Právě je 16.12.2017 - 03:25

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 55 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: moje návštěva
PříspěvekNapsal: 11.09.2012 - 22:14 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 155
Já bych právě potřeboval vidět nějakou dokumentaci k výzkumu. Je hezké, že nám to Martin tak hezky popsal, ale já jsem v tomhle velmi realistický a informace mám rád z první ruky a pokud možná nezávislé.

Na věrohodnosti nepřidává ani fakt, že nejsou k dispozici žádné materiály a nesmí se tam ani fotit. Ten výzkum platil soukromník nebo stát?

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: moje návštěva
PříspěvekNapsal: 12.09.2012 - 13:24 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
odpurce paleni v sudech píše:
Já bych právě potřeboval vidět nějakou dokumentaci k výzkumu ...
Jak již bylo řečeno, výzkum není u konce a stále pokračuje. Tvoje potřeba je tedy zatím poněkud předčasná.
V Tylově domě v KH byly zveřejněny pouze(!) dílčí výsledky.

odpurce paleni v sudech píše:
... Ten výzkum platil soukromník nebo stát?
Martin Picek píše:
Rád bych zde upozornil na výstavu nálezů z archeologických výzkumů hradu Sion, které v loňském roce provedla Katedra archeologie FF ZČU a Národní památkový ústav ...
Z uvedeného vyplývá, že stát.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: moje návštěva
PříspěvekNapsal: 13.09.2012 - 16:56 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 155
Dobře...
až to bude hotové, tak se dají udělat nějaké závěry. Zatím je to vše předběžné - i když se zdá, že to míří do jistého cíle.

Snad taky bude materiál k nahlédnutí. Teda předpokládám, když to platí stát...

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: moje návštěva
PříspěvekNapsal: 14.09.2012 - 12:07 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 155
BTW: včera jsem absolvoval pod dohledem zkušeného archeologa prohlídku hradu, kterému nikdo nevěnuje pozornost již sto let - pokud nepočítám sebe.
Věci, které jsou zatím předpokládané, by z tohoto hrádku dělalo silně opevněné místo a díky teréním náznakům, které nejsou nikde zaznamenané, by počítač při simulaci udělal nedobytnou pevnost vůbec...

K tomuto nám chybí právě jedna věc. Správné zaměření a objektivní arch. výzkum :)

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14.09.2012 - 18:37 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 231
Bydliště: Litoměřice
O jakém hradu píšeš, mohu-li se zeptat?

Jinak tu nikdo netvrdí, že Sion byl nějakou dokonalou pevností.
Jen se dříve nějak nepočítalo s kvalitně opevněným předhradím a okolními rybníky. Tím se skutečně může dost změnit pohled na tento hrad...
Na výsledky výzkumu se také těším, ZČU většinu prací zveřejňuje.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sion
PříspěvekNapsal: 14.09.2012 - 19:28 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 155
Rubáš z Hrádku píše:
Jinak tu nikdo netvrdí, že Sion byl nějakou dokonalou pevností.
Jen se dříve nějak nepočítalo s kvalitně opevněným předhradím a okolními rybníky. Tím se skutečně může dost změnit pohled na tento hrad...
Na výsledky výzkumu se také těším, ZČU většinu prací zveřejňuje.

O kvalitním a skvělém opevnění píše Durdík - ale v souvislosti, že to bylo děláno ve spěchu...

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sion
PříspěvekNapsal: 15.09.2012 - 15:06 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2010 - 23:17
Příspěvky: 8
Bydliště: Czech Republic
Díky za zajímavou diskuzi a nové poznatky.

Nečetl jsem závěry dr. Jánské, ale nejde mi do hlavy, jak výzkum z 60.-tých let údajně mohl pominout roli předhradí. :?: :shock:

Navštívil jsem Sion před rokem a ze situace vyplývá, že ty valy a příkopy kolem předhradí byly klíčové pro obranu a nesly hlavní tíhu útoku nepřátel.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sion
PříspěvekNapsal: 20.10.2012 - 23:28 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2012 - 22:35
Příspěvky: 4
Bydliště: Jihlava
Letošní rok jsem se chtěl na Sion podívat,ale už to zřejmě nestihnu.Po přečtení předchozích příspěvků týkajících se tohoto zajímavého hradu mě některé názory včetně doložených údajů uvádějí do rozpaků.Nedaleko od mojeho bydliště se nachází zřícenina hradu Rokštejn,který byl dobyt ve stejných letech(názory archeologů se rozcházejí),jako Sion.Nejvíce nechápu délku archeologického průzkumu,na Sionu byl proveden v letech 1961-1964.Na Rokštejně probíhá s přestávkou jednoho roku(nebyli finance)přes 30 let!Právě tento dlouholetý průzkum prokázal spoustu nejasností z minulosti,včetně časového posunu dobytí.Tyto dva hrady mají podle mojeho osobního názoru dost společného(to si myslím jako laik,který se zajímá o historii).Např.ani jeden z těchto hradů neměl prokazatelně zdroj pitné vody(studnu,cisternu).To že se na Sionu našlo málo zbraní a voj.materiálu vysvětlují odborníci tím,že tyto věci byly po dobytí hradu posbírány vítězi.Nové zhodnocení odborníky by ohledně Sionu mohlo přinést další poznatky.Škoda,že na další archeologický průzkum s největší pravděpodobností nejsou peníze.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 21.10.2012 - 13:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Petr Decsi píše:
... Škoda,že na další archeologický průzkum s největší pravděpodobností nejsou peníze.
Jak je to s prachama fakt nevim.
Ale pevně věřím/e, že archeologický výzkum na Sionu bude pokračovat. Jak jsme o tom psali už v předchozích příspěvcích ... :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sion
PříspěvekNapsal: 21.10.2012 - 21:49 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2012 - 22:35
Příspěvky: 4
Bydliště: Jihlava
Jiří,to by bylo skvělé.Průzkum předhradí by mohl odhalit spoustu dosud neobjevených věcí.Já poprvé viděl práci archeologů,již na zmíněném Rokštejně ještě na základní škole tj. v roce 1986.Před 5 lety jsem se zůčasnil veřejné besedy s vedoucím archeologem prof.Měřínským z Brna.Pokud by byla taková další akce o Sionu,neváhal bych a přes nemalou vzdálenost přijel.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sion
PříspěvekNapsal: 25.10.2012 - 06:34 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 27.07.2006 - 16:48
Příspěvky: 797
Bydliště: Alta civitas
Petr Decsi píše:
Tyto dva hrady mají podle mojeho osobního názoru dost společného...
A co dalšího, kromě omezeného zdroje pitné vody, tyto dva hrady mají společného?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 26.10.2012 - 16:03 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 20.10.2012 - 22:35
Příspěvky: 4
Bydliště: Jihlava
Kolssteyn,znovu zdůrazňuji,že nejsem odborník v tomto směru,ale toto je diskuze,tak proč nepřispět s svým názorem.Bavíme se tady především o Sionu,tak bych nerad,aby mě někdo napadl,že odbočuji od hlavního tématu,ale zeptal jsi se mě,proto považuji za slušnost odpovědět.Oba dva mnou zmíněné hrady nebyly velké a byly dobyty ve zhruba stejném časovém období,protože měli špatnou polohu pro obranu.Oba sympatizovaly s husitským hnutím(Sion samozřejmě více).Ani jeden z nich po dobytí už nesloužil původnímu účelu,pro který byly postaveny.Pokud jsi na Rokštějně nikdy nebyl,tak doporučuji si udělat výlet.Zřícenina a její okolí je moc pěkné.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sion x Rukštejn
PříspěvekNapsal: 26.10.2012 - 17:11 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 27.07.2006 - 16:48
Příspěvky: 797
Bydliště: Alta civitas
Petr Decsi píše:
...znovu zdůrazňuji,že nejsem odborník v tomto směru,ale toto je diskuze...
To nejsem ani já, ale samozřejmě, že na valdštejnské hrady slyším jako upír tlukot srdce. Trochu šalamounsky jsi to obešel, ale to jsou podobnosti příliš obecné a příliš aplikovatelné na mnohé nesouvisející objekty.
Na Rukštejně jsem před mnoha lety byl, ale spíš znám důkladně jeho valdštejnskou historii; taky oproti prof. Měřínskému trochu pochybuju o rukštejnské husitské angažovanosti... Ostatně sám se na ten náznak pochybností můžeš podívat :arrow: sem. :D
Spíš, než-li pokračovat ve spojování podobností těchto dvou hradů, navrhuji, aby's založil tomuto hradu kapitolu vlastní, protože je dobře, že jsi jej zmínil a že srovnáváš analogie a přemýšlíš o tom co Tě obklopuje. 8)

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Enea Silvio Piccolomini
PříspěvekNapsal: 12.01.2013 - 19:58 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 360
Bydliště: Český Brod
Po delší době bych se vrátil k tomuto tématu s jakýmsi jednoduchým "rozborem" zprávy E. S. Piccolominiho z díla Historia Bohemica (1458) o podobě hradu Sion a průběhu obléhání r. 1437. Zápis býval často zpochybňován a považován za smyšlený. Zvláště výzkum Dr. Jánské v 60.-tých letech údajně Silviem uváděná fakta "vyvrátil". Dnes se zdá, že šlo spíše o nepochopení či špatnou aplikaci zjištěných poznatků. Mne osobně ten popis do celkové mozaiky celkem dobře zapadá, dokonce lépe, než jsem se dříve domníval.

"Prvé nežli císař do Čech přijel, nějaký Jan Roháč, stavu ovšem rytířského a rodu poctivého, ale mysli zlé a nešlechetné, vystavěl sobě hrad v lesích na vrchu vysokém nedaleko Hory Kutné a nazval jej horou Sión, pravě, že svým časem z místa toho pravda vyjde a národ český ve svobodu uvede."
Sion byl vybudován na ploché rulové ostrožně nad potokem Vrchlicí, jehož tři strany jsou strmé a nepřístupné, čtvrtá (východní) strana však sousedí s rozsáhlou rovinou a není přírodou chráněná. Hrad tedy rozhodně nestál na "vrchu vysokém". Na druhou stranu nestál ani v rovině a pisateli mohla být jeho poloha popsána jako obtížně přístupná a proto snad zvolil tu zmínku o vysokém vrchu.

Obrázek

"Když jiní páni a rytíři do Jihlavy jeli ku přijetí do země císaře Sigmunda, on doma zůstav, okolním sousedům na škodu zájmy dělal a z nabádání některých pánův, jimž se zdál pokoj škodlivý, užitečná válka, i o císaře se pokusil, stáda volův a vína, kteráž mu z Uher hnána a vezena byla, zajímaje a přejímaje; cesty také činil nebezpečné, ano i dvořanům královým neodpustil."
Ano, Roháč se Zikmundovi nepodrobil a ze svého hradu proti němu vedl drobnou válku. Zmínka o pobraných volech a vínu je i v mladších textech SLČ.

"Císař proti němu s vojskem Hynce Ptáčka poslal, aby zkrotil jeho všetečnost. Obležen byl na svém hradě a po čtyři měsíce vší silou i mocí dobýván. Ale že zámek na vrchu hory postaven a valem, příkopy a zdmi dostatečně ohražen byl, nesnadno bylo jej přemoci a dobýti."
To odpovídá skutečnosti poměrně přesně. Královské vojsko oblehlo hrad koncem dubna a dobylo ho 6. září 1437, tj. obležení trvalo něco přes 4 měsíce. Dobývání "vší silou i mocí" je zřejmě trochu přitaženo za vlasy, nicméně rozsah dochovaných obléhacích prací je značný. Hrad byl postaven na ostrožně, předhradí opevněno příkopem a valy s vloženými zděnými stavbami. Zděné hradní jádro bylo odděleno od předhradí příkopem. Zcela jistě tedy "dostatečně ohražen byl" a bez rozsáhlých obléhacích prací, ostřelování a šturmů ho nebylo možné "přemoci a dobýti".

"A pročež Ptáček nastavěl věží, kteréžby pevnosti i zdi zámku převyšovaly, z nichžto rozkázal stříleti do zámku; mnozí s obojí strany padali, ale více dobývajících, proti nimž řídko které vystřelení daremné a na chybu bylo."
Jelikož poslední archeologický průzkum nalezl zemitý základ statické obléhací věže v rámci souvislého obléhacího opevnění na protější straně údolí za rybníkem, je třeba považovat Silviův údaj za ověřený. Dokonce i zmínku o vyšších ztrátách obléhatelů můžeme nepřímo podložit množstvím nalezených střel do ručnic obránců, které mají zalité železné jádro, což mělo zvýšit průbojný účinek proti zbroji, pavézám a tarasům. Obránci se kryli ve střílnách, oknech a střeleckých ochozech, obléhatelé byli chráněni hůře a nepochybně používali ochrannou zbroj, které po skončení války musel být v zemi nadbytek a byla tedy přístupná i pro obyčejné bojovníky. Měkké olověné střely z prvotních ručnic probíjely plátovou zbroj obtížně, průbojnost se však zásadně zvyšovala, pokud se použil tvrdší cín a nebo zmíněné kompozitní střely s tvrdým jádrem.

"Přistoupiti blíže ke zdem bránil příkop hluboký, v němžto ačkoli nebylo vody, však pracné a nebezpečné bylo vojákům do něho se pustiti, a zase nahoru na valy, kteříž byly okolo zdí, vylézti pro množství hrubé střelby, kteráž s hradu šla."
Zde je zcela jistě řeč o opevnění předhradí ("valy, kteříž byly okolo zdí"). Nejprve bylo třeba překonat vnější val, nesoucí snad lehčí stěnu charakteru palisády či polského plotu, donést do příkopu žebříky, přistavit je k hlavnímu valu a pokusit se o jeho zteč. Na valu velmi pravděpodobně stála dřevěná nebo dřevozemitá hradba se střílnami pro děla i lehčí zbraně. Výška valového opevnění předhradí byla, soudě podle dochovaných zbytků, dosti značná a celkové provedení velice masivní.
Obrázek
O toto předhradí se na Sionu bojovalo, vlastní zděné jádro nebylo proti šíji dostatečně opevněné a jeho obrana by neměla valný smysl. Představa, že Roháč očekává útočníky v hradním jádru a ponechává jim možnost umístit obléhací techniku na ploše předhradí je mylná. Sion byl hradem, u něhož byla téměř veškerá tíha obrany přesunuta daleko od obytných budov jádra, na čelo předhradí. V případě pádu předhradí by padl i celý hrad.

Co vlastně vedlo k tomu, že se v odborných publikacích o sionském předhradí dovíme tak málo? Zřejmě toto konstatování Dr. Jánské z r. 1964: "Sondy vedené po celé ploše takzvaného předhradí neodkryly totiž ani jeden doklad souvislého osídlení tohoto prostoru v 15. století. ... Můžeme tedy shrnout, že tzv. předhradí k Roháčovu hradu nepatřilo, že na tomto prostoru bylo slovanské hradiště, které zabíralo buď právě jen prostor toho, co jsme dosud považovali za předhradí hradu Siónu, nebo snad celý předpokládaný prostor hradu ...".
Zůstává záhadou, proč se nad tím nikdo nezamyslel trochu více? Valy slovanského hradiště Roháč využil bez zásadních změn, pouze je zrekonstruoval a nechal vybavit pro obranu palnými zbraněmi. Myslím, že existence zbytků zděné stavby vetknuté do jižního valu předhradí je dobrým důkazem těchto aktivit:
Obrázek
V průběhu staletí dřevěné konstrukce zanikly a svrchní vrstva valů podlehla erozi. Plocha předhradí využitelná jako tábořiště vojska nejspíš nebyla vybavena permanentními stavbami, to však neznamená, že zde nemohly být ubikace, stáje a sklady lehčí konstrukce, případně vozy a stany. Takovýchto "prázdných" předhradí, bez identifikovatelné zástavby, bychom nalezli na zaniklých hradech mnoho.

"Štolami tedy podzemními přístup sobě ku příkopům dělali, zanechavše před příkopem něco málo země ku podobenství dveří, aby lest jejich poznána býti nemohla.To způsobivše, čekali na vítr, kterýžby z ležení na hrad vál; ten když se prudký zdvihl (dne 6. září), vojáci, vzavše na se odění, do štol vešli, zatím jiní střelbu k zámku spustili a všecka děla najednou zapálili, aby dým od prachu a ohně na hrad obrátil. V tom onino štolu prorazivše do příkopu vskočili, a přistavivše žebříky na valy, outokem je zlézti usilovali."
Zcela jistě je řeč o příkopu předhradí a velmi pravděpodobně jsou štolami míněny průchody vnějším valem, které snad měly spíše charakter sapy. Silvio nepíše o štolách vysekaných v tvrdé (rulové) skále, na které hrad stojí, ale o podkopech v zemině: "zanechavše před příkopem něco málo země ku podobenství dveří". Dobyvatelé těmito štolami dopravili do příkopu dlouhé žebříky, které přistavili k valům. Dnes toto pravděpodobné místo vypadá takto:
Obrázek
Obléhací dělostřelectvo bylo zjevně umístěno velmi blízko vnějšího valu a dýmem z výstřelů bylo tedy možné na okamžik zaplnit příkop předhradí a umožnit útočníkům "přilehnout" k valům, tj. dostat se do "mrtvého" prostoru u jejich paty a eliminovat tak palbu z těžkých zbraní obránců.

"Přihodilo se, že toho času Roháč obědval; nemnozí, jižto zdí střehli, okřik učinili, z toho vznikl hřmot, že odevšad obležení běželi k bránění valův. Roháč také nechav jídla a uchvátiv zbroj, pospíšil z hradu, aby své ochránil. Bili se jednoho času na mnoha místech velmi ukrutně, zvláště, kdež Roháč přítomen byl. Mezitím s jiné strany nepřátelé valův se zmocnili a mnoho povraždivše, do hradu se tiskli."
Tento popis je srozumitelný a popsaný děj lze i dnes přibližně lokalizovat do reliktů hradu. Nepřítel využil doby oběda a zaútočil na čelní val předhradí, který v této době nebyl dostatečně hájen. Osobně mi to koresponduje s charakterem tohoto opevnění, které nebylo tak vysoké, aby se nedalo zlézt po žebřících, nicméně v případě dostatečného počtu obránců se dalo velmi úspěšně bránit. Jeho výška nešla dělostřeleckou palbou výrazněji zredukovat, protože hliněné valy nebylo možné (na rozdíl od kamenných hradeb) rozstřílet jakýmkoli středověkým dělostřelectvem.

"Roháč chvátaje navrátiti se k hradu, oskočen jest a jat v předhradí s šesti svými bojovníky, což když Ptáček bez meškání císaři věděti dal, ten radostí hned po celé Praze a ve všech kostelích to rozzvoniti kázal."
Roháč obědval ve vnitřním hradě a se skupinou bojovníků spěchal na přepadené předhradí. Tady se zúčastnil krutého boje a když viděl, že předhradí je ztraceno, pokusil se vrátit zpět do hradního jádra, kde by se mohl ještě nějakou dobu bránit. To se mu ale nepodařilo a byl zajat na předhradí.

"Hrad byl násilím dobyt, lupiči, kteří se tam uchýlili, schytáni, odvedeni byvše do Prahy, skončili všichni život svůj na šibenici, nejvýše visel Roháč, nejníže lupiči okolo devadesáti; prostřední šibenice uchvátila kněze Prostředka a tak Prostředek odevzdal zločinnou a prokletou duši satanu".
Roháč a jeho zajatí spolubojovníci skončili své životy potupnou smrtí na šibenici na pražském šibeničním vrchu (nad dnešní křižovatkou U Bulhara). Šibenice prý byla třípatrová a celkový počet popravených v různých pramenech kolísá. Silvio uvádí "okolo devadesáti", což je zřejmě nejvyšší udávaný počet, jiné prameny uvádí 53, 60 apod. Ti historici, kteří připouštěli, že se Roháč bránil pouze v hradním jádru, považovali tyto počty za přehnané. Jelikož ale těžištěm obrany hradu Sion bylo mohutně opevněné předhradí, nepůsobí ani Silviem uváděný počet oběšených obránců nijak nepatřičně. Pokud k nim přičteme padlé v boji a případné uprchlíky a dovolíme si spekulaci, že celkový počet obránců mohl být kolem 150 mužů, stále nám Sion poskytuje dostatek místa a dokonce vyžaduje nutnost obsazení dlouhých valů značným počtem bojovníků.

Pokud hledíme na osobnost Jana Roháče v širších souvislostech, tj. jako na významného vojevůdce husitské revoluce, tak byl jeho konec potupný a nespravedlivý. Z pohledu dobového práva a zvyklostí však spravedlivým byl. Roháč bohužel natolik porušil platné zákony, že se stal zemským škůdcem se vším všudy. Opověděl králi, ačkoli to zakazovalo nařízení z r. 1402, neuznal legitimního panovníka a vedl proti němu drobnou válku zvláště tím, že loupil na cestách. Stihl ho tedy osud podobný, jako kdysi Mikuláše z Potštejna, jemuž na krk vložil oprátku prý osobně císař Karel IV. nebo jako r. 1404 Jana Zúla z Ostředka a jeho rotu po dobytí hrádku Čejchanova. Jan Zúl byl zemským škůdcem a skončil na šibenici navzdory svému šlechtickému původu i se všemi zajatými spolubojovníky. Samozřejmě mnozí, kteří loupili ještě více a páchali činy ještě mnohem ohavnější, zůstali bez trestu. Každému holt nebylo měřenou stejným metrem, což ostatně platilo vždy a obzvláště platí dnes :evil: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Naposledy upravil Martin Picek dne 14.01.2013 - 22:12, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Enea Silvio Piccolomini
PříspěvekNapsal: 13.01.2013 - 14:51 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6761
Bydliště: Athény východních Čech
Opět je třeba ocenit Martinovu erudovanou analýzu Piccolominiho textu týkajícího se dobývání Sionu ve světle posledních archeologických výzkumů.
BTW. K tomu Čornej, str. 332: "Aeneas Silvius Piccolomini ... barvité podání o dobytí Roháčova hradu si zcela vymylel." Dovolím si pouze připomenout, že i 2. vydání Čornejovy publikace vyšlo v době před nejposlednějšími archeologickými výzkumy, z nichž Martin vychází.

Dále bych si dovolil připomenout, že sapa je přibližovací zákop (už jsme tady o něm na fóru nekolikrát mluvili). Takže zbývá ještě vysvětlit pojem "polský plot". :wink: :P

Martin Picek píše:
... Plocha předhradí využitelná jako tábořiště vojska nejspíš nebyla vybavena permanentními stavbami, to však neznamená, že zde nemohly být ubikace, stáje a sklady lehčí konstrukce, případně vozy a stany. Takovýchto "prázdných" předhradí, bez identifikovatelné zástavby, bychom nalezli na zaniklých hradech mnoho ...
Možná by nebylo od věci uvésti pár příkladů. Dík.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 55 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Yahoo [Bot] a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2017 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz