Mezi zajímavé postavy nižší šlechty, kteří si zadali s pikardským učením, patří mj. zeman Zikmund z Řepan, majitel Třebívlic.
BTW. V Třebívlicích pobývala a je tady i pochována baronka Ulrika von Levetzow, která se v 17 letech, tj. v r. 1821 v Mariánských Lázních romanticky a zároveň beznadějně zamilovala do dvaasedmdesátiletého Johanna W. von Goethe. Ale to se pochopitelně naší doby netýká, takže zpět k Zikmundovi Řepanskému.

Zikmund z Řepan patřil mezi radikály a blouznivce, kteří se domnívali, že mohou jako laici teologicky poučovat vysvěcené kněze ba dokonce i vzdělané mistry. Má se za to, že ve své pomýlenosti zbloudil tak, že se pravděpodobně přidal i k pikartům, kteří se po odchodu z Prahy, kde byli přivítáni r. 1418, uchýlili na Žatecko, Podbořansko a Žluticko. Pikarti svedli Zikmunda mj. i k bludům týkajícím se eucharistie, což bylo velice závažné poblouznění.
Nevíme, kde a kdy se Zikmund Řepanský svých bludů zřekl, ale je doložen ještě k r. 1428.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)