bohuslavu ze Švamberka a Janu z Lestkova plnou moc 'aby v kraji plzeňském o pokoj a pořádek se přičinili'.
''

Bratr Švamberk o několik let později bojuje za kališnickou víru společně s bratrem Žižkou, který také kdysi měl plnou moc od krále Václava IV.... :wink:

Autor:  Jiří Motyčka [ 11.05.2011 - 18:51 ]
Předmět příspěvku:  iniciativní katolík ...

Dáša Nová píše:
Ani jsem nevěděla, že Švamberk byl pověřen přímo králem Václavem IV., aby zakročil proti husitům, myslela jsem, že to byl takový iniciativní katolík sám od sebe ...
Ano, opravdu byl iniciativním katolíkem i "sám od sebe".
V této době, o níž si píšeme, byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického Plzeňského landfrýdu (spolupracujícího i s katolickými pány z Loketska) právě náš Švamberk, což dokládá i skutečnost, že zastával pozici vojenského hejtmana landfrýdu, jak už bylo řečeno výše.

Už jsme si tady na fóru povídali o tom, jak i katoličtí páni se bez zábran zúčastnili sekularizace církevního majetku pod průhlednou záminkou, že ho berou do ochrany před kališníky. A právě v tomto "bohulibém" počínání, zaměřeném především na majetek klášterů, vynikal i náš Bohuslav, i když to už bylo až po smrti krále
Václava IV.
Dáša Nová píše:
... K. V. Zap v Husitských válkách o něm napsal:
'Bohuslav ze Švamberka, seděním na Boru a Krasíkově, byl od samého počátku bouří věrný katolík, kterýž, spojiv všechnu válečnou moc v kraji Plzeňském, odpíral r. 1419 a 1420 jako vůdce královský velmi zuřivě husitům a jmenovitě Žižkovi; ale byl r. 1421 při dobývání hradu Krasíkova od Žižky zajat ...'
Možná by nebylo od věci si pro úplnost připomenout dvě Švamberkovy porážky, které od Žižky utržil, ještě před svým zajetím.
Mám na mysli Nekmíř a Sudoměř ...

Autor:  Dáša Nová [ 05.04.2013 - 11:04 ]
Předmět příspěvku:  Labuť a kalich

Jak se významný katolický šlechtic dal k husitům popsala Jana Janusová v románu Labuť a kalich. Plzeň, Západočeské nakladatelství 1987, s. 169 - 171.

''Mladý Švamberk cítil, jak se v něm něco pohnulo či zlomilo. Vyvstávaly před ním známé tváře: Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský pán, oddaný přítel, jenž se za něho přimluvil v nejtěžší době. Pak kněz Michal, plný své víry, který svým vyprávěním zkracoval vězni samotu. A konečně Žižka! Ten měl největší právo bez řeči dát vůdce katolického svazu stít. Ale neudělal to. Přes odpor prostých táborů mu čestně daroval život a ještě byl k němu shovívavý! Pak se mu vybavil ten, v jehož jméně bojoval. Římský, uherský a český král Zikmund. Sobecký, kořistnický, bezohledný. Nechal by ho tu ve vězení shnít!
Ti, o kterých byl donedávna přesvědčen, že jsou jeho nepřáteli, byli mu od této chvíle blízcí a obdivoval je. Dojímalo i přesvědčovalo ho jejich čestné jednání. Když druhý den za ním přišel Michal, podal mu list pro Elišku a překvapil ho podivným přáním.
'Ještě něco bych na tobě chtěl, Michale. Řekni Žižkovi, že bych s ním rád mluvil. Že o to moc stojím. Věřím, že to zařídíš.'
'Pokusím se,' řekl kněz, vzal dopis a vytratil se z cely.

Bohuslav ze Švamberka po dlouhé době uviděl nebe, stromy, lidi kolem sebe. Vůbec mu nevadilo, že obloha byla zšedlá podzimními mraky, že stromy byly takřka holé bez listí.
Jel do Tábora provázen dvěma strážci a knězem Michalem. Jan Žižka z Trocnova se rozhodl Švamberka vyslechnout. Přijal ho ve svém domě na táborském náměstí. Kněz Michal šel s ním až do jizby. Žižka stál u stolu uprostřed místnosti. Přes obě oči měl černou pásku, jež stahovala i šedivé vlasy. Byl stále plný síly, vzpřímený, rozložité postavy. Nesklonil se před osudem, který ho tak znenadání potkal. Mladý Švamberk znovu pocítil obdiv k slepému hejtmanovi.
'Přivedl jsem, bratře Žižko, Bohuslava ze Švamberka,' řekl Michal.
Žižka natočil hlavu tím směrem, odkud slyšel hlas:
'Chtěls mi něco, pane ze Švamberka, povídej!'
'Mám jen jedno přání, Jene Žižko z Trocnova. Přání, které těžko pochopíš a nebudeš mi věřit. Ale já tě prosím, abys mi projevil svou důvěru tak, jako jsi mi ukázal svou velkorysost. Chtěl bych vstoupit do husitského vojska. Neber to jako chvilkové vzplanutí nebo snahu dostat se z Příběnic. Už jsem prve říkal, že to těžko pochopíš. Znáš mne jako svého nepřítele. Ale já jsem se změnil, mnohé jsem ve vězení pochopil. Nemohu dát jinou záruku svého opravdového přesvědčení než své šlechtické slovo. Jestli ještě něco platí.'
V místnosti bylo úplné ticho. Žižka stál nehnutě, snažil se vybavit si Švamberkovu tvář.
'Bývalý vůdce katolického panstva, Zikmundův stoupenec chce být husitou? Jak mu to mám věřit?' Myšlenky vířily hejtmanovi hlavou.
Bohuslav ještě dodal:
'Jene Žižko, nechci aby sis myslel, že jsem jako Čeněk z Vartemberka. Že se otáčím, jak je zrovna třeba. Dovedu být pevný. Pro co se rozhodnu, u toho setrvám. Poznal jsem, že jsem se kdysi rozhodl špatně. Ten, v jehož jméně jsem bojoval, si to nezaslouží. Zikmund není hoden, aby byl králem této země. Je stejně špatný jako jsou nespravedlivá tažení do Čech. Váš boj je ale spravedlivý, poznal jsem to.'
Teď už opravdu řekl všechno.
Jan Žižka stále mlčel, nepohnul se, byl jako skála. Pak konečně promluvil:
'Člověk v životě leccos prožije a zkusí, všelicos pozná, přesvědčí se, kde je dobro a kde zlo. Jestli jsou tvá slova upřímná, pane ze Švamberka, pak jsi dobrý člověk. Člověk, který bloudil a prohlédl. Chci ti věřit, protože tvé doznání mne naplnilo radostí. Stáváš se jedním z nás, nezapomeň na svůj slib.'
Bohuslav ze Švamberka dojatě přistoupil k Janu Žižkovi. Dva bývalí protivníci si pevně stiskli ruce.
''

Stránka 1 z 1 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/