Právě je 18.12.2017 - 06:55

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Lopata
PříspěvekNapsal: 09.07.2010 - 16:43 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Hrad Lopata stával na strmé buližníkové skále nedaleko dnešního zámku Kozel u Štáhlav a dodnes se z něj dochovaly celkem nepatrné zříceniny.
Hrad byl založen pány z Litic někdy v 1. pol. 14. stol. První zmínka je z r. 1377. V 90.-tých letech 14. stol., za Heřmana z Litic, se stal sídlem lapků, proto byl r. 1397 obležen královským vojskem a zřejmě dobyt, neboť následně patřil ke královskému majetku. R. 1401 zapsal král Václav IV. Lopatu za věrné služby domažlickému purkrabímu Maršíkovi z Hrádku, který zemřel r. 1424 a hrad přešel na jeho staršího syna Jana. Ten ho r. 1427 postoupil svému mladšímu bratru Habartovi. V době husitské revoluce byla Lopata pevnou oporou katolické strany na plzeňsku. Habart využil destabilizace země a stal se lapkou. Proto byl hrad v říjnu 1432 obležen hotovostmi okolních měst a v únoru 1433 dobyt.
Při návštěvě skaliska hustě zarostlého vegetací by člověk ani neřekl, že hradní jádro bylo poměrně velké a rozměrově odpovídalo zhruba hradu Kost. Lopata byla hradem se dvěma věžemi - okrouhlým bergfritem (průměr 10m, šíře zdi 3m) a hranatou věží u brány. Původně snad šlo o bergfritovou dispozici, která byla později doplněna druhou věží k ochraně vstupu. Hlavní obytnou budovou byl palác, patrně věžovitý. Naproti, mezi oběma věžemi byla další budova, snad purkrabství.
Obrázek
Plošina na úpatí skaliska s jádrem byla využita jako předhradí. Vstup chránila zděná věžička na skalisku přístupná po žebříku. Opevnění předhradí bylo lehčí konstrukce, pravděpodobně roubené. To bývalo celkem běžné a zdá se, že odolnost roubených hradeb byla větší, než si dnes představujeme.
Horní hrad ležel asi 10m nad předhradím a byl přístupný pouze pěšky pomocí schodiště v mostní věži a dřevěného mostu. Vstup do vnitřního hradu byl důkladně opevněn. První brána měla padací most kolébkové konstrukce a za ní bylo schodiště ke druhé bráně s velkým zdobeným portálem.
Model hradu, jak asi mohl vypadat v době husitských válek:
Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Obléhání hradu Lopata
PříspěvekNapsal: 10.07.2010 - 00:51 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Habart z Lopaty shromáždil na hradě početný oddíl ozbrojenců, se kterými loupil v okolí. Mezi jeho členy jsou uváděni Přibík z Řesanic, Velký Licek a Šlechta z Velhartic. Výpady byly často směrovány proti nedalekému hradu Vlčtejnu, který vlastnil husitský hejtman Svojše ze Zahrádky, kterého takovéto počínání pochopitelně iritovalo. Svojše se tedy spojil s Přibíkem z Klenové, hejtmanem ve Stříbře (zmínka o tom viz také tady), Janem Zmrzlíkem ze Svojšína, Janem Řitkou z Bezdědic a Menhartem z Hradce. Válečné výpravy proti Lopatě se zúčastnila také hotovost měst Klatovy, Sušice, Horažďovice a Domažlice. Vojsko přitáhlo ke hradu 27. října 1432. Hrad na strmé skále nebylo možné dobýt útokem a bylo nutné ho "vyležet" (vyhladovět). Přesto byla přivezena děla a obléhací stroje a zdá se, že ostřelování bylo velmi intenzivní.
Obléhatelé umístili svůj tábor na náhorní planině korunované stejnojmenným vrchem Lopata vzdáleným od hradu asi 300m. Tato vzdálenost byla zjevně považována za bezpečnou pokud se týče účinného dostřelu střelných a palných zbraní obránců (zhruba stejná je i vzdálenost obléhacího tábora od hradu Sion). Východně od hradu se zachoval zbytek náspu a příkopu, který chránil palebné pozice obléhatelů před útokem zvenčí. Asi 60m od hradu zde bylo vybudováno palebné postavení obléhacího děla - bombardy. Podle nalezeného zbytku pískovcové koule byla rekonstruována jeho ráže na 50cm. I když obvykle býval bořící účinek bombard na takto malou vzdálenost značný, zde se díky poloze hradu na skalním suku nepodařilo opevnění zásadně poškodit, jak je uvedeno i ve starých letopisech. Postavení bombardy zasypávali obránci velkým množstvím střel z různých zbraní a tak se zde nalezlo mnoho hrotů šipek do kuší, olověných kulí z ručnic a také velké kulové a válcové železné střely z hradní tarasnice.
Kolem hradu bylo výzkumem identifikováno mnoho palebných pozic. Prokázáno bylo, že hrad ostřelovaly dva velké praky (trebuchety) a jeden menší vrhací stroj. Dále tři až čtyři postavení pro tarasnice a několik okopů pro střelce z hákovnic.
Odhodlání obránců bylo velké a metali na útočníky vše, co létalo. Na nádvoří hradu a na předhradí vylámali velké jámy a získané kamení použili jako střelivo do praku(-ků). Za stejným účelem zřejmě rozebírali též hradní budovy, protože v okolí hradu se našlo velké množství rozmetaných ozdobných dlaždic. Na předhradí byly objeveny zbytky opukových a hliněných kadlubů pro odlévání olověných kulí do ručnic a tarasnic různých ráží. Urputnost boje byla velká a jen hrotů šipek do kuší bylo nalezeno několik set.
Početná posádka obléháním velice strádala a podle nalezených kostí byla nucena pojídat i jezdecké koně. Po čtyřech měsících byla situace již tak beznadějná, že Habart jedné noci zapálil hrad a v nastalém zmatku s několika členy posádky uprchl. Většina obránců (40 mužů) byla zajata. Hrad byl pobořen a již nikdy nebyl obnoven. Habart z Hrádku provozoval lapkovské řemeslo i nadále a sice z hradu Husi, kde byl o 9 let později obležen. Opět se mu ale podařilo uprchnout a usadil se v Českých Budějovicích. Připomínán je ještě r. 1444, ale r. 1454 již byl mrtev.

Případ loupežného rytíře Habarta z Hrádku není ojedinělý. Lapkovskému řemeslu se věnovalo více příslušníků šlechty a v podstatě bez rizika, že budou nějak výrazně potrestáni. Panovník se obvykle spokojil s dobytím příslušného hradu, ze kterého byly podnikány výpady a výjimečně sáhnul na další majetek loupeživého šlechtice. Urozený pán, ač lapka, nebýval trestán na hrdle, pokud se nejednalo o vlastizradu nebo ohrožení panovníka.

Ještě jedna věc mne zaujala na výzkumu M. Novobilského (ze kterého jsem převážně čerpal). Před Lopatou byla identifikována vozová cesta ke hradu a zjištěna její konstrukce. Vozovka byla vyskládána z plochých kamenů na způsob dlažby v šířce nepřesahující 150 cm. Tato šíře podle autora odpovídá běžným středověkým cestám (s výjimkou zemských silnic - stezek). Jde o dílčí informaci k tématu "středověký vůz", kdy lze z průměru dochovaných kol (cca 120-140 cm) a šířky vozovky druhořadých cest nepřímo vytušit, že tvar korby větších vozů byl spíše pravoúhlého, než lichoběžného průřezu. Což také koresponduje s naprostou většinou dobových kreseb osobních, užitkových i válečných vozů, ... a je v rozporu s rozšířenou rekonstrukcí husitského válečného vozu.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Starý letopisec k obléhání Lopaty
PříspěvekNapsal: 21.07.2010 - 10:00 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1064
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Hrady většinou poznáváme za pěkného počasí, představme si ale za jakého byla Lopata dobývána. Nejprve přišly o vánocích r. 1432 velké povodně a na začátku r. 1433 sněhová kalamita provázená třeskutými mrazy. Podle Bartoška bylo od 1. ledna až do poloviny února tolik sněhu, že "všude sahal lidem až po slabiny, a byla taková zima a mrazy, že lidé na různých cestách hynuli zimou...před sv. Antoniem spadl jest v Čechách sněh velmi veliký, že pro ten sněh lidé ze vsí nemohli na trhy jeti ani jíti. A proto byl v Praze chléb velmi drah."
V době této sněhové pohromy pokračovalo obléhání hradu Lopaty až do 6. února, jak nás zpravuje týž pramen:..."vyleželi ten hrad, neb jeho děly dobýti nemohli. A když bylo poslední týden před masopustem, nemajíce co jísti a píti, zapálili hrad a běželi preč s něho, však jich zajímali na čtyřidceti, neb bylo světlo veliké ot hradu hořicieho. Toho dobývanie byl póvod Přibík z Klenového, neb jeho chudinu velmi hubil Habart Lopata s toho hradu, chovaje jiezdných mnoho."
Po více jak tříměsíčním obléhání Lopaty (od 27. 10. 1432) přišly k těžké úhoně i Habartovy vesnice, takže dvě z nich - Horní a Dolní Neslívy - natrvalo zanikly.
Čerpala jsem z knihy "Kronika česko-bavorské hranice II", kde autor Jiří Jánský ještě píše, že..."při pacifikaci jihozápadní hranice před jednáním v Bazileji vznikal husitským hejtmanům problém, co s posádkami navyklými takřka permanentním kořistnickým výpadům do bavorského a hornofalckého pohraničí. Z tohoto úhlu pohledu se jeví hrad Lopata jako kost pro hladového psa, kterého není hodno při jeho usilovném ohryzávání dráždit. Přes udatné odhodlání lopatské posádky k obraně - jak také dokazuje archeologický výzkum lokality - nenasvědčovalo více než čtvrtroční obléhání na to, že by se s dobytím Habartova hradu příliš spěchalo. Spiritus agens celé akce Přibík Klenovský se tím dostává do velkého podezření, že jeho budoucí historická úloha Jidáše husitské levice se začala odvíjet už před obléháním Lopaty. Poznámku starého letopisce, že Svojše ze Zahrádky při dobývání tohoto hradu "nevěrně pomáhal," bych nejspíše vysvětlil tak, že rokycanský hejtman v tajném srozumění s Přibíkem Klenovským vyvíjel minimální úsilí ke ztečení Habartova díla."


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 21.07.2010 - 14:53 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
Habart z Lopaty shromáždil na hradě početný oddíl ozbrojenců, se kterými loupil v okolí. Mezi jeho členy jsou uváděni Přibík z Řesanic ...
..., kterého Bartošek z Drahonic zove Přibík ze Zasanic(???), což je velice pravděpodobně chybný přepis predikátu. Ale to jen tak mimochodem.

Dáša Nová píše:
... Podle Bartoška bylo od 1. ledna až do poloviny února tolik sněhu, že "všude sahal lidem až po slabiny, a byla taková zima a mrazy, že lidé na různých cestách hynuli zimou...před sv. Antoniem spadl jest v Čechách sněh velmi veliký, že pro ten sněh lidé ze vsí nemohli na trhy jeti ani jíti ..."
Citace:
... nenasvědčovalo více než čtvrtroční obléhání na to, že by se s dobytím Habartova hradu příliš spěchalo. Spiritus agens celé akce Přibík Klenovský se tím dostává do velkého podezření, že jeho budoucí historická úloha Jidáše husitské levice se začala odvíjet už před obléháním Lopaty ...
Dle mého skromného názoru 3 měsíce nejsou až tak dlouhou dobou na dobývání/vyhladovění hradu, zvláště v takové sibérii, takže o nějakém zpožďování lze hovořit velice obtížně.
Citace:
...Toho dobývanie byl póvod Přibík z Klenového, neb jeho chudinu velmi hubil Habart Lopata s toho hradu, chovaje jiezdných mnoho ...
Toto byl jeden z důvodů obležení hradu.

Nelze zcela vyloučit, že Přibík v této době (ne-li dříve) začal uvažovat o odklonu od radikálů a příklonu k pravici, ale to ještě nelze nazývat zradou. Prostě postupně změnil ze zištných důvodů svoji politickou orientaci, kterou přesně odhadl obdobně jako např. Kalousek, který odešel od Lidovců (pro něž letošní volby byly taky takovými Lipany) a založil TOP09.
Zrady v pravém smyslu toho slova se Přibík z Klenové dopustil až při zásobení obležené Plzně, aniž bych se chtěl tohoto saturovaného válečníka jakkoli zastávat, toho jsem opravdu dalek. K tomu taky viz ještě zde ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 17.02.2011 - 22:36 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
V jednom čísle časopisu Hláska (Klub Augusta Sedláčka) bylo formou kritiky knihy M. Nedobilského o obléhání hradu Lopata, zveřejněno mnoho zajímavých informací z experimentů Z. Hefnera, který se léta zabývá středověkými palnými zbraněmi a jejich účinkem na opevnění. Viz zde str. 59-63: http://www.evida.cz/mikota/Hlaska/H2010_04_S55-63.pdf
Jeho názory do značné míry korespondují s mými a jen mu můžu závidět, že se může takovýmito pokusy zabývat :wink:.
Pokud se týče výkonu prvotních hákovnic z 1. pol. 15. stol., domnívám se, na základě rozboru několika v této době stavěných opevnění, které mají ve střílnách příčle pro hákovnice, že účinný dostřel těchto zbraní byl delší, než uváděných 20-30m, protože jinak by jejich nasazení pozbývalo smyslu. Dostřelily by totiž stěží přes hradební příkop a nedokázaly by krýt předpolí před valem.
Jenže ono zůstává poměrně hodně neznámých, pokud se týče výkonu středověkého střelného prachu. Šlo totiž namíchat jak výkonný, tak i velice slabý prach. O tom máme i zápisy v dobových pramenech. Dokonce i stížnosti, že dodaný prach byl nepoužitelný. Asi nezbývá, než se smířit s tím, že se celou pravdu nikdy nedozvíme :? .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19.02.2011 - 00:50 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Mne tam hodně překvapil údaj o praktickém dostřelu píšťal - 6-8 metrů, to je podle mne za hranicí rozumné použitelnosti... To mi nějak hlava nebere...

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19.02.2011 - 00:59 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Je někde o jeho pokusech více? Vzpomínám si, že jsem četl v některé Střelecké revui o pokusech s replikou Tannenbergské ručnice na některé německé univerzitě, kde s prachem vyrobeným podle střeověkého receptu střela neopustila hlaveň... Troufám si říci, že naši předkové asi lépe věděli, jak na to :) Také souhlasím s Tebou a není mi jasné, proč by hrubě vykovaná, či odlitá hlaveň nemohla být hladce vystružena, či vybroušena. Někde jsem četl o vybrušování hlavně bombardy brusem poháněným koňským žentourem. Dělal se nějaký výzkum? Dají se rozlišit nerovnosti vzniklé při výrobě a při střelbě?

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19.02.2011 - 17:53 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
trener píše:
... a není mi jasné, proč by hrubě vykovaná, či odlitá hlaveň nemohla být hladce vystružena, či vybroušena. Někde jsem četl o vybrušování hlavně bombardy brusem poháněným koňským žentourem. Dělal se nějaký výzkum? Dají se rozlišit nerovnosti vzniklé při výrobě a při střelbě?

Tady je stránka jednoho borce, kterak vyrábí kovářským postupem píšťalu. Vývrt hlavně převrtává vrtačkou, ale uvádí, že předkové to vrtali ručně.
http://www.musketeer.ch/blackpowder/forging.html

A tady je "testování" píšťaly, které mi ale příliš objektivní nepřijde.
http://www.musketeer.ch/blackpowder/handgonne.html

Na poslední dva dotazy neumím odpovědět :wink: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Habart Lopata loupežník
PříspěvekNapsal: 07.06.2012 - 16:14 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Tento příspěvek začnu trochu obecněji. Před lety jsem v jednom televizním dokumentu slyšel názor, že hrady neměly primárně funkci obrannou, nýbrž ofenzivní. Tehdy mi to nebylo moc jasné a opevněné sídlo jsem vnímal jako jednoznačně obrannou záležitost, kam se v době nebezpečí uchyloval majitel s rodinou, případně obyvatelstvo z okolí. Když se však podíváme na obléhané hrady z pohledu vojensko-politického, musíme uznat, že k obležení docházelo nejčastěji proto, že z hradu hrozilo nějaké nebezpečí, tj. byla v něm posádka, která vyvíjela nějakou nežádoucí aktivitu. Hrad byl základnou vojenského oddílu, který mohl střežit široké okolí, ale který také mohl vyjíždět přepadat, loupit, drancovat. Záviselo na záměrech majitele, k jakému účelu si vojsko vydržoval.
Určité excesy příslušníků vládnoucí vrstvy byly zcela jistě tolerovány jak panovníkem, tak i jinými autoritami (krajským hejtmanem, městským svazem apod.). Když už ale intenzita nekalé činnosti přesáhla únosnou mez, nezbývalo, než sehnat peníze na válečnou výpravu, která by zjednala nápravu. Jak už to tak ale bývá, velice často se stává, že hlavní viník není potrestán a někdy ani není zabráněno dalšímu páchání jeho nepravostí. Osobnost Habarta Lopaty z Hrádku se zdá býti dobrým příkladem takovéhoto nepotrestaného loupežníka.
Dobytí hradu Lopaty r. 1432 je popisováno různě a zpravidla se dočteme, že Habart hrad zapálil a v nastalém zmatku se pokusil prchnout s celou posádkou, z nichž někteří byli pochytáni. Na základě zápisů v dobových kronikách se domnívám, že Habart v době obléhání Lopaty na hradě vůbec nebyl a seděl někde "za větrem". Pokud by tam byl, jistě by ho kronikář uvedl jmenovitě a nezmiňoval pouze urozené členy hradní posádky.
Bartošek píše: "...hrad Lopatu, v němž byli ze šlechticů Přibík ze Zasanic, Licek Velký a jakýsi Šlechta z Velhartic"."...hrad zapálili a odešli, kam kdo mohl."
Staré letopisy české: "... zapálili hrad a utíkali z něho pryč, ale zajali jich ke čtyřiceti, ...."

Při dobytí hradu Hus je nepřítomnost Habarta doložena ještě výrazněji.
Staré letopisy české: "A tak čeleď Habarta Lopaty, toho škůdce země, vydala hrad a stěhovala se do Budějovic za svým pánem."
Znamená to pravděpodobně, že Habart bydlel již dříve v Budějovicích, ale jeho tlupa škodila z hradu Hus. On sám se na vlastním loupení ani snad nemusel osobně účastnit, měl na to prostě lidi, od kterých pak inkasoval svůj podíl. A nebo z Budějovic na hrad dojížděl, aby zde vyzvedl ozbrojence, se kterými potom loupil. Myslím, že mentalitě doby odpovídá, že, než lapit přímo loupeživého šlechtice, tak se spíše dobyl jeho hrad, coby základna loupežníků. Samotný pán se pak zpravidla podrobil úřední moci a přislíbil, že se polepší. Nebyl asi více potrestán, byl přece příslušníkem vládnoucí vrstvy, byť se občas choval jako rošťák :roll: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 9 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz