Toto téma jsem si dovolil otevřít, abychom mohli diskutovat i o Husových přátelích, kteří pro něho byli velkou morální oporu a jeden z nich tomuto přátelství obětoval i svůj život na hranici. Hus své přátele získal svým obrovským zápalem pro vymýcení nepravostí v církvi a svým pevným postojem, který bezpochyby musel být pro tak vzdělané muže inspirujícím.

Nejvýznamější a nejoddanější Husovy přátele Jeronýma Pražského, Jana z Jesenice a Jakoubka ze Stříbra najdete také v kapitole "Významní protagonisté revoluce"...

Šimon z Tišnova
Vedle Husa velký zastánce Viklefa na univerzitě. V r. 1395 dosáhl bakalářského gradu na artistické fakultě. 9. 5. 1409 se stává děkanem této fakulty. V r. 1410 po spálení Viklefových knih se Šimon energicky zastal svého přítele Husa. V dubnu 1413 zastupuje reformní skupinu a účastní se jednání (iniciovaného Václavem IV.) v kostele sv. Michala se svými protivníky v čele se Štěpánem Pálečem. V únoru 1418 chce papež skoncovat s kacířstvím v českých zemích i se stoupenci Viklefa na univerzitě, a proto mezi arcikacíře byl zahrnut mimo jiných i M. Šimon z Tišnova. Již jako mistr je uveden na faru do Tovačova a stává se jedním z pilířů vznikajícího husitství na střední Moravě. Později ho však zastihujeme na katolické straně.