Dáša Nová píše:
Kdo vlastně byl Čeněk z Vartenberka?
Bázlivý pragmatik ...Korouhvička točící se po větru, nebo chcete-li, "kam vítr, tam plášť". Když jsem k tomu pragmatikovi předřadil adjektivum "bázlivý", měl jsem tím na mysli především to, že svoje postoje pragmaticky měnil ještě dříve, než by toho bylo nezbytně třeba, jak se o tom sám záhy přesvědčil na vlastní kůži.
Byl to především představitel vysoké šlechty, který nechtěl připustit, aby mu revoluce uzmula jeho nemalý podíl na moci. A tomu hodně své jednání podřizoval.
Dáša Nová píše:
Dalo by se nějak z jeho činů usuzovat za koho se sám pokládal? ...
S velkou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou to ví jen on sám. A to už nám bohužel neprozradí. Něco málo o tom je uvedeno v předchozí replice.Ke konci života už byl zase kališníkem, jak naznačila Dáša ve svém "otvíráku". Možná v očekávání posledního soudu.
Dáša Nová píše:
... A jaký byl jeho vztah k Janu Žižkovi?
Měl-li by si vybrat např. mezi Zikmundem a Žižkou, jeho volba by byla jednoznačná! To nám taky hodně napoví o Vartenberkově utrakvizmu.
Ale zkusme si tu otázku otočit ve zdánlivě jednodušší: "Jaký byl vztah Žižky k Čeňkovi z Vartenberka?"
Obávám se, že až do své smrti ho Žižka vnímal jako svého nepřítele. Proč? Uvedu jen pár charakteristických příkladů. V dubnu 1423 Žižka poráží Vartenberkovo vojsko na vrchu Gothard u Hořic. Vartenberk se jako katolík stává členem svatohavelské koalice, jež položila základy k tzv. první "panské jednotě", která byla rozdrcena u Malešova. Když byl Žižka krátce před posledně jmenovanou bitvou obklíčen v Kostelci nad Labem, tak mezi vojskem, které neporazitelného obklíčilo, byly i Vartenberkovy oddíly.
Žižka ho nepochybně neměl rád, neboť Vartenberk byl nevyzpytatelným soupeřem a mnohdy dost obtížně čitelným protivníkem. Z vojenského ale i politického hlediska musel být lidem Žižkova typu nakonec bližší katolík, který své postoje neměnil a nepřebíhal, jak ho napadlo, ke straně protivné a zase zpátky ...
