Právě je 18.12.2017 - 07:10

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 6 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Gutštejn
PříspěvekNapsal: 16.02.2014 - 16:39 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Hrad Gutštejn byl založen někdy na přelomu 13. a 14. století na skalnaté ostrožně nad potokem Hadovkou asi 15 km severně od města Stříbra, nedaleko dnešních Konstantinových lázní. V písemných pramenech je nepřímo zmiňován k roku 1319 v přídomku Jetřicha I. z Gutštejna.
Obrázek

V době založení byla jeho poloha na strmé ze tří stran nepřístupné ostrožně, vnímána vzhledem k úrovni obléhacích technik, jako výhodná. Útok na hradby připadal v úvahu pouze ze vstupní severovýchodní strany, proto zde bylo před vlastní jádro předloženo menší nádvoří opevněné zpočátku hradbou lehčí konstrukce, která byla v průběhu 14. století nahrazena kamennou zdí. Před šíjovým příkopem jádra se nacházelo předhradí a hned před jeho čelem se zvedal skalní masiv, který ho výrazně převyšoval. Předhradí tedy nemohlo sehrát v obraně hradu žádnou významnější roli. Hrad Gutštejn neměl studnu a pitná voda byla uchovávána v cisterně zbudované na předním nádvoří jádra. Voda pro běžný provoz byla zřejmě donášena z potoka pod hradem.
Obrázek

Gutštejn postrádal po celé 14. století velkou věž a tíha jeho obrany ležela na obvodové hradbě, byl tedy zřejmě tzv. hradem s plášťovou zdí. Vzhledem k opravdu špatnému přírodnímu zajištění přístupové strany musela být absence věže výrazným handicapem, který byl odstraněn až na počátku 15. století výstavbou čtverhranného bergfritu. Poměrně masivní věž o půdorysných rozměrech 8,3x7,6 m má zaoblená nároží, podobně jako věže hradu Libštejna. Dnes je vysoká přes 20 m a její stavební vývoj byl složitější a její historie možná pohnutější, než by se na první pohled zdálo.
Obrázek

V době prvních válek husitských stáli majitelé hradu, Burian a Jan z Gutštejna, pevně na straně krále Zikmunda. Jan stavěl do Zikmundova vojska dvacet jezdců a jeho bratr Burian se též aktivně podílel na protihusitských akcích. Ačkoliv na počátku války na Gutštejně pravděpodobně nesídlil ani jeden z nich, byl hrad připravován na případné obléhání. K němu došlo pravděpodobně v r. 1422 (nebo 1423 ??) a prameny jsou na informace o něm velmi skoupé. Hrad oblehl Jan Žižka s pražským vojskem a je zřejmé, že ho nedobyl. Obléhání bylo asi poměrně dlouhé, protože své oddíly do vyprošťovacího vojska vyslalo i město Cheb. V chebské kronice je ovšem uveden rok 1423, proto ta nejistota s datací akce.

Zajímavé poznatky přinesl nedávný průzkum interiéru velké věže, zvláště pak dendrochronologické datování pozůstatků neobvyklé tesařské konstrukce, vybudované nad podlahou třetího patra věže. Asi 60 cm nad ústupkem pro podlahu třetího patra byl do celého interiéru vložen zdvojený dřevěný rošt sestavený ze smrkových a jedlových trámů. Podle průzkumu byly tyto smrky a jedle skáceny v letech 1421 a 1422. Rošt byl, jak již bylo řečeno, tvořen dvěma vrstvami trámů, které ponechávají volné čtyřúhelníky o straně 60 – 70 cm. Jde tedy o konstrukci určenou pro přenášení značného zatížení ve směru vertikálním i horizontálním. Dvě patra věže nad roštem byla vystavěna až koncem 15. století a tak zůstává vzhled věže v době husitského obléhání a skutečný účel masivního roštu předmětem spekulací.
Obrázek

Ve stěnách věže jsou kromě dvou vstupních portálů proraženy pouze úzké vysoké otvory, které zvenčí připomínají střílny. Jejich špalety se dovnitř nálevkovitě rozevírají, průběžně skrze celou značně silnou zeď (2,4 m v prvním patře) a zevnitř tedy nejsou provedeny výklenky, které by umožnily přístup k eventuálním průstřelnicím, kterým by jinak otvory na vnější straně věže rozměrově odpovídaly. Tyto větrací a osvětlovací otvory jsou stejné jak ve spodní části věže z počátku 15. stol., tak i v horních dvou patrech z konce století.
Stávající otvory nám tedy nijak nepomohou při objasnění funkce mohutného dřevěného roštu. Jeho určení lze však přesto s poměrně velkou pravděpodobností odhadnout a díky dendrochronologické dataci i vojensko-historicky odůvodnit. Vše nasvědčuje tomu, že počátkem husitských válek byla hradní věž upravena pro použití těžkých palných zbraní a proto do ní byl vestavěn masivní trámový rošt. Ten dokázal přenést jak vlastní hmotnost děl, tak i absorbovat jejich zpětný ráz při střelbě.
Obrázek

Obrázek

Jelikož dochované zdivo dvou horních pater pochází až z doby pozdně gotické přestavby, nelze určit, zda byla věž za účelem umístění děl snížena nebo v době vzniku roštu nebyla ještě zcela dostavěna, případně zda horní část věže neexistovala v nějakém jiném provedení. Původní horní část věže mohla být za husitského obléhání poškozena palbou tak, že si po čase vyžádala ubourání a opětovné vybudování již bez uvažování dělostřelecké výzbroje. Ale také mohla být poškozena jiným způsobem a nebo prostě neexistovat.
Zdá se, že hrad Gutštejn navzdory své nevýhodné poloze dokázal r. 1422 vzdorovat ostřelování z okolních svahů a výšin i díky úpravě velké věže pro užití těžkých palných zbraní. Nelze sice zcela vyloučit, že k úpravám věže došlo až na základě špatných zkušeností z uvedeného obléhání, pravděpodobnější je však spojitost s vylepšením obranných možností hradu ještě před touto událostí. Trámy ze stromů skácených r. 1421 by tomu odpovídaly.
Je na místě poznamenat, že nejen rok, ale také výsledek obléhání hradu Gutštejna není zcela jistý. V "Kronice velmi pěkné o Janu Žižkovi …" se totiž dočteme: "Potom táhl Žižka na Plzeňsko a na Velkou noc (12. dubna 1422) dobyl útokem Žlutice. Odtud dobyl Kukštýn. A odtud táhl k městu Týnu a útočili na ně a dobyli je." Kukštýnem je nepochybně míněn Gutštejn a Týnem Horšovský Týn. Jenže Horšovský Týn ve skutečnosti dobyt nebyl a Gutštejn pravděpodobně také ne.
Z pozdně gotické přestavby je vidět, že od jeho dalšího opevňování bylo upuštěno. Vzhledem ke své nevýhodné poloze, poměrně malým rozměrům a vývoji obléhacího dělostřelectva již zřejmě nebyl koncem 15.století považován za obhajitelnou pevnost. Ještě nějakou dobu byl udržován asi hlavně z důvodů rodové tradice, ale po polovině 16. století je již uváděn jako "zámek pustý".

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Gutštejn
PříspěvekNapsal: 15.03.2014 - 23:57 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 11.05.2013 - 23:23
Příspěvky: 11
Mohu se zeptat, na zaklade ceho lze tvrdit, ze "je zřejmé, že ho nedobyl". Zvlast kdyz zdroje tvrdi opak (a i pozdeji v prispevku to jiz neni zrejme, ale jen pravdepodobne ;-) ). Jinak diky za příspěvek.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Gutštejn
PříspěvekNapsal: 17.03.2014 - 14:19 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Děkuji za upozornění. Měl jsem spíše napsat "zřejmě ho nedobyl".
Termín ani výsledek obléhání Gutštejna r. 1422 (1423?) není znám s jistotou. Prof. Durdík ve své Ilustrované encyklopedii českých hradů (Libri, Praha 1999) uvádí, že Gutštejn r. 1422 dobyt nebyl.
V jiných článcích a publikacích se naopak dočteme, že byl dobyt. Zpravidla je však jako pramen uváděna "Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi ...", která obsahuje mnoho nepřesností.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Gutštejn
PříspěvekNapsal: 17.03.2014 - 15:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
... V jiných ... publikacích se naopak dočteme, že byl dobyt ...
Šmahel 3, str. 120 k tomu stroze uvádí:
"Pražané ... přes Žlutice, které dobyli 12. dubna (1422 - pozn. JM), snad zamířili ke Gutštejnu, jehož se krátce poté zmocnili Žižkovi táboři."

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Gutštejn
PříspěvekNapsal: 20.06.2017 - 21:07 
Offline
práče
práče
Uživatelský avatar

Registrován: 05.01.2017 - 19:11
Příspěvky: 47
Podle Jánského měl Žižka Gutštejn skutečně dobýt a zajmout zde 150(!) jezdců. Z čeho to vzal nevím, odkazuje na nějaký svůj článek, který nemám k dispozici.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Jánský a Gutštejn
PříspěvekNapsal: 20.06.2017 - 23:29 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6762
Bydliště: Athény východních Čech
Vzhledem k tomu, že je to "jeho" lokalita, kterou se intenzivně badatelsky zabýval, docela bych mu i věřil. :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 6 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz