www.husitstvi.cz
http://www.husitstvi.cz/forum/

Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=25&t=450		 Stránka 1 z 2
Autor:  Kolssteyn [ 06.02.2007 - 16:10 ]
Předmět příspěvku:  Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Hynek Krušina byl jednou z nejznámějších osobností husitských válek.
Jeho ctižádostivost jej vynesla mezi revoluční vůdce té doby, jeho umírněné kališnictví mu zas přiřknulo "punc přelétavosti", snad až oblíbené formulace - zrady.
Hynkovou výraznou stránkou osobnosti byla však především tvrdohlavost.
Snad poprvé se projevila r. 1411, kdy Krušinové prohráli dlouholetý soudní spor s královnou o zastavené panství Albrechtice. Tehdy se mladý Hynek na popud toho demonstrativně vzdal funkce přísedícího u zemského soudu a odešel i ode dvora.
V souladu se svými ideály se rozhodl bránit Prahu (1420) i za cenu ztrát, přestože jeho soused a vychovatel Čeněk z Vartemberka vpustil Zikmundovo vojsko za městské brány. Výsledkem bylo 200 pobitých orebitů, jimž byl hejtmanem.
Odmítal pomoci Mikulášovi z Husi při dobývání hradu Říčan. Když toho však ani ostatním svou autoritou nezabránil, vzdal se své hejtmanské hodnosti a opustil město.
Za jeho náhlými rozhodnutími nestály vypočítavé cíle, ale jeho hrdá povaha, jak soudí někteří badatelé. Tím nabývaly četnosti i některé jeho neshody uvnitř hnutí a vedle konservativního (proti-táborského) postoje to vedlo až k již jinde zmiňovanému obrácení se proti Žižkovi (1423) a v důsledku až k podpoře katolické strany (1427).
Jako důkaz jeho tvrdohlavosti by pak mohl posloužit i další příklad jeho "rytířství", kdy zachraňoval dceru Anny z Koldic, při čemž plenil majetek vratislavského biskupa a nakonec na biskupském hradě Kaltenštejně zajal únosce.
Hynek se tak svým "neohroženým" cílevědomým chováním stal významnou, ač kontroverzní, osobností své doby a nejznámějším majitelem hradu Kumburka (1407-1454), který později vyměnil za hrad v Kłodzku (1440-1454).
Zatímco byl v Čechách považován za přeběhlíka ke katolictví, ve Slezsku jej vnímali jako kališnického nepřítele...
Autor:  Jiří Motyčka [ 07.02.2007 - 14:29 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Hynek patří bezesporu k významným postavám východočeského husitství. Mimo známých skutečností uvedených bratrem Kolssteynem, mezi něž patří rovněž jeho pečeť přiložená na stížném listu z 2. 9. 1415 proti Husovu upálení, rozhodný velitelský zásah na pankrácké pláni u Vyšehradu, který rozhodl bitvu a jeho členství ve 20ti členné prozatímní vládě ustanovené Čáslavským sněmem, bych se rád zmínil ještě o jiných méně známých souvislostech.
Nezpochybnitelnou Hynkovou zásluhou a dalších představitelů východočeské husitské šlechty je to, že mezi orebity a poté i v Menším Táboře nenabyli převahy kněží, jak tomu bylo na Táboře. A to bylo přesně to, co pravděpodobně vyhovovalo Žižkovým představám, když se rozhodl opustit Tábor. Tady někde hledejme začátek spolupráce těchto dvou hejtmanů.
Kolssteyn píše:
... to vedlo až k již jinde zmiňovanému obrácení se proti Žižkovi (1423) a v důsledku až k podpoře katolické strany (1427)...
Problémy nastaly v momentě, kdy Žižka násilně odebral hejtmanství Diviše Bořka z Miletínka v Hradci Králové a učinil z tohoto města základnu Menšího Tábora. Patrně v této době se Hynek začíná odvracet od Žižky, chápal to jistě jako zradu na spojenci a přiklonil se na Miletínkovu stranu, potažmo k pražanům. To oba přivedlo mezi členy první panské jednoty, již Žižka rozdrtil v bitvě u Malešova a tím vlastně zabránil předčasným Lipanům. Až dosud bych tomuto jeho „lavírování“ ve složité době víceméně rozuměl.
Ovšem v době 3. kruciáty a v přítomnosti velké intervenční armády na našem území, ve dnech, kdy se rozhodovalo o osudu Tachova, Slezané vpadli sirotkům do zad a Hynek svým novým spojencům umožnil průchod přes Hostinné a spolu s nimi pak postupoval ke Dvoru Králové a odtud pak asi k Náchodu. Druhý proud směřoval přes Žacléř, který za úplatu předal slezským knížatům Hynkův bratr Jan Krušina z Lichtenburka. Tady bych už je oba nazval „povedenými“ sourozenci...

(P.S. Byl v nějakém příbuzenském vztahu k Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka Hynek Krušina ze Švamberka?)
Autor:  Kolssteyn [ 10.02.2007 - 16:19 ]
Předmět příspěvku:  ŽACLÉŘ
Jiří Motyčka píše:
Druhý proud směřoval přes Žacléř, který za úplatu předal slezským knížatům Hynkův bratr Jan Krušina z Lichtenburka...
Tato událost by mě celkem zajímala. Pokud já vím, Slezsko mělo k tomu kraji velice blízko a spousta vesnic byla spravována právě ze Slezska (za vlády Karla IV. a Bolko II.). Těm navíc patřila až do konce 14. stol. správa nad Trutnovskem (královské manství), kde leží i zmíněný hrad Žacléř na cestě do Slezska.
Slezská knížata proto již r. 1421 osadila mj. jiné i žacléřský hrad svojí posádkou. Do té doby se zde vystřídaly asi tři generace slezského rodu von Seidlitz (1369-1424 Hanuš, Hynek, Petr & Goč ze Sedlice).
Roku 1430 zde byl hejtman Kuneš Beler se styky velmi těsnými na Slezsko a Lužici a především jejich důvěrný informátor o pohybu husitských vojsk na českém území.
Ostatně, tuto činnost vyvíjel i Hynek Krušina z Kumburka v letech 1427-1434.
Je mi však zcela neznámá informace o spojitosti Krušinů z Lichtenburka s Žacléřem... :(
Jiří Motyčka píše:
..v době 3. kruciáty a v přítomnosti velké intervenční armády..Slezané vpadli sirotkům do zad a Hynek svým novým spojencům umožnil průchod přes Hostinné...
O tom, přesně taky nevím :( (nehledal jsem :) ), ale Krušina měl už podobné problémy s přílišnou tolerancí ke Slezanům r. 1421, kdy na českém území zmrzačili desítky žen a dětí. Kdyby tehdy včas neodjel, selské cepy by jej místo Slezanů vymlátili hůř než žito. :D
Autor:  Kolssteyn [ 11.02.2007 - 16:30 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Jiří Motyčka píše:
...Byl v nějakém příbuzenském vztahu k Hynkovi Krušinovi z Lichtenburka Hynek Krušina ze Švamberka?
Přiznám se, že jsem musel hledat nějaké spojitosti, ale nejspíš to bude opravdu jen shoda okolností, jako v případě příjmení "Hlaváč", které užívá několik rodů.
Hynek Krušina ze Švamberka užíval za své erbovní znamení rodovou figuru bílé labutě v červeném poli s labutí i v klenotu.
Kdežto Hynek Krušina z Lichtenburka zas ctil znamení vlastního rodu (ostrve).
Někdy se stávalo, že byla taková příjmí přijímána po manželce apod. Ale v tomto případě jde o dvě nepříbuzné osoby.
Obrázek Obrázek
Autor:  Jiří Motyčka [ 12.02.2007 - 17:18 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Kolssteyn píše:
...musel hledat nějaké spojitosti, ale nejspíš to bude opravdu jen shoda okolností, jako v případě příjmení "Hlaváč", které užívá několik rodů...
Díky za info. Myslím, že je to jasné.
Autor:  Jiří Motyčka [ 06.03.2007 - 22:52 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
František Palacký se o Lichtenburkově pomoci vůbec nezmiňuje, neuvádí ani kudy "Slezáci" k Náchodu táhli. (Stručně popisuje pouze známou a nešťastnou akci Jana Čapka ze Sán.)
P.S. K této slezské vojenské epizodě pouze doplním, že jakmile se Slezané dověděli o tachovské katastrofě, tak jak bylo jejich zvykem při těchto vpádech do zad ze severovýchodu, jak rychle přitáhli s domácí pomocí, ještě rychleji české území zbaběle zase opustili...
Jiří Motyčka píše:
...Slezané vpadli sirotkům do zad a Hynek svým novým spojencům umožnil průchod přes Hostinné a spolu s nimi pak postupoval ke Dvoru Králové a odtud pak asi k Náchodu...
Autor:  maciej z krakowa [ 09.03.2007 - 00:07 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Bardzo czesto jade do rodziny w Ladku Zdroju (Ziemia Klodzka). Jest tam w gorach zamek Hinka Kruszyny zwany Karpien (Karpenstein)

http://ladekzdroj.w.interia.pl/karpien.html
Autor:  Kolssteyn [ 09.03.2007 - 17:27 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
maciej z krakowa píše:
...Jest tam w gorach zamek Hinka Kruszyny zwany Karpien (Karpenstein).
Tohoto hradu jsem si už všimnul na Scultetově mapě grodkovského-nisského panství (na česko-polském pomezí) z r. 1649, ale nevěděl jsem vůbec co to je za hrad, navíc ještě tak "pozdě" vyznačován?
Ani jsem netušil, že by na nějaký čas patřil Krušinovi. :( Ale patřil mu osobně, nebo jen v rámci jeho vlastnictví kłodského panství (1440-1454)?
Autor:  maciej z krakowa [ 10.03.2007 - 20:27 ]
Předmět příspěvku:  Re: Hynek Krušina z Lichtenburka na Kumburce
Tydzien temu bylem znowu w Lądku Zdroju i odwiedzilem ruiny zamku Hinko Kruszyny w Karpieniu. Wycieto tam troche drzew, tak ze ruiny sa lepiej widoczne. Ale zarasta je bardzo wysoka trawa.
Autor:  Jiří Motyčka [ 23.02.2013 - 17:37 ]
Předmět příspěvku:  důvody Krušinovy konverze
JM píše:
Kolssteyn píše:
... to vedlo až k již jinde zmiňovanému obrácení se proti Žižkovi (1423) a v důsledku až k podpoře katolické strany (1427)...
Problémy nastaly v momentě, kdy Žižka násilně odebral hejtmanství Diviše Bořka z Miletínka v Hradci Králové a učinil z tohoto města základnu Menšího Tábora. Patrně v této době se Hynek začíná odvracet od Žižky, chápal to jistě jako zradu na spojenci a přiklonil se na Miletínkovu stranu, potažmo k pražanům. To oba přivedlo mezi členy první panské jednoty, již Žižka rozdrtil v bitvě u Malešova a tím vlastně zabránil předčasným Lipanům. Až dosud bych tomuto jeho „lavírování“ ve složité době víceméně rozuměl ...
Byly to jediné důvody, které vedly Hynka Krušinu z Lichtenburka dokonce ke konverzi ke katolické víře? Zřejmě nikoli. Proč?
Hynek Krušina patřil mezi kališnické představitele šlechty, kteří sice stáli u počátku revoluce, ale z vývoje vnitropolitické situace po r. 1425 museli být frustrováni, neboť se na jejich vkus stáčel hodně doleva, tj. k radikálním složkám revoluce. Do popředí se postupně dostávali lidé, o nichž ještě nedávno nikdo nevěděl, a na dřívější nezpochybnitelné zásluhy šlechticů, kteří byli ochotni za revoluční ideály reprezentované husitským programem nasazovat hrdla i statky, se nyní nebral ohled. Ale tak to po přejití prvního náporu revolučního vichru většinou bývá. Např. Hynek Krušina z Lichtenburka se s touto frustrací vyrovnal poněkud svérázným způsobem, totiž právě opětovnou konverzí ke katolické víře. Bylo to nakonec upřímnější gesto než stále hůř čitelná politika vlažných kališníků Hynka Kolštejnského a Jana Smiřického.
Autor:  Rubáš z Hrádku [ 23.02.2013 - 23:14 ]
Předmět příspěvku: 
Pokud vím, otázka víry Hynka Krušiny z Lichtenburka není dodnes rozřešena.
Pravděpodobně se skutečně vrátil ke katolické víře, ale hodně vlažné.
Jeho slezští sousedé ho označovali stále za kacíře.
A jeho jediný syn byl husitské víry.
Autor:  Jiří Motyčka [ 23.02.2013 - 23:35 ]
Předmět příspěvku:  Urban
Rubáš z Hrádku píše:
Pokud vím, otázka víry Hynka Krušiny z Lichtenburka není dodnes rozřešena.
Pravděpodobně se skutečně vrátil ke katolické víře, ale hodně vlažné.
Jeho slezští sousedé ho označovali stále za kacíře ...
Např. Šmahel 3. díl, str. 377 se v otázce Krušinova přeběhlictví (přesněji řečeno návratu - pozn. JM) dovolává Urbana str. 24 (Jan Urban: Hynek Krušina z Lichtenburka a husitská revoluce, Folia Historica Bohemica 4, 1982).
Autor:  Rubáš z Hrádku [ 23.02.2013 - 23:52 ]
Předmět příspěvku: 
Jan Urban Lichtenburkové NLN Praha 2003 ..ze stran 313,314,315 :D :D :D
Autor:  Jiří Motyčka [ 23.02.2013 - 23:56 ]
Předmět příspěvku:  novější Urban
Možná bys mohl být konkrétnější, i když asi tuším, kam míříš ... :wink: :)
Autor:  Rubáš z Hrádku [ 24.02.2013 - 00:33 ]
Předmět příspěvku: 
Nemířím nikam... Jen místo do sprchy jsem šel prohledávat knihovnu, abych zjistil, jestli mám ještě paměť. :D
Urban si skutečně osobně myslí, že se přiklonil zpět ke katolictví, ale vlažnému.
PRO - pohřeb v augustiniánském klášteře
-věrnost jeho kladských poddaných
-svatba s katoličkou
PROTI -příklon k Poděbradským
-jediný syn kališníkem
-břežští vévodové ho označují za husitu a kacíře (1444-1445)
Nic z toho neberu jako důkaz.
Jeho družina byla stejně tvořena husitskými veterány, takže to bylo skoro jedno.
Stránka 1 z 2 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/