Nikde se neuvádí, že by v opileckým poblouznění mučil vlastnoručně kněze... jistě víš, na co narážím. Těma milostnicema škodil tak maximálně sám sobě a ne druhejm.

_________________
Ut omnes unum sint.

Souhlasím.

Ano, velice omezené, pokud vůbec nějaké.
A když k tomu přečteme otcovo rozdělení (ú)zemí, které Karel získal za dobu své vlády, mezi své potomky, tak jejich výchozí pozice byly vskutku nezáviděníhodné. Václavova o to horší, že byl českým a římským králem.

K tomu není co dodat ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ad Jan a mučení: Samozřejmě, Zikmundův přístup k mučení je mnohem humánnější (Jana Roháče dal mučit "až z něj střeva plula", Jana Krásu také a vláčet koňmi...)

_________________
trener

Máš tam někde zmínku, že by se toho sám účastnil?

_________________
Ut omnes unum sint.

Dürer se narodil až po Zikmundově smrti, takže se musel někde inspirovat.

Komu by to nešlo z různých důvodů přehrát, tak jsem dnes našel náhodou "tištěnou" podobu tohoto pořadu.

BTW. Rád bych upozornil mj. na pasáž, kde prof. Šmahel hovoří o kontrafaktuální historii. To především pro ty, co s oblibou ve svých úvahách o historii používají spojku "kdyby" ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ale už toho moc nestihl.

... na nechtěný smeč!
Již několikrát jsem tady na fóru psal o tom, že Zikmund nakonec Husa v Kostnici obětoval jak pěšáka na politické šachovnici. Chtěl především zachránit jednání koncilu, protože se objevila reálná hrozba, že pečlivě připravovaný projekt se zhroutí jak domeček z karet. Když Husa hodil přes palubu, aby zabránil rozpadu koncilu, domníval se, že až přijde čas, tak situaci v Čechách bez větších problémů zpacifikuje. O 4 roky později pak přilétla ona výše uvedená nahrávka na "smeč", který však husité bravurně vybrali ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No, jak se to vezme.

Zemské úřady obsadili umírnění kališníci společně s katolíky, kteří např. na zemském soudu měli dokonce početní převahu. Městu Táboru z jeho znaku vygumoval husitské atributy, aby je nahradil říšským a lucemburským. V prvním kvartálu r. 1437 definitivně padlo do Zikmundových rukou sirotčí centrum Hradec Králové.
Velice brzy na to byla zvolenému arcibiskupovi Rokycanovi odebrána Týnská fara i místo faráře v kostele Panny Marie před Týnem a on sám v červnu téhož roku potají z Prahy uprchl do východních Čech.
Jak už naznačil bratr Sabin, Zikmund taky stihl dobýt Sion a popravit Roháče.
Těsně před smrtí vydal ještě zatykač na vlastní manželku.

Z výše uvedené výčtu, který není zdaleka úplný, je na první pohled zřejmé, že toho za tu krátkou dobu, vymezenou Lipany a jeho smrtí, stihl docela dost ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zdravím,
i když vaše diskuse je už staršího data, omlouvám se, že se do ní vměšuju. Rád bych tady uvedl několik novějších poznatků z výzkumu tzv. vídeňského portrétu císaře Zikmunda Lucemburského.
Podle posledních rozborů není tento obraz dílem zde uvedeného Pisanella. Tento italský malíř sice Zikmunda portrétoval, je dobře známá jeho kresba:



Nicméně podle posledních výzkumů se zdá, že autora vídeňského portrétu musíme hledat u nás.
Podle Jiřího Fajta lze autora ztotožnit s některým mistrem z okruhu pražské malířské dílny tzv. Mistra Kunce, nebo jeho syna Václava. Mistr Kunc je autorem tzv. Kapucínského cyklu, jemuž je Zikmundův vídeňský portrét nejvíce příbuzný. Dílna byla činná někdy kolem roku 1420 a v této době vznikly i portréty Kapucínského cyklu. Ve srovnání s potrétem Zikmunda jeví se tyto jako poněkud archaické. Proto můžeme zařadit vídeňský portrét do vývojově mladší fáze, která je spojována s Kuncovým synem Václavem. viz srovnání :

http://anx07.rajce.idnes.cz/nastenka/

V případě zájmu můžu vložit celou zprávu Jiřího Fajta.

Myslím si, že oba portréty jsou velmi realné.
Dlouhej a štíhlej nos s širokými křídly, nastupující pleš, výrazná brada, výrazné očnice a nadočnice.To je klasický rodový znak Lucemburků.

Oči-modré(?)- pravděpodobně po dědovi (otec Karel velké, hnědé oči).Akorát na každém portrétu je barva a tvar očí jiná...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

Roku 1416 podle Františka Šmahela prý svolal římský král Zikmund říšský sněm do Chebu. Záměrně píšu "prý", neboť nikde jinde jsem tento údaj nenašel. Byl do Chebu sněm skutečně svolán a sešel se? A jak bylo možné, že byl říšský sněm svolán na území Českého království, vždyť Cheb a Chebsko patřily k českému státu již od dob Jana Lucemburského, a to jako přímá součást Čech, tedy žádná zástáva, nic takového. I se svolením krále Václava by to byl krok protiprávný.

_________________

no a neměl římský král právo svolat sněm kamkoliv na území Svaté říše římské? jejíž součástí jsme byli? (pokud ho tam skutečně svolával)

Právě že na území české Koruny nesměl německý král svolávat říšské sněmy.

_________________

to je důvod proč sledovat tento web. Zase jsem o něco chytřejší