Archeologické průzkumy považuji v oblastech historie, které mne zajímají za nezbytné pro vytvoření elementární představy o problematice. Bez archeologických průzkumů bychom nedokázali rekonstruovat jediný hrad, neměli bychom přehled o zbraních a předmětech denní potřeby atd. Jenže když archeolog něco vyzkoumá, tak to zpravidla vyhodnotí pouze v hranicích své profese a zaměření. Pak by měl přijít např. vojenský historik nebo castellolog a přispět svou trochou do mlýna a pak další odborníci, např. na dobové technologie a tak. Jenže to se bohužel moc často nestává.
Pokud se týče výzkumu vojenských táborů, tak konečná představa zahrnuje tolik neznámých, že je prostě potřeba si za ně "cosi" dosadit. A to "cosi" pak zásadně ovlivňuje celé výsledné zhodnocení. Např. když p. Kudrnáč zkoumal vojenský tábor u Klučova, tak konstatoval, že za příkopem byla nejspíše vozová hradba (to je ale pouze domněnka). Pak vzal názory jiných odborníků, kteří mu řekli, kolik vozů se asi tak vešlo na obvod a kolik lidí bylo šikováno k vozu a z toho vypočítal (přesně na člověka), kolik bojovníků se do tábora mohlo vejít. Jenže, co placní vozy a muži šikovaní k nim? Placní vozy se sice mohly využít i na obvodové opevnění, ale ve vojenských řádech se obvykle počítají do vnitřního okruhu a dokládá to i známý obrázek burgundského tábora. Z Kudrnáčových výpočtů vycházeli pak další odborníci, aniž by se již smysluplností takovéto kalkulace zabývali. Viz např. tato studie o táboru u Šumic:
http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Vojensky_tabor_u_Sumic.htm
Autor tam píše mj. "
Podle odhadů z jiných lokalit podle nichž se počítá u vojenských táborů s tisíci vojáky na 1 ha by kapacita tábora u Šumic byla asi 4000 vojáků". A odkazuje indexem na práci J. Kudrnáče.
To je přeci úplně chybný závěr, protože Kudrnáč stanovil počet vojáků podle počtu vozů a u Šumic měl tábor stabilní valové opevnění. Navíc na opevněnou plochu se mohl vejít úplně jiný počet lidí, než jaký se předpokládá. Jednou vybudované polní opevnění také zřejmě využívala různá vojska, takže i určení, kdo tam přesně kdy byl může být jen spekulací.
Představy o optimálních počtech musí být podloženy písemnými prameny, v této problematice jsou archeologické prameny opravdu pouze doplňující informací.
Pro názornost uvedu, že pokud bylo sešikováno 4000 mužů do čtverce, tj. 63 řad po 63 mužích, tak měl tento čtverec rozměry asi 50x50m. Pokud jich byly 3000, 54 řad po 54 mužích, mě čtverec rozměry cca 43x43m. To jsou skutečné odhady, které ani vlastně nejsou odhady, ale faktem, protože proporce lidského těla se zas tak nemění
.
Pokud by J. Kudrnáč konstatoval, že v Klučově za příkopem bylo dovezné prefabrikované opevnění (které se také používalo), nebo opevnění typu "španělský jezdec", nemohl by určit počet vojáků vůbec, protože by nemohl použít počet mužů na vůz.
Tedy, konstatovat, že tady za tím příkopem, který se podařilo zaměřit byla vozová hradba je více, než zavádějící.
Na závěr otázka. Polohu Prokopovy vozové hradby u Lipan ani hradby koalice se nepodařilo přesně určit. Alespoň takové jsou moje dosavadní informace. Nejsou tedy známé její rozměry. Jak může tedy někdo spekulovat o počtu bojovníků na základě jiných pramenů, než jsou písemné?
Základní otázka je, jestli by se Panská jednota vydala proti radikálům, kdyby neměla velkou přesilu.
.