| www.husitstvi.cz http://www.husitstvi.cz/forum/ |
|
| Podoba M. Jana Husa http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=6&t=381 |
Stránka 2 z 3 |
| Autor: | Kolssteyn [ 26.08.2006 - 16:54 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Husova podoba |
trener píše: ...Variantu s Husem nejprve jako s bezvousým knězem a při upálení vousatým mučeníkem použil Otakar Vávra ve svém filmu a ve svých pamětech to zdůvodňuje právě tím zanedbáním v žaláři. Bohužel opak je pravdou, protože před popravou, v rámci obřadu odsvěcení se mluví o Husově vyholené tonzuře. Nemyslím si, že je to až tak pravda. V nějaké fázi jeho soudního procesu sice byl bezvousý, ostatně jak ukazují i rytiny, ale několik jiných rytin včetně Jenského kodexu také dokládají, že na hranici měl krátký plnovous, již pomalu zarůstající tvář...
|
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 27.08.2006 - 10:29 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Husova podoba |
trener píše: ...Opět už nevím kde, ale někde jsem četl, že ona renesanční podoba vyzáblého zarostlého askety vznikla záměnou s portrétem Jeronýma Pražského!...
No nevím, to se mi nezdá. Fyziognomie těchto dvou velkých osobností a protagonistů české reformace byla natolik odlišná, že nepředpokládám, že by k záměně jejich podob mohlo dojít byť v relativně pozdější době. Pokud bychom porovnávali tváře těchto dvou mužů, ví se toho nepochybně více o té Jeronýmově, byl to nepřehlédnutelný zjev nonkonformního bouřliváka, jak píši v jiném příspěvku. Pokud by k záměně jejich vyobrazení v pozdější době přece jenom došlo, přičítal bych to spíše na vrub skutečnosti, že životy obou těchto přátel vyhasly v plamenech kostnických hranic... |
|
| Autor: | trener [ 28.08.2006 - 17:14 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Dovoluji si poznamenat, že malba (a nikoliv rytina ) v Jenském kodexu pochází až z doby cca 75 let po upálení. Na starších obrazech je Hus jasně bezvousý. Kromě toho mohlo už také dojít k určitému posunu vlivem vousatých kněží táborských 
Co se týká záměny podob s Jeronýmem mám za to, že se jedná o prohození popisků pod jejich obrazy. Prostě stačí srovnat starší a mladší vyobrazení. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 01.01.2007 - 19:13 ] |
| Předmět příspěvku: | Ještě k té podobě |
Další rozvoj podobného stylu Husova zobrazení přinesla až reformace a její protestantští rytci a jiní "portrétisté", protože mnoho takových, podobně vyhlížejících kněží viděli ve svém okolí... trener píše: ...Opět už nevím kde, ale někde jsem četl, že ona renesanční podoba vyzáblého zarostlého askety ...
|
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 27.04.2008 - 11:52 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Podoba M. Jana Husa |
JM píše: ...Kdybychom vyšli z předpokladu, že Jan van Eyck se v Praze s mistrem Janem Husem setkal, mohlo mu být nejvýše 27 let (Husovi málo přes 40 let), ale Gentský oltář byl dokončen v r. 1432, tedy 17 let po Husově smrti... "...Bratři Eyckové se také mohli s Václavovou druhou ženou Žofií zúčastnit kázání M. J. Husa v Betlémské kapli, o čemž by svědčil Husův portrét na jejich nejslavnějším díle, Gentském oltáři, nazývaném Uctívání beránka a zobrazujícím Den Nového Jeruzaléma. (...) Jan Hus, jehož vidíme na významném místě v přímém spojení s Beránkem božím. Takové kacířství bylo v jejich době velmi riskatní. ..." Citace: "...Takové kacířství bylo v jejich době velmi riskatní."... Ano, velice. Může to svědčit třeba o tom, že Husova kázání mocně zapůsobila na bratry Eycky a pak by se o Husa skutečně jednat mohlo, nebo v tom žádné kacířství nehledejme, a pak se s velkou mírou pravděpodobnosti o Husa nejedná...
Výše uvedená citace pocházi z knihy Tajemné dějiny Prahy (vydalo Nakladatelství Eminent, Praha 2000) od Bohumila Vurma. Jen doufám a rád bych tomu i věřil, že pan Vurm nepatří mezi záhadology, s nimiž se v poslední době jaksi roztrhl pytel. Název knihy a funkce ředitele společnosti Praga Mystica by tomu mohly nasvědčovat, ale skutečnost, že Bohumil Vurm je zároveň i předsedou Nadace Hieronymus, zabývající se dílem holandského malíře Hieronyma Bosche, jejímž nejvýznamnějším počinem bylo zrestaurování obrazu Zahrada pozemských rozkoší z madridského Prada, by svědčila spíše o opaku... |
|
| Autor: | Kolssteyn [ 27.04.2008 - 18:55 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Podoba M. Jana Husa |
Jiří Motyčka píše: Název knihy a funkce ředitele společnosti Praga Mystica by tomu mohly nasvědčovat... Právě že ten název knihy je téměř 100% zárukou cucání tajemna z koutů, které si svoji cudnost nestačily uschovat. Ale také je opravdu možné, že jde jen o nešťastně zvolený název...?
Nicméně, detailnější rozbor možností od tohoto autora publikován nebyl? Třeba mimo zmíněný titul? |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 28.04.2008 - 16:37 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Podoba M. Jana Husa |
Kolssteyn píše: JM píše: Název knihy a funkce ředitele společnosti Praga Mystica by tomu mohly nasvědčovat... ...Nicméně, detailnější rozbor možností od tohoto autora publikován nebyl? Třeba mimo zmíněný titul?Tak pan Vurm toho napsal více, ale já bohužel od něj nic nečetl a asi už číst nebudu. Někde ho dokonce nazývají i badatelem. Ale za vyloženého "šarlatána" bych ho snad nepovažoval... 
|
|
| Autor: | Schleitr [ 22.07.2008 - 13:42 ] |
| Předmět příspěvku: | Husův vzhled |
Existuje nějaké spolehlivé svědectví o vzhledu Jana Husa? Na jedné straně je vysoký asketa z Vávrových filmů a na straně druhé malý tlouštík (tvrzení Ludvíka Součka)... |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 22.07.2008 - 14:19 ] |
| Předmět příspěvku: | 2 varianty podoby... |
Přikláněl bych se spíše k té druhé variantě, viz výše ...
|
|
| Autor: | Sabin [ 30.07.2008 - 07:41 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Podoba M. Jana Husa |
Jiří Motyčka píše: Pravý opak je pravdou a to dokonce ze 2 důvodů:
1. neví se, zda Hus nosil pečlivě zastřiženou bradku, či zda se pravidelně holil (pochopitelně v krutých podmínkách kostnického žaláře mu vous narostl a tam si ho pravděpodobně akorát zastřihoval) 2. zda byl Hus asketické postavy, jak je často zobrazován, nebo zda byl při vší úctě k němu mírně řečeno plnoštíhlý. Pokud bychom přijali hypotézu, že na van Eyckově díle je postava inspirovaná Husovou podobou, jednalo by se o člověka bez vousů a zdaleka ne štíhého... 1. Jako katolický kněz nemohl mít bradku, takže ta mu musela vyrůst až ve vězení. 2. Pokud jde o postavu, tak nevíme nic. Zřejmě to zůstane v propadlišti dějin jako datum Mistrova narození nebo místo jeho narození. |
|
| Autor: | mirrro [ 09.11.2008 - 18:19 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Jiří Motyčka píše: ...Navíc motiv města vpravo nahoře znázorňuje údajně Prahu. Kdybychom vyšli z předpokladu, že Jan van Eyck se v Praze s mistrem Janem Husem setkal, mohlo mu být nejvýše 27 let (Husovi málo přes 40 let), ale Gentský oltář byl dokončen v r. 1432, tedy 17 let po Husově smrti. Protože to jsou velice zajímavé souvislosti a Husova podoba skutečně není známa, ptám se: „Nevíte o tom někdo nějaké bližší podrobnosti?“...
Díky Jirkovi za toto přesměrování k dalšímu zajímavému kunshistorickému "oříšku". Jistě je škoda, že tento genius nemohl zvárnit kompozici Jana Husa v Kostnici....jak říkají moji potomci, to by bylo hustý 
Úvaha nad věrnou podobou mistra Jana z Eyckova obrazu je naprosto realistická. Mimochodem tento genius patří mezi moje nejoblíbenější malíře....tam, kde jiní začínali, on již dávno skončil. Ano, Eyckovi lze silně věřit....prahl po zachycení detailů a věrností portrétovaných postav....jeho talent mu přinášel slávu a minci na tvrdý středověký chléb. Byl doslova tlačen svými donátory ( mecenáši jeho děl ), aby jejich tváře zachytil v reáliích....techniku portrétování olejomalbou na křídový podklad přivedl téměř k dokonalosti...vytvořil nový svět z hloubky barev a tónů.....v podstatě "středověkou fotografii". .....jedinou otázkou tedy zůstává, zda Eyck navštívil Prahu a mohl tak Jana spatřit. Domnívám se, že skutečně mohl. Již v mládí cestoval po Evropě až na jih. Ve svých 27 letech, kdy mohl ještě Jana spatřit, byl již povýšen na mistra v umění malířském ( celkem důležitý, ale nepodstatný fakt ). Na obraze Adorace s beránkem, který zde hejtman nabídl ke shlédnutí, může být v horním plánu obrazu skutečně zachycen motiv Prahy. Rozhodně některé prvky tomu nasvědčují. Chci Vám však ukázat jiný Eyckův nádherný obraz, kde se někteří odborníci domnívají ( a moje maličkost též  ), že zde mistr zachytil dokonce Karlův most s Malostranskou věží.
Obraz se jmenuje Madona kancléře Rolina ( odkaz níže )....mezi dvěma sloupy vidíte famózní průhled do krajiny s městem ( které je mystické, ale architektura až tak nikoliv ) a nad řekou se klene domnělý Karlův most....malíř jej ve své drobné fantazii oproti reálu vytvořil do oblouku, stejnou hravost předvedl i v jiných maličkostech, ale inspirace z Karlova mostu je zde do nebe volající.....tehdejší Praha fascinovala svět i umělce, kde jinde vzít tak silnou gotickou inspiraci, nežli zde... Detail z obrazu "Karlův most" http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... Detail.jpg Je tedy pravděpodobné, že na jeho obraze vidíme Jana Husa v podobě, jakou malíř skutečně znal. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 09.11.2008 - 18:58 ] |
| Předmět příspěvku: | mohli ho Eyckové vidět?... |
mirrro píše: ...Chci Vám však ukázat jiný Eyckův nádherný obraz, kde se někteří odborníci domnívají (a moje maličkost též Ano, je skutečně překrásný. ), že zde mistr zachytil dokonce Karlův most s Malostranskou věží.Obraz se jmenuje Madona kancléře Rolina ... http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... Detail.jpg ... 
Ale vraťme se k historii. Z díla Jana van Eycka jsou opravdu některé fragmenty inspirovány Prahou, protože oba bratři Hubert i Jan byli s velkou mírou pravděpodobnosti členy delegace francouzského královského dvora, která se na cestu do vzdálené Prahy vydala na podzim r. 1408. Toto poselství ke králi Václavovi IV., které sestavoval vévoda Antonín Brabantský, bylo pověřeno dvěma úkoly. Tím hlavním úkolem bylo přesvědčit krále Václava o účasti na koncilu v Pise a tím druhým, neméně závažným úkolem, bylo přivezení 18leté Václavovy neteře Elišky Zhořelecké vévodovi Antoine de Bourgogne za nevěstu. Jan van Eyck, když uviděl překrásnou Elišku na vlastní oči, tak prý k ní zahořel tajnou a platonickou láskou. A proto na dvou Janových obrazech (Svatá Barbora a právě výše zmiňovaný Madona kancléře Nicholase Rolina Paula) inspirovaných jeho pobytem v Praze je zachycena líbezná tvář Elišky Zhořelecké, jako forma umělcova jinotaje. (Tuto skutečnost potvrzuje mj. i znalec výtvarného umění, prof. VŠUP Vratislav J. Žižka.) Ale zpět k podobě M. Jana Husa. Z výše uvedeného vyplývá, že je velice pravdě podobné, že se bratří van Eyckové mohli s Husem setkat a nelze ani vyloučit, že se účatnili jeho kázání, která pro ně musela být spolu s atmosfétou v Betlémské kapli zjevením... |
|
| Autor: | mirrro [ 09.11.2008 - 19:26 ] |
| Předmět příspěvku: | |
Jiří Motyčka píše: ...Jan van Eyck, když uviděl překrásnou Elišku na vlastní oči, tak prý k ní zahořel tajnou a platonickou láskou... Také bych asi zahořel
Úvaha pana profesera je velmi interesantní, doposud jsem ji neznal. Díky za ni! Tváře těch sličných dívek jsou si skutečně nápadně podobné.
Nevěděl jsem ani o jejich misi k Václavově dvoru, pak tedy není co řešit... klobouk dolů
|
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 03.08.2009 - 09:29 ] |
| Předmět příspěvku: | podoba z obrazu |
Docela věrohodná podoba mistra Jana Husa mi přijde ta, která je zobrazena na oltářním obraze z Roudník od anonymního autora přibližně z r. 1486. Vzhledem k určené dataci obrazu by tato na obraze zobrazená Husova tvář mohla být tou málo vzdálenou od skutečnosti. Podrobněji o obraze viz tady. Pozn.: Omlouvám se, že z důvodu ochrany autorských práv zde bohužel zatím nemohu uvésti fotografii onoho obrazu. |
|
| Autor: | Jiří Motyčka [ 28.02.2010 - 17:10 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: podoba z obrazu |
trener píše: ... Dochovalo se poměrně dost vyobrazení již z 15.století (pokud mne nemýlí paměť, nejstarší je v Martinické bibli z cca roku 1440, je tu vyobrazeno upáléní a vedle píšící muž, který je ztotožňován s Petrem z Mladoňovic, autorem Relace) ... JM píše: Docela věrohodná podoba mistra Jana Husa mi přijde ta, která je zobrazena na oltářním obraze z Roudník ...
K obojímu zobrazení viz sem ...
|
|
| Stránka 2 z 3 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
| Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|
