Právě je 20.05.2019 - 21:43

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 57 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 13.01.2013 - 17:57 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Těch předhradí bez znatelné zástavby je opravdu příliš mnoho a většina z nich u hradů, jejichž jména asi málokomu něco řeknou. Z těch známějších: Litice u Plzně, Gutštejn (zde zbyl z předhradí pouze sklípek vysekaný ve skále), Najnštejn a Nový Žeberk (velmi zajímavé hrady s nedokončeným předhradím) atd.
Velmi podobnou terénní situaci jako Sion měl hrad Šember nedaleko od našeho města. Byl rovněž postaven na nejzazším konci pravěkého a slovanského hradiště, ze kterého zde zůstaly mohutné valy. Od zbytku ostrožny byl oddělen příkopem vysekaným do skály a plocha hradiště sloužila dle nálezů jako předhradí.

Ještě k tomu polskému plotu. To bylo lehké opevnění stavěné na vrcholu valů, které bylo tvořeno řídce zatlučenými kůly propletenými proutím nebo větvemi. Pro ilustraci si vypůjčím foto z Curie Vitkov:
Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14.01.2013 - 16:23 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 245
Bydliště: Litoměřice
Výborně Martine, tak hezky graficky bych to nezpracoval, čekal jsem, zda se k tomu dostaneš. :lol:
Takže jen pár dodatků:

1. Symbolické a krátké ostřelování hradu--Během prvních 2 let průzkumu našla paní Jánská na ploše vnitřního hradu mj. 38 koulí do praku, což se jí zdálo málo.
Ovšem hrad byl po staletí rozvážen okolními vesničany a používán jako zdroj stavebního materiálu a zkázu dokonal roku 1870 ředitel malešovského panství, který dal rozvézt všechny viditelné zbytky hradu. Začátkem 20. století z něho nebylo vidět žádné zdivo, jen terénní náznaky. Už paní Jánské ukazovali okolní usedlíci, kde mají ve svých domech zazděné střely. Takže na hradě toho skutečně mnoho nemohlo zbýt.
Mimochodem 17 prakových koulí bylo nalezeno ve sklepě paláce (byly ponechány na místě, před 20 lety jsem je viděl). Pokud budova o rozměrech cca 13x8 matrů dostala minimálně 17 zásahů 50-60kilovými kameny, nezdá se dobývání hradu už vzhledem k nepřesnosti těchto zbraní symbolické a krátké...

2. Paní Jánská nalezla odpadovou hromadu, kde bylo i větší množství kostí. Většinou hovězích, ale také koňských. Pokud tedy došlo na hradě ke konzumaci koňského masa, které se u nás běžně nejedlo, svědčí to o potravinové nouzi obránců hradu. Tolik k domněnce, že Hynek Ptáček obhájce buď zásoboval, nebo jim v přísunu potravin nebránil.

3. Zdá se, že nalezené střely do ručních palných zbraní- konkrétně železné střely zalité do olova, jsou naším prvenstvím. Doposud byly známy až z Anglie z doby "války růží".

4. K hejtmanovi: Spíše než o nové údaje (těmi je zatím snad jen objev obléhací věže a potvrzení existence rybníků) jde o novou a určitě správnější interpretaci údajů starších.

5. K Martinovi: Boršové z Rýzmburka nebyli na Přimdě zajati a vůbec už ne popraveni. Při jejím prvním obležení v březnu 1416 bylo zřejmě v městečku pod hradem zajato asi 30 členů loupeživé družiny tamního purkrabího Tisty. Ti byli 16. 3. 1416 v Praze oběšeni. Hrad zřejmě vůbec nepadl a Boršové uzavřeli s králem příměří. Z loupeží byli však obviňováni dále, takže hrad nakonec dobyl Mikuláš z Lobkovic (možné je, že vojsku velel Čeněk z Vartemberka), Boršům vyplatil zápisnou sumu a hrad převzal sám. Ale to sem snad ani nepatří.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14.01.2013 - 20:06 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Rubáš z Hrádku píše:
5. K Martinovi: Boršové z Rýzmburka nebyli na Přimdě zajati a vůbec už ne popraveni. Při jejím prvním obležení v březnu 1416 bylo zřejmě v městečku pod hradem zajato asi 30 členů loupeživé družiny tamního purkrabího Tisty. Ti byli 16. 3. 1416 v Praze oběšeni.
Ano, je to tak, děkuji za opravu. :wink:
Bratři Boršové a jejich purkrabí Bohuněk ze Štědré řečený Tista kapitulovali až v r. 1418, zatímco třicet jejich mužů bylo zajato v městečku pod Přimdou r. 1416 a pak v Praze popraveno. Byli mezi nimi nějací tři bratři, kterak píše kronikář, tak jsem to poněkud zjednodušil :roll:. Jinak viz P. Čornej, Tajemství českých kronik str. 337.

Rubáš z Hrádku píše:
Ovšem hrad byl po staletí rozvážen okolními vesničany a používán jako zdroj stavebního materiálu ...
Prakové koule byly stejně vhodným stavebním materiálem jako rozbořené zdivo. Je to vidět např. na první bráně hradu Zbořený Kostelec, kde je zazděno několik takových projektilů, když byla po r. 1450 přestavována v rámci opevňování hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Vesničané z okolí Sionu opravdu neměli žádný důvod, aby neodvezli většinu kamenných střel na stavbu svých obydlí. Myslím, že ani nevěděli, který kámen je projektil a který vypadl z rozvaleného zdiva.

Ono to někdy sice vypadá, že člověk chce "bít psa" za každou cenu, ale v případě Sionu jde jen o prostou snahu dobrat se k co nejpravděpodobnějšímu průběhu zdejšího příběhu, protože dosavadní teorie, byť vytvořené profesionály, jsou více než pochybné :?.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09.02.2013 - 16:50 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2010 - 23:17
Příspěvky: 8
Bydliště: Czech Republic
Díky, Martine!

Fakt, že se často můžeme spoléhat na soudobé historické zdroje, dokládá i to, že rekonstrukce obličeje podle nedávno nalezené lebky Richarda III. odpovídá soudobým portrétům.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 06.03.2013 - 16:17 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 245
Bydliště: Litoměřice
Včerejší přednáška o obléhání hradů v Mostě byla zčásti věnována i obléhání hradu Sion.
Přednášející Mgr. Koscelník se podílí na současných průzkumech. Předvedl mapky s pozicí obléhacích táborů, místa nálezů šipek z kuší a projektilů z palných zbraní a jejich největší koncentraci - tedy místa kam se soustředila palba obléhatelů a také obléhaných.

Mimo jiné zde padla zmínka o HYPOTÉZE, že pro jeden z obléhacích táborů mohlo být využito zemního opevnění Žižkovy vozové hradby z bitvy u Malešova. To by byl paradox...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 13.05.2013 - 19:48 
Offline
práče
práče

Registrován: 11.09.2012 - 10:28
Příspěvky: 19
Velmi zajímavá a podnětná diskuse.

_________________
Věrný milý...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 19.10.2013 - 23:10 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 245
Bydliště: Litoměřice
V letošních Archeologických rozhledech byl publikován článek

Dobývání hradu Siónu roku 1437
Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů
Petr Koscelník – Jan Kypta – Jarmila Savková

Je to takové předběžné shrnutí zatím provedených průzkumů.
Vzhledem k tomu, že článek je (téměř) volně na netu ke stažení v pdf, tak jsem ochoten ho vážným zájemcům, kteří si ho nenajdou, poslat na mail.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 20.10.2013 - 17:21 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7158
Bydliště: Athény východních Čech
Rubáš z Hrádku píše:
.... Vzhledem k tomu, že článek je (téměř) volně na netu ke stažení v pdf, tak jsem ochoten ho vážným zájemcům, kteří si ho nenajdou, poslat na mail.
Já bych pochopitelně zájem měl a zřejmě nejen já!
Takže - nebylo by jednodušší ho pověsit jako přílohu k příspěvku sem na diskusní fórum? ... :wink: Dík!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 25.10.2013 - 15:14 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Článek je opravdu zajímavý a doufám, že se časem dovíme ještě více informací z posledního výzkumu. Škoda jen, že se hrad i jeho okolí nachází v nepůvodním a značně zkomoleném stavu a není možné učinit jednoznačné závěry. Zdivo hradního jádra bylo po archeologickém odkrytí v 60. letech zásadním způsobem dozděno a dnešní líce některých zdí neodpovídají středověké poloze. Toto doplněné zdivo bylo pak ještě několikrát opraveno a dnes z něho asi už nikdo nic zásadního nevyčte. Poslední oprava byla provedena v r. 2012 s vynaloženou částkou 241 tis. Kč, týkala se převážně čelní strany hradního jádra a byl při ní mj. zvýrazněn masiv asi 3 m silné štítové zdi, resp. toho reliktu, který je aktuálně za štítovou zeď považován. Dnes je velmi obtížné určit, jak která budova hradu vypadala, protože prvotní konzervace proběhla "nějak" a další úpravy zase "nějak". I proto je zástavba čelní strany nečitelná, rovněž tloušťka zdiva je v některých místech pochybná, zvláště pak u lichoběžníkové stavby v jižním cípu hradu, jejíž obvodové zdivo bylo "zrekonstruováno" tak, že jako nejsilnější se paradoxně jeví nádvorní zeď, zatímco zdivo na obvodu hradu působí dojmem subtilním.
Zásobování hradu vodou bylo, zdá se, vyřešeno existencí rybníka v údolí pod jižní stranou hradu. Částečně dochovaná hráz je situována přímo pod příhrádkem v tak ideálním místě, že lze jejich vzájemnou vazbu stěží zpochybnit. Jednou z hlavních funkcí příhrádku byla obrana rybničního stavidla. Dá se předpokládat, že toto stavidlo bylo v rámci příprav na obléhání provedeno velmi odolně. Hráz byla pokryta palbou z příhrádku, kde byly zjevně umístěny zbraně palné i mechanické a podle okopu i těžší kus. Toto místo bylo hojně ostřelováno z pevnůstky na protější straně údolí a je zřejmé, že bez jeho eliminace nebylo možné vypustit rybník a zbavit tím obránce přístupu k vodě.
Archeologický průzkum opevnění severního předhradí včetně čelní části poničené zemědělskou činností by mohl přinést dosti nových poznatků, tak snad se ho někdy dočkáme.
Z masivního opevnění severního obléhacího tábora s pevnůstkou vysunutou proti hradu, kterou dnes označujeme jako "velitelské stanoviště", můžeme usuzovat, že obléhatelé měli značné obavy z výpadu obránců. Možná měl Hynce Ptáček opravdu nedostatek bojovníků pro tak velkoryse pojaté obléhání, zvláště když své vojsko rozdělil do tří samostatných táborů. Ze zpráv se dovídáme, že obléhací vojsko dostalo v srpnu 1437 posily z Prahy a teprve pak byl na hrad podniknut rozhodující útok.

Obrázek

Zajímavá je také vzdálenost severního i předpokládaného východního tábora od hradu. Oproti kunratickému ležení z přelomu let 1420-21 je totiž téměř dvojnásobná a rovněž tak i oproti ležení před hradem Stará Dubá z r. 1466. V těchto třech případech nebyla poloha tábora vynucena terénními podmínkami a proto je můžeme porovnat. Pravděpodobným vysvětlením je přítomnost výkonnějšího dělostřelectva na předhradí hradu Sion, které svou palbou pokrývalo předpolí až do vzdálenosti cca 300 m.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 29.10.2013 - 18:06 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 35
Příloha:
93.JPG
93.JPG [ 262.31 KiB | Zobrazeno 4410 krát ]
Podobu zdí po archeol. výzkumu, a tedy před jejich rekonstrukcí, zachycuje plán E. Janské (překreslení a úprava M. Sýkora)

Příloha:
92.jpg
92.jpg [ 1.28 MiB | Zobrazeno 4410 krát ]
Vzájemný vztah jádra a předhradí zachycuje celkový plán (letecká fotogrammetrie P. Hlavenka, plán jádra E. Janská, ged. doměření M. Červenka, M. Sýkora, J. Šály, H. Veselý, zaměření obléhacího tábora P. Koscelník)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ...
PříspěvekNapsal: 12.02.2019 - 19:35 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7158
Bydliště: Athény východních Čech
Hrad Sion a okolí tentokrát z ptačí perspektivy:
https://www.youtube.com/watch?v=N1YOvWLRnfA ... :thumbup:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: hrad Sion v rozhlase ...
PříspěvekNapsal: 09.04.2019 - 16:09 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7158
Bydliště: Athény východních Čech
... Český rozhlas Region vysílal 25. 3. 2019 zprávu o Sionu. Ke zřícenině hradu Sion nás v pořadu zavedl archeolog Petr Koscelník ze Západočeské univerzity v Plzni.

Hrad Sion u Kutné Hory dodnes vydává svědectví o průběhu posledních bojů husitských radikálů:
https://region.rozhlas.cz/hrad-sion-u-kutne-hory-dodnes-vydava-svedectvi-o-prubehu-poslednich-boju-7799241

Obrázek

upozornil: Slávek Ryšánek


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 57 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz