Jiří Motyčka píše:
..přídomky, přízviska nebo chceš-li přezdívky, u šlechty nazývané spíše predikáty.
Přízviska jsou přezdívky a přídomky = predikáty. Predikát je přídomkem proto, že označuje místo "bydliště" - sídlo pána a následně i rodovou příslušnost. K jeho výstavbě dával svolení panovník a zároveň tak povoloval užívání predikátu podle "bydliště" a užívání erbu. Predikát určoval kromě jakéhosi prototermínu "trvalého bydliště" i šlechtický titul, tedy vyšší společenské postavení.To nevylučuje, že se šlechtic mohl nazývat kromě křestního jména také přezdívkou, rodovým a sídelním predikátem současně (třeba jako 1401 Matěj Salava z Lípy na Skalách).
Jiří Motyčka píše:
Přibližně do konce 13. století se setkáváme pouze se jménem, jménem křestním...
Posunul bych to ještě o století nazpět. 
Během 13. století se ve velkém rozmohla výstavba šlechtických hradů a tím také výskyt šlechtických predikátů. Do konce 12. století se ale opravdu příslušnost určovala jen podle rodinných vazeb. Tedy např. jako Markvart syn Heřmanův.
Občanská příjmení můžeme plně v obecné míře pozorovat až v 17. století.
To jen tak pro kosmetické upřesnění, jinak platí co bylo již zmíněno a čehož se dotaz původně týkal: "Proto se také Hus nazýval Jan z Husince podle svého rodiště a teprve později se začal psát Jan Hus dle hradu Husi, k němuž Husinec ... náležel."
Osobně se mi ale příliš nepozdává, že by se Janovo příjmení Hus vztahovalo na hrad Hus, byť se to tak všude traduje.
).