Jachym Hrabec píše:
Kdyz to je tezky. Pokud by nedoslo k anslusu Rakouska a Nemci by byli nuceni prejit pres nase, byt nedokoncene pohranicni opevneni, urcite by melo smysl se branit. V situaci, ktera nastala, a kdy by Nemci bez problemu utocili pres nase obnazene hranice s Rakouskem je ten smysl silne diskutabilni. Ackoli jsme v zadnem pripade nemeli spatnou armadu, rozhodne lepsi, nez Polaci, ve srovnani s Nemci jsme na tom byly mnohem hure a jedine, co mohlo tento rozdil kompenzovat bylo prave opevneni. V pripade boje by Praha zrejme dopadla uplne stejne jako Varsava, nebo jako pozdeji Drazdany. Nenavratne by bylo ztraceno neuveritelne mnozstvi pamatek z nami prave tolik oblibeneho 15. stoleti. O ztratach na lidskych zivotech ani nemluvim. Dost mozna, bychom dnes mluvili nemecky, pokud bychom mluvili vubec. Jit do boje se sice malou, ale nejakou nadeji na vitezstvi je podle mne jasna vec. Ale jit do boje s jistotou porazky je podle mne pouze velke, hrdinske ale bohuzel smutne a zbytecne gesto. A co se vlivu tohoto na moralku naseho naroda tyce, tak o tom si nedelam zadne iluze. Nekde jsme cetl, ze v protektoratu bylo registrovano stejne kolaborantu jako ve Francii. A pokud je to pravda, rozhodne to nebylo zpusobeno Benesovym rozhodnutim, ale moralkou samotnych lidi.
Kde bereš tu jistotu že bychom šli do boje s jistou porážkou?? Žádný boj není předem prohraný, nikdo nemůže s jistotou předpovědět, jakým směrem se události vyvinou. Podle takové logiky tedy každý, kdo je slabší nemá bojovat a má jen útrpně čekat až se agresorovi zamane ho zlikvidovat?? Tak proč se tedy bránili Britové? Kdoví, co by bylo dnes s Finskem, kdyby se tehdy nepostavili Rusům na zoufalý, ale rozhodný odpor?
K dispozici bylo cca 1.327.000 mužů ve zbrani, 217 000 koní, ale hlavně 26 000 motor. vozidel, 40 000 kulometů, 900 minometů, 780 protitan. kanonu, 2 270 polních děl, 350 tanku, 1 000 letadel atd. většinou ve velmi vysoké kvalitě. Naše armáda se opírala o 10.000 objektů lehkého pohraničního čs. opevnění a 263 objektů opevnění těžkého, které sice nebylo plně dokončeno a dozbrojeno (s plným dokončením se počítalo až nejdříve ve čtyřicátých letech), ale i tak by to byl pro Wehrmacht tvrdý oříšek. Celkově vzato naše výzbroj byla srovnatelná se světovým standardem, což uznali i Němci tím, ze ji horlivě zařadili do své výzbroje. Snad pouze naše letectvo bylo ve srovnání s německým na nižší úrovni, i tak však některé typy Němci používali.