Právě je 19.09.2019 - 19:42

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Čeněk z Vartenberka ...
PříspěvekNapsal: 22.01.2012 - 16:36 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
Čeněk z Vartenberka, jako nejvyšší purkrabí pražský, měnící strany "jak fusekle", je uveden jako první na stížném listu.
Tato korouhvička by mohla být také laciným, leč zároveň flagrantním, příkladem celé plejády lidí, kterých se toto téma týká. Jak je z tohoto příspěvku zřejmé, svůj postoj jsem časem přehodnotil :oops: - viz níže.

Kolssteyn píše:
JM píše:
Byl by to totiž strašně laciný příklad...
To nevadí, já bych sem shrnul klidně všechny tyto osobnosti a pak z toho můžem vyvodit třeba i obecnější nebo statistické závěry...? :wink:
Tak do toho! ...
Po uvední Čeňkově budou následovat další, takže z toho bude malý "seriál" a jak bratr Kolssteyn navrhuje, pak můžeme udělat jakési vyhodnocení. Přihazovaní dalších jmen i poznatků k vyhodnocení se může zúčastnit kdokoli. Je srdečně zván ...
:wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.02.2012 - 11:07, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Půta z Častolovic
PříspěvekNapsal: 25.01.2012 - 23:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
Ježek píše:
Pečetit měl i Jan Městecký z Opočna, jenž za dob husitských dovedně pláštík svůj na ruby obracel. ...
... a podobně tomu bylo i s dalším signatářem, katolíkem Půtou z Častolovic ...

Je opět zajímavé sledovat v této souvislosti některé epizody z jeho CV. Tak jen velice stručně.
Nejprve to byla Chotěboř, pak zase byl jedním z povedeného trojlístku, jenž na nenáviděného Žižku údajně nechal najmout vraha. Mj. i za to se Žižka "pomstil" u České Skalice.
Již tři dny po Žižkově smrti uzavřel s vévodou Janem Müsterberským obranný spolek proti husitům. Spolu se zmiňovaným Janem Městeckým a Hynkem z Červené Hory vytvořili tzv. stranu opočenských, která protihusitsky operovala zejména ve východních Čechách.

V r. 1425 připravil o hrad Liberk Půtu z Častolovic, oddaného Zikmundova stoupence i spojence, zřejmě jeden z Žižkových nástupců Jan Hvězda z Vícemilic.
Po více jak 11 letech, jež uběhly od podepsání stížného listu, v únoru 1427 signoval Půta z Častolovic ajv. ve slezském Střelíně (Strzelin) usnesení, jehož součástí byl i závazek k vedení 10leté války proti husitům.
Půta spolu s Městeckým (kámarádi "na život a na smrt"...) stáli rovněž za nezdařeným pražským převratem ze září téhož roku.
Až do své smrti v r. 1435 byl Půta z Častolovic držitelem Kladska a od r. 1428 i malého knížectví Münsterberského, častých cílů husitských rejs ...

JM píše:
Ježek píše:
... Ovšem, pokud někdo přidal svoji pečeť pod Stížný list, neznamená automaticky, že souhlasil s Husovým učením. Třeba jenom nesouhlasil s procesem...
... naprosto správná a logická úvaha ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.02.2012 - 11:07, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Hynek Krušina z Lichtenburka
PříspěvekNapsal: 29.01.2012 - 12:03 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
JM tady mj. píše:
Hynek patří bezesporu k významným postavám východočeského husitství. Mimo známých skutečností ..., mezi něž patří rovněž jeho pečeť přiložená na stížném listu z 2. 9. 1415 proti Husovu upálení, rozhodný velitelský zásah na pankrácké pláni u Vyšehradu, který rozhodl bitvu a jeho členství ve 20ti členné prozatímní vládě ustanovené Čáslavským sněmem, bych se rád zmínil ještě o jiných méně známých souvislostech.
Nezpochybnitelnou Hynkovou zásluhou a dalších představitelů východočeské husitské šlechty je to, že mezi orebity a poté i v Menším Táboře nenabyli převahy kněží, jak tomu bylo na Táboře. A to bylo přesně to, co pravděpodobně vyhovovalo Žižkovým představám, když se rozhodl opustit Tábor. Tady někde hledejme začátek spolupráce těchto dvou hejtmanů.
Problémy nastaly v momentě, kdy Žižka násilně odebral hejtmanství Diviše Bořka z Miletínka v Hradci Králové a učinil z tohoto města základnu Menšího Tábora. Patrně v této době se Hynek začíná odvracet od Žižky, chápal to jistě jako zradu na spojenci a přiklonil se na Miletínkovu stranu, potažmo k pražanům. To oba přivedlo mezi členy první panské jednoty, již Žižka rozdrtil v bitvě u Malešova a tím vlastně zabránil předčasným Lipanům ...

Ano, Hynek Krušina z Lichtenburka se stal na podzim roku 1423 nejen členem svatohavelské koalice, ale byl zvolen i do 12členné zemské vlády, která se rovněž ustanovila na svatohavelském sněmu v Praze.
To všechno se rozsypalo jak domeček z karet po malešovské katastrofě. Ale to nikdo ze signatářů stížného listu, kteří rovněž připojili své podpisy k usnesení svatohavelského sněmu, nemohl tušit. Prostě to "jen" zkusili ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.02.2012 - 11:08, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Heřman z Landštejna
PříspěvekNapsal: 09.02.2012 - 11:05 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
Dalším ze signatářů stížného listu byl i Heřman z Landštejna na Borotíně, volný šlechtický spojenec táborů, který se zúčastnil Čáslavského sněmu v r. 1421.
Spolu s Hynkem Krušinou z Lichtenburka byli jediní dva kališníci, kteří se zúčastnili jak Čáslavského, tak i svatohavelského sněmu a oba se stali zároveň i plnomocníky 12členné zemské vlády (viz předchozí příspěvek...). Heřman se na sjezdu objevil pouze za svoji osobu, nikoli za táborskou stranu, která v nadcházející vojenské konfrontaci se Žižkou zaujala neutralitu.
Heřman z Landštejna zemřel v říjnu 1425.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Jan (Janek) z Chotěmic
PříspěvekNapsal: 25.02.2012 - 11:19 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
JM píše:
Ježek píše:
Pečetit měl i Jan Městecký z Opočna, jenž za dob husitských dovedně pláštík svůj na ruby obracel. ...
... a podobně tomu bylo i s dalším signatářem, katolíkem Půtou z Častolovic ...
Do stejné kategorie signatářů, kam patřili dva výše uvedení, bychom mohli zařadit i zbohatnuvšího zemana Jana z Chotěmic (ves na Soběslavsku).

Jako příznivec kalicha taky signoval protestní list do Kostnice. Avšak nejpozději v r. 1417 byl již opět na straně katolické, kde se pragmaticky našel ve službě Zikmundovi. To mělo hned několik důvodů. Nejenže se zalekl zostřující se situace v Čechách, ale také se patrně domníval, že pro něho jako zbohatlíka bude výhodnější vsadit na katolickou kartu.
Od Vavřince z Březové se dozvídáme, že Jan, řečený Svídnický (Jan z Chotěmic se svého času stal podhejtmanem v knížectví Svídnickém ve Slezsku), se zúčastnil bitvy u Živohoště, pochopitelně na straně katolické. Někteří z katolických pánů, které známe již od Živohoště vč. Jana z Chotěmic, chtěli v druhé dekádě května roku 1420 u Poříčí nad Sázavou neúspěšně zamezit příchodu táborů v čele z Žižkou do ohrožené Prahy.
Při druhé křížové výpravě na podzim r. 1421 měly slezské oddíly ze severovýchodu vpadnout do Čech a následně se spojit se Zikmundem, který táhl z Moravy od jihovýchodu. To se však nezdařilo hned z několik důvodů. Součástí těchto takticko-operačních plánů byly i různé pustošivé akce v severo/východních Čechách, do nichž se mj. zapojili Jan Městecký, Půta z Častolovic a také Jan z Chotěmic.
Z uvedeného vyplývá, že ke cti (lze-li to tak vůbec nazvat) posledně jmenovaného můžeme snad uvést to, že na rozdíl od Městeckého aspoň nelavíroval.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hynek Krušina z Lichtenburka
PříspěvekNapsal: 01.03.2013 - 22:03 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7308
Bydliště: Athény východních Čech
JM píše:
... Hynek Krušina z Lichtenburka se stal na podzim roku 1423 nejen členem svatohavelské koalice, ale byl zvolen i do 12členné zemské vlády, která se rovněž ustanovila na svatohavelském sněmu v Praze.
To všechno se rozsypalo jak domeček z karet po malešovské katastrofě. Ale to nikdo ze signatářů stížného listu, kteří rovněž připojili své podpisy k usnesení svatohavelského sněmu, nemohl tušit. Prostě to "jen" zkusili ...
Hynek Krušina dokonce přestoupil ke katolické víře.
K tomu viz také sem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz