Rád bych poznal názory lidí na tuto hypotetickou myšlenku, která mne provokuje. Ti z Vás, kteří četli tuto kroniku víte, že končí zvláštním způsobem a to otevřeným koncem uprostřed věty:"A když nastalo ráno..."
Kronika končí náhle v době vrcholného vítězství Jana Žižky nad králem Zikmundem u Kutné Hory. Otázkou zůstává proč, když Vavřinec píše mnohem později ještě o vítězství husitů u Domažlic. Co se stalo, že nepokračoval v psaní a zanechal nám jen tak otevřený konec kroniky v době velikých událostí, které hýbali celými českými zeměmi. Já se domnívám ačkoliv proto nemám žádných důkazů, že někde leží její pokračování anebo sebraný materiál Vavřincem z Březové, který nemohl z nějakého nám neznámého důvodu použít a je někde uložen. Možná jsem jediný, kdo tomuto věří, ale tak úplně bych tuto myšlenku nezatracoval. Od doby sepsání kroniky se naší zemí přehnali rozličné dějiné a válečné události, které mohli mít vliv na tuto skutečnost. Stanovil bych si tři okruhy pátrání pokud opravdu je možnost existence alespoň fragmentů z Vavřincových poznámek. Své pátrání bych určil do tří směrů.
Za prvé by to bylo rodiště a nejbližší možné okolí spolu s českým územím, kde se kronikář pohyboval. Za druhé by bylo nutné prohlédnout archívy v Německu včetně církevních a to především v oblasti Saska a bývalého Šestiměstí v Lužici, které byli nejblíže husitským událostem a současně plnily funkci protihusitské informační činnosti. Podotýkám, že například archív v Drážďanech nebyl celý ohledně našeho státu prohlédnut a probádán. A poslední pravděpodobné místo, kde bych hledal písemné památky k této kronice bych hledal ve Švédsku. Teď si asi pomyslíte, že jsem to už asi řádně přehnal, ale proč ne? V době třicetileté války nás švédské vojska v rámci protihabsburské koalice na našem území co se týká památek pěkně vyrabovaly. A mnoho cených věcí včetně písemností se v té době dostalo jistě i do Švédska. Potěšilo by mne kdyby někdo našel trochu odvahy a pokusil se trochu pátrat zda-li by na mé hypotéze nemohlo být kousek pravdy. Zkuste mi odpovědět rád bych poznal Vaše názory.
Zdeněk Rajchl,RajchlZ@seznam.cz

Jak podle data vidno, asi tento témat nikoho příliš nenadchnul (?).
Vavřincova kronika opravdu končí slovy "Et facto mane..." Od 15.tého století bylo vyhotoveno několik dalších opisů kroniky, leč i všechny ostatní končí v tomtéž místě uprostřed věty. V českých dobových překladech je poslední větou "A to se stalo ráno..."
Již několik historiků se tímto nezvyklým ukončení zabývalo, ale mám obavy, že třeba ani žádné další pokračování nebo zbytek kompletu kroniky vůbec nemusí existovat.
Sám Vavřinec měl své přepisy o dvou úvodech - jedním původním, druhým pozdějším s mírnější skepsí. Uvažovalo se, že byla sestavována někdy v letech 1434-1436, tedy nedlouho před tím, než zemřel. Jednou z teorií také bylo to, že ji prostě nestihl dopsat, protože se toho nedožil.
Jiné úvahy (vycházející z toho, že se Vavřinec nesmiřoval ani s radikálními tábority, ani Zikmundem jako králem) se zabývaly naopak tím, že prostě na dopsání rezignoval. A nebo, pokud přeci jen něco měl, sám to zničil, ještě před vydáním z nechuti k politickému vývoji. Je totiž známo, že ji tvořil podle svých zápisků a paměti po různých úsecích v nějakých intervalech.
Myslím ale, že projít archivy není nikdy na škodu, jelikož se tam dodnes skrývají poklady podobně cenné. Vždyť jen kolik informací obsahují jen edičně vydané lužické kodexy, kterými se nikdo taky příliš nezaobírá...

To není o nadšení. Mohu-li mluvit za sebe, nelze se vyjadřovat k něčemu, o čem zhola nic nevím. Proto tento příspěvek čekal v ústraní na někoho, koho zaujme. A už se tak stalo a já mu za to děkuji...
P.S. Tak to na fórech chodí. Má to však jeden velice negativní průvodní jev. A totiž ten, že zadavatel tématu, když nenalezne v relativně krátké době odezvu na své téma, již se na fórum nevrátí. Ale s tím asi nejde nic dělat.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Opravdu je zřejmě nejlogičtějším vysvětlením otevřeného konce Vavřincovy kroniky úvaha o existenci jejího pokračování. Jelikož není zachován originální rukopis a všechny mladší opisy zachycují nedokončené dílo, je pravděpodobné, že se pokračování ztratilo nebo bylo zničeno velmi brzy po svém napsání. Příčinu však zřejmě již odhalit nepůjde, leda by se našel nějaký vysvětlující zápis a to lze předpokládat jen stěží.
Jelikož existují opisy kroniky prokazatelně pořízené v 15. stol., které končí oněmi slovy "Et facto mane", je jisté, že uvažované pokračování v té době již neexistovalo. Je tedy prakticky zcela nemožné, aby byla druhá část kroniky odvezena drancujícími Švédy za 30-ti leté války.

Když se i opisovatel v 15. stol. musel smířit s tím, že nechá konec otevřený, je třeba uvěřit tomu, že již v této době nebylo možné případné pokračování dohledat.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Inu, co naděláme...? Vavřinec se ke svému dílu taky už nevrátil. Ale někde jsem zaslechl, že vstanou noví bojovníci...
Jinak mě připadá velice sympatická verze, že Vavřinec svoji kroniku nedopsal z rezignace nad politickým vývojem. Buď mohl pokračovat s negativní agitací a chrlit svojí nesmiřitelnost jako drak oheň, což bych taky dělal. Ovšem, má to jednu mezeru - ta navazuje až v budoucnosti; tedy, že by z toho neměl žádný užitek, jen vědomí, že si to někdy někdo v budoucnu třeba přečte...
A nebo, jako študovaný člověk s rozvahou, přestal na protest psát úplně, čímž ve svém postavení zapůsobil na své nejbližší okolí nejvíce...

Protože by mi Kolssteyn asi nikdy neodpustil, že jsem se k tomuto tématu nevyjádřil, uvádím ještě několik poznámek. V podstatě lze souhlasit s tím, co uvádí Martin. Právě z uvedených důvodů, tj. že se nedochoval originál Vavřincova rukopisu, první opisy byly pořízeny relativně velmi brzy po dopsání originálu a poslední události jsou zachyceny Husitskou kronikou již velice podrobně, je možné, že např. z politických důvodů, nám neznámých autor nedochovanou část rukopisu buď rovnou zničil nebo spíše ukryl tak, že už ji nikdo po jeho smrti nenašel. A originál je vždy jen jeden. Vylučoval bych to, že kronika nebyla dopsána, ale jako důvod bych neuváděl sepsání oslavné epické básně o vítězství u Domažlic. Jedná se o dvě nezávislá díla průkazně jednoho autora, která nám Vavřince z Březové přibližují nejen jako skvělého kronikáře, ale také jako básníka...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Vytyčit takovýto postup pátrání je jistě ušlechtilá věc, ale vyžaduje to výbornou znalost především němčiny a pak dostatek času. Navíc to považuji až za druhotný krok.
Podstatná je především důkladná znalost "domácího prostředí". Pro to nejsou důležité ani tiskem vydané Vavřincovy Kroniky (poprvé podle zlomku kodaňského rukopisu v Reliquiae manuscriptorum r. 1724) a pak úplný dochovaný text rukopisu (v edici Fontes rerum Austriacarum r. 1856).
Podstatná je znalost teprve prvních rukopisných opisů a překladů kroniky. První české překlady existují už z konce 15.stol., ale i některé jiné rukopisy z 15. stol. již užívaly krátké výtahy z Vavřincovy Kroniky.
/Nejstarší rukopis, dnes nezvěstný, byl z roku 1467 (Městská knihovna Wroclaw) - další rukopis je z konce 15. stol. (kdysi v majetku pražských křižovníků s červeným srdcem, sign.I D 10) - někdy z té doby, nebo poč. 16.st. existuje další rukopis (sign. XI D - v Dánsku se nalézal pouze zlomek rkp. někdy z konce 16.st., který jako první vyšel tiskem (Bibliotheca Thottiana, Královská knihovna Kodaň) - opis rukopisu, známého pod sign. XI D 8, pocházel až z období 17-18.stol. (knihovna ve Wolffenbüttelu) a další mladší rkp. (sign. N 363), býval majetkem Lobkowiczké knihovny (dnes také nezvěstný); většina rukopisů bývala soustředěna ve Státní knihovně v Praze, signaturní odkazy se mohly změnit/.
Velikou chybou je, že neexistuje původní Vavřincův rukopis, tudíž ani nelze usuzovat na to, z jakého důvodu byla Kronika ukončena (nedopsána stránka, vytržení textu, poškození apod.) Částečně by se dalo usuzovat i podle ukončení rkp. vzniklých krátce po Vavřincově práci (podle marginálních poznámek...). Tím se však nepochybně zabývali i profesionálové.
Dokonce bylo zkoumáno i to, jestli neexistuje nějaký odkaz v textu Kroniky na běh děje teprve v budoucnu popisovaného (což by ukazovalo na to, že Vavřinec látku již zpracovával).
Ale ani toto není jeho jediná nedokončená práce. Svoji Kroniku světa také nedokončil, ale dopsal ji jen k pozoruhodnému datu roku 678.
Pokud by se někdo vypravil na odhalování tajemství do cizích archivů, asi by bylo vhodné se nejdříve seznámit se všemi dosud známými i ztracenými rukopisy a pak důkladně nastudovat životopis Vavřincův včetně detailů. Pak také politické a úřední souvislosti s ním spojené, jestli mu okolnosti vůbec dovolovaly Kroniku dopsat...
Jak již Martin předeslal, pokud Švédi přímo neobjevili ztracený Vavřincův rukopis, těžko by se případné jeho dokončení dostalo do Švédska (ač tam opravdu skončila spousta nejen písemných památek.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

V.Flajšhans se podle Prokopa Lupáče z Hlaváčova (1530-1587) domníval, že do poloviny 16. století musel existovat rukopis Vavřincovy kroniky sahající minimálně na počátek roku 1422 ...tedy dále, než dochované opisy kroniky končí.
Nevíte o tom někdo něco bližšího?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

... 14. 12. 1421.
Petr Čornej uvádí, že kronika zřejmě končí "...návratem husitských vojsk od Německého Brodu do Prahy 14. ledna 1422."
Přestože tato hypotéza zní celkem logicky, nedozvídáme se od pana profesora - dle mého názoru přesvědčivě - proč právě v tento den a proč by nemohla končit i později ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Docela mě překvapilo, kolik odkazů na kroniku Vavřince z Březové najdeme v diskuzi na tomto fóru.
Proto jsem si dovolil aspoň ty nejvýznamnější příklady vybrat a uvést, čeho se týkají ...

házení husitů do šachet v Kutné Hoře
řádění Kumánů
případ z Arnoštovic
o podhejtmovi Oldřicha z Ústí Pintovi
Říčany
lokalizace "nového Tábora" (Bedřich ze Strážnice)
Prachatice
Chomutov
Píseň i vítězství u Domažlic
Sudoměř1
Sudoměř2
porovnání kronik Bartoška z Drahonic a Vavřincovy a jejich autorů
začátek Vavřincovy kroniky
praktiky táborských kněží - úvod
praktiky táborských kněží - pokr.
Vítkov
k obrazoborectví
Český Brod
práčata
husitská symbolika
Litoměřice, Louny

aj. ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K tomu něco málo a v poněkud jiné souvislosti viz zde ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Domnívám se, že tuto debatu můžeme uzavřít slovy jednoho z nejpovolanějších:
"Samotná Husitská kronika končí ve většině zachovaných rukopisů (autograf neexistuje) poněkud nelogicky v půli věty, vztahující se k dění 22. prosince 1421, z čehož lze usuzovat, že se pokračování ztratilo ještě v husitské době."
Petr Čornej: Světla a stíny husitství, str. 63 ...

pozn. JM: autograf = dílo vlastnoručně sepsané; původní, vlastní rukopis

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

I tak lze ukončit polemiku, čímž samozřejmě nepřineseme nic nového. Ti nejpovolanější by také mohli uchopit kroniku jiným způsobem a komentovanou analýzou rozebrat její obsah tak, aby se jejich syntéza stala "novým" pramenem k citacím.
Dosud se totiž kronika sama užívá jen jako podpůrný pramen, z něhož se cituje, což s dnešním poznáním už ne vždy musí vystačovat.
Ale je možné, že by se takové vypsání mohlo stát zbytečným a nebo by se toho musel ujmout odborník ne ryze historického zaměření, ale třeba z jiných pomocných věd historických...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Naprosto souhlasím!
A přesně(!) o tohle se pokusil v obsáhlé kapitole věnované Vavřincově kronice Petr Čornej v knize, z níž jsem v předchozím svém příspěvku citoval. (Mj. i proto jsem si tu knihu pořídil...)
BTW. Nekonzultoval jsi to náhodou s panem profesorem? ...

Ano, i o tomhle píše P. Čornej.
Zmiňuje se např. o tom, že ve Šmahelově Husitské revoluci ve 3. díle (Kronika válečných let) jsou "nejpodrobněji" zpracovány právě události, které jsou zaznamenány ve fragmentu Vavřincovy kroniky. Cítil jsem v tomto konstatování jakousi latentní kolegiální výtku, týkající se zpracování inkriminované části onoho 3. dílu, ale mohu se mýlit. Zároveň Petr Čornej neopomene zdůraznit, jak důležitým pramenem poznání rané fáze husitské revoluce je právě Vavřincova kronika.
Nejde jen o citace, ale i o interpretaci Vavřincova pohledu na události, jichž byl očitým svědkem. Neméně důležité, ne-li dokonce nejdůležitější, jsou události, jež mistr Vavřinec z Březové (úmyslně?) nezaznamenal, dodává Čornej.
V závěru kapitoly pak prof. Čornej konstatuje se svojí typickou dikcí: "Kromě několika údajů, jež prozradil mimoděk, řekl jen to, co říci chtěl. I proto mívám někdy dojem, že z hlubin minulosti slyším ještě po staletích jeho vzdálený smích."
(Petr Čornej: Světla a stíny husitství, str. 76)

P.S. Ještě o jednom momentu bych se rád zmínil. Čornej taky připomíná, že Vavřincova kronika byla stěžejním pramenem poznání pro Aloise Jiráska, když psal svůj historický román Proti všem. Víme, že Jirásek ve svých dílech akcentoval "roli lidu", jako jakéhosi kolektivního hrdiny - v případě Proti všem je to především lid v metropoli (bez ohledu na příslušnost) připravující se na rozhodující střet se Zikmundem. I v tomto ohledu Jiráskovi kronika vyhovovala, protože Vavřinec je skoupý na konkrétní jména a na situační popisy, takže Jirásek mohl plně rozvinout svůj talent pro fabulaci. Ale vyprávějte tohle jeho zarytým odpůrcům ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tak to skoro ani nemusím číst, když to samý tam je napsaný.
Ale jako reklama to působí dobře, mám chuť si to sehnat a přečíst. Protože každý nový pohled je přínosem.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419