Právě je 19.04.2024 - 12:22

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:14 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
B1. Jaroslav II z Kněhnic
Syn Jaroslava I, snad starší bratr Markvarta, pokračoval v otcových šlépějích a jeho jméno lze nalézt na třech dochovaných listinách z let 1322 a 1323 mezi nejvyššími moravskými zemskými úředníky a členy dalších mocných jihomoravských rodů píšících se po Kunštátu, Jevišovicích, Pernštejně, Meziříčí a Tasově. Na jedné z nich dokonce figuruje jako rozhodčí (arbitri) ve sporu mezi Benešem z Raussenprucku (dnešní Strachotice na česko-rakouském pomezí u Znojma).*5 a Oslavanským klášterem.

Čtvrtou a poslední zmínkou o něm je listina z 2. února 1338 vydaná Ješkem z Náchoda, jíž daruje 1 lán faráři Březnického kostela Vítkovi a jeho následovníkům. Jaroslav III je jedním ze svědků, mezi nimiž jsou dále Ješkovi bratři Matěj a Hron, Vznata z Křižanova (příslušník Křižanovské větve početného a vlivného rodu pánů z Lomnice), Markvart z Budišova (z Budišovské větve pánů z Lomnice) a jakýsi Ješek z dosud neidentifikovaného místa Tyuans.*6

Zajímavou osobou na této listině je právě Ješek z Náchoda. Příslušník pánů z Náchoda (erbu černého lva ve zlatém poli), který patřil k nejmocnějším v době panování krále Přemysla Otakara II, protože drželi kromě hradu Brada u Jičína a Staré Paky především Náchod, kde stál mocný hrad postavený na ochranu zemské brány a důležité obchodní stezky z Čech do Polska, která vedla z Krakova a Vratislavi přes Kladsko, zemskou bránu u Náchoda, odtud dále na Jaroměř, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Poděbrady a Sadskou do Prahy (tzv. kladská nebo náchodská stezka). Roku 1316 během tvz. "války dvou královen" jim král Jan Lucemburský Náchod zabavil (zřejmě protože stáli na straně rebelů vedených podkomořím Jindřichem z Lipé. Po tomto upadnutí v nemilost ztratili prestiž a propadli se mezi málo významnou šlechtu a už nikdy se zpátky na výsluní nedostali. Rozdělili se na dvě větve, jednu usaznou v Černém Kostelci (dnešní Kostelec nad Černými lesy), která vymizela v polovině 15. století, a druhou usazenou v Březníku na Moravě, kteří žili v těsném sousedstí Kněhnických vladyků. V pozdějších letech je můžeme společně nalézt na mnoha listinách, sblížili se přes jeden sňatek a na Sokolově straně se účastnili markraběcích válek. Zajímavá je legenda o získání erbu pocházející z Dalimilovy kroniky. Podle ní byl jejich prapředek Hron spolu se Smilem z Lichtenburka a Havlem z Lemberka členem výpravy vyslané králem Václavem I do Kolína nad Rýnem na volbu vzdorokrále Svaté říše římské Viléma II Holandského roku 1247. Erb od nového krále říše získal právě za pomoc při získání koruny. Jak známo, Vilém tehdy pět měsíců obléhal Cáchy, v nichchž vždy probíhaly korunovace nových říšských panovníků), a které drželi stoupenci exkomunikovaného krále Fridricha II Štaufa, jejichž dobytí bylo jednou z podmínek korunovace.
__________
*5 (CDM VI, str. 154, zápis 205)(CDM VI, str. 157, zápis 210)(CDM VI, str. 172, zápis 230)
*6 (CDM VII, str. 130, zápis 185)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 02:55, celkově upraveno 5

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:19 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
B2. Markvart z Kněhnic
Pravděpodobný příslušník druhé generace, možná syn Jaroslava I a mladší bratr Jaroslava II. Jediná skromná zmínka o něm je ze 16. května 1301, kdy svědčí na darovací listině Smila z Hrádku (možná jeho vzdáleného příbuzného) a jeho manželky klášteru v Nové Říši.*7

Na žádných jiných listinách se jeho jméno nevyskytuje. I když možná přece? Na listině z 21. října 1310 vydané Rajmundem z Lichtenburka, na níž zastavuje Oslavanskému klášteru plat 10 kop grošů na vsích Radkovice, Udeřice a Bačice proti částce 70 kop grošů, je mezi svědky uveden jistý Maršík z Kněhnic. A protože Mareš či Maršík je prý českou obdobou jména Markvart (jako například Beneš od Benedikta, Aleš od Albrechta apod., i když u Mareše je to trochu složitější, protože může být odvozen i od Marka nebo Martina). Tudíž je možné, že jde o našeho Markvarta, nebo jeho syna.*8
__________
*7 (CDM V, str. 126, zápis 121)
*8 (RBM II, str. 971, zápis 2239)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 23.10.2016 - 01:10, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:24 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
C1. Ješek Sokol z Kněhnic a Hostěhradic
Pravděpodobný příslušník třetí generace a především osoba, která nese stejné jméno a přízvisko Sokol. Možná Sokolův prastrýc, tedy bratr jeho dědečka Matěje. Jeho příbuznost je vyvozována také podle Hostěhradic, v nichž mu nejvyšší kancléř a zároveň maršálek českého království Pertold z Lipé listinou vydanou v Moravském Krumlově 30. listopadu 1341 uděluje v léno alodiální dvorec v Hostěhradicích (dnešní Hostěradice a sousední ves Kněhnic) a vsi Vítonice (sousední ves Hostěhradic) a Lubnice (ves na rakousko-českém pomezi u Drosendorfu). V listině je Ješek Sokol označen za rytíře a majetek obdržel za věrné služby Pertoldovu otci Jindřichovi z Lipé (jeden z nejmocnějších mužů českého království na počátku 14. století a vůdce nespokojenců proti králům zvolených po vraždě posledního přemyslovce Václava III) a Pertoldovým bratrům Jindřichovi a Janovi (fidelis noster dilectus miles dominus Jesco dictus Sokol, genitori atque fratribus nostri felicis memorie - věrný náš milý rytíř Ješek Sokol, rodičům a bratrům našim blahé paměti).*9 Pikantností je, že v té době měl v Hostěhradicích svou komendu Řád Německých rytířů.

Jiná zmínka potvrzující jeho příslušnost ke Kněhnickým vladykům bohužel neexistuje. Ani nejsou žádné zprávy o jeho činech, za něž byl nejvyšším maršálkem odměněn a které by případně mohli naznačit něco o jeho minulosti. První čtvrtina 14. století však byla bohatá na boje o uprázdněný český trůn a spory mezi nejmocnějšími panskými rody, k nimž páni z Lipé bezesporu patřili, tudíž mohl snadno prokázat svou loajalitu či schopnosti v boji.
__________
*9 (CDM VII, str. 260, zápis 366)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 02:58, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:42 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
D1. Jaroslav III z Kněhnic
Otec Sokola. Tak jako jeho otec i děd, i on patřil k významné moravské šlechtě, ba co víc, získal pro svůj rod velkou prestiž. Svědčí o tom, že v letech 1349-1357 zastával úřad purkrabího na královském hradě ve Znojmě. V letech 1365-1381 jej můžeme nalézt jako nejvyššího sudího na zasedáních olomoucké cúdy či moravského zemského sněmu, přičemž téměř současně v letech 1368-1384 sloužil moravskému markraběti Janu Jindřichovi (1349-1375) a po jeho smrti i synovi Joštovi.

Jeho první manželkou byla jistá Hedvika, o jejímž původu není známo nic. Existuje o ní pouze jediná zmínka, kdy jí roku 1350 její manžel zapisuje věnem roční plat 15 kop grošů a dva poplužní dvory v Kněhnicích.*10 Sokol byl jejím synem a pravděpodobně se narodil v době působení svého otce ve Znojmě, kdy také Hedvika zemřela, neboť roku 1360 je již ženat s jistou Markétou a zapisuje jí věnem zboží v Březníku v hodnotě 500 kop grošů s podmínkou, že zůstane-li po jeho smrti vdovou, nikdo jiný s jejím věnem nebude moci nakládat.*11

Mě-li Jaroslav III s Hedvikou další potomky, o tom neexistují žádné zprávy. Každopádně po její smrti se oženil podruhé a s Markétou, o jejímž původu také bohužel nejsou žádné zprávy, zplodil další čtyři děti. Arkleba nacházíme na listinách mezi lety 1390-1398, Jaroslava mezi lety 1392-1397, o Anežce je jediná zmínka z roku 1392 a o Ofce taktéž jediná zmínka z roku 1407. Bohužel i zprávy o nich jsou velmi kusé. I z toho mála ovšem lze vyčíst poměrně zajímavé inormace. Tak například Arkleb se majetkově spolčil s Vilémem z Pernštejna (1398-1399 a pak 1421 moravský zemský hejtman, 1408-1409 komorník brněnské cúdy, 1417-1424 komorník olomoucké cúdy, stoupenec Husových myšlenek a jeho synové Bavor a Jan se jako husitští hejtmani účastnili několika bitev). Oba Sokolovi nevlastní bratři se také pravděpodobně podíleli na pomoci králi Václavovi IV, který byl roku 1394 zajat, neboť jim 20. března 1397 za prokázané služby dal 300 kop grošů z odúmrtí.*12 Pokud měli Arkleb a Jaroslav nějaké potomky, o tom není nic známo. O osudech Anežky také ne. Snad jen Ofka děti měla, neboť je roku 1407 přibrala do spolku na své věno její matka Markéta*13, ovšem o jejich dalších osudech prameny mlčí. Proč Sokolovi blízcí příbuzní beze stopy zmizeli, o tom lze jen spekulovat. Arkleb s Jaroslavem mohli zahynout během třetí markraběcí války, Anežka mohla vstoupit do nějakého kláštera, děti Ofky nepřežily husitské bouře nebo se stáhly někam do ústraní, kdoví...

Některé zdroje uvádějí mezi potomky Jaroslava III ještě Vaňka, který se psal také po Vikštejnu, hradu na Opavsku. Pokud byl Sokolvým bratrem, ať už vlastním či nevlastním, prameny o tom mlčí a neexistuje v nich jediný zápis, který by to potvrzoval. Vzhledem k tomu, že se v pramenech jeho jméno objevuje poprvé až v půhonech z roku 1412, přikláněl bych se ke druhé teorii, a sice že šlo spíš o Sokolova syna. V souvislosti s touto otázkou je zajímavé, že se dochovala Sokolova soukromá pečeť nesoucí tři kozlí hlavy do kruhu, přivěšená k listině datované 15. srpnem 1402 a vydané v Kutné Hoře, v níž Boreš z Trojevic a jeho ručitelé Hanuš z Lipé, Smil z Ronova a Letovic, Jan Sokol z Lamberka, Frencl z Trojevic, Dětřich a Jan z Vorle slibují, že nejpozději do příštího postu zaplatí Vokovi III z Holštejna, nebo jeho manželce Kateřině, nebo jeho bratrovi Ondřejovi, 300 kop grošů, které Boreš dluží Vokovi.*14

Proč Sokol používal jinou pečeť? Mohla by mít souvislost s jeho třemi syny - tedy s Mikulášem, Jaroslavem a předpokládaným Vaňkem?
__________
*10 (MZD Brno, str. 10, zápis 175)
*11 (MZD Brno, str. 43, zápis 577)
*12 (AČ2, str. 470, zápis 624)
*13 (MZD Brno, str. 256, zápis 53)
*14 (Archivum Coronae regni Bohemiae 5, str. 94, zápis 149)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 23.10.2016 - 01:26, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:49 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
D2. Markéta z Kněhnic
Pravděpodobně teta Sokola. Vzala si Arkleba z Říčan, příslušníka jedné z větví poměrně majetného rozrodu s erbem dvou seker bradatic v modrém poli držícího statky v těsném sousedství. Šlo o rody píšící se z Králic (dnešní Kralice nad Oslavou), z Říčan (u Rosic), z Otradic (nedaleko Kralic), z Jenešova (dnešní Jinošov nedaleko Kralic) a z Hluboké (také nedaleko Kralic). Mezi vzdálenější příbuzné jsou považováni vladykové stejného erbu z Bystřice (dnešní Velká Bystřice u Olomouce), z Budče (u Dačic), z Hobzí (dnešní Staré Hobzí u Jemnice), z Ředhoště (na Litoměřicku), Sekerkové ze Sedčic (na Žatecku), Čámští z Ostrého (Karlštejnské manské léno) a několik dalších malých rodů.

Zajímavá je legenda, podle níž získali svůj erb. Ta tvrdí, že jejich prapředek jménem Ratibor, jeden z mála přeživších Vršovců vyvražděných roku 1108, přispěchal na pomoc českému knížeti Bedřichovi v bitvě u Loděnic roku 1185 proti jeho strýci moravskému knížeti Konrádu Otovi. Po vítězství se před knížetem pokořil, odevzdal mu všechnu kořist získanou při průchodu Moravou a na oplátku obdržel přízeň a nový erb.

V době, kdy Jaroslav III působil ve Znojmě jako purkrabí královského hradu v letech 1349-1357, zde v letech 1345-1351 vykonával úřad nejvyššího sudího znojemské cúdy (a zároveň posledního, neboť její pravomoce byly převedeny na zemský soud v Brně) Blud z Králic. I když nebyli přímými příbuznými (Bludův děd byl pravděpodobně bratrem otce Markétina manžela), oba se znali velmi dobře a Blud mohl být tím, kdo Jaroslava III přesvědčil, aby se po skončení v úřadě znojemského purkrabího přestěhoval do Březníka (nedaleko Kralic) a započal zde se stavbou svého nového reprezentativního sídla - hradu Lamberk.

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 22.10.2016 - 23:54 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
D3. Klára z Kněhnic
Teta Sokola. Vzala si Racka ze Zborovic (u Kroměříže) erbu písmene A. Jejich doloženým synem byl Stach ze Zborovic, o němž existuje jediná zmínka z roku 1365, kdy postupuje svému strýci Jaroslavovi III (Stach je uveden jako filius sorori Jaroslai, tedy syn jeho sestry). Zřejmě se tak vzdal veškerého svého majetku, protože poté o něm prameny mlčí. Proč tak učnil, nebo proč se je vzdal ve prospěch právě svého strýce a nikoli svých rodičů či příbuzných, nevíme.

Klářiným vnukem byl pravděpodobně Soběn ze Zborovic. Jestli po Stachovi nebo po jiném jejím synovi, nevíme. V pramenech se objevuje v letech 1391-1409 a roku 1416 je označen za nebožtíka. Jeho manželkou byla Anna z Říčan, pravděpodobně dcera nějkterého z příbuzných Arkleba z Říčan, který si vzal Klářinu sestru Markétu.

Klářinými pravnuky byli Racek, Eliška a Anna, jejímž manželem byl jistý Jan Racek z Dambořic a Mrdic, člen kališnického rodu Racků z Mrdic (u Pardubic).

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 19:03, celkově upraveno 5

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 23.10.2016 - 00:15 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
D4. Anna z Kněhnic
Teta Sokola. Vzala si Matěje Březnického z Náchoda a jedním z jejich synů byl Lev z Náchoda a Kraví Hory. Vzal si Kláru z Ježova (vdovu po Ondřejovi z Trmačova, a měl s ní dvě dcery. Elišku a Dorotu, která se vdala za Jaroslava ze Šelmberka, příslušníka vlivného českého rozrodu Buziců erbu kančí hlavy, jež přišli do Sokolova kraje 1349 po odkoupení bývalého templářského hradu Templštejn a komendy v Jamolicích od Wenczela a Ulricha, synů bohatého kutnohorského měšťana a těžaře Bertholda Pirknera.*15 Ti tento hrad a část templářských majetků získali díky podpoře podkomořího Jindřicha z Lipé. Žádný doklad o tom neexistuje, snad jen nepřímý, neboť pravděpodobný Bertholdův třetí syn Leo Pirkner byl komturem komendy Johanitských rytířů v nedalekých Horních Kounicích a jak známo po zrušení Templářského řádu připadly všechny majetky Johanitům a ti jejich část na Leovu přímluvu odprodali přávě Pirknerům.*16 A kdoví, proč právě Berthold získal hrad Templštejn. Svádí to k domněnce, že tu možná hledal ukryté bajné templářské poklady, které se nikdy nenašli. Vždyť přece Templáři byli pověstní svým bohatstvím a byli také předchůdci bankéřů, když tehdejším panovníkům poskytovali na úvěr hotové peníze. Nicméně Šelmberkové ve zdejším kraji zapustili kořeny a jeden z nich, Jaroslavův bratranec Jindřich ze Šelmberka a Kraví Hory, se podílel na osvobození zajatého krále Václava IV zorganizované jeho bratrem Janem Zhořeleckým roku 1394. Svědčí o tom listina z roku 1397, týkající se sporu s Václavem IV na uhrazení dluhů spojených s jeho osvobozením.*17

Dcerou Lvova bratra Ješka z Náchoda a Kraví Hory byla Anna, která se psala po Vzňátkách (sousední ves, která až do roku 1377 patřila Březnickým z Náchoda). Ta si vzala jistého Reinprechta Ebersdorfera, který je tak trochu záhadou. Jistý Reinprecht se totiž po svatbě s Annou vyskytuje v zápisech brněnských zemských desek s predikátem z Lesonic a Kraluchova. Vysledováním všech transakcí se lze dopátrat, že jde o jednoho a téhož Reinprechta Ebersdorfera, jenž je poprvé zmíněn roku 1381 , kdy Jimram z Jakubova (u Králic, zástupce významého lokálního rodu pocházejícího z rozrodu pánů z Pernštejna) daruje našemu Reinprechtovi a jeho manželce Anně 7 a půl lánu v Kraluchově (pravděpodobně jako svatební dar).*18 Kdo tento Reinprecht mohl být? Čistě německé jméno jasně naznačuje jeho původ, otázkou však zůstává, odkud přesně pocházel a jak se sem dostal.

Mám dvě teorie. Podle první, pokud bychom hledali jeho původ v sousedním Rakousku, obtížnost ztěžuje fakt, že v něm je několik míst nazvaných Ebersdorf a jméno Reinprecht bylo mezi rakouskou šlechtou té doby velmi oblíbené.

Nicméně v Rakousku čtrnáctého století existoval významný rod von Ebersdorf. Jejich sídelní hrad se nacházel v těsné blízkosti Vídně, v místě dnes zvaném Kaiserebersdorf. Ve své době patřili k nejvlivnějším rytířským rodům, například od roku 1298 drželi úřad nejvyššího komorníka či od roku 1364 drželi důležitý hrad Schrattenstein. Reinprecht II von Ebersdorf měl za manželku Dorotheu von Wallsee (z dalšího významého rakouského rodu původem ze Švábska) a zemřel roku 1341 nebo 1343. Rovněž nedaleko Vídně se nacházely državy jedné z jejich vedlejších větví psané von Pillichsdorf. Ti byli známí svou loupeživou činností, měli v oblibě jméno Reinprecht a drželi i ves Großebersdorf ležící hned v sousedství.*19 Proč by se však jeden z příslušníků významého rodu zničehonic objevil na jižní Moravě a oženil se s členkou rodu v té době patřícího spíš k nízké šlechtě bez většího vlivu, přestože kontakty mezi rakouskou a moravskou šlechtou jsou doložené už z mnohem dřívějších dob a výjimečné nejsou ani rakouské državy na českém území a zakládání rodových větví, které pak v českých zemích plně zdomácněly. Samozřejmě nic není nemožné a pokud srdce zavelí, máloco pak člověka zastaví. Žádné důkazy podporující tuto teorii však bohužel neexistují.

Podle mojí druhé teorie by mohl být němcem pocházejícím z lužicko-českého případně míšeňsko-českého pohraničí. Tam totiž existují čtyři vsi zvané Habartice (jedny u Liberce, dvoje u Ústí nad Labem zvané Horní a Dolní, a čtvrté u Teplic). A všechny čtyři měli v minulosti německý název Ebersdorf nebo Eberhardsdorf. Je možné, že by náš Reinprecht pocházel z jedné z těchto čtyř? Mohl by tuto teorii podpořit nějaký důkaz? Přímý bohužel neexistuje žádný. Nepřímo by ji mohl podpořit zápis v zemských deskách z roku 1412, kdy se Reinprecht spolčuje na zboží v Lesonicích se svým švagrem nebo zeťem (suum generum) Hanušem Hundorferem.*20 Hundorf se totiž nazýval dnešní Hudcov u Teplic, tedy ves v těsné blízkosti Habartic. A jak by se mohl odtamtud dostat až na jižní Moravu? Možná ne nijak složitě. Roku 1379, totiž Lev z Kraví Hory prodává Anežce ze Šternberka, manželce Jindřicha z Vartemberka (jemuž v té době patřilo nedaleké město Mohelno a přilehlé vesnice) a její dvorní dámě Kateřině 4 a půl lánu v Březníku.*21 A jelikož hrad Vartemberk se nachází na Liberecku, nějakých 120 kilometrů od Teplic, mohl tento Reinprecht sloužit jako rytíř v družině Vartemberkovy manželky a s Ješkovou dcerou se při nějaké příležitosti tak mohli snadno seznámit.

Každopádně ještě roku 1434 držela hrad Holoubek u Náměště nad Oslavou také osoba stejného jména podnikající loupežné přepady v okolí. Pravděpodobně šlo již o potomka, který se po skončení husitských válek vrátil k hospodaření na svých statcích zmiňováných ještě roku 1447, kdy jsou jmenovány v zápisu zemských desek jako sousedící s pozemky Arnošta z Leskovce.*22
__________
*15 (MZD Brno, str. 3, zápis 34)
*16 Jiří Mitáček: Česká provincie řádu sv. Jana Jeruzalemského za vlády Jana Lucemburského (disertační práce, 2005)
*17 (CDM XII, str. 353, zápis 388 a str. 355, zápis 390)
*18 (MZD Brno, str. 150, zápis 899)
*19 Johann Samuel Ersch - Johann Gottfried Gruber: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste in alphabetischer Folge - Section E (str. 246-248)
*20 (MZD Brno, str. 275, zápis 367)
*21 (MZD Brno, str. 139, zápis 679)
*22 (MZD Brno, str. 369, zápis 604)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 19:11, celkově upraveno 4

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 23.10.2016 - 00:18 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
D5. Hron Lechovický z Kněhnic
Strýc Sokola. Pravděpodobně mladší bratr Jaroslava III, který se usadil v Lechovicích, ve vsi nedaleko Kněhnic. Většinu vsi včetně tvrze držel starý moravský rod píšící se z Víckova (hrad nacházející se v kraji mezi Bystřicí nad Pernštejnem, Tišnovem a Velkou Bíteší). Menší majetky tu vastnili i Krabicové z Veitmile (zdomácnělý původem německý rod usazený na tvrzi nedaleko Nového Bydžova). Kromě nich tu vlastnila drobné majetky i řada dalších zemanů.

K Hronovi existují pouze čtyři zápisy v zemských deskách, ze kterých se dozvíme, že matka mu zapsala část svého věna v Kněhnicích, majetkově se spolčil se svým bratrem a pak s ním prodal část svého zboží v Lechovicích a Kněhnicích.*23 Měl-li nějaké potomky, není známo, protože prameny o tomto Sokolově příbuzném mlčí.
__________
*23 (MZD Brno, str. 10, zápis 168)(MZD Brno, str. 10, zápis 189)(MZD Brno, str. 17, zápis 82)(MZD Brno, str. 34, zápis 320)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 23.10.2016 - 00:33 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
z Kněhnic / z Lamberka ........... z Králic..........................................z Náchoda
Obrázek Obrázek Obrázek
ze Šelmberka..................................z Mrdic..........................................ze Zborovic
Obrázek Obrázek Obrázek

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 23.10.2016 - 18:27 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Slavibor z Kněhnic
Na listině z 20. prosince 1341 vydané v Kutné Hoře Jan Lucemburskýpotvzuje Vilémovskému klášteru privilegium na Haberské clo.*24 Šlo o lukrativní příjem, protože Habry ležely na tzv. Haberské stezce. Vedla z Čáslavi přes Habry a Havlíčkův Brod na Jihlavu, mírně vybočila na Telč a pak přes Moravské Budějovice na Znojmo. Postupně nahrazovala tzv. Libickou, která vedla z Čáslavi přes Ronov nad Doubravou na Chotěboř, Ždár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Ivančice, Pohořelice do Mikulova a dál do Rakouska na Vídeň. Svědky listiny jsou Zdeněk z Vícemilic (dnešní Licoměřice, mimochodem rodiště pozdějšího husitského hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic zvaný Bzdinka), Zdeněk z Malešova (mimochodem místo bitvy, kde se Žižka se Bzdinkou se střetl s Bořkem z Miletínka), Zdeněk z Dlužin (u Světlé nad Sázavou), Michal z Frýdnavy (v sousedství Haber přímo na stezce), Petr z Olešné (u Světlé nad Sázavou) a Ješek z Chvalovic (buď Klucké Chvalovice u Zbýšova nebo Žlebské Chvalovice u Ronova nad Doubravou). Tedy všechno zemani z tvrzí a vsí podél stezky a blízko kláštera.

Mezi nimi se navíc nalézá jistý Slavibor z Kněhnic. Vzhledem k tomu, že všichni svědci pochází z víceméně blízkého okolí, stejně by na tom měl být on. Potíž je v tom, že nejbližší Knínice, neboli Kněhnice (je jich v Čechách a na Moravě celkem osm), jsou na Jihlavsku nějakých 80 kilometrů daleko a do Sokolových Kněhnic je to dokonce víc jak 120 kilometrů. V blízkosti stezky a kláštera jsou jen jedny Kněžice. O nich však prý existuje první zmínka až z roku 1437. Mohl by být Sokolovým příbuzným? S největší pravděpodobností ne.
__________
*24 (RBM IV, str. 424, zápis 1050)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 02:32, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 23.10.2016 - 21:52 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Dodatek
A1. Jaroslav I z Kněhnic

Listiny týkající se daru kostelního patronátu a prodeje zboží v Troskotovicích patří ve skutečnosti do většího souboru z let 1260-1281, kdy se o troskotovický kostel rozhořel spor. Nejde ani tak o to, že některé z listin vznikly ve skutečnosti později, než jsou datovány, a jedna je dokonce padělkem, jde spíš o to, že na jedné z listin patřících do souboru CDM a k nimž mám přístup (konkrétně CDM V, str. 248, zápis 34) jsou mezi svědky uvedeni i jistí Markvart a Tas bez predikátu, a sice před jménem Jaroslava. To svádí k doměnce, že by mohli být jeho příbuznými. Pokud tedy Markvart není příbuzným Vlka z Našiměřic, s nímž je na ostatních listinách uváděn společně. Jelikož nemám přístup k listinám ze souborů CDB V a CDB VI, nemám možnost ověřit, jestli se i na nich tato jména objevují, případně není-li možné z nich nebo přivěšených pečetí odvodit něco víc. Koneckonců, pokud by i na nich figurovalo jméno Jaroslava z Kněhnic, jen by se rozšířilo poznání o jeho působení, jestli nebyl v celém sporu po celou dobu více angažován.

Pro úplnost přikládám celý spor zachycený v následujícíc listinách:*25

- 29. červen 1260 (CDB V.1, str. 351-353, zápis 227) dar kostelního patronátu v Troskotovicích Ekhartem z Myslibořic a Miroslavi a jeho manželky Anežky Oslavanskému klášteru
- 29. červen 1260 (CDB V.1, str. 354-355, zápis 228) Wilhelm, kvardián františkánů v Laa an der Thaya, potvrzuje donaci
- 12. listopad 1260 (CDB V.1, str. 374-375, zápis 243) donaci stvrzuje biskup Bruno (listina vznikla pravděpodobně 1267 až během sporu)
- 29. listopad 1262 (CDB V.1, str. 525-526, zápis 354) Ekhart z Myslibořic a Miroslavi prodává 1 lán a 10 podsedků Oslavanskému klášteru a při té příležitost v listině potvrzuje dřívější odevzdání kostelního patronátu do rukou znojemského děkana Heřmana
- 29. listopad 1262 (CDB V.1, str. 527-529, zápis 355) bítovský komorník Idík ze Švábenic dosvědčuje prodej a potvrzuje, že Ekhart mu měl vyznat, že kostelní patronát dal klášteru již dávno (listina vznikla pravděpodobně 1267 až během sporu)
- 1262 (CDB V.1, str. 529-530, zápis 356) donaci stvrzuje znojemský děkan Heřman (listina vznikla pravděpodobně 1267 až během sporu)
- 1263 (CDB V.1, str. 586, zápis 393) donaci potvrzuje biskup Bruno
- prosinec 1263(CDB V1, str. 588, zápis 395) donaci potvrzuje Vlk z Našiměřic (listina vznikla pravděpodobně 1267 až během sporu)
- 1267 (CDB V.2, str. 83-84, zápis 528) donace je znovu potvrzena vdovou Anežkou (listina vznikla pravděpodobně 1270)
- 1268 (CDB V.1, str. 103-104, zápis 543) donace je znovu potvrzena vdovou Anežkou
- 25. červen 1275 (CDB V.2, str. 459-461, zápis 784) Mikuláš, probošt v Dolních Kounicích, a Visinto, probošt v Oslavanech, jmenují své rozhodčí ve sporu
- 8. červenec 1275 (CDB V.2, str. 461-462, zápis 785) kášter v Dolních Kounicích se vzdává všech svých nároků, o čemž oslavanský probošt předkládá listinu biskupovi 13. července
- spor pokračuje dál - zapojuje se Smil z Bělkova, poručník Kadolta po zemřelém Ekhartovi
- 14. červenec 1275 (CDB V.2, str. 462-463, zápis 786) biskup Bruno přikazuje soudcům, aby rozhodli do 8. září (ad diem Nativitatis beate Virginis)
- 21. srpen 1275 (CDB V.2, str. 463-464, zápis 787) jsou jmenováni 4 noví soudci - olomoucký probošt Albert, olomoucký arcijáhen Cyrus, děkan olomoucký Alexius, pražský kanovník Jan Říman
- 23. srpen 1275 (CDB V.2, str. 465, zápis 788) rozhodčí svolávají obě strany k jednání do Brna na 4. září
- 6. září 1275 (CDB V.2, str. 474-475, zápis 791) Kadold z Miroslavi se vzdává svých nároků (ve skutečnosti padělek, na nějž byla pečeť přenesena z jiné listiny)
- 18. září 1281 (CDB VI.1, str. 220-221, zápis 168) patronát kostela potvrzuje biskup Dětřich a spor ukončuje
__________
*25 Jitka Hričková: Cisterciácký klášter Vallis sanctae Mariae v Oslavanech a jeho hospodářský vývoj v letech 1225-1471 (diplomová práce, str. 31-32)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 24.10.2016 - 00:15 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Kněhnice / Knínice
Kněhnice (nebo moderní češtinou Knínice), kde stála tvrz obehnaná vodním příkopem (od 17. století přestavěná na zámeček) nepatřily celé Sokolovým předkům. Drobné majetky tu měli i jiní. Samotnou tvrz a většinu vsi poté, co se Jaroslav III přestěhoval do Březníka a na hrad Lamberk, drželi páni z Jakubova (1369-1385) a po nich Beneš z Kravař, tou dobou pán nedalekého Moravského Krumlova.

- 1349 (MZD Brno, str. 4, zápis 49) Jindřich ze Šenkenberka zapisuje manželce Anně věnem zboží za 75 kop grošů v Kněhnicích (svěkem je jeho nevlastní otec Mikuláš z Pavlovic)
- 1356 (MZD Brno, str. 34, zápis 319) Anna z Pavlovic dává do zástavy Markétě, manželce brněnského měšťana Vavřince, svůj majetek v Kněhnicích
- 1360 (MZD Brno, str. 43, zápis 575) Přeman z Gescze (dosud neidentifikováno) prodává Hřebíkovi z Kněhnic 2 lány v Boroticích
- 1369 (MZD Brno, str. 81, zápis 218) Jimram I z Jakubova kupuje od Adama a Buzka z Nosislavi
2 a čtvrt lánu v Kněhnicích(které koupil Buzek od Jaroslava a Hrona 1358)
- 1369 (MZD Brno, str. 84 , zápis 269) Jitka z Březníka, dcera Matěje, daruje Oldřichovi z Lešan a Oldřichovi Medkovi ze Stichovic (příbuzní ze sousedních vsí u Plumlova) svůj majetek v Březníku a roční plat 3 kopy grošů ze zboží v Kněhnicích
- 1385 (MZD Brno, str. 166, zápis 270) Bolek z Krumsína a Hostěhradic zapisuje manželce Markétě věnem zboží v Kněhnicích
- 1385 (MZD Brno, str. 156, zápis 27) Filip III a Jimram II z Jakubova prodávají Benešovi z Kravař a Krumlova tvrz, kostelní patronát, lesy, louky, pastviny a rybníky v Kněhnicích a tvrz v Našiměřicích
- 1386 (MZD Brno, str. 175, zápis 469) Jan z Tvořihráze prodává Hrzkovi z Kněhnic alodiální dvůr s lesy, loukami a pastvinami
- 1387 (MZD Brno, str. 182, zápis 576) Markéta, vdova po Bolkovi z Krumsína a Hostěhradic, se majetkově spolčuje s Bolkovými bratry Jindřichem a Zbyňkem z Krumsína na svůj majetek v Kněhnicích
- 1390 (MZD Brno, str. 189, zápis 698) Markéta, vdova po Bolkovi z Krumsína a Hostěhradic, postupuje všechen svůj majetek v Kněhnicích Benešovi z Kravař a Krumlova

Ze zápisů v zemských deskách lze vypíchnout dvě jména, která by mohla být kandidáty na zařazení do rodu Kněhnických vladyků. Hrzek z Kněhnic však bude pravděpodobně Hrzek z Nosislavi nebo ze Želic (zaniklá ves u Nosislavi). Zbývá kdosi jménem Hřebík či Řapík (Rzebiconi). O něm existuje ještě jeden zápis z roku 1368, v němž vystupuje jako Hřebík z Borotic (Rzapik). Tyto Borotice, dříve zvané Poratice, leží hned v sousedství Lechovic. *26 Z jiných zápisů týkajících se této vsi bohužel nelze vyčíst jeho příbuzenské vazby. Každopádně jistý Štěpán z Borotic měl v erbu čtrcený štít, stejně jako vlastníci nedalekých Kyjovic či Žerotic, a Hřebíkův původ bych spíš hledal tam, než v jeho příbuznosti s Kněhnickými vladyky.
__________
*26 (MZD Brno, str. 75, zápis 54)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 24.10.2016 - 16:57 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Abychom si udělali lepší představu, jak to vypadalo se sousedy během Sokolova dětství, připojuju mapu. Zajímavostí jsou dva bývalé Templářské hrady a zemská stezka (tzv. libická) vedoucí přes Náměšť, Kladoruby a Senohrady (1304 tudy táhli kumáni a zpustošili řadu vsí a městeček okolo, celkem 27 jich zůstalo od té doby neobydleno).

Obrázek

Bolešice - od posledního vpádu kumánů 1304 v ruinách a neobydleny
Čalonice - v držení větve příbuzné vladykům z Bukoviny a z Želovic
Častohostice - v držení vladyků z Ejvanče a z Tasova (příbuzní pánů z Lomnice)
Čučice - součást bývalé templářské državy, 1349-1379 páni ze Šelmberka, po nich páni z Lipé
Hartvíkovice - vladykové z Hartvíkovic
Hluboká - v držení vladyků z Otradic a z Jenešova
Jakubov - v držení Jakubovské větve pánů z Pernštejna
Jedov - v držení vladyků z Tasova (příbuzní pánů z Lomnice)
Jenešov - vladykové z Jenešova
Kladoruby - součást panství Mohelno
Králice - vladykové z Králic
Kramohelno - součást panství Mohelno
Kraví Hora - Březničtí z Náchoda (od 1387 páni ze Šelmberka)
Kufštejn - majetek Třebíčského kláštera
Kuroslepy - v držení Březnických z Náchoda a vladyků z Kněhnic
Kytkovice - součást bývalé templářské državy, 1349-1379 páni ze Šelmberka, po nich páni z Lipé
Lamberk - vladykové z Kněhnic
Levnov - bývalý templářský hrad, vladykové z Levnova
Lhánice - součást panství Mohelno
Lhotice - většina vsi v držení vladyků z Králic
Mohelno - bývalé královské město (1349-1351 purkrabí Burkhard von Hardegg, 1358 páni z Lipé, 1358-1368 páni z Potštejna, 1368-1379 páni z Vartemberka, 1379-1398 páni z Cimburka, 1398-1400 Meziříčští z Lomnice, 1400-1409 Lacek z Kravař spolu s Anežkou, dcerou Jana mladšího Meziříčského z Lomnice (1401-1409 obsazena Lvem z Kraví Hory?), 1409-1412 vícečlenný spolek, 1412 Petr Jevičar z jevíčka
Naloučany - v držení Meziříčských z Lomnice a vladyků z Křižanova a Tasova
Náměšť - Meziříčští z Lomnice
Ocmanice - v držení vladyků z Ejvanče (příbuzní pánů z Lomnice)
Okárec - vladykové z Okárce
Otradice - vladykové z Otradic
Popovice - od posledního vpádu kumánů 1304 až do 1371 v ruinách a neobydleny, poté znovu vystavěny a z velké části v majetku vladyků z Hartvíkovic
Rabštejn - postaven Janovici, 1358-1371 Vok z Holštejna ve spolku s Drslavem ze Šelmberka, poté ve vlastnictví moravského markraběte, od 1401 sídlo vůdců bojových družin Suchého Čerta, Viléma Sudlice z Litovan a Jindřicha Zajímače z Kunštátu
Čučice - součást bývalé templářské državy, 1349-1379 páni ze Šelmberka, po nich páni z Lipé
Rěvušín - od posledního vpádu kumánů 1304 v ruinách a neobydlen
Sedlec - majetek Třebíčského kláštera, později poblíž vystavěn hrad (protější kopec Lamberka)
Senohrady - v držení vladyků z Petrovic, 1348 majetky tu mají i Březničtí z Náchoda, 1355-1358 páni z Vartemberka, poté páni z Pirkštejna
Skreje - majetek Dalešického kláštera
Slavětice - v držení vladyků ze Staříče a Holoubka a Meziříčských z Lomnice
Sudice - součást bývalé templářské državy, 1349-1379 páni ze Šelmberka, po nich páni z Lipé
Templštejn - součást bývalé templářské državy, 1349-1379 páni ze Šelmberka, po nich páni z Lipé
Újezd - v držení vladyků z Popovic (příbuzní pánů z Drahotuš)
Vícenice - v držení Meziříčských z Lomnice
Vzňátky - do 1377 Březničtí z Náchoda, 1377-1390 z Lamberka (bez mlýna), poté Meziříčští z Lomnice

A na závěr, co spatřil návštěvník, když navštívil některá z honosnějších sídel místních šlechticů :D

Obrázek

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 29.10.2016 - 15:40, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 24.10.2016 - 17:09 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Pro rychlejší vyhledávání připojuju přehled všech zmínek a zpráv o Sokolových předcích a příbuzných (on sám a jeho vlastní potomci přijdou na řadu až později).

Rodová historie - 13. století
- 29. listopad 1262 (CDM XV, str. 9, zápis 11) první doložitelný předek Jaroslav I jako svědek na listině, kde znojemský farář Heřman dosvědčuje, že Ekhart z Myslibořic a Miroslavi (soused) se svou ženou Anežkou předali Oslavanskému klášteru kostelní patronát v Troskotovicích,
- prosinec 1262 (CDM III, str. 343, zápis 347) Jaroslav I svědčí na listině stvrzující prodej 1 lánu a 10 podsedků v Troskotovicích Ekhartem z Myslibořic a Miroslavi a jeho manželky Anežky Oslavanskému klášteru
- prosinec 1262 (CDM III, str. 344, zápis 348) Jaroslav I svědčí na listině vydané bítovským komorníkem Idíkem ze Švábenic potvrzující obě předchozí transakce
- prosinec 1263 (CDM V, str. 248, zápis 34) Vlk z Našiměřic vydává listinu, jíž potvrzuje převedení kostelního patronátu v Troskotovicích Ekhartem z Myslibořic a Miroslavi na Oslavanský klášter - mezi svědky připojujícími pečetě jsou Jaroslav I, Markvart a Tas
- 8. únor 1268 (CDM IV, str. 4, zápis 4) Jaroslav I a Arkleb z Myslibořic mezi jinými svědčí na listině stvrzující postoupení vsi Martinice Alešem, zbrojnošem bítovského purkrabího Oldřicha z Drnholce Oslavanskému klášteru
- březen 1272 (CDM V, str. 254, zápis 42) Jaroslav I svědčí na listině týkající dlužných pozemků Vlka z Oleksovic vůči Oslavanskému klášteru
- 1. září 1272 (CDM IV, str. 98, zápis 66) Jaroslav I svědčí na listině znojemského purkrabího Radoslava z Heraltic a nejvyššího sudího znojemské cúdy Cizkraje urovnávající spor mezi opatem Louckého kláštera a znojemskými měšťany o plavbu a rybolov na Dyji a užívání pastvin v okolí Znojma
- 21. leden 1278 Jaroslav I je přítomen v Brně na hradě Špilberku
- únor 1278 (CDM IV, str. 209, zápis 149) Jaroslav I svědčí na listině ukončující spor Ždárského kláštera o vsi Kučerov a Lhota
- duben 1278 (CDM IV, str. 210, zápis 151) Jaroslav I svědčí na darovací listině Branislava ze Křtěnic (dnes Trstěnice) Louckému klášteru
- 26. srpen 1278 bitva na Moravském poli v níž padne král Přemysl Otakar II
- duben 1286 (CDM IV, str. 315, zápis 241) Jaroslav I (famulus) svědčí na listině olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce stvrzující postoupení 2 lánů v Kurdějově Zábrdovickému klášteru (dalšími svědky jsou jeho vzdálení příbuzní bratři Vavřinec a Luboš z Plavče a bratři Všebor a Svojše z Rájce, tito také označeni jako manové)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Jan Sokol z Lamberka
PříspěvekNapsal: 24.10.2016 - 17:25 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 14.05.2016 - 13:20
Příspěvky: 26
Bydliště: Corona Regni Bohemiae / Maiorica insula Hispaniae
Rodová historie - první polovina 14. století
- 16. květen 1301 (CDM V, str. 126, zápis 121) Markvart I svědčí na darovací listině vzdáleného příbuzného Smila z Hrádku a jeho manželky Evy klášteru Nová Říše
- 1304 vpád armády Rudolfa I Habsburského, jeho uherského spojence Matúše Čáka Trenčianského a Kumánů na Moravu - Rudolf dává Kumánům písemný revers, že místo žoldu smí pálit vesnice, odvádět křesťany do otroctví a zachovávat své pohanské pověry a oběti - zpustošeny jsou Břeclavsko, Znojemsko, Třebíčsko a okolí Brna, v Ivančicích je několik desítek lidí upáleno v kostele, kde se ukrývají před řádícími Kumány
- 4. srpen 1306 v Olomouci zavražděn poslední Přemyslovec Václav III
- 21. říjen 1310 (RBM II, str. 971, zápis 2239) Rajmund z Lichtenburka zastavuje Oslavanskému klášteru plat 10 kop grošů na vesnicích Radkovice, Udeřice a Bačice za částku 70 kop grošů - svědem je Maršík z Knínic ?
- 1315-1318 "válka dvou královen" (na jedné straně Eliška Rejčka s nejvyšším podkomořím Jindřichem z Lipé, na druhé straně stoupenci Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského)
*1320 Jaroslav III (otec Sokola)
- květen 1322 (CDM VI, str. 154, zápis 205) Jaroslav II jako rozhodčí pečetí listinu urovnávající spor mezi Benešem z Raussenprucku a Oslavanským klášterem
- čerenec 1322 (CDM VI, str. 157, zápis 210) Jaroslav II svědčí na listině stvrzující prodej zboží Sezemy Jevišovického z Kunštátu premonstrátskému klášteru v Olomouci
- čerenec 1323 (CDM VI, str. 172, zápis 230) Jaroslav II svědčí na listině stvrzující prodej zboží Sezemy Jevišovického z Kunštátu premonstrátskému klášteru v Olomouci
- 2. únor 1338 (CDM VII, str. 130, zápis 185) Ješek z Náchoda daruje 1 lán faráři Březnického kostela Vítkovi a jeho následovníkům (svědky jsou jeho bratři Matěj a Hron, dále Vznata z Křižanova, Markvart z Budišova, Jaroslav III a Ješek de Tyuans??)
- 30. listopad 1341 (CDM VII, str. 260, zápis 366) nejvyšší kancléř a nejvyšší maršálek Českého království Pertold z Lipé listinou vydanou v Krumlově uděluje v léno rytířovi Ješkovi Sokolovi vsi Vítonice, Lubnice a alodiální dvorec v Hostěhradicích (sousední ves rodných Knínic, velká část vsi patří řádu Německých rytířů, kteří mají na zdejší tvrzi komendu) za věrné služby jeho otci Jindřichovi z Lipé a také jeho bratrům Jindřichovi a Janovi z Lipé (fidelis noster dilectus miles dominus Jesco dictus Sokol, genitori atque fratribus nostri felicis memorie - "věrný náš milý rytíř Ješek řečený Sokol, rodičům a bratrům našim blahé paměti)

_________________
Léva Březnický z Náchoda odjinud z Kraví Hory


Naposledy upravil Lev z Kraví Hory dne 24.10.2016 - 19:26, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 46 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz