Hrad Nevděk měl podle některých badatelů vzniknout již za Rýzmburků. B. Balbín a po něm i J. Schaller uvádějí, že podle Vita Caroli měl Karel IV. obléhat hrad nad Žluticemi. Jak správně ukázal A. Sedláček, informace v životopisu se netýká této lokality ale jiné (1905, 206). Bohužel jak ukazují novější práce, je tato dezinformace velmi vitální. Spíše se zdá, že Nevděk spolu Mazancem vzniká až za Jakoubka z Vřesovic, jak svědčí i spor z r. 1455. Nevděk patrně zanikl v 1. pol. 16. stol., r. 1568 je již pustý.
Jádro hradu se skládalo z paláce, věže, studny a věžové brány. Obklopoval je příkop a násep s nějakou nezapuštěnou konstrukcí na vrcholu. Stejné prvky ohraničovaly i druhý a čtvrtý oddíl. Spojovací opevnění se skládalo ze tří srubů spojených plotem nebo nějakou jinou konstrukcí. První oddíl mohl být opevněn nějakou lehčí konstrukcí, stejně tak ale i jiným druhem fortifikace. Obě předsunutá opevnění byla patrně obsazena sruby, jestliže tedy první opevnění skutečně zde stálo. V žádném hradním oddíle neregistrujeme žádné stopy po klasických na maltu zděných hradbách.
Zatímco jádro mělo vzhledem k přítomnosti paláce sídelní nebo dokonce rezidenční funkci, další oddíly měly patrně funkci komunikační a obrannou. Čtvrtý oddíl kryl přístup do hradu, stejně jako předsunutá opevnění. Zatímco tyto části a spojovací opevnění umožňovaly nasazení střelců z ručnic, první oddíl mohl sloužit i pro těžší lafetované zbraně umístěné na čelním náspu.
Z hlediska stavebního vývoje můžeme postulovat několik hypotetických výkladů. Jakoubek hrad vystavěl r. 1446. Jeho prvotní podoba mohla být skromná a mohla sestávat z jádra a jeho opevnění. V této fázi by hrad zpřístupňovala třetí větev komunikace, obcházející hrad od severu. K r. 1454 je zmíněno, že Vřesovic opět postavil nový zámek Nevděk (Fleissner 2012, 24). Nevíme, odkud tato zpráva pochází, ale pakliže je pravdivá pak může souviset s rozšiřováním hradu. V této fázi mohly přibýt i ostatní oddíly a první větev komunikace, která evidentně souvisí s výstavbou prvního, druhého, čtvrtého oddílu a spojovacího opevnění. Zároveň však mohly všechny díly vzniknout současně a v průběhu existence hradu docházelo pouze k úpravám zástavby.

Vzájemný vztah Žlutic (1), městského hradu (2), Mazance (3) a Nevděku (4, kresba M. Sýkora). Předpokládám, že Nevděk i Mazanec vznikly až za Jakoubka z Vřesovic, zatímco žlutický městský hrad pochází již z konce 14. stol. (vystavěn Rýzmburky). Podle mého názoru Jakoubek také výrazně modernizoval městské opevnění, s jeho osobou spojuji masivní zemní valy okolo města a obezdění příkopu, jakož i některé bašty (ty budou předmětem brzkého stavebního průzkumu, takže můžeme očekávat přesnější informace). Jakoubek také k r. 1442 rozšířil městský hrad, který patrně sloužil jako rezidenční objekt. Nevděk i Mazanec měly nejenom významnou funkci vojenskou, když střežily v nevýhodné klesajícím terénu vystavěné město, ale i funkci ubytovací pro posádku (Jakoubek disponoval poměrně velkými oddíly bojovníků) a patrně také funkci symbolickou, jako centra vojenské dominance.

Letecký laserskan Nevděku (5G Čúzk). 1 - hrad, 2 - velmi hypotetické první předsunuté opevnění, 3 - předsunuté opevnění.

Plán jednotlivých komunikací do hradu, jak o nich byla informace výše v textu (kresba M. Sýkora).

Plán hradu (P. Hlavenka - M. Sýkora). 1 - první hradní oddíl, 2 - druhý hradní oddíl, 3- jádro hradu, 4 - čtvrtý hradní oddíl, 5 - spojovací opevnění, a - první brána, b - val přírodního původu s upraveným temenem, c- hradní dvorek, d- druhá brána, e - místa po srubech, f - třetí brána, g - čtvrtá brána.
V čele druhého oddílu jsou stopy zástavby (brána a přilehlá budova), další zástavba je patrná v jádře. Veškeré další oddíly nenesou stopy po zástavbě. Jejich obvodové opevnění mělo patrně lehčí charakter a dnes je patrné pouze ve formě násypů, teras či hrázek. První a čtvrtý oddíl měly nejspíše výraznou funkci obrannou, stejně jako stavby na násypu spojovacího opevnění. Na dvorku prvního oddílu mohly stát dřevěné budovy. Druhý oddíl sloužil nejspíše jako komunikační uzel a vzhledem k tomu asi neměl výraznější zástavbu, kromě jeho čelní strany. Jádro je obehnáno výrazným příkopem. Vně jej obíhá fortifikace, která je ovšem převážně přírodního původu, nejde tedy o násep. Zajímavé je, že obě komunikace směřující na něj od oddílů 2 a 4 mají formu ramp.

Zaměření reliktů v jádře hradu (geod. měření J. Šály - M. Sýkora - H. Veselý). 1 - brána, 2 - studna, 3 - palác, 4 - opěrný pilíř, 5 - vstup, 6 - sklep, 7 - okno, 8 - věž, 9 - vstup?. Tmavě šedě dochované líce zdiva, světle šedě průběh zdiva na základě terénní konfigurace a valových reliktů.

Pohled na jádro a jeho opevnění (foto M. Sýkora)

V poslední době se pokouším o 3d model hradu, zatím je udělané akorát jádro, je ještě bez textur, ty přijdou až nakonec. Jen tak pro zajímavost zde dávám pár obrázků. Model se dělal poměrně dobře, z hradu je toho dochováno hodně málo, takže jsem si mohl hodně vymýšlet

Model 3D vypadá hezky. Tedy pokud já to mohu posoudit.

Až budou textury, pověsíš to sem také? ...

P.S. Děkujeme za obě nová témata! A navzdory názvu hradu my jsme vděčni.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ó díky. Finální model sem určitě přiložím také.