Právě je 23.08.2019 - 18:56

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 60 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: str. 228
PříspěvekNapsal: 08.06.2019 - 07:50 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 228 České otázky Masaryk mj. píše:
U Lipan padlo násilí násilím, padla demokracie česká, poražená již svou vlastní rozháraností — Prokop sám napřed s Pražskými se smlouval — a spojenou silou šlechty husitské a katolické a části měst. Avšak nebylo šlechtě dosti, vyrazit lidu meč Žižkův a palcáty, lid český všecek musil být poroben a právně zotročen. Usneseno tak v památném r. 1487. Tak tedy končila reformace, povstavší pro svobodu ducha, zotročením ducha i těla. Většina sněmu ovšem již několik let byla katolická, ale husitská šlechta s ní v tom byla za jedno — jak záhy stala se nevěrná zásadám Husovým! Tak v době, kdy v Čechách ustavovala se Jednota Bratří, vznikl a ustálil se zároveň nevolnický stát šlechtické oligarchie. Šlechta tu postavila se zřejmě proti lidu všemu, s nímž i města se cítila za jedno, pro zákon poroby na sněmě nehlasující. A podivno — stát se tak musilo za krále z Polsky ...
K této citované pasáži pana presidenta bych si dovolil býti poněkud kritický ...

Nejsem si úplně jistý, v čem byli husitští radikálové, kteří byli na lipanských pláních na hlavu poraženi, až takovými demokraty. :?
Reformace pochopitelně neskončila v r. 1487, pouze se jí mohlo přitížit. Že se tak stalo za Jagellonce není až tak divné, protože to bylo schůdnější, neb byl katolíkem. Reformace definitivně skončila až po Bílé hoře. Do té doby sice prožívala různé peripetie či drobnější proměny, ba i krize a po Lutherově vystoupeni se ocitla na křižovatce. Prokázala však i v tomto osudovém okamžiku svoji životaschopnost a toleranci. Mohlo by se zdát, že kompaktátní utrakvizmus leccos komplikoval, ale nebylo tomu tak a po zrušení kompaktát na věčné časy (r. 1567) starokališníci ještě více splynuli s evropskou reformační vlnou.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 09.06.2019 - 11:18 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 11.09.2011 - 11:58
Příspěvky: 299
Ano, také si myslím, že nejde mluvit o demokracii. Politici velmi rádi používají slovo lid, protože přízeň lidí je přivedla do jejich pozic. To, že lid žije velmi podivně je moc nezajímá.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 101
PříspěvekNapsal: 15.06.2019 - 20:13 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 101 České otázky Masaryk mj. píše:
Tím, že si Palacký uvědomoval smysl dějin národa, poznávaje příčiny, proč jsme upadli národně i politicky, představoval se mu problém český určitěji než předchůdcům také se stránky politické; a právě rok 1848 k tomu dal mocnou pobídku. Politickou stránku našeho obrození již Dobrovský postřehoval, a v tom směru i působil; přejemníci Dobrovského byli literáti, teprve Palacký zase pokračoval drahou politickou.
(...)
Vývoj našeho národního uvědomování byl téměř logický, odpovídal obecnějším zákonům sociálního vývoje. Od všeobecného a tudíž i méně určitého, od humanity pokračovali jsme ke slovanství a konečně k češství. S počátku přirozeně více odkázáni jsme byli na cizí svět, dozrávajíce nalézali jsme svět svůj vlastní. Jako dítě neví o sobě, teprve mladík a dorostlý, tak od humanity Dobrovského, od humanity a slovanství Kollárova a Šafaříkova nabývali jsme v Palackém a Havlíčkovi sebe. Proto svět ostatní se nám ztrácet nemusí ani nemůže.
Palacký ukázal nám vlastní minulost českou, ukázal nám, co v historii jsme vykonali velikého i malého, Palacký svazoval přítomnost k minulosti, a tak dotvrdil dílo Dobrovského a ostatních křisitelů.
Palacký se tím stal zakladatelem národního programu českého, stal se vůdcem a Otcem národa.
...
Ano, Palacký dokázal svůj historizmus aplikovat i v praktické politice ...
Tady mám Masaryk mj. předkládá ve stručnosti - a nikoli poprvé - vývoj od humanity, přes myšlenky panslavizmu až ke konečné fázi, kterou by mělo býti svébytné češství oproštěné od "balastu" všeslovanského oceánu s ruským "megamořem", v němž bychom se utopili. Maně si v této souvislosti vzpomínám na Karla Čapka, který říká (parafrázuji!), že když budeme ryze čeští, budeme i světoví. On tohle tvrdil konkrétně o spisovatelích, ale jsem přesvědčen, že to má obecnou platnost. V tom se jistě s TGM - nejen jako "pátečníci" - shodovali. :idea:

Ale zpět k Masarykovi! Víme, že synonymem humanity je pro něj právě Jednota bratrská. Kdo zná pohnutou historii Jednoty, tak ví, o čem je řeč. Otcové obrozenci, Dobrovský s Kollárem a Šafaříkem, cosi důležitého započali, ale na jejich postulátech nelze ustrnout. Proto nastupuje koncepce Palackého a Havlíčka, aby otázku české svébytnosti povýšili nad myšlenky jakési všeslovanské federace, v níž by dominovalo Rusko. František Palacký se bez příkras snažil odhalit světlé i temné stránky minulosti (husitství nevyjímaje!), abychom se z ní mohli poučit. Protože byl Palacký nejen brilantním historikem, ale též politikem, nebránil mu jeho historizmus v tom, aby aktuální dění a postavení Českého státu v rámci Rakouské monarchie posuzoval reálně, v dobových souvislostech a nakonec i se státotvornou perspektivou: "Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!"

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: str. 101
PříspěvekNapsal: 16.06.2019 - 08:04 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 11.09.2011 - 11:58
Příspěvky: 299
Jiří Motyčka píše:
... Maně si v této souvislosti vzpomínám na Karla Čapka, který říká (parafrázuji!), že když budeme ryze čeští, budeme i světoví. On tohle tvrdil konkrétně o spisovatelích, ale jsem přesvědčen, že to má obecnou platnost. V tom se jistě s TGM - nejen jako "pátečníci" - shodovali. ...

Při čtení parafrázovaného citátu Karla Čapka mě napadlo: Co to znamená být ryze čeští?, při současném pohledu na naši společnost. Je to snad konzum, hédonismus, oportunismus, nejapné bonmoty, a mohl bych pokračovat.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: str. 101
PříspěvekNapsal: 16.06.2019 - 11:34 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Karel Konečný píše:
... Při čtení parafrázovaného citátu Karla Čapka mě napadlo: Co to znamená být ryze čeští?, při současném pohledu na naši společnost. Je to snad konzum, hédonismus, oportunismus, nejapné bonmoty, a mohl bych pokračovat.
... rozhodně nic z toho. :!: Ale vím, proč se o tom zmiňuješ, Karle, právě v souvislosti se žhavou současností, která je velice tristní. :cry:
Ryzím češstvím nejsou ani zpovykané hrstky fanoušků, kteří po vyhraném zápase české reprezentace, vyskakujíce skandují: "Hop, hop, hop, kdo neskáče, není Čech!". :lol:
Bohužel při pohledu do rozjásaných tváří těchto lidi, to není zas až tak úsměvné. :(

Mohu však nabídnout, co já považuji za ryzí češství. Je to především étos, s nímž otcové zakladatelé věděli, proč už v Rakousku-Uhersku po vypuknutí Velké války nemůžeme zůstat ani minutu. Bylo to odhodlání a nadšení po 3 stoletích se konečně odstřihnou od Habsburka a neobnovit nové české království, ale rovnou republiku. Ryzím češstvím je IMHO přihlášení se k tradici české reformace, k tradici čisté, bratrské víry. (Ale říkejte tohle lidem v nejateističtější zemi Evropy, ne-li světa.) Je to přihlášení se k vlastenecké odvaze, s níž bojovali naši otcové a dědové v legiích i na východní a západní frontě a domácím odboji během 2ww. Typicky českým problémem - nebo jak to nazvat - jsou i poraženecké nálady po Mnichovu, po únoru '48 a srpnu '68.
Jako ryzí Čech jsem se cítil, když jsem se účastnil generální stávky v listopadu 1989 i teď, když se aktivně angažuji v probouzející se občanské společnosti. Mezi češství patří i rozpolcená česká společnost takřka vejpůl. Ale to je celosvětový trend demokratických společností - viz brexit nebo poslední presidentské volby v USA. Chci tím říci, že k onomu tzv. "češství" patří i negativní průvodní jevy. I ty jsou české, protože mají svá typicky česká specifika, genezi i konsekvence. :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 103
PříspěvekNapsal: 19.06.2019 - 09:41 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 103 České otázky Masaryk mj. píše:
Proto nejideálnější snahy jednotlivce a národů jeví se v náboženství. Palacký filosofii a rozum pokládá za vůdce k božnosti a in concreto (v daném případě – pozn. JM) k náboženství. Ve své historii Palacký právě ukázal nám, jak hlavní náš čin národní bylo hnutí reformní, a tedy v tom nejdůležitějším Palacký naučil nás rozumět předkům našim a sobě. Palacký nám ukázal, co znamená pro lidstvo a pro nás hnutí husitské a pak bratrské; prohlásiv sám, že mezi církvemi křesťanskými dává přednost Jednotě bratrské — a vyznání to jeho historická činnost zesiluje — podal ideji humanity určitější a národní podklad.
Pokud humanitu pojímá ve smyslu theorie přirozeného práva, odůvodňuje Palacký důsledně toto právo z evangelia; pramenem rovnoprávnosti národův a přirozeného práva je mu "ono vrchoviště, z něhož plyne i mravnost i právo, přikázání totiž srdce lidského hluboce vštěpované: 'čeho sobě nechceš, jinému nečiň'." ...
Ano! Je však třeba si i v tomto komentáři – po kolikáté už na tomto DF? – připomenout pár zásadních tezí.
Jeden z největších přínosů, který světu reformace česká dala, spočívá právě v Jednotě bratrské! Avšak bez vítězné husitské revoluce, bez použití světského meče by se nezrodila ani Jednota bratrská. Určitě ne v tak historicky krátké době. A Jednota bratrská jako Unitas fratrum, resp. The Moravian Church existuje ve světě až do dnešních dní a její nesmrtelné misijní dílo IMHO přetrvá na věky. Její nadčasový, dějinný význam přesně vyhmátli a znovu důrazně připomenuli právě Palacký i Masaryk. Zdá se mi, že v současnosti se na Jednotu – až na pár výjimek – opět zapomíná, zejména v dobových souvislostech.

"… ono vrchoviště, z něhož plyne i mravnost i právo, přikázání totiž srdce lidského hluboce vštěpované: 'čeho sobě nechceš, jinému nečiň'."
To je citát z Palackého Idey státu Rakouského (1865), v němž připomíná jednu velice prostou a přitom důležitou křesťanskou zásadu, vycházející z Bible – viz např. evangelium Lukášovo: "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." (L 6, 31) ... ale i jinde v Bibli.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 201, 202
PříspěvekNapsal: 08.07.2019 - 17:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 201 České otázky Masaryk mj. píše:
Dnes je katolické hnutí literárně již velmi dobře vedeno a postavilo si také docela určitý cíl: vyvrátit v národě filosofické základy Palackého historie, odstranit jeho ideál reformační. Všecek náš národní život má být důsledně spravován ideou protireformační. ...
... změnilo se něco na těchto tezích od dob, kdy Masaryk psal svoji Českou otázku? Na to si musí odpovědět každý sám.

na stejné straně Masaryk pokračuje a mj. píše:
... Zde utkává se klerikalism nejostřeji a v samých základech s realismem, hájícím právě tak důsledně Palackého výklad české historie. Zde ovšem běží o samý smysl naší historie, naší vlastní bytosti. Zde není kompromis možný. Neběží však o to a nemůže běžet, aby se národ vrátil k církevní formě reformační — historie se neopakuje — ale o to běží, ideály našich předků, jež ústy vyznáváme, v životě uskutečňovat. ...
Zdá se mi, že polistopadová doba se v konfrontaci klerikalizmu a realizmu, rozuměj v konfrontaci katolictví a reformační podstaty tohoto národa, zase vrací do dob před vznikem 1. republiky. Kompromis je snad možný na poli moderní ekumeny, nikoli v reálném životě, v němž jsou zase husiti ahistoricky nazýváni džihádisty a spekuluje se o tom, zda byl Hus odsouzen "po právu" či nikoli. Ideály našich předků nejenže verbálně nevyznáváme, natož abychom je uskutečňovali, ale ony byly zapomenuty jako nepotřebná veteš. :evil:

na str. 202 Masaryk mj. píše:
Národ český pro svou minulost naprosto nemůže přijmout klerikalismu; nebude ovšem proti náboženství lásky, ale vždy bude a musí být proti klerikální panovačnosti.
amen!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 11.07.2019 - 11:51 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 65
Já bych se ještě vrátil k tomu Čapkovi. Nevím, jestli je to přesně tento citát:
"...Není-li naše písemnictví tak světové...není to asi proto, že naše domácí poměry jsou příliš malé, tísnivé a nepříznivé...nýbrž proto, že naše literatura není dost veliká a zajímavá, dost zralá, upřímná a zkušená, aby plně a jasně vyjádřila naše domácí poměry, český život a všechno, co od země až po hvězdnou oblohu je obsaženo v českém osudu. Kdyby naše knihy byly dost české, byly by i dost světové...Nejspolehlivější cesta k světovosti je ukázat názorně, že i my se svou zemí a svými lidmi jsme zajímavý, skutečný, srostitý a živý kus světa".
Asi to je dobrý přístup (nejen v literatuře) - reflektovat vše, "co je obsaženo v českém osudu", nevybírat jen ty kladné/záporné stránky. Nakonec dnes možná světově nejznámější díla od českých autorů (Švejk, Žert, Nesnesitelná lehkost bytí) dávají Čapkovi za pravdu.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 11.07.2019 - 21:59 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Milan píše:
Já bych se ještě vrátil k tomu Čapkovi. Nevím, jestli je to přesně tento citát:
"...Není-li naše písemnictví tak světové...není to asi proto, že naše domácí poměry jsou příliš malé, tísnivé a nepříznivé...nýbrž proto, že naše literatura není dost veliká a zajímavá, dost zralá, upřímná a zkušená, aby plně a jasně vyjádřila naše domácí poměry, český život a všechno, co od země až po hvězdnou oblohu je obsaženo v českém osudu. Kdyby naše knihy byly dost české, byly by i dost světové...Nejspolehlivější cesta k světovosti je ukázat názorně, že i my se svou zemí a svými lidmi jsme zajímavý, skutečný, srostitý a živý kus světa.". ...
... ano, to je z Čapkovy eseje o tom, Jak se dělá světová literatura.
Já však hrubě parafrázoval jiný, podobný text, v němž Čapek zmiňuje např. Gorkého a tuším ještě Dostojevského, které uvádí jako typicky ruské autory, a proto jsou světoví. A pak ještě jiné světové autory, ale ty už si nepamatuju ...

Milan píše:
... Nakonec dnes možná světově nejznámější díla od českých autorů (Švejk, Žert, Nesnesitelná lehkost bytí) dávají Čapkovi za pravdu.
Ano.
Např. Haškův Švejk je jeden z nejpřekládanějších českých "románů", vyšel dokonce v čínštině (toho překladatele mi bylo upřímně líto :D ).
A zase: těch světově proslulých českých děl je pochopitelně vícero. Např. Temno opomíjeného a dnes až do pekel zatracovaného Aloise Jiráska. Temno je jeho nejpřekládanější román a byl za něj navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Bohužel to dnes málokdo ví.
Pochopitelně např. Čapkovo drama R.U.R. taky obletělo celý svět (mimochodem Čapek byl taky navržen na Nobelovku). Proto Čapka za ty jeho roboty tak milují Japonci.
A tak by se dalo pokračovat ... :thumbup:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 100
PříspěvekNapsal: 13.07.2019 - 10:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 100 České otázky Masaryk mj. píše:
Právě roku 1848 vyšel českým jazykem prvý svazek českých dějin — významná to předzvěst Palackého programu politického. Palackého čin národní byl, že v plném dosahu uvědomil nám smysl našich dějin — stavě nám za ideál snažení našich Českých bratří, ukázal nám Kollárovu filosofickou a slovanskou ideu jakožto ideu českou, jakožto náš pravý národní program.
(...)
Navázání na naši minulost přirozeně vedlo k úsilí o obnovení netoliko kulturní a národní samobytnosti, nýbrž i politické samostatnosti. Palacký posavadní národní program slovanský činil programem českým. I Palacký mohl vyslovit Havlíčkovo heslo: Čech, ne Slovan ...
Ano,
vyvrcholením reformace české se stala Jednota bratrská, která odmítnutím apoštolské posloupnosti zpřetrhala spojení s římskou církví, aby směla nakročila na cestu první reformační církve, a to celé půlstoletí(!) před Lutherem. Co by mělo býti větším ideálem národním než české bratrství. Palacký to ve svém nesmrtelném díle zdůraznil a vyzdvihl. Pokud se měla stát politickým programem národní samostatnost bez jakékoli závislosti na Vídni a na habsburském austrokatolicizmu, tak ideály protestantské Českých bratří se k tomu skvěle hodily.
Cesta panslavizmu, jak se poměrně záhy ukázalo, byla cestou slepou, která musela býti nahrazena tou ryze českou. Zatímco radikál Havlíček na to přišel hned, umírněné partě vlastenců kolem Kollára a Palackého to chvíli trvalo, než k tomu na základě empirie dospěli.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 13.07.2019 - 12:11 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 65
Já bych se ještě vrátil k Nobelovce. Nevím, jak to bylo kdysi, ale v poslední době můžou navrhovat kandidáty i literární společnosti, svazy spisovatelů. Nakonec Čapek s Jiráskem nebyli sami, několik nominací měl třeba Vrchlický nebo Machar (Otokar Březina snad dokonce osm). Podle všeho to pravidlo platilo i tehdy. Tím rozhodně nechci snižovat kvalitu díla jmenovaných, ale přece jen "národní" návrhy nemusely vždy automaticky znamenat větší mezinárodní proslulost.
A ještě k tomu zatracovanému Jiráskovi. Mám dojem, že to plivání bylo/je spíš věcí "laiků". Co jsem zaznamenal názory literárních vědců nebo historiků, tak ti se Jiráska vesměs zastávali. Třeba i v povinné/doporučované četbě na gymnáziích pořád je.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 13.07.2019 - 16:15 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Milan píše:
... A ještě k tomu zatracovanému Jiráskovi. Mám dojem, že to plivání .../je spíš věcí "laiků". ...
Ano, je toho plný internet, stačí se podívat tam, kde se zmiňuje husitství např. v souvislosti s minulým režimem. Tady se zaměňuje to, kým skutečně Jirásek byl a jaká je hodnota jeho díla za to, jakou medvědí službu prokázal našemu významnému spisovateli Zdeněk Nejedlý. Jiráskovi "kritici za každou cenu" možná od Jiráska nic nečetli, zato si pamatují, co o něm napsal Nejedlý, či co napsali jiní o Nejedlém v souvislosti s Jiráskem.
Nemohu však zcela souhlasit s tím, že "to plivání" je "spíš věcí 'laiků'". Bohužel zažil jsem to i u některých vzdělaných lidí a nebylo jich málo. :cry:

Milan píše:
... Co jsem zaznamenal názory literárních vědců nebo historiků, tak ti se Jiráska vesměs zastávali. Třeba i v povinné/doporučované četbě na gymnáziích pořád je.
Ano.
A v jejich čele je renomovaná literární vědkyně prof. Jaroslava Janáčková, která jako velká znalkyně Jiráska a jeho díla o něm napsala obsáhlou monografii. Bohužel takovou literaturu ti, co by ji měli číst především, nečtou.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 154
PříspěvekNapsal: 20.07.2019 - 08:58 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
na str. 154 České otázky Masaryk mj. píše:
Všecek smysl naší historie v tom je uzavřen: pochopit cíl humanitní po stránce mravní a rozumové, pochopit plně, že čistá člověckost nesmí být pouze obrozenským heslem, ale že snaha Dobrovského, Kollárova, Palackého, Havlíčkova musí být snahou nás každého a všech, že humanita jakožto cíl a program národní musí důsledně spravovat i naši národní taktiku.
Nenutí nás historie starší stejně jako běh událostí časových k tomu, ujasnit si dokonale, jak se jakožto samobytný a samostatný národ udržíme? Nenutí nás všecek náš vývoj k otázce, jak se udrží národ malý?
Tato myšlenka trápila naše buditele Dobrovského, trápila Kollára, jehož všecko úsilí bylo unikáním přirozené malosti; na myšlenku tuto odpovídal Palacký, rozšířiv Kollárův problém kulturní na problém politický. A ovšem nemohl k otázce, jak udrží se národ malý, odpovědět jinak než Kollár, neboť i politika konec konců jako všecka praxe musí spočívat na theoretických zásadách; je-li však humanita cílem všeho myšlení musí být cílem i všeho snažení, humanita jen humanitními prostředky se dobude — osvícenou hlavou a teplým srdcem.
Upomínky na naše četné boje za existenci v minulosti a zejména povstání končící porážkou bělohorskou, náš pád, naše obrození za francouzské revoluce a osvícenského hnutí minulého věku, revoluce roku 1848, povstání polské — to všecko nutí myslícího Čecha k rozhodnutí: násilně nebo smírně, mečem nebo pluhem, krví nebo prací v potu tváře, smrtí nebo životem?
Ne násilím ale smírně, ne mečem ale pluhem, ne krví ale prací, ne smrtí ale životem k životu — toť odpověď českého genia, toť smysl našich dějin a odkaz velikých předků. ...
Masaryk byl bytostný humanista a (bratrskou) humanitu povýšil na program tohoto malého národa. Přesto i takový humanista, jakým bezesporu Masaryk byl, kdysi pronesl tuto horoucí větu: "Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou i kdybych ji měl vyrvat ze zdi." Přesně v duchu této věty se chovali husiti, když proti nim byla vyhlášena křížová výprava, jedno která. I náš první president, který také pronesl, že Tábor je náš program, si toho musel být nepochybně vědom.

Další část této obsáhlé citace z Masaryka je však již v přímém rozporu s výše uvedeným výrokem o cihle, avšak je v souladu s pacifizmem Chelčického, českých bratří a potažmo i Komenského. A teď "babo, raď!" No, není to věru jednoduché. Humanizmus a humanita jsou bezesporu skvělé instrumenty v době míru nebo jednání o něm, ale když na hranicích stojí intervenční armáda připravená ke vpádu na cizí území, pak se veškeré mírumilovné myšlenky stávají pouhou přítěží, ba překážkou na cestě k branné pohotovosti.
Masaryk zmiňuje naše porážky a pády a opětovný vzestup, který vrcholí vznikem 1. republiky, která povstala z popela jak ten bájný Fénix. Nová republika musí stát na nějakém pevném fundamentu. A ten je dle TGM tvořen husitskou a bratrskou tradicí. Mám za to, že Otec zakladatel si nemohl vybrat lépe!

Takže "Ne násilím ale smírně, ne mečem ale pluhem, ne krví ale prací, ne smrtí ale životem k životu ..." je možná smyslem našich dějin, ale ne vždy a za každých okolností použitelné. Někdy je totiž třeba vyrvat i tu cihlu ze zdi. A to se vztahuje nejen k ohrožení země vnějším nepřítelem, ale i domácím, který např. ohrožuje těžce nabytou demokracii a svobodu. Není zapotřebí proto chodit daleko do historie, ale stačí se pozorně rozhlížet v realitě současného světa a rázem víte, o čem je řeč.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: TGM a husitství
PříspěvekNapsal: 20.07.2019 - 12:53 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1161
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Čtu si v knížce od Kožíka ''Píseň nejdražší'', což je vyprávění o hymně a jejích autorech - jedna celá kapitola je o prvním uvedení Tylovy hry Jan Hus. Jak si tady píšete od kdy jsme byli národ?, tak v té knize je k tomu také zajímavá myšlenka:

''Donedávna se o Husovi a o husitství vůbec nesmělo psát. Až rok 1848 dovolil promluvit. Tyl pro nový námět zahořel: přál si ukázat, že hrdinou lidu se může stát jen ten, kdo zastává jeho pravdu. Jan Hus - podle jeho názoru - nezemřel pro náboženské přesvědčení. Lid zatoužil myslet a jednat svobodně; v jeho jménu se Hus postavil proti zotročení.
A svou smrtí učinil z lidu národ.
V tom smyslu chtěl Tyl vyjádřit význam revoluce z roku 1848.
''

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: str. 113
PříspěvekNapsal: 30.07.2019 - 08:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Zdánlivě OT tohoto DF o husitech ...
na str. 113 České otázky Masaryk mj. píše:
Byl-li Palacký otcem národa, Havlíček byl jeho miláčkem.
(...)
Konečně v této stručné charakteristice musí býti vzpomenuto jednoho základního rysu Havlíčkovy mysli. Havlíček nehověl jako Kollár, Šafařík a ještě i Palacký historismu, Havlíček díval se přímo na věci a přítomnost; z analyse přítomnosti poznal, co se historicky vyvinulo, nebyl od života odvrácený, jako ti, kdo se nevymanili z převraceného vychování školského. Havlíček v tom smyslu byl člověk přítomnosti, vlastně budoucnosti, člověk, jak bychom řekli, moderní, pokrokový.
Odsud Havlíčkova činnost kritická. Žije s přítomností a maje oči obrácené do budoucnosti, poznával naše nedostatky a potřeby, a tudíž přirozeně musil začíti kritikou — po Dobrovském opět duch skutečně kritický; a kritiky bylo třeba, aby falešnost našeho vnitřního života byla odstraňována. Jeho články o Rusku jako blesk udeřily do hlav domněle slovanských a českých, jeho vystoupení proti Tylovi rázem odhalilo zpuchřelost a mrtvotu nekritického a obmezeného vlastenčení. Havlíček, stručně řečeno, revolucionoval literaturu t. j. ducha, a toho nám nanejvýš bylo potřeba. ...
Jistě nebude od věci si připomenou jednu z mnoha Masarykových zmínek o Havlíčkovi v České otázce.
Je třeba hned v úvodu tohoto příspěvku konstatovat, že historizmus není sprosté slovo. Je sice dobré zbytečně se neohlížet za minulostí, která už nejde změnit. Ale to platí i o životě jedince. Minulost národů, jó, to je jiná káva!

Netřeba snad připomínat Santayanův výrok o tom, že "ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít" a že historie je nevyčerpatelnou studnicí poučení. Je to dáno především tím, že vzorce lidského chování se opakují, lidská povaha je v podstatě neměnná napříč staletími, i když se to vše odehrává v jiných dobových kulisách. Takže ano, zabývejme se přítomností a směle se dívejme do budoucnosti, ale minulost neopomíjejme. A jestli náš soud nad žhavou přítomností prizmatem minulosti budeme nazývat historizmem není až tak podstatné.
Ona zmínka o Rusku je bohužel stále aktuální i v současnosti. A dále: vlastenčení je cestou do pekel, ryzího vlastenectví nám je potřeba neustále, dnes možná zase více než kdy jindy po listopadu '89. Přesto bych se v této souvislosti přece jenom Tyla zastal. Jeho úsilí bylo upřímné a bez postranních úmyslů. Že se to Havlíčkovi a nám dnes může jevit jako vlastenčení, je věc jiná.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 60 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz