Právě je 18.12.2017 - 06:56

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 7 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Hrad Rožmitál - katolická výspa
PříspěvekNapsal: 30.12.2010 - 12:48 
Offline
příslušník chudiny
Uživatelský avatar

Registrován: 29.12.2010 - 22:25
Příspěvky: 6
Bydliště: Rožmitál pod Třemšínem
Ahoj

Při pátrání v pramenech o husitství na Podbrdsku jsem narazil mimo jiné na toto fórum. K založení mého dotazu se mi jeví nejvhodnější tato sekce.

Předmět dotazu:

Zajímám se o historické pozadí slavného rodu Lvů z Rožmitálu zejména z ohledu na hrad (dnes zámek) Rožmitál. Tato velkolepá stavba se složitým stavebním vývojem dnes chátrá a je nepřístupná veřejnosti. O zámku a jeho pánech existuje dost historických pramenů, žádný se však nezmiňuje o vývoji podoby hradu a jediný nákres pochází z fresky Blatenského hradu, kde ovšem malíř moc nedbal na perspektivu - i tak z této fresky lze ledascos vyvodit. Mně ovšem zajímá ještě jiná věc, souvisící i s rodem Lvů.

Je známo a doloženo nejen pověstí, že nedaleký hrad Třemšín roku 1424 vzal Jan Žižka útokem při tažení kamsi na Plzeňsko a dál a pobořil jej. Při této příležitosti vyplenil i Teslínský klášter a okolní osady. Mě by zajímalo, jestli je někde doloženo, kde všude se při této výpravě pohyboval a zda se pokusil dobýt i například hrad Rožmitál, jako výspu jeho zarytých nepřátel a obránců katolické víry. Na Podbrdsku ležela síť několika katolických hradů a byla katolické straně oporou. Šlo zejména o Blatnou, Rožmitál, Valdek, Žebrák a Karlštejn, ale i o další. U mnohých je dobývání doloženo. Ohledně Rožmitálu jsem našel jen zmínku v díle F.A. Slavíka o Rožmitálu pod Třemšínem. Autor se zmiňuje o nějakých třech otvorech v omítce na štoku věže, které byly do trojúhelníku (určovaly jakoby pomyslné vrcholy trojúhelníku) a údajně (pověst) to byly otisky od střelby z hrubých kusů (nebo něčeho podobného). Nikde jsem však nenalezl zmínku, že by město a hrad bylo dobýváno nebo nějakou dobu obleženo. Buď se opravdu jedná o smyšlenou věc, nebo se mi jeví jako možnost pouze to, že husiti pod hradem zachřestili zbraněmi a táhli dál na podstatně slabší a hůře opevněný Třemšín a nebo se zde po nějakou dobu zdržoval jen menší počet mužů - dovedu si představit, že mohli při dobývání Třemšína bránit Rožmitálům, aby vyjeli sousednímu hradu na pomoc. To všechno jsou však pouze jen moje doměnky. Proč zrovna střelba na mohutnou hranolovou věž a nas její nejvyšší v tu dobu bez pochyby hrázděné patro? Jedině snad jako demostrace síly v jistotě, že o nějaké vážném dobýváním zde nemůže být řeč. V této době hrad pravděpodobně chránil dnes již zaniklý bergfrit, branná věž - hlavní síla hradního opevnění, bašty, příkopy a především osádka tvořená Rožmitálovými muži a městským lidem a lidmi z okolí, kteří na hradě jistojistě hledali bezpečí před husitským vojskem pálícím okolní osady. Samotné podhradí bylo také opevněno a uzavřeno dvěma branami, takže nejprve bylo nutné zdolat tyto překážky, což se mohlo časově velmi protáhnout. Také je možné, že se situace vyřešila "politicky", ovšem pak by byla zmíňka o otvorech po dělových koulích opravdu jen pověstí.

Svěřuji se zde se svými doměnkami a dotazy hlavně proto, že v tématice husitství se orientuji jen povrchně a mnohým z čtenářů fóra může být znám nějaký "utajený" zdroj informací, který by mi pomohl situace kolem tažení husitských vojsk Podbrdskem trochu ujasnit.

Druhým bodem mého zájmu je samozřejmě nedaleké město Příbram, které se hlásilo k husitství otevřeně a proto mělo problém zejména s Libštejnem Kolovratským, který město soustavně (tuším 4x) plenil a vedl s místními bitvy. V těchto souvislostech se mi zdá velmi pravděpodobné, že do situace na Podbrdsku museli Rožmitálové zasahovat velmi podstatně, ovšem moc informací jsem k tomu nenašel. Většina internetových článků odkazuje vesměs hlavně na putování Zdeňka Lva z Čech až na konec světa a nebo zmiňuje dobu Poděbradovu, kdy se rod proslavil díky králově manželce Johaně a zejména díky Zdeňkovi, který po smrti krále defakto vládl království a mocně intrikařil, což ho nakonec stálo výsluní i část majetku, když se zadlužil a zprotivil politickým oponentům. V souvislosti s Rožmitálskými jsem našel v podstatě jen informace o převodu (nebo odkoupení) majetku Rožmberků Rožmitály, kterým se Rožmberkové jistili proti tomu, aby se jejich vzdálené državy přidávaly na stranu husitů nebo byly pleněny. Rožmberkové a Bavorové ze Strakonic patřili, jak je dobře známo, k nejlepším přátelům Lvů z Rožmitálu.

Třetím bodem může být větev Zajíců z Valdeka, která byla s Rožmitáslkými spojena a také mocně zasahovala do bojů s husity. Zde se o bojových operacích dá z pramenů dozvědět podstatně více. Předpokládám, že obě větve Buziců spolu při válečných operacích nějakým způsobem kooperovali, ale nikde jsem o tom nenašel podobnější zmíňky.

Při získávání informací jsem samozřejmě čerpal také z díla A. Sedláčka, kde bohužel o Rožmitálu a jeho možném dobývání husity nepadla ani zmíňka, zato však o půtkách pozdějších (před Bílou Horou) je tam zmíněk několik.

Pokud by někdo z Vás čtenářů fóra něco o bližšího a zmíněných věcech věděl, budu rád za každou informaci a reakci. Díky.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Hrad Rožmitál - katolická výspa
PříspěvekNapsal: 30.12.2010 - 17:16 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Garrett.85 píše:
... Je známo a doloženo nejen pověstí, že nedaleký hrad Třemšín roku 1424 vzal Jan Žižka útokem při tažení kamsi na Plzeňsko a dál a pobořil jej. Při této příležitosti vyplenil i Teslínský klášter a okolní osady. Mě by zajímalo, jestli je někde doloženo, kde všude se při této výpravě pohyboval a zda se pokusil dobýt i například hrad Rožmitál, jako výspu jeho zarytých nepřátel a obránců katolické víry ...
Tady se zřejmě jedná o výpravu proti plzeňskému landfrýdu a na pomoc Klatovům z poč. května r. 1424.
Bohužel o této výpravě se ví velice málo. Protože právě v této době vypršelo příměří Tábora s landfrýdem, je docela možné, že Žižka počítal s pomocí táborského spojence, takže nelze zcela vyloučit, že z východních Čech, kde na jaře r. 1424 operoval, mohl táhnout krajem Podbrdska.
O benediktinském klášteře v Teslínech nemám vůbec žádnou povědomost. Pokud byl však poničen husity(?), tuto událost bych kladl spíše do dřívější doby, řekněme (nejdříve) jaro 1420, kdy padl např. i nedaleký premonstrátský klášter v Milevsku.

Kolem této výpravy je velice nejasností i co do její velikosti. Bartošek z Drahonic uvádí 7.000 mužů pěchoty, 500 jízdných a 300 vozů. S takovouto silou by se Žižka jistě mohl pokusit i o Rožmitál, je však otázkou, zda by se s ním chtěl zdržovat. Protože se jednalo o katolickou baštu, důvod k jeho dobytí by bezesporu byl, ale o čas šlo jistě taky (viz níže), neboť plzeňský landrýd zmobilzoval docela rychle ...
Pokud by tato výprava disponovala výše uvedenými počty (třeba po spojení s táborskými posilami) je otázkou, proč Žižka nepřijal boj se zmobilizovaným landfrýdem a nakonec ustoupil k Žatci, aby na konci května už byl v Kostelci nad Labem(!). Já se proto domnívám, že slepý hejtman měl daleko méně početnější vojsko. Bez táborských posil by bylo cca poloviční, než uvádí katolický kronikář. Ale to už se pohybujeme v rovině spekulací.

BTW. Mimochodem také tento Žižkův ústup do Žatce využívají ke své argumentaci ti, kteří zpochybňují jeho vojenské umění a stavějí se skepticky k jeho vítězstvím.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31.12.2010 - 11:42 
Offline
příslušník chudiny
Uživatelský avatar

Registrován: 29.12.2010 - 22:25
Příspěvky: 6
Bydliště: Rožmitál pod Třemšínem
Skutečně je to tak, že Zeslínský benediktýnský klášter vzal za své mnohem dříve. Husité ukončili dle dostupných zdrojů jeho poměrně krátkou existenci již v roce 1421.

K tomu: http://www.brdy.org/content/view/206/28/ (viz níže)

Založení kláštera je předmětem dohadů. Jistějším záchytným bodem je až rok 1310, kdy daroval šlechtic Protiva z Rožmitálu Ostrovskému klášteru vrch jménem Baštiny s okolními pozemky (severně od dnešních Teslín) na stavbu kláštera – pokud bychom tedy chtěli stanovit letopočet založení kláštera, bude spadat přibližně do této doby. Těžko říci, jak přesně výstavba probíhala, nicméně listina z roku 1353 dokládá existenci již plnohodnotného proboštství, včetně zděného gotického kostela sv. Jana Křtitele (a minimálně jednoho dalšího zděného stavení).

Klášteru nebyla dopřána příliš dlouhá existence. V roce 1421 se totiž husitská vojska vydala z Tábora na Plzeňsko a Cheb, a cestou pro ukrácení dlouhé chvíle zničila hrad Drštka u Skořic, dále tehdejší Třemšínský hrad a zkáze neunikl ani Teslínský klášter. Nebyl již nikdy obnoven a okolní pole, která naznačovala velikost hospodářského zázemí, jsou již dávno zcela zalesněna. Na mapě mirošovského panství z roku 1760 jsou ovšem ještě na místě dnešního lesa znázorněny rozlehlé louky obklopující ruiny kláštera (J. Čáka - Střední Brdy, krajina neznámá). Pozemky v okolí Teslín patřily benediktinům ještě dlouhá desetiletí po zániku Teslínského kláštera a klášter ve Svatém Janu pod Skalou, (který unikl pohromám na rozdíl nejen od Teslínského, ale i Ostrovského kláštera) dostával od majitelů rožmitálského panství podíl z výnosu.


Zde ovšem nesouhlasí dobytí Třemšína, kde mnohé zdroje uvádí rok 1424.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Příbram (+ Kolovrati)
PříspěvekNapsal: 31.12.2010 - 12:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Garrett.85 píše:
... Druhým bodem mého zájmu je samozřejmě nedaleké město Příbram, které se hlásilo k husitství otevřeně a proto mělo problém zejména s Libštejnem Kolovratským, který město soustavně (tuším 4x) plenil a vedl s místními bitvy ...
... dle Šmahela byla Příbram ještě roku 1434 ve sféře vlivu táboritů ...
Jinak mám povědomost jen o tom, že 7. dubna 1422 byla Příbram zpustošena. Ale Hanušem z Kolovrat. Přepadů Příbrami bylo více než jen tento, který uvádím, ale nevím, zda zrovna čtyři - min. dva. Pochopitelně i jeho bratr Bedřich Libštejnský byl zpočátku na Zikmundově straně.

Dovolím si připojit něco málo o vojenských aktivitách bratrů Kolovratů, neb jsou docela zajímavé.
Hanuš z Kolovrat 8. září 1422 porazil u Hluboše oddíl pěších jistého Alšíka, husitského hejtmana v Příbrami. V době Žižkovy výpravy na Plzeňsko (viz předchozí můj příspěvek) stál jako katolík na straně plzeňského landfrýdu. Koncem dubna r. 1425 spolu s Alešem Holickým ze Šternberka porazil oddíl o více jak 100 mužích u hradu Nižboru a již 2. května úspěšně hájil hrady Točník a Žebrák proti táborsko-sirotčímu vojsku.
V r. 1430 oba bratři uzavřeli s tábory smírčí dohody a v době ohrožení 4. kruciátou již stanuli pod korouhvemi s kalichem. V září r. 1431 se Hanuš z Kolovrat zúčastnil táborské zahraniční výpravy do Slezska. V předlipanské době, kdy se tříbily charaktery, se zřejmě přiklonil/i na stranu panské jednoty ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 01.01.2011 - 20:34 
Offline
příslušník chudiny
Uživatelský avatar

Registrován: 29.12.2010 - 22:25
Příspěvky: 6
Bydliště: Rožmitál pod Třemšínem
Ano. Změnili stranu, neb jim nic jiného nezbývalo. V roce 1430 přitáhlo k Libštejnu a sousednímu Krašovu spojené vojsko Sirotků, Táborů a Pražanů, přibrali k sobě posily z okolních měst a stříleli na Libštejn z praků a pušek tak, že ztekli hradby libštejnského předhradí, ale hrad nedobyli. Museli jej vyležet. Tak došlo k dohodě obou bratrů s Kalichem a bratři se zapojili do války na straně podobojí.

Na Libštejně jsem se byl podívat v létě a při té příležitosti jsem to vzal spolu s Týřovem a Krašovem. Hlavně Libštejn je přímo magické místo s neskutečným genius loci. Inspiroval mě i k pokusu o jeho idealistickou rekonstrukci podoby viz. link - poslední obrázek v galerii.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=203&PARAM=2


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 11.01.2011 - 19:06 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Garrett.85 píše:
Inspiroval mě i k pokusu o jeho idealistickou rekonstrukci podoby viz. link - poslední obrázek v galerii.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=203&PARAM=2
Neodpustím si malou kritiku této rekonstrukce :wink: . Ostatně neseš kůži na trh dobrovolně, že? :P
Podoba vnitřního hradu určitě koresponduje s výsledky výzkumů a zveřejněnými rekonstrukcemi (Menclová, Durdík).

K rekonstrukci předhradí bych měl ale tyto připomínky:
1) podoba obvodového opevnění sice není zcela vyjasněna, jistě to ale nebyla kamenná hradba s kónickým lícem z neomítaného zdiva, snad "kyklopského" (?). Ochoz (je-li tam vůbec) bez střílen či stínek cimbuří by neumožňoval krytí před střelbou. U gotických staveb si nevybavuji žádnou analogii takového ochozu.
2) podsebití staveb na předhradí by dost dobře nešla využít k obraně, neboť tyto stavby jsou nakresleny zatažené za opevněním. Klíčové střílny připadají v úvahu až pro II. pol. 15. stol., resp. spíše až pro jeho závěr a pro století následující.
3) kombinace padacího mostu, padací mříže a vrat v jednom jediném portálu je stěží technicky proveditelná. Rovněž tak půlená vrata bych u brány obvyklých rozměrů považoval spíše za výjimku. Kvůli vyšší odolnosti se používala většinou vrata jednokřídlá.

... ale jinak je to moc hezky zpracováno :D .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14.01.2011 - 11:39 
Offline
příslušník chudiny
Uživatelský avatar

Registrován: 29.12.2010 - 22:25
Příspěvky: 6
Bydliště: Rožmitál pod Třemšínem
Naprosto souhlasím. Podhradí vychází více méně jen čistě z mojí představivosti a upřímně s ním nejsem spokojený. Ujíždí mi tam perspektiva a všechno z toho, co jsi napsal je pravda (ta brána, věže, střílny...). V podstatě jsem ho pojal jako kulisu k tomu podstatnějšímu, tedy pokusu o hrad. Ne každý je v tomto kovaný a "laicky" to vypadá "docela dobře" :) Ještě o něco dříve jsem se pokusil zpracovat podobu hradu Valdeka (tamtéž pod heslem Valdek), kde je to dost podobné. Obě dvě kresby vznikly jako zkouška možností mého nového tabletu. Do budoucna bych rád postupoval v podobných pokusech precizněji (zde mám namysli i podrobnější studii kolem podhradí etc.), ale v době tvorby toho obrazu mi to, že tam musím zahrnout i podhradí docvaklo, až když jsem si uvědomil, že tam vlastně podhradí být musí (kreslil jsem podle rytiny z 18. století a tam pochopitelně nebylo nic než pochybné teréní náznaky). S tvrobou mých obrázků je to tak, že po čase mi některé nedokonalosti dobře vystoupí a začnou mi dost vadit, a tak je docela pravděpodobné, že v budoucnu na to sednu a předělám to, což je právě něco, pro co jsem si kupoval tablet (tužka jednou je a konec). Speciálně předhradí jak na tomto Libštejně, tak i na Valdeku, kde mi perspektiva ujela taky slušně. U Libštejna ještě musím vyzkoumat možnou existenci hradby nebo jakéhosi stavení pod stojící pravou věží, v některých půdorysech je patrná a na jedné rytině je dokonce jakási stavba v těchto místech naznačena.

V současnosti se chytám na hrad Kunžvart, ale tady se mi nedostává informací o teréním rozložení kolem věže. Archeologické výzkumy jsou mlhavé a moje jediná návštěva toho nádherného místa sice dala vzniknout několika fotografiím, ale to podstatné chybějící tam skorem není a než se pustím do improvizace, chci mít jistotu, že k tomu mám všechno potřebné - zejména informace o pravděpodobné podobě dřevěného opevnění, které zde skoro najisto bylo užito, jak mohlo vypadat ve 14.-15. století, aby to nebyla zase jen pohádka jako "předhradí" na Libštejně.

Pokud se i přes zmíněné nedostatky a nedokonalosti má kresba líbí, jsem rád. Především je to jakási idealistická rekonstrukce, nikoli pokus o maximální realismus, i když se snažím, aby vše působilo co nejvěrohodněji. Zmíněné nedostatky vyplívají spíše z mé neznalosti, která se den ode dne, doufám, zaplňuje správnými informacemi. Díky za kritiku ;)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 7 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz