Mezi horlivé odpůrce kalicha náležela i Radyně.
Z vysokého černého buližníkového útesu hrozila. Všude viděla. Hrstky Božích bojovníků spěchajících na Tábor, se jí zdaleka vyhly. Ti první husité si oddychli, když za skalami přešli do lesů, a orlí hnízdo, kterému byli na očích, zmizelo. Vysoká hranatá věž přestala hrozit.
Když tma přikryla celý kraj, zmizela i Radyně, ale byl z ní dobře vidět oheň až na Kašperk, který lze z věže dosud spatřit při orlím zraku a dobré viditelnosti, alespoň dle současné mapy panoramatu na rozhledně. Točníku a Žebráku jsem si ale nevšimla, možná už jim město zastínilo výhled.
Na této silně katolické baště byl v husitských dobách purkrabím Hrdoň z Dubňan, který dodával na jaře 1434 obléhané Plzni potravinové zásoby. S Přibíkem z Klenové by si jistě měl o čem povídat...
Hejtmanu Tvarohovi se ale stalo setkání s posádkou hradu osudné.
Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské hradní gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy.
Nejhezčí cesta na tuto zříceninu je po žluté turistické značce ze Starého Plzence, žlutá značka vede dále z Radyně až do Plzně.
Přestože se husité nikdy nepokusili Radyni dobýt, dnes vypadá tak, jako kdyby ji skutečně v 15. století dobyli.
http://hrady.dejiny.cz/radyne/index.htm
Příloha:
Radyně1.jpg [ 150.18 KiB | Zobrazeno 3768 krát ]
Příloha:
Radyně2.jpg [ 116.88 KiB | Zobrazeno 3768 krát ]