Asi to je v českém národě zakořeněné.
Já si nemyslím, že vždy muselo jít o zlatá telata. Středověký člověk neustále viděl hierarchii. Tehdy nešlo jako dnes, stěžovat si třeba přímo u presidenta. Tenhdy ani nemohl podat žalobu k soudu, protože jeho problém "vyřešil" nějaký rychtář.
Stejně tak svatí... byli přímluvci u Boha. Stejně jako papež byl nejvyšším světským úředníkem božím. Ti, jež ke své víře nepotřebovali prostředníky - kněze, biskupy, svaté - církev nemilosrdně potírala.
Věřící lid skoro neměl jinou možnost, než prosit za duchovní smilování u Boha přes ty, jež k němu měli nejblíže, tedy blahoslavené a svaté, přes jejich duchovní patrony.
Jistě měli i obavy, obrátit se ve svých modlitbách přímo k Bohu - ač v něj věřili - protože dostat se ke králi nebo k arcibiskupovi také bylo prostému člověku zcela nemyslitelné a nereálné. Musel mít na to audienci a ta byla jistě nemyslitelná i pro obyčejné zemany.
Já nevím,... ale posuzovat něco pouze optikou moderního člověka, ideologickou nebo náboženskou je poněkud zavádějící. Zvláště u Nepomuckého je celá věc ještě složitější, než by se kritikům chtělo vůbec zabývat.
Nikoli však zpovědního tajemství, za něhož je vydáván. 
Dnes už se ví, že toto jeho mučednictví je z hlediska historických fakt naprostým nonsensem.
...