Dáša Nová píše:
Typicky husitským hradem je také šumavský Kašperk, ... .
To určitě není
Držení kališníkem Petrem Zmrzlíkem st. ze Svojšína trvalo jenom 10 let (1411-21) a spíše bych ho nazval epizodickým, neboť se v této době k hradu neváže žádná významná událost. Jeho syn Petr Zmrzlík ml. koncem husitských válek přešel do utrakvistického tábora a jeho prohusitský postoj je tedy diskutabilní.
Kašperk (Karlsberg) je sesterským hradem Radyně (Karlskrone) u Plzně a pro Karla IV. ho stavěl pravděpodobně Michal Parléř. Ten byl tedy stavitelem, ale vlastní organizací stavebních prací byl pověřen Vít zvaný Hedvábný, který též řídil práce v klášteře Zlatá Koruna. Kašperk je typickým produktem klidné doby karlovské a čiší to z něj každým coulem. V době stavby bylo staveniště považováno za výhodné z hlediska obrany a strmé svahy byly proto doplněny jen velice slabým opevněním bez náznaků aktivní obrany. Krásný a honosný hradní palác sevřený dvěma věžemi poskytoval komfortní bydlení i přiměřenou ochranu. Vnější i vnitřní hradby jsou však opravdu velmi tenké (cca 0,9 m, u vstupu cca 1,2 m) a původně byly také dosti nízké. Spoléhalo se zjevně na to, že k nim nebylo možné přisunout beranidla a pro mechanické praky nebyly v okolí vhodné palposty. S nástupem obléhacích děl se takové hrady staly prakticky bezbrannými. Jenže, než to majitelům došlo, mnoho jich bylo dobyto.
Dáša Nová píše:
Všude se píše, že je nejvýše položeným hradem v Čechách, ale pamatuji se, že jednou jsme se na něj dívali z vedlejšího kopce, kde ještě byly poslední zbytky nějakého jiného hradu a Kašperk byl níž ...
Asi 400m od hradu je kopec a na něm skála, která hrad převyšuje. Vzhledem k poloze zde bylo možné umístit velké obléhací dělo a střílet do hradu. Je to sice poměrně daleko, ale kašperské hradby byly opravdu velmi tenké a zřejmě by se je dařilo ničit i na takovouhle vzdálenost. Každopádně by obléhatelé měli hrad jako na dlani a koule by dopadaly shora do prostoru hradu. Proto zde byla postavena předsunutá bašta klínovitého tvaru, která tuto výšinu blokovala. Stalo se tak pravděpodobně v době, kdy Kašperk držel Zdeněk Konopišťský ze Šternberka a předpokládal vzhledem k válce s Jiřím z Poděbrad obléhání hradu. Snad ve stejné době byly vnitřní hradby také výrazně navýšeny.
Předsunutá bašta byla dříve pokládána za předchůdce Kašperka a nese proto název "Pustý hrádek".
Na Kašperk jezdíme poměrně často. Jeho poloha v lesích je opravdu jedinečná.