Žižkův funus – legenda?
Jsem přesvědčen, že Žižka smysl pro humor moc neměl, pokud vůbec. Proč? Byl to hluboce věřící člověk, přísné víry v Boha. Boj za Boží zákon povýšil na smysl svých posledních pěti let života a jako by se na to chystal už dříve, když chodil na Husova kázání do Betléma. Jakmile se dozvěděl, jak Hus skončil, věřím, že první jeho emocí byl vztek a touha po pomstě. To není nic moc křesťanského, ale když on tíhl spíš k té starozákonní nesmiřitelnosti, ba krutosti (na tomto DF je o tom
nepřeberné množství příspěvků). Místo smyslu pro humor byl spíš cholerický – viz dobytí
Prachatic a
Chomutova. U Přibyslavi, kde zemřel, se mstil Čeňkovi z Ronova za
masakr v Chotěboři.
Chtěl bych věřit, že Žižkův funus do Hradce Králové byl vypraven z Čeňkova hradu Ronova nad Sázavou, čerstvě dobytého. Já to vidím!
Smuteční průvod sestavený z válečných vozů a na jednom z nich bratr Žižka, zatím bez rakve, možná ležící na lůžku vystlaném slámou, chvojím, ovčími kožemi a přikrytý velkou husitskou korouhví se zlatým, či rudým(sirotci) kalichem na rudém, či stříbrném(bílém) podkladě. Z Ronova do Hradce je to bratru cca ± 120 kilometrů! Ten pomalý smuteční průvod šel několik dní, než dospěl do kostela sv. Ducha, kde kázávali bratří Ambrož i Rokycana. A zde, nedaleko hlavního oltáře, byl svými nastávajícími sirotky s velkou pietou a velkým nářkem pohřbem. Jistě se pak sloužila zádušní mše, kterou celebroval kněz Ambrož, s dlouhými modlitbami za jejich hejtmana, jehož měli všichni tak rádi. Ty pocity byly bez nadsázky jako pocity dětí, jimž umřel táta. Mnozí z nich nevěděli, co si teď počnou! Nedílnou součástí mše byly – mimo jiných jednohlasých písní bez varhan – pochopitelně i husitský chorál a zřejmě píseň "Jezu Kriste, štědrý kněže" …
Je to JEN(!) moje představa, kterou nikomu nevnucuju!
