www.husitstvi.cz
http://www.husitstvi.cz/forum/

Mnichov
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=4&t=183
Stránka 1 z 6

Autor:  Jiří Motyčka [ 28.09.2005 - 18:57 ]
Předmět příspěvku:  Mnichov

Votan:
...je velká škoda, že tatíček Masaryk se nedožil září 1938 a konce války. On by se nevzdal a určitě bojoval a možná i zabránil komunistickému bordelu, který se na nás z východu valil...

Já nevím, Votane. Byla to strašně složitá doba. Četl jsem Benešovy paměti. Neumíme si vůbec nikdo z nás představit, co tento náš druhý prezident prožíval, jaké to pro něho, jako frankofila bylo neskutečné trauma na jedné straně a obrovská zodpovědnost na straně druhé. Beneš se nerozhodl ze dne na den, dlouho zvažoval všechna pro i proti a nakonec mu z toho vyšlo, že pro jeho národ, který tak miloval, bude ze všech špatných řešení tím nejméně špatným kapitulace a podrobení se mnichovskému diktátu... Samozřejmě i já jsem se bezpočtukrát zamýšlel nad tím, jak by se zachoval Masaryk. Beneš byl jeho "žákem" a mne napadá srovnání Karel IV. a jeho syn Václav IV. Také by bylo zajímavé spekulovat, jak by situaci přelomu 14. a 15. st. a první třetiny 15. st. zvládl římský císař a otec Václavův.
Ale vraťme se k Mnichovu, jehož výročí si zítra připomeneme, jako k jedné z nejtragičtějších událostí našich novodobých dějin. Nejvýstižněji dobu mnichovské zrady asi vystihl Pavel Tigrid, který říká, že Mnichovem byla českému národu zlomena morální páteř. Mnichov pak paradoxně napomohl k únoru ´48 a já dodávám, že pomyslná morální páteř byla zlomena podruhé 21. srpna 1968.

Autor:  Michal Gelbic [ 29.09.2005 - 10:04 ]
Předmět příspěvku: 

Souhlasím, že situace v které se Československo v září 1938 nacházelo byla velmi složitá.

Vnější nepřítel: Německo, Maďarsko, Polsko
Vnitřní nepřítel: sudetští Němci, slovenští a ukrajinští nacionalisté

Nicméně... ačkoliv zvažoval vše pro i proti měl si uvědomit jednu důležitou skutečnost a to, že národ, který žije pouhých 20 let v demokracii a samostatném státě (po 300 letech útlaku) musí tuto situaci brát jako nejtěžší zkoušku, která spočívá v obhájení své existence, práva na samostatnost a projevení své morální síly. A nespoléhat se opět na vnější vybojování svobody (případ z první světové války, kdy samostatnost vybojovali legionáři a diplomatická obratnost Masaryka). Pokud se národ vzdá tak vše co bylo těch 20 let budováno bude ztraceno.
Bohužel to vše se potvrdilo - jak během války, tak v roce 1948, stejně jako 1968. Ostatně projevy zbabělosti, podlézání, amorálního chování vidíme denodenně kolem sebe. Takže co je v konečném důsledku horší?

Autor:  Michal Gelbic [ 29.09.2005 - 10:12 ]
Předmět příspěvku: 

Ještě k tomu dodám, že z naší tehdejší generality byl jediný generál Vojcechovský, který tvrdil, že musíme bojovat. Ostatně myslím, že to byl právě Masaryk, který říkal, že o hranice se nejedná, o hranice se bojuje!

Autor:  Jiří Motyčka [ 29.09.2005 - 10:36 ]
Předmět příspěvku:  Ještě k Mnichovu...

Určitě, Votane. V této souvislosti (a nejenom v této) si vždy musím připomenout Poláky, kteří na koních a se šavlemi vyrazili proti tankům. A tím nejméně špatným z těch špatných řešení bez ohledu na výsledek mělo asi opravdu být bránit svoji vlast...
Votan píše:
... A nespoléhat se opět na vnější vybojování svobody (případ z první světové války, kdy samostatnost vybojovali legionáři a diplomatická obratnost Masaryka). Pokud se národ vzdá tak vše co bylo těch 20 let budováno bude ztraceno.
Bohužel to vše se potvrdilo - jak během války, tak v roce 1948, stejně jako 1968. Ostatně projevy zbabělosti, podlézání, amorálního chování vidíme denodenně kolem sebe. Takže co je v konečném důsledku horší?

Autor:  Jachym Hrabec [ 04.10.2005 - 13:24 ]
Předmět příspěvku: 

Kdyz to je tezky. Pokud by nedoslo k anslusu Rakouska a Nemci by byli nuceni prejit pres nase, byt nedokoncene pohranicni opevneni, urcite by melo smysl se branit. V situaci, ktera nastala, a kdy by Nemci bez problemu utocili pres nase obnazene hranice s Rakouskem je ten smysl silne diskutabilni. Ackoli jsme v zadnem pripade nemeli spatnou armadu, rozhodne lepsi, nez Polaci, ve srovnani s Nemci jsme na tom byly mnohem hure a jedine, co mohlo tento rozdil kompenzovat bylo prave opevneni. V pripade boje by Praha zrejme dopadla uplne stejne jako Varsava, nebo jako pozdeji Drazdany. Nenavratne by bylo ztraceno neuveritelne mnozstvi pamatek z nami prave tolik oblibeneho 15. stoleti. O ztratach na lidskych zivotech ani nemluvim. Dost mozna, bychom dnes mluvili nemecky, pokud bychom mluvili vubec. Jit do boje se sice malou, ale nejakou nadeji na vitezstvi je podle mne jasna vec. Ale jit do boje s jistotou porazky je podle mne pouze velke, hrdinske ale bohuzel smutne a zbytecne gesto. A co se vlivu tohoto na moralku naseho naroda tyce, tak o tom si nedelam zadne iluze. Nekde jsme cetl, ze v protektoratu bylo registrovano stejne kolaborantu jako ve Francii. A pokud je to pravda, rozhodne to nebylo zpusobeno Benesovym rozhodnutim, ale moralkou samotnych lidi.

Autor:  Vena [ 04.10.2005 - 19:04 ]
Předmět příspěvku: 

Jachym Hrabec píše:
Kdyz to je tezky. Pokud by nedoslo k anslusu Rakouska a Nemci by byli nuceni prejit pres nase, byt nedokoncene pohranicni opevneni, urcite by melo smysl se branit. V situaci, ktera nastala, a kdy by Nemci bez problemu utocili pres nase obnazene hranice s Rakouskem je ten smysl silne diskutabilni. Ackoli jsme v zadnem pripade nemeli spatnou armadu, rozhodne lepsi, nez Polaci, ve srovnani s Nemci jsme na tom byly mnohem hure a jedine, co mohlo tento rozdil kompenzovat bylo prave opevneni. V pripade boje by Praha zrejme dopadla uplne stejne jako Varsava, nebo jako pozdeji Drazdany. Nenavratne by bylo ztraceno neuveritelne mnozstvi pamatek z nami prave tolik oblibeneho 15. stoleti. O ztratach na lidskych zivotech ani nemluvim. Dost mozna, bychom dnes mluvili nemecky, pokud bychom mluvili vubec. Jit do boje se sice malou, ale nejakou nadeji na vitezstvi je podle mne jasna vec. Ale jit do boje s jistotou porazky je podle mne pouze velke, hrdinske ale bohuzel smutne a zbytecne gesto. A co se vlivu tohoto na moralku naseho naroda tyce, tak o tom si nedelam zadne iluze. Nekde jsme cetl, ze v protektoratu bylo registrovano stejne kolaborantu jako ve Francii. A pokud je to pravda, rozhodne to nebylo zpusobeno Benesovym rozhodnutim, ale moralkou samotnych lidi.


pěkně napsané;nezbývá než souhlasit.
A co se týče těch poláků tak ty bych nedával jako příklad statečnosti ale jako příklad křiváctví po tom co nám v roce 1938 provedli :x

Autor:  Dorful [ 04.10.2005 - 23:17 ]
Předmět příspěvku: 

Ještě tu byl jeden fakt, proč nakonec Beneš volil nebojovat. Proti ČSR nebylo jen Německo a jeho spojenci, ale i Francie a Británie, tedy v podstatě celá Evropa. Vyjednavači měli úkol uspokojit Hitlerovi požadavky a s jeho postojem vůči ČSR souhlasili a završili to dohodou o zabrání Sudet. Pokud by ČSR bojovalo, tak by se stavilo i proti vůli Francie a Británie, mohlo by být pak snadno považováno za stát, který v podstatě rozpoutal válku a Němci mohli dostat i zahraniční pomoc při invazi.

Autor:  Michal Gelbic [ 05.10.2005 - 08:12 ]
Předmět příspěvku: 

Jak rozpoutalo válku? Bránit hranice svého území je přeci legitimní. Je tedy fakt, že německá lživá propaganda v otázce "utlačování, vyhánění a vraždění" sudetských Němců českou většinou sehrála své a velmi poškodila vnější obraz Československa. Takže si bezmála celá Evropa myslela, že sudeťáky linčujeme na ulicích.

V každém případě si snad Beneš uvědomoval kde je pravda. A mít výčitky, že kvůli Československu, které si legitimně brání to co je jeho, může vzniknout válka v Evropě a raději obětovat svou zemi... no to je snad to nejméně vlastenecké rozhodnutí ze všech.

Autor:  Dorful [ 05.10.2005 - 08:38 ]
Předmět příspěvku: 

Tehdejší situaci bych se nebál přirovnat k situaci v Srbsku v minulosti nedávné. Menšina byla uznána za utlačovanou a mezinárodně bylo rozhodnuto pro nutnost zásahu. Původcem války bylo též Srbsko, protože se rozhodlo neakceptovat mezinárodní rozhodnutí.
ČSR na tom bylo dost podobně, utlačovaná menšina a mezinárodní rozhodnutí o vyřešení situace. Kdyby se mu ČSR postavilo, tak by se mohlo také stát, že by obsazení pohraničí přišla zajistit i francouská a britská armáda.

Beneš neobětoval zemi kvůli tomu, aby nevznikla válka, ale kvůli tomu, že ČSR byla podle mezinárodního mínění v pozici agresora a zrazena spojenci.

Autor:  Jiří Motyčka [ 05.10.2005 - 09:20 ]
Předmět příspěvku:  Ještě k tématu

Přátelé, z uvedených příspěvků jasně vyplývá, že Mnichov je velice ožehavé, citlivé a kontroverzní téma. A je stále živé. Já bych v tomto mém posledním příspěvku na toto téma chtěl akcentovat roli Francie a Anglie v tomto nechutném politickém hazardu, který u nás vyvrcholil únorem 1948. Např. postoj Anglie zklamal celou řadu anglofilů v ČSR a jedním z nich, který měl k Anglii vřelý vztah, byl předseda české sekce PEN klubu, velký humanista a světově proslulý spisovatel Karel Čapek.
Myslím, že postoj své vlasti v Mnichově nejvýstižněji okomentoval její ministerský předseda Winston Churchill, nástupce Chamberlaina, když řekl (parafrázuji): "Chtěli jsme se ctí zachránit mír. Přišli jsme o čest a měli válku!"...

Autor:  Jachym Hrabec [ 05.10.2005 - 10:09 ]
Předmět příspěvku: 

Mozna ze mela lepe zapracovat nase zahranicni politika a pokusit se onen lzivy obraz o CSR rozsirovany Nemci vyvratit. Myslim, ze s tim v tomto smeru slo neco delat. A ne jen cekat na Mnichovsky diktat.

Autor:  Michal Gelbic [ 05.10.2005 - 10:35 ]
Předmět příspěvku: 

Dorfule mezi námi, obsazení pohraničí britskými a francouzskými jednotkami by bylo podstatně lepším řešením než jejich odevzdání Německu. Ale to se již dostáváme z reality...

Autor:  Dorful [ 05.10.2005 - 10:45 ]
Předmět příspěvku: 

Votan píše:
Dorfule mezi námi, obsazení pohraničí britskými a francouzskými jednotkami by bylo podstatně lepším řešením než jejich odevzdání Německu. Ale to se již dostáváme z reality...


Německu by připadlo pohraničí tak jako tak, ale jsou to jen spekulace. Mým cílem bylo poukázat na složitost celé situace. Osobně bych byl pro obranu, ale je mi jasné, že by to byla velká katastrofa pro národ nejen z důvodu nevyhnutelné porážky, ale i z důvodu jejího zhodnocení Evropskými mocnostmi.

Autor:  Jachym Hrabec [ 06.10.2005 - 10:12 ]
Předmět příspěvku: 

Nedavno jsem se musel pozastavit nad zvlastni veci. Hledal jsem nejakou knihu, ktera by ukazovala a zaroven hodnotila nasi prvorepublikouvou armadu. Jeji pocty, vyzbroj, jednotky, uniformy, sance v konfrontaci s Nemeckem a tak. Bohuzel jsem nic nenasel. O nasi armade snad krome par knizek nic neni. Ze vsech polic v kazdem knihkupectvi se na mne mracil Hitler, utocili na mne prislusnici nemeckeho Wermachtu nebo dokonce Wafen SS, valily se na mne zaplavy nacistickych realii, ale o nasi, ceskoslovenske armade z roku 1938 skoro nic.

Autor:  Michal Gelbic [ 06.10.2005 - 14:43 ]
Předmět příspěvku: 

Jáchyme je to bohužel pravda. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že přehršel knižních titulů s tématikou Wehrmachtu a SS není věc náhody, ale účelový kalkul. Touto propagandou v mnoha knihách (ne ve všech) se nám německá strana po 60ti letech snaží vnutit sympatický obraz německého árijce, který s heroismem bránil evropský civilizační prostor a kulturu proti bolševismu. Netvrdím, že literatura o německých jednotkách by měla být zakázána, to vůbec ne, ale potenciální čtenář by si měl nejprve zjistit původ autora a zemi vydavatele. Ostatně srovnejte si řadu dokumentárních filmů natočených britskou produkcí a na druhé straně německou produkcí. To se člověk kolikrát nestačí divit.

A co se týká historie čs. vojenství, titulů je opravdu málo. Naštěstí jsou v naší zemi vlastenecky smýšlející vydavatelé a spisovatelé, kteří s "německou přesilou" bojují. Znám řadu z nich a věřte, že když jsem získával souhlas s použitím některých údajů pro web o Čs. jednotkách v SSSR, tak jsem se setkal všude s porozuměním a podporou.

Jinak velmi zajímavý web, který se týká prvorepublikové armády a vyhlídkám bránit se v roce 1938 je třeba http://vojenstvi.kvalitne.cz.

Stránka 1 z 6 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/