Právě je 18.12.2017 - 14:42

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Mazanec
PříspěvekNapsal: 02.01.2014 - 14:46 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Mazanec měl údajně vzniknout někdy před r. 1418, kdy měl být spolu s městským opevněním zmíněn v listině Jindřicha z Elsterberka . Pravdou ovšem je, že v listině nic takového zmíněno není (AČ VI, č. 31, 38-39). Spíše lze s jeho vznikem počítat až za Jakoubka z Vřesovic (takto Sedláček 1905, 207; Fryč 1913, 11 a 26; Sedlák 1962, 51; Fleissner 2012, 22). V pramenech se připomíná ještě v l. 1515 a 1537, ale r. 1568 je zmiňován jako pustý (Fryč 1913, 26). V l. 1718 a 1724 vrchnost skupuje pole a zahrady na Mazanci, aby zde mohla vystavět zámeckou zahradu (Bělohlávek 1985, 418).
V písemných pramenech a v literatuře bývá objekt označován jako hrad či zámek. Pravdou ale je, že by zde bylo správnější používat termín pevnůstka či předsunuté opevnění. Vyplývá to nejenom z funkce, ale i podoby objektu. Spektrum funkcí Mazance bylo asi širší, ale prozatím se pozastavme u té vojenské. Mazanec měl evidentně vyrovnávat nedostatky polohy města, které se nacházelo v poměrně prudkém svahu a z jehož opevnění nebylo možno kontrolovat prostor na vrcholku svahu nad městem. Zároveň bylo odtud možné krýt i severní přístupovou cestu k městu. Mazanec byl také zapojen do vnějšího městského opevnění, zpřístupněného Paví branou a využívající přírodní rokle.
Otázka podoby objektu představuje složitější problém. Podle terénních reliktů víme, že měl hruškovitý tvar, strmý násep možná ukončený ochozem, střílnové kasematy a žádný příkop. Překvapivé ovšem je, že podobný objekt (ne-li totožný) můžeme najít v rukopise zvaném Rei tormentarie. Na jedné iluminaci zde vidíme objekt hruškovitého půdorysu se strmým náspem zakončený ochozem s předstupujícími kůly v úrovni terénu i ochozu. Brána se nachází v krátkém úseku náspu, který zužuje půdorys. Zástavba se přikládá k vnitřním stěnám, ale nedosahuje koruny náspu. Kolem objektu není příkop. Vše co na iluminaci vidíme, by velmi dobře mohlo stát a pravděpodobně i stálo také na Mazanci. Vzhledem k tomu, a také k historickým souvislostem, lze u Mazance předpokládat i úlohu ubikací pro posádku.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 02.01.2014 - 14:47 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Příloha:
11_Mazanec_ls.jpg
11_Mazanec_ls.jpg [ 2.49 MiB | Zobrazeno 3827 krát ]
Mazanec na leteckém laserskenu (5G Čúzk)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 02.01.2014 - 14:54 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Příloha:
13_Mazanec_vrstevnice 25 cm.jpg
13_Mazanec_vrstevnice 25 cm.jpg [ 2.09 MiB | Zobrazeno 3827 krát ]
Plán Mazance (P. Hlavenka - M. Sýkora). 1 - Mazanec, 2 - spojovací opevnění k městské Paví bráně, 3 - zahloubený antropogenní relikt, asi nesouvisí s Mazancem, 4 - jedna ze zahloubenin po kasematových střílnách (patrné jsou ještě některé další), 5 - zahloubenina na vrcholu náspu (recentního stáří?), 6 - terásky na vnitřní straně náspu (recentního stáří?), 7 - brána?, 8 - stopy po těžbě hlíny, 9 - nálezy nádobkových kachlů. Tečkovaně je znázorněn předpokládaný průběh opevnění, které bylo odtěženo v průběhu novověku - jeho průběh prozrazuje výrazná terénní hrana.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 02.01.2014 - 14:57 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Příloha:
14_mazanec_model terenu.jpg
14_mazanec_model terenu.jpg [ 875.59 KiB | Zobrazeno 3827 krát ]

Příloha:
15_mazanec_model terenu.jpg
15_mazanec_model terenu.jpg [ 946.82 KiB | Zobrazeno 3827 krát ]
3D model terénu ukazuje neobyčejně masivní náspy opevnění, jakož i absenci příkopů (M. Sýkora).


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 02.01.2014 - 15:01 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Příloha:
17_rei toremtariae.jpg
17_rei toremtariae.jpg [ 1.08 MiB | Zobrazeno 3827 krát ]
A tady je ta v úvodu připomínaná analogie. S Mazancem ji pojí absence příkopu, podoba náspu, přítomnost kasemat, ochozy na vnitřní straně valu (jestli ty terasy nejsou recentní), tvar pevnůstky, místo vstupu a možná i místo nálezu kachlů, prozrazujících přítomnost obytné budovy. Bohužel vnitřek Mazance byl několikráte zmasakrován recentními úpravami...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 03.01.2014 - 10:25 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Rád bych se v této souvislosti zeptal na věc, která mi již dlouho vrtá v hlavě? :crazy: Z jakého dřeva a jakou technologií byly budovány pozdně středověké dřevozemní fortifikace? Pokud je dutina ve valech (komorová střílna či kasemata) tvořena dřevěnou konstrukcí, má v podstatě charakter jakési zemljanky a její životnost nemohla být velká. Rovněž palisády musely uhnívat přímo před očima. Pokud se postavila roubená hradba na kamenné podezdívce, byla její životnost podstatně delší, ale jak to bylo s jejím ukotvením, stabilitou a odolností?
Všechny tyto konstrukce mi připadají provizorní, plnící úlohu pevnosti pouze několik let a pak rychle zanikající, pokud tedy nejsou obnoveny v původní či permanentní podobě.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 05.01.2014 - 11:01 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Obrázek
Dovolil bych si ještě pár úvah nad obrázkem pevnůstky z rukopisu Rei tormentariae. Podle mého názoru se jedná o návrh detašovaného objektu, jehož účelem bylo zabránit vybudování palebných pozic obléhacího dělostřelectva v bezprostřední blízkosti hradeb hlavní pevnosti a nebo blokace nebezpečné výšiny, ze které by šla pevnost ostřelovat. Jde ovšem pouze o návrh, který neřeší konkrétní umístění v terénu ani vztah k opevnění hlavní pevnosti.

Ve své době šlo jistě o objekt velmi pokrokový, neboť je zde uvažována silná dělostřelecká výzbroj umístěná převážně v krytých pozicích. Zdali šlo o samostatné chodbičky ke každé střílně zvlášť a nebo o průběžnou chodbu charakteru kasematy není zcela zřejmé.

Opevnění má charakter valu, který ale vzhledem ke svému sklonu (odhadem cca 60°) vyžadoval armování vnějšího líce a to s největší pravděpodobností zděné. Armování pouhým zadrnováním by zde nepřipadalo v úvahu mimo jiné i proto, že horní svislá část hradby je nepochybně zděná a nebylo by ji možné postavit přímo na hraně neobezděného valu. O zděném provedení vypovídá i plynulá návaznost hradby s branou na ostatní části opevnění.

Vnitřní stupňovitá úprava valu je zpevněná pravděpodobně dřevěnou konstrukcí, snad komorovitého charakteru, protože zde nebylo možné vzhledem k malým rozměrům objektu dodržet přirozený sklon nevyztuženého valu (který činí u většiny zemin cca 45°).

Kolem paty objektu obíhá palisáda, která měla zabránit jeho zlezení po žebřících. Tomu mělo zabránit rovněž tzv. fresování – řada dřevěných špičatých kůlů zasazených vodorovně v horní části valu.
Celkové měřítko nákresu je poněkud zkreslené, zvláště v zadní části s náhledem na vnitřní část ochozu a na domek v nádvoří došlo k jeho deformaci a vniká tak dojem, že jde o stavbu velmi vysokou. Tomu by ovšem neodpovídalo vybavení valu fresováním, které mělo smysl pouze u staveb relativně nízkých, tj. vysokých dle novějších teorií max. 9 m a zlezitelných po žebříku dlouhém max. 11 m, který bylo ještě možné postavit obvyklým způsobem.

Popravdě řečeno, nejsem schopen při svém povrchním náhledu na problematiku, vysledovat mnoho souvislostí mezi stavební podobou opevnění Mazanec a pevnůstkou z Rei tormentariae, ačkoliv jejich určení mohlo být obdobné. Děkuji za pochopení. :wink:

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 06.01.2014 - 11:27 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Martin Picek píše:
Z jakého dřeva a jakou technologií byly budovány pozdně středověké dřevozemní fortifikace? Pokud je dutina ve valech (komorová střílna či kasemata) tvořena dřevěnou konstrukcí, má v podstatě charakter jakési zemljanky a její životnost nemohla být velká. Rovněž palisády musely uhnívat přímo před očima. Pokud se postavila roubená hradba na kamenné podezdívce, byla její životnost podstatně delší, ale jak to bylo s jejím ukotvením, stabilitou a odolností?
Všechny tyto konstrukce mi připadají provizorní, plnící úlohu pevnosti pouze několik let a pak rychle zanikající, pokud tedy nejsou obnoveny v původní či permanentní podobě.

To jsou ale lstivé otázky a odpověď není věru lehká. Problém je, že podobné lokality nebyly dosud archeologicky zkoumány. Naprostou výjimkou je hrad Sájonémeti v Maďarsku, kde probíhá dlouhodobý výzkum. Bohužel se zde nenašly žádná dřeva, pouze negativy po konstrukcích. Hrad také existoval velmi krátkou dobu, takže o životnosti jeho opevnění nemůže být vůbec řeč. Opevnění bylo tvořeno dvěma liniemi dřevěné hradby (nešlo o palisádu, ale drážkovou či nějakou podobnou konstrukci) vyplněné hlínou. Tato hradba byla založena přímo do hlinitých násypů. V tomto případě je jistě odolnost konstrukcí vůči přírodním vlivům jistě menší, jak dlouho ale mohlo vydržet si zatím netroufnu odhadnout. Jistě však ne příliš dlouho.
Další zajímavá konstrukce byla prokázána na hradě Pata v Maďarsku. Původně šlo o starý raně středověký hrad z 10. stol. V r. 1459 jej obsadil Jiskra, jeho posádka zde vystavěla "Ligneum in monte castellum". V r. 1460 zde bylo údajně 600 Jiskrovců, které po 2 měsíce odolávaly tvrdému obléhání za použití bombard, až se nakonec obránci vzdali. Jádro i předhradí obklopují valy, které byly v l. 1965, 1971 a 2004 archeol. zkoumány. Jejich datace není dodnes zcela jistá, ale v poslední době Gyula Novaki tvrdí, že jsou husitské. Zajímavá je i konstrukce opevnění. Hradbu tvořila čelní kamenná plenta na jíl, na kterou na zadní straně navazovala roštová konstrukce, z kmenů dlouhých 2 - 3 m , které byl k plentě připojeny šikmo či kolmo. Na ní se nacházela vrstva kompaktního do ruda propáleného jílu, vysokého několik metrů. Jak stavitelé docílili onoho propálení není známo. Před hradbou byla až 2 m široká berma a před ní příkop. Takovéto pevné opevnění by mohlo dobře vysvětlovat, proč objekt tak dlouho odolával obléhání. A jeho výdrž vůči přírodním vlivům musela být jistě také větší, ačkoliv i plenty musely vyžadovat jistou údržbu.
Poměrně zajímavé svědectví, ovšem z poněkud starších dob, vykauzují i výzkumy objektů typu motte v Polsku. V několika případech bylo prokázáno, že uměle navršené pahorky byly zpevňovány dřevěnými rošty a jednotlivé vrstvy hlíny udusány. Svahy pak byly zpevněny drnováním. Tyto stavby měly poměrně dlouhou dobu existence přesahující 100 let.
Co se týká doby životnosti vydřevěných kasemat a střílen, netroufám si ji odhadnout. Vím jen, že dřevěné stavby zapuštěné pod terén mnohdy vykazovaly dlouhou životnost, jak to v mnoha případech dokazuje archeologie středověku.
Ukotvení dřevěných elementů do kamenných podezdívek mělo jistě pro životnost staveb lepší účinky, proto se s nimi také setkáváme nikoliv zřídka. Jejich ukotvení však muselo být stabilní. Spolu s I. Lehkým předpokládáme, že konstrukce musela být bytelná, nešlo jenom založit palisádu nebo jinou dř. kontsrukci do podezdívky. Myslíme si, že právě dřevěná konstrukce musela obsahovat nějakou výplň, která udržela hradbu stabilní a odolnou. Tedy spodní vrstvu tvořila podezdívky, na ní spočíval násep zpevněný dřevěnými plentami, které vybíhaly v předprseň či ochoz.
Tyto výše zmíněné varianty řešení jsou více či méně prokázané a jejich stavební kvalita je poměrně různorodá. Jejich použití bylo vázané podle konkrétních potřeb. Pro dočasná sídla vojenského charakteru jistě postačovalo nenáročné řešení, jinde byla volena technologie složitější. I tak ale výstavba opevnění typu Kalicha asi nemuselo být příliš složitým logistickým problémem, zvláště když bylo po ruce dostatek knechtů, kamene a dřeva.
V otázce zhodnocení kvalit a životnosti zemních opevnění jistě nebylo prozatím učiněno dostatek výzkumů. Rozhodující bude především další jejich zkoumání a rozbor písemných pramenů (zvláště účtů - vzpomeňme jen na neobyčejně zajímavé účty zvíkovské). V současné době však projekt výzkumu hradů husitského období cíleně směřuje na dokumentaci povrchových reliktů, jejich zaměření a nedestruktivní průzkum. To je teď můj hlavní cíl. Doufám však, že se jednou také dostanu k archeologickému průzkumu konkrétních situací a třeba i k nějakým experimentálním pokusům, které by jistě byly velmi zajímavé a přínosné. To však nelze učinit bez rozsáhlé přípravy a na základě komplexního přehledu o stavu a podobě reliktů sídel tohoto období. A zde je dluhů více než dost. Zcela jistě však je tato diskuse neobyčejně žádoucí a podobné postřehy a otázky velmi vítané. Děkuji za ně.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 06.01.2014 - 12:46 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Citace:
Dovolil bych si ještě pár úvah nad obrázkem pevnůstky z rukopisu Rei tormentariae. Podle mého názoru se jedná o návrh detašovaného objektu, jehož účelem bylo zabránit vybudování palebných pozic obléhacího dělostřelectva v bezprostřední blízkosti hradeb hlavní pevnosti a nebo blokace nebezpečné výšiny, ze které by šla pevnost ostřelovat. Jde ovšem pouze o návrh, který neřeší konkrétní umístění v terénu ani vztah k opevnění hlavní pevnosti.
Souhlasím.
Mazanec skutečně takový význam měl, alespoň tedy podle mé představy. Ještě se k tomu vrátím v tématu věnovaném přímo Žluticím.

Citace:
Ve své době šlo jistě o objekt velmi pokrokový, neboť je zde uvažována silná dělostřelecká výzbroj umístěná převážně v krytých pozicích. Zdali šlo o samostatné chodbičky ke každé střílně zvlášť a nebo o průběžnou chodbu charakteru kasematy není zcela zřejmé.
Také souhlas.
Jak jsem psal výše, není jasné, zda drobné terásky na vnitřní straně náspu na Mazanci s chodbičkama souvisí, či nikoliv (recentní stáří). Vyobrazení v Rei.. však nejspíše ukazuje, že tam takové chodbičky být musely. Na vnitřní straně jsou patrné pouze ležaté obdélníkové otvory, nikoli vstupy. Otázkou je, zda byly součástí náspu (tedy v jeho vnitřku) nebo probíhaly po terasách po obvodu náspu a z vnitřní strany je kryla jakási stěna stupňovitého charakteru. Vzhledem k zjednodušení kresby to nebude možné spolehlivě rozlousknout. Upozorňuji pouze na jiný charakter vnější a vnitřní stěny náspu. Zatímco na vnější straně je plocha náspu nečleněná, na vnitřní je patrná jakási konstrukce z trámů, mezi nimiž je další šrafura. Co tím chtěl ovšem autor naznačit (stínování či jinou konstrukci), který moc kreslit neuměl, je těžké říci.

Citace:
Opevnění má charakter valu, který ale vzhledem ke svému sklonu (odhadem cca 60°) vyžadoval armování vnějšího líce a to s největší pravděpodobností zděné. Armování pouhým zadrnováním by zde nepřipadalo v úvahu mimo jiné i proto, že horní svislá část hradby je nepochybně zděná a nebylo by ji možné postavit přímo na hraně neobezděného valu. O zděném provedení vypovídá i plynulá návaznost hradby s branou na ostatní části opevnění. Vnitřní stupňovitá úprava valu je zpevněná pravděpodobně dřevěnou konstrukcí, snad komorovitého charakteru, protože zde nebylo možné vzhledem k malým rozměrům objektu dodržet přirozený sklon nevyztuženého valu (který činí u většiny zemin cca 45°).
Asi nemá smysl diskutovat o sklonu opevnění na obrázku, pouhým okem je vidět, že vlevo i vpravo a uvnitř je jiný. Jisté je, že na Mazanci dosahuje daleko většího úhlu (více jak 60), zejména na vnitřní straně. Co je však podstatné je to, že zde rozhodně nebyl zpevněn žádným armováním. Na několika místech je díky výkopům v náspu vidět jeho složení (kompaktní hlína a lomový kámen) a žádné armování zde není, stejně jako není pozorovatelné žádné obezdění. Pouze na vrcholku je v jednom místě patrná lehce šikmá plenta nasucho, která patrně sloužila jako podezdívka ochozu na vrcholu. Otázka vnitřní konstrukce náspu je velmi zajímavá a zcela jistě bude jedním z nejdůležitějších bodů následného výzkumu a jistě lze očekávat nejedno překvapení. Zatím je však příliš brzy na jakékoliv soudy, armování ale zcela jistě můžeme vyloučit, stejně jako je jisté, že Mazanec stojí již od 15. stol., od 16. opuštěný a náspy s mnohdy větším úhlem jak 45 stále stojí. Z výše uvedeného je zřejmé, že ani teze o zděné hradbě na vrcholu či v místě brány jsou spekulativní. Nejsem si jistý, co vlastně obrázek znározňuje do jaké míry zjednodušuje situaci. Samotný ochoz mohl být dřevěný (stejně jako na Mazanci, kde podle všeho žádná zděná hradba nebyla), stejně jako brána, která mohla být pouhou prolukou v náspu.

Citace:
Kolem paty objektu obíhá palisáda, která měla zabránit jeho zlezení po žebřících. Tomu mělo zabránit rovněž tzv. fresování – řada dřevěných špičatých kůlů zasazených vodorovně v horní části valu.
Celkové měřítko nákresu je poněkud zkreslené, zvláště v zadní části s náhledem na vnitřní část ochozu a na domek v nádvoří došlo k jeho deformaci a vniká tak dojem, že jde o stavbu velmi vysokou. Tomu by ovšem neodpovídalo vybavení valu fresováním, které mělo smysl pouze u staveb relativně nízkých, tj. vysokých dle novějších teorií max. 9 m a zlezitelných po žebříku dlouhém max. 11 m, který bylo ještě možné postavit obvyklým způsobem.
Souhlasím.
Domek uvnitř pevnůstky byl asi stejně vysoký jako opevnění. Má dvě podlaží, stejně jako jsou dvě úrovně teras + střecha. Výšku pevnůstky bych tedy odhadoval na min 6, spíše však až 7,5-8 m. Násep na Mazanci má 6 m a o moc vyšší asi nebyl. Připočtu-li k tomu předpokládaný ochoz, pak jsme na stejných rozměrech.

Citace:
Popravdě řečeno, nejsem schopen při svém povrchním náhledu na problematiku, vysledovat mnoho souvislostí mezi stavební podobou opevnění Mazanec a pevnůstkou z Rei tormentariae, ačkoliv jejich určení mohlo být obdobné. Děkuji za pochopení.
Já zde naopak vidím více spojitostí, ale může jít o moje pochybení, objekt známe zatím velmi pomálu a na definitivní soudy je příliš brzy. Každopádně diskuse je velmi zajímavá a díky za ni. Čím dál více se ale ukazuje, že o hradech doby husitské víme velmi málo, a že i to zcela boří dosavadní představy. A že se ještě můžeme těšit na mnohá překvapení. Jistě však můžeme odmítnout představy, že šlo o pasivní objekty na vysokých kopcích a že jejich stavitelé, častokráte schopní polní velitelé, byli úplní pitomci v budování vojenské architektury.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 07.01.2014 - 23:58 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Děkuji za reakce, jsou pro mne (a jistě nejen pro mne) velmi přínosné :angel: .
V průběhu první husitské války často vznikala potřeba rychle, levně a účinně vylepšit starší opevnění a poměrně jasně se rýsují fortifikační techniky používané za tímto účelem kališnickou stranou. V souvislosti s pevnůstkou Mazanec se tedy nabízí otázka, zda podobnou technologií, na základě obdobných vojenských zkušeností, s uvažováním podobné výzbroje a způsobu obrany nebylo opevněno také předhradí hradu Sion? Zda zkrátka není možné hledat určitou spojitost mezi těmito dvěma fortifikacemi, které mají v podstatě obdobný charakter velké, valy opevněné, bašty?

Přiznám se otevřeně, že by se mi velmi zamlouvalo, aplikovat stavební podobu pevnůstky z rukopisu Rei tormentariae na opevnění předhradí hradu Sion. Takto bych si ho plus mínus představoval, nicméně neskrývám, že zde je "přání otcem myšlenky" a že to možná všechno bylo úplně jinak :shifty: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 08.01.2014 - 11:50 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Martin Picek píše:
V souvislosti s pevnůstkou Mazanec se tedy nabízí otázka, zda podobnou technologií, na základě obdobných vojenských zkušeností, s uvažováním podobné výzbroje a způsobu obrany nebylo opevněno také předhradí hradu Sion? Zda zkrátka není možné hledat určitou spojitost mezi těmito dvěma fortifikacemi, které mají v podstatě obdobný charakter velké, valy opevněné, bašty? Přiznám se otevřeně, že by se mi velmi zamlouvalo, aplikovat stavební podobu pevnůstky z rukopisu Rei tormentariae na opevnění předhradí hradu Sion. Takto bych si ho plus mínus představoval, nicméně neskrývám, že zde je "přání otcem myšlenky" a že to možná všechno bylo úplně jinak :shifty: .

Ano, je to tak. Opevnění předhradí na Sionu je jedním z nejpromyšlenějších systémů prvních válek husistských. Po tom, co o něm vím, tak už se nedivím, že Sion tak dlouho vzdoroval. Nejen odhodlanost Roháče a posádky, schopnosti puškaře Zeleného, ale i důmyslná fortifikace zabránily snadnému dobytí, což konečně potvrzují i výsledky výzkumu P. Koscelníka. Můžu zatím prozradit, že prvky jako krytá cesta v příkopu, zdvojení náspů, mezi nimiž vede přístup. komunikace, palebné postavení kryjící hráz, důmyslně vystavěné bašty jádra apod. vskuku činí ze Sionu jeden z nejzajímavějších objektů. Zatím se však prokousávám pozůstatky terénní dokumentace E. Janské, která jistě byla na svoji dobu vynikající, ale která se bohužel za posledních pár desítek let z valné části poztrácela. Vzhledem k tomu, že jádro bylo vykopáno kompletně celé, je tato ztráta obzvláště palčivá. Ale i tak jsou poznatky z množství fotek a deníkových záznamů velmi zajímavé a přínosné, ale o tom více až jindy. Snad ještě můžu prozradit, že s několika dalšími lidmi chystáme k hradu kolektivní sborník.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 08.01.2014 - 12:13 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 32
Martin Picek píše:
V průběhu první husitské války často vznikala potřeba rychle, levně a účinně vylepšit starší opevnění a poměrně jasně se rýsují fortifikační techniky používané za tímto účelem kališnickou stranou.

Souhlasím, jenom si myslím, že k tomu již došlo dříve. Používání palných zbraní proti sídlům máme v Čechách zaznamenáváno již od 80. let 14. stol. Jejich účinky tedy již musely být známy a patrně záhy došlo k hledání odpovědi. Myslím si, že první systémy vznikají již na konci vlády Václava IV. Zejména prostředí drobných záští, loupeživých rot a vnitřních válek si vynutilo rozsáhlé úpravy sídel. Potřeba ubytování vojen. oddílů a zkvalitnění opevnění vedla k budování provizorních obranných elementů a rozsáhlých areálů pro oddíly, které byly v nastalých vojen. událostech dále prověřovány. Dokazují to případy některých jihomoravských hradů (Chlum, Rabštejn...), v Čechách pak mj. neobyčejné vnější opevnění hradu Točníku. I když tato fortifikace může mít složitější stavební vývoj, její hlavní násep nejspíše pochází z r. 1400, kdy se kopal příkop okolo hradu. O tom, že jádro s vnějším opevněním souvisí, může svědčit i starší vstup z paláce na předhradí. Přítomnost vnějšího náspu, spolehlivě kryjícího čelo hradu, by pak dobře vysvětlovala bezstarostnost, s jakou byl umístěn hlavní palác do čela hradu a jediný vodní zdroj do příkopu. Nástup nových opevňovacích technik již za vlády Václava IV. by pak dobře vysvětloval, proč jsou tyto již na začátku husistkých válek stavěny v promyšlených systémech, a to všemi znesvářenými stranami.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Mazanec
PříspěvekNapsal: 08.01.2014 - 18:07 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
sykora277 píše:
... neobyčejné vnější opevnění hradu Točníku. I když tato fortifikace může mít složitější stavební vývoj, její hlavní násep nejspíše pochází z r. 1400, kdy se kopal příkop okolo hradu. O tom, že jádro s vnějším opevněním souvisí, může svědčit i starší vstup z paláce na předhradí. Přítomnost vnějšího náspu, spolehlivě kryjícího čelo hradu, by pak dobře vysvětlovala bezstarostnost, s jakou byl umístěn hlavní palác do čela hradu a jediný vodní zdroj do příkopu. Nástup nových opevňovacích technik již za vlády Václava IV. by pak dobře vysvětloval, proč jsou tyto již na začátku husistkých válek stavěny v promyšlených systémech, a to všemi znesvářenými stranami.


Na Točníku zpochybňuje zásadnější vojenský význam vnějšího opevnění již v době předhusitské inventář z r. 1437, který uvádí 13 děl rozmístěných přímo na hradě:
"... puška zvaná Vildštejnka, puška za černou světnicí, puška vedle věže pod stříškou, malá puška, dlouhá tarasnice a puška trojanice ve sklepu věže. Nahoře ve věži tarasnice na kolech, tarasnice, puška trojanice a ručnice trojanice. Dole ve věži bylo uloženo 11 ručnic a puška trojanice". (Sedláček 2000, VI, 157).
Neznamená to však, že zde vnější val vůbec neexistoval, jen se zdá, že v této době nebyl využit pro umístění děl.
Ačkoliv je Točník postaven v podstatě "naruby" a je považován za přechod od hradu k zámku, přeci jen v době husitské revoluce jeho obranné kvality převyšovaly možnosti obléhacích technik, o čemž svědčí dvojí neúspěšné obléhání husity v r. 1425 a 1430.

Rovněž tak velice slabé opevnění Nového hradu u Kunratic stavěného po r. 1411, které s umístěním palných zbraní nepočítalo, spíše vypovídá o úpadku pevnostního stavitelství v době vlády Václava IV.
Nakonec i zmínka o prvním použití obléhacího děla v Českých zemích je až z r. 1398, kdy jím byl ostřelován hrad Ronov z Žitavy a o rok později hrad Skála u Přeštic.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz