...a družiníku krále Václava IV.

Po smrti Jana z Trocnova a Kalicha se začali pozůstalí z Žižkova bratrstva zvát sirotky. Dále prý si nechali vymalovat Jana Žižku na korouhev a když se bili pod touto korouhví nikdy neprohráli. Pokud byla, co se s ní stalo? Chyběla snad u Lipan a proto zde sirotci prohráli? Víte o tom něco bližšího, je to jen legenda?

_________________
Kdo za pravdu zemře, bude žít život věčný!

Odkud to mas, smim-li se zeptat? Zni to zajimave.

Píše se o tom v Kronice velmi pěkné o Janu Žižkovi družiníku krále Václava IV.

_________________
Kdo za pravdu zemře, bude žít život věčný!

Ano, píše se v ní:
„...A Hradečtí si dali Žižku vymalovat na korouhvi v rytířské zbroji a s palcátem a na bílém koni, tak jak jezdil za živa. A když Hradečtí bojovali pod tou korouhví, nikdy neprohráli... “
Jedná se o rozsahem nevelkou, česky psanou kroniku neznámého autora s velmi obtížně stanovovanou datací vzniku. Dále lze konstatovat, že se jedná o „dílo“ spíše beletristické než historické s neskutečnými chronologickými hrubými chybami, které nejsou adekvátní nejpravděpodobnější době vzniku, tj. kolem r. 1470 na samém sklonku vlády Jiřího z Poděbrad. Podtrženo a sečteno: Kronika velmi pěkná... je svým historickým dosahem méně významná, ale přesto stojí za zmínku.
A nemám povědomost o tom, zda by se o tom zmiňovali historici počínaje Palackým, i když se třeba na tuto kroniku odkazují, ale ne na výše zmíněnou pasáž. Důvody, proč sirotci na svých korouhvích neměli zobrazeného zemřelého „svého otce“, geniálního vojevůdce, hledejme v husitské víře. I když husité jistě věřili, že jejich vojevůdce vstoupil na nebesa, přesto by ho pravděpodobně nezobrazili na své korouhvi, neboť odmítali zobrazování "svatých".
S věrohodností této korouhve je to obdobné asi jako s oním pověstným bubnem, na němž je napnuta kůže nepřemožitelného hejtmana.

Přestože se ve své podstatě jedná o beletristicky zpracované CV Žižkovo počínající r. 1410, nekončí tato stručná "kronika" pradoxně Žižkovou smrtí.
Za výše uvedeným citovaným odstavcem následují ještě dva týkající se táborů a sirotků, jejich vůdců, končí Lipany a touto poslední větou:
"...Zbytky (obou těchto vojsk - pozn. autor příspěvku) pak zahynuly mezi (Českým) Brodem a Kouřimí českou rukou."

Ještě malou poznámku. Tato kronika je první česky psaným pokusem o zpracování Žižkova životopisu. Vzhledem k pravděpodobné době vzniku lze konstatovat, že toto stručné dílko mělo i jakýsi agitační apel týkající se zápasu mezi českým a uherským králem. Jediný dochovaný rukopisný opis této kroniky byl nalezen v 70. letech 19. st. Jaroslavem Gollem ve Freiberku v Sasku. Tištěná podoba kroniky (umístěná v Národním muzeu v Praze) pravděpodobně z přelomu 16. a 17. st. vychází z nedochované edice Martina Kuthena ze Šprinsberku, autora Kroniky o založení země české a prvních obyvatelích jejích. Minimálně dvojí tištěná edice svědčí o oblíbenosti dílka, které muselo vyjít vzhledem k dobovým zvyklostem nákladem v počtu několika desítek výtisků přesahující číslo 100.
V před- a minulém století jsou známy edice této kroniky z let 1868 (K. J. Erben), 1878 (Goll), 1914 (F. Loskot), z období mezi dvěma svět. válkami (V. Novotný) a z doby po 2. sv. válce (např. F. M. Bartoš, F. Svejkovský) a novočeská podoba M. Krčmové z r. 1981, z níž jsou výše uvedené citace.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)