Právě je 18.12.2017 - 14:40

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Žebrák a Točník
PříspěvekNapsal: 19.02.2011 - 16:26 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Tyto dva hrady jsou spojeny hlavně s králem Václavem IV., který zde často pobýval a zvláště Točník, coby novostavba jeho dvorské huti, zaujímá výrazné místo ve vývoji hradní architektury. Bývá považován již spíše za zámek, i když ve své době platil i za velice dobrou pevnost. Kritika jeho opevnění bývá vedena spíše na základě znalostí pozdějšího vývoje obléhacích technik, které jeho stavebníci samozřejmě nemohli předpokládat.
Stavba Točníku začala po r. 1395 jako náhrada za požárem poškozený Žebrák, který svými rozměry nevyhovoval potřebám královského dvora. Nový hrad na vysoké hoře byl okázalou královskou rezidencí s dostatkem reprezentačních prostor pro státnická jednání i komfortní ubytování vzácných hostů, jakož i luxusním soukromým sídlem krále odděleným samostatným opevněním od provozních částí hradu. Královský palác byl stavbou mimořádně složitou, plnou chodbiček, portálků a skrytých schodišť, které umožňovaly jeho opuštění prakticky každým směrem. Výsledek to neblahé zkušenosti Václava IV. ze zajetí nepřátelským panstvem.
Sálová stavba ve vnitřním předhradí obsahovala mj. i velký sál, který udivuje svými rozměry a byl nepochybně určen pro pořádání sněmů a jiných jednání na nejvyšší úrovni. Tento sál má rozměry cca 34 x 9 m, i když se často chybně uvádí 34 x 15 m. Loni jsem ho osobně měřil a také to odpovídá údajům D. Menclové i T. Durdíka.
Hrad byl od předpolí oddělen širokou přirozenou roklí, která byla upravena na mohutný šíjový příkop. V tomto příkopu se nacházelo malé jezírko, které bylo až do r. 1530, jediným zdrojem vody pro celý hrad. Točník totiž po celé 15. stol. neměl studnu a zdroj vody byl umístěn mimo hradní opevnění (viz debata o Sionu). Studna byla vykopána až ve zmíněném roce 1530.

V době husitských válek sdílely oba hrady společné osudy. Po smrti Václava IV. přechází Žebrák a Točník na jeho bratra Zikmunda. Ten odsud odvezl vše cenné včetně části státního pokladu a r. 1421 zastavil oba hrady Erkingerovi ze Seinsheimu (předkovi Schwarzenbergů). Ten zasnoubil téhož roku svého syna Heřmana s Eliškou, dcerou Bedřicha z Kolovrat. Heřmanovi slíbil Kolovrat dáti velké věno a proto, aby se od smlouvy nedalo odstoupit, dostal Bedřich z Kolovrat hrady Žebrák a Točník do zástavy, coby záruku. Obsadil je vojensky spolu se svým bratrem Hanušem a podobně jako z Libštejna a Krašova z nich vedl válku proti husitům.
V roce 1425 se husité pokusili Točník se Žebrákem dobýt, ale již po třech dnech zjistili, že to nemá cenu, a tak vypálili městečko Žebrák a Hořovice a odtáhli k Plzni.
V r. 1427 byl Točník na čas předán Habartovi z Adlaru a Žebrák Hanuši Kaplířovi ze Sulevic. Tito dva válečníci měli zlepšit jejich obranyschopnost. Co všechno se však v těchto letech na hradech stavělo, není zcela jasné.
Není to tak dávno, co přední odborník na středověká opevnění V. Razím, zkoumal dolní palác na hradě Žebráku. http://hrady.dejiny.cz/zebrak/c012-09.jpg
Závěry jeho výzkumu jsou dosti překvapivé. Vyplývá z nich, že tento velký palác, který nese výrazné rysy staveb václavské královské huti, pochází až z doby první husitské války a nepostavil ho tedy král Václav, jak se velice dlouho prezentovalo. Podle dendrochronologické analýzy byly trámy užité při stavbě paláce skáceny v zimě 1424/1425, tedy po smrti zmíněného krále a v průběhu intenzivní fáze husitských válek. Rozbor písemných pramenů vyústil v zajímavou hypotézu, že palác nebyl určen k běžnému obývání, ale byl vystavěn za účelem pořádání sjezdu zástupců znepřátelených politických stran o Vánocích 1427 (!!). Tedy ono „hádání kněží“ 29.12.1427 - Petr Payne versus Šimon z Tišnova aj.
R. 1430 byl Točník a Žebrák zřejmě cílem další husitské výpravy a pod tlakem událostí se Hanuš z Kolovrat přidal ke straně podobojí. Kolovratové (Hanuš II. z Kolovrat) drželi oba hrady až do r. 1461, kdy je od nich kupuje Jiří z Poděbrad a dává je svým čtyřem synům, aby takto významné pevnosti nezůstaly v rukou katolických pánů.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 09.06.2012 - 20:41 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 231
Bydliště: Litoměřice
Hypotetická rekonstrukce hradu Žebrák k roku 1400. Pohlednice firmy Beatris (http://www.beatris.cz).

Příloha:
žebrák.jpg
žebrák.jpg [ 40.53 KiB | Zobrazeno 1679 krát ]


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Žebrák a Točník
PříspěvekNapsal: 02.09.2013 - 16:41 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
... V roce 1425 se husité pokusili Točník se Žebrákem dobýt, ale již po třech dnech zjistili, že to nemá cenu, a tak vypálili městečko Žebrák a Hořovice a odtáhli k Plzni.
V r. 1427 byl Točník na čas předán Habartovi z Adlaru a Žebrák Hanuši Kaplířovi ze Sulevic. Tito dva válečníci měli zlepšit jejich obranyschopnost. Co všechno se však v těchto letech na hradech stavělo, není zcela jasné.
...
Rozbor písemných pramenů vyústil v zajímavou hypotézu, že palác nebyl určen k běžnému obývání, ale byl vystavěn za účelem pořádání sjezdu zástupců znepřátelených politických stran o Vánocích 1427 (!!). Tedy ono „hádání kněží“ 29.12.1427 - Petr Payne versus Šimon z Tišnova aj.
R. 1430 byl Točník a Žebrák zřejmě cílem další husitské výpravy a pod tlakem událostí se Hanuš z Kolovrat přidal ke straně podobojí ...
... to bych si dovolil ještě nepatrně doplnit.
V červnu 1420, kdy se Zikmund s vojsky I. kruciáty chystal dobýt Prahu a Oldřich z Rožmberka oblehl Tábor, se posledně jmenovaný na Žebráku před Zikmundem a papežským legátem Fernandem zřekl kalicha.
Po bitvě u Tachova došlo k Martinem zmíněnému hádání na Žebráku mezi katolickou stranou a husity. Zástupce katolické strany ustanovil papežský legát Beaufort (navzdory papeži) již v září a byli jimi Prokop z Kladrub a zmíněný Šimon z Tišnova. A tak někdejší příznivec Husův stanul v hádání na Žebráku proti přesvědčenému husitovi Petru Paynovi. Schůzka na Žebráku z prosince 1427 však nepřinesla žádný relevantní výstup.
O tom, že byl v r. 1430 učiněn další pokus o Žebrák povědomost nemám, jisté však je, že Hanuš z Kolovrat v témže roce uzavřel příměří s tábory a u Domažlic o rok později již bojoval na straně husitské proti IV. kruciátě.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Bing [Bot] a 5 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz