Právě je 19.04.2024 - 07:53

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 24 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: letecký snímek
PříspěvekNapsal: 12.11.2019 - 15:32 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Podařilo se mi ulovit tuhle nádhernou fotku Kunětické hory, tak sem tento letecký snímek rád věším a dělím se o dojmy z něj s vámi ...
:thumbup: :clap:
Příloha:
SPSE0220 170624 Kuneticka hora.jpg
SPSE0220 170624 Kuneticka hora.jpg [ 1.1 MiB | Zobrazeno 4363 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 14.02.2021 - 21:40 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Pozoruhodné goticko-renesanční opevnění hradu Kunětická Hora vybudované v rámci zevrubné přestavby celého objektu Vilémem II. z Pernštejna a jeho synem Janem Bohatým z Pernštejna se dochovalo ve značně torzálním stavu nejen díky zubu času, ale rovněž kvůli nešťastnému kamenolomu, kterému padla za oběť podstatná část hradního kopce. Přesto je možné celkem věrohodně zrekonstruovat jeho původní podobu na základě pozůstatků, historických vyobrazení a písemných zpráv.

Obrázek

Hrad jsem navštívil několikrát a pokaždé jsem se zde pokoušel srovnávat odborné průzkumy a vyhodnocení zdejších fortifikací (D. Menclová, T. Durdík, J. Varhaník aj.) s tím co vidím a co jsem schopen nějak identifikovat a posoudit. Bohužel jsem vždycky odjížděl s pocitem, že tomu nerozumím a že to nejspíše bude trochu jinak.
Místo tří proklamovaných sypaných dělostřeleckých rondelů dokážu identifikovat pouze jediný, ten vedle třetí brány a ještě navíc jsem přesvědčen, že nebyl dělostřelecký.
Druhý rondel na jihovýchodě je obklopen zdí se střílnami pro ruční palné zbraně, založenou na skále. Jeho vnitřek je vyplněn násypem až do výše střílen, ale určitě ho nelze označit za "sypaný".

Obrázek

A třetí dělostřelecký sypaný rondel na jihozápadě hradu, který byl údajně odtěžen lomem … tak ten nejspíše nikdy neexistoval. Na vyobrazení Jana Willenberga z r. 1602 je v tomto místě nakreslena velká bašta zakončená krytým ochozem s cimbuřím, coby součást středního pásu opevnění.

Obrázek

Tato část fortifikace se zřítila v důsledku těžby kamene nejpozději v 1. polovině 19. století, protože na plánu F. A. Hebera z r. 1847 je v tomto místě zachycena již jen stěna postupujícího lomu a nejasný průběh středního hradebního okruhu.

Obrázek

Podle mého názoru vystihuje poměrně přesně stav pernštejnského opevnění hradu tento model. Snad jen ta zmizelá bašta na jihozápadní straně je zde příliš velká:

Obrázek

Obrázek

Celkové pojetí fortifikace Kunětické Hory do značné míry koresponduje s opevněním dalšího pernštejnského hradu Potštejna, které bylo budováno ve stejné době. Na obou hradech vidíme, že enormní pozornost byla věnována zajištění přístupové cesty a vstupních bran, zatímco ostatní fortifikační prvky jsou víceméně standardní. Dlouhý koridor mezi první a druhou branou měl zřejmě jediný účel, a sice zabránit nečekanému útoku na hlavní bránu. Na Kunětické Hoře byl k obraně třetí brány (i celé severní vstupní strany) vybudován mohutný sypaný rondel s kruhovou plošinou na vrcholu. Ta byla obehnaná hradbou se střílnami, ke které byl zevnitř přisypán nízký val. Na své koruně nesla zeď pravděpodobně hrázděnou obrannou chodbu. Úpatí rondelu bylo chráněno před zlezením příkopovou zdí. Svým charakterem i rozměry naplňuje tento rondel představu dělostřeleckého objektu, přesto můžeme s velkou pravděpodobností konstatovat, že zde žádná děla umístěna nebyla.

Na jihovýchodní straně hradu se dochovaly výrazné pozůstatky druhého, mimořádně velkého rondelu, jehož silná obvodová zeď je proražena řadou štěrbinových střílen s průstřelnicemi širokými cca 15 cm. Střílny byly obnoveny ve 20. století, pravděpodobně ne zcela přesně, nicméně se zdá, že respektují původní dimenze.

Obrázek

Obvodová zeď rondelu nesla hrázděný ochoz a nacházely se zde tedy dvě palebné linie nad sebou, obě určené pro ruční palné zbraně. Žádná střílna pro dělo se zde nevyskytuje a detašované umístění rondelu s jediným komplikovaným přístupem po padacím můstku z malé věže středního pásu opevnění, použití dělostřelectva prakticky vylučuje. Ano představy o tehdejších dělech mají různí lidé různé, ale hmotnost hlavně i toho nejlehčího falkonetu byla v řádu stovek kilogramů a přenášet ji jen tak "v teplejch" … tak to bych chtěl vidět! :wink:

Pro umístění lehkých děl bylo možné využít obezděný val mezi čtvrtou a pátou branou, který vznikl dodatečně někdy v průběhu pernštejnské držby hradu. Vnější zeď tohoto valu leží v linii středního hradebního pásu, avšak zaslepuje jedno z okének vrátnice u páté brány, což dataci obou objektů poněkud komplikuje.

Obrázek

Na plošině valu bylo sice dost místa pro umístění lehčích děl, zdá se však, že zde nebyla pro tuto eventualitu zřízena přiměřená komunikace.
Mohli bychom ovšem namítnout, že dělové hlavně bylo možné do palebných pozic zvedat jeřábem z místa pod hradbami a lafety přinést rozebrané. Děla mohla být uskladněna v dřevěných boudách přímo na opevnění, a že případné dělostřelecké střílny mohly zaniknout beze stop.

Obrázek


Jenže silným protiargumentem je přesný popis zásob zbraní, střeliva a vojenského materiálu v pernštejnské zbrojnici v Pardubicích, jejíž součástí byla i výzbroj hradu Kunětická Hora. Tento soupis byl pořízen po smrti Jaroslava z Pernštejna r. 1560, tedy v době, kdy muselo být hradní opevnění ve výborné kondici. Vyplývá z něho, že na Kunětické Hoře v této době žádná děla umístěna nebyla.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16.02.2021 - 00:02 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Vilém II. z Pernštejna začal budovat rozsáhlou pardubickou zbrojnici v devadesátých letech 15. století a o doplňování zásob zbraní a zbroje se starali i jeho synové. Roku 1507 založil Vilém na Zeleném předměstí dělovou huť, ve které se odlévala menší děla. Když v roce 1560 sepisovali královský puškař a slévač děl Blažej Wolf a služebník při střelbách Zikmund Schpreng řečený Špína inventář zbraní, zbroje, střeliva a munice, nacházelo se v pardubické zbrojnici celkem 83 dělových hlavní různých kalibrů. 22 kusů patřilo k pernštejnskému polnímu dělostřelectvu a u nich je uvedena hmotnost hlavně, hmotnost střely a odhadní cena.

1) V klenutém "cejghausu" na zámeckém nádvoří stálo 22 polních děl na pojízdných lafetách - dvě švihovky, jedna zpěvačka a jedna komorová puška, dále 13 falkonetů a 5 tuplfalkonetů.

Falkonet a švihovka z počátku 16. století:
Obrázek

2) Děla na zámeckých valech: 49 hlavní (37 tuplháků a 12 šarfendinelů, tj. dvojitých tuplháků) na 7 lafetách coby varhanová děla a 1 falkonet.

Repliky varhanových děl z dílny puškaře Miloše Skrbka:
Obrázek

3) 11 tuplháků zbývalo ve zbrojnici. Tuplháky sice nejsou za děla považovány, ale pokud byly umístěny po několika kusech na jedné lafetě, tak vznikalo varhanové dělo.

Občas je v muzeích k vidění i samostatný tuplhák na kolové lafetě, který působí dojmem originálu:
Obrázek

K dělům bylo v Pardubicích k dispozici 4 792 železných kulí. Nejlehčí falkonety vážily 280 kg, ale některé i 490 kg, tuplfalkonety pak až 800 kg. Švihovky měly cca 1 800 kg a nejtěžším dělem byla zpěvačka o hmotnosti 2 800 kg. Jednalo se o hmotnost hlavní bez lafet a odhadní cena byla 10 zlatých rýnských za 1 centnéř (cca 56 kg) materiálu.
Pro zajímavost, pro falkonet na lafetě s kolesnou bylo uvažováno se dvěma koňmi, ale s masivní zpěvačkou to bylo daleko těžší. Pro tažení vozu s její hlavní se počítalo se 13 koňmi a pro lafetu se 4 koňmi. Jak bývalo obvyklé, nebyli zapřaženi všichni najednou a střídali se. Přesto se nejednalo o žádné těžké obléhací dělo, ale pouze o více dimenzovaný polní kus s hmotností odpovídající pozdějšímu půlkartounu, avšak poměrně malé ráže.

Co se týče palných zbraní, bylo ve zbrojnici rovněž 960 hákovnic a ručnic. Ručnicí je v této době nejspíše míněna doutnáková arkebuza nebo tzv. "půlhák". K hákovnicím bylo 16 400 železných kovaných kulí, střelivo do ručnic se neuvádí.

K pardubické zbrojnici se v soupisech přičítá i výzbroj umístěná na hradě Kunětická hora. Zde bylo na různých místech dislokováno 14 hákovnic a 149 "ručnic španělských". Celkový počet ručních palných zbraní v pernštejnské zbrojnici tak činil 1 123 kusů.
Španělskou ručnicí mohla být v roce 1560 míněna doutnáková mušketa, jejíž původ lze hledat právě ve Španělsku. Na rozdíl od arkebuzy se dala dlouhá a těžká mušketa velmi dobře použít při obraně opevnění.
Obrázek


Pernštejnská pardubická zbrojnice patřila ve své době k jedné z největších a nejlépe vybavených šlechtických zbrojnic, resp. možná byla největší. Samozřejmě proto, že Pernštejnové byli nejbohatším a nejmocnějším rodem v českých zemích. Ani rožmberská rezidenční zbrojnice v Českém Krumlově (resp. později v Třeboni) se s tou pardubickou nemohla srovnávat a o její vybavení moderními falkonety se zasloužil až Petr Vok počátkem 17. století. Pernštejnové půjčovali svá polní děla i panovníkovi, např. r. 1546 žádal Ferdinand I. Jana z Pernštejna, aby mu zapůjčil 6 děl včetně prachu, munice a formanů s koňmi.
Tyto informace jsou důležité k vytvoření představy o možné výzbroji pozdně středověkých fortifikací dělostřelectvem. I velká města a strategicky umístěné hrady mívaly v arzenálech pouze několik lehkých děl, často rozdílného stáří a kvality… a nebo třeba taky žádná. V praxi to znamenalo, že takzvané dělostřelecké bašty a "bateriové" věže byly vybaveny několika hákovnicemi, tuplháky, maximálně dvojitými tuplháky. Např. bavorské město Sulzbach vlastnilo v r. 1504 pouhá dvě děla, která byla použita k úspěšné obraně před česko-falckým vojskem během tzv. války o landshutské dědictví. Útoky na město byly odráženy především palbou z hákovnic, do kterých byly odlévány cínové kule z nádobí zabaveného po domech, které probíjely pavézy a tarasy obléhatelů mnohem lépe než měkké kule olověné.

Když se vrátím k pernštejnskému opevnění Kunětické hory, tak ho vnímám jako poměrně kvalitní fortifikaci, která přiměřeně reagovala na soudobý stav obléhacích technik, zvláště pak na možné ostřelování dělostřelectvem z relativně nevýhodných pozic na svazích hradního kopce.
Ačkoliv dva rozměrné rondely a obezděný val nabízely dostatek místa pro umístění artilerie, byly s velkou pravděpodobností uvažovány od počátku výhradně jako pozice pro střelce z hákovnic a ručnic. V této době to bylo zjevně obvyklé a mohli bychom to doložit analogickými příklady z jiných hradů a měst. Např. na pernštejnském hradě Hluboká jsou na koruně sypaných rondelů a valů zmiňována postavení pro střelce z hákovnic sroubená z dubových trámů omazaných hlínou (Antonín Markus, 1914). Předsunutá bašta rodového hradu Pernštejna má také pouze střílny pro hákovnice, s několika dochovanými dubovými příčlemi.

Obrázek

To ovšem neznamená, že v době třicetileté války či ve válkách pozdějších, nemohla být starší opevnění vybavena děly, v novověku již daleko četnějšími, jejichž palposty mohly mít i improvizovaný charakter.

Oproti Kunětické hoře byly fortifikace pardubického zámku na daleko vyšší úrovni. Zde se jednalo o novostavbu skutečné rondelové pevnosti, která počítala s dělostřeleckou výzbrojí umístěnou na širokých valech a mohutných rondelech a jejíž největším nedostatkem byla absence kasemat a jiných chráněných palebných pozic, což bylo později do určité míry vyřešeno vytvořením střelecké linie za zdí obíhající patu zemních náspů.

Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: obrázky z výstavy
PříspěvekNapsal: 06.01.2023 - 19:56 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Vloni, 29. 12. jsem navštívil výstavu "Pardubice - příběh města", která je instalována na pardubickém zámku v místnostech, které musí být restaurovány. Proto výstava potrvá jen do konce března 2023, pak budou exponáty uloženy do depozitu a pokud bude vůbec někdy obnovena, tak nikdo neví KDY. Takže máte ještě šanci! ...

Na výstavě můžete vidět mj. i model hradu na Kunětické hoře, který nechal zhotovit ve 20. letech minulého století pardubický Muzejní spolek ...
Příloha:
IMG_9620.JPG
IMG_9620.JPG [ 3.16 MiB | Zobrazeno 2519 krát ]
Příloha:
IMG_9621.JPG
IMG_9621.JPG [ 3.16 MiB | Zobrazeno 2519 krát ]

+ další obrázky ...
Příloha:
IMG_9622.JPG
IMG_9622.JPG [ 2.99 MiB | Zobrazeno 2519 krát ]
Příloha:
IMG_9623.JPG
IMG_9623.JPG [ 5.57 MiB | Zobrazeno 2519 krát ]
Příloha:
IMG_9624.JPG
IMG_9624.JPG [ 3.72 MiB | Zobrazeno 2519 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: rekonstrukce
PříspěvekNapsal: 01.06.2023 - 16:17 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Ideální rekonstrukce hradu od Lubomíra Herce (pro Hradečáky: pohled směrem od Pardubic :D )...
Příloha:
ideální rekonstrukce Kuňky.jpg
ideální rekonstrukce Kuňky.jpg [ 104.18 KiB | Zobrazeno 1865 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: za Pernštejnů
PříspěvekNapsal: 20.09.2023 - 15:32 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Husitský hrad KUNĚTICKÁ HORA,
ale tentokrát za Pernštejnů – zajímavá rekonstrukce. Tedy již po husitských válkách.

Kunětická hora je první majetek, kterým se Vilém II. z Pernštejna zakupuje na Pardubicku ve východních Čechách a odtud dále expanduje. Pro tento hrad charakterizuje příchod Pernštejnů období nebývalého rozkvětu. Za Viléma z Pernštejna a jeho synů Vojtěcha i Jana dochází v období vymezeném roky 1491 až 1548 k radikální přestavbě celého hradu.
(zdroj obr.: https://www.facebook.com/groups/790898911057656)
Příloha:
rekonstrukce-za Pernštejnů.jpg
rekonstrukce-za Pernštejnů.jpg [ 134.38 KiB | Zobrazeno 1405 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ještě jednou ...
PříspěvekNapsal: 28.09.2023 - 10:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
... jako ostrov v mlžném moři ...
Příloha:
Kuňka4.jpg
Kuňka4.jpg [ 23.34 KiB | Zobrazeno 1338 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: hezký obrázek!
PříspěvekNapsal: 09.02.2024 - 23:46 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
"Kuňka" od Jaromíra Košaře ...
Příloha:
Kuňka od Jaromíra Košaře.jpg
Kuňka od Jaromíra Košaře.jpg [ 143.54 KiB | Zobrazeno 478 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 10.03.2024 - 00:55 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1280
Bydliště: Plzeň - město Slunce
https://www.ceskatelevize.cz/porady/138 ... 100031006/
Další díl o výjimečných památkách - tentokrát o hradu Kunětická hora, kde herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 24 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 111 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz